Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu výklad ke slovu průvodce?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Přes Internetovou jazykovou příručku lze vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého, ty obsahují výklad významu daného slova i související doklady.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je slovník vazeb dostupný online?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení existuje pouze v tištěné podobě. On-line lze slovesné vazby vyhledávat ve Valenčním slovníku českých sloves (též VALLEX 3.0) na adrese https://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/, popřípadě lze přes Internetovou jazykovou příručku vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V zadání přijímacího testu na střední školy byla úloha, zda je slovo dokonce příslovečná spřežka. Jaké je správné řešení?
Klíčové slovo:
školní úloha
Odpověď:
U daného výrazu záleží na slovnědruhovém pojetí. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Novější Slovník spisovné češtiny výraz označuje jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici. Můžete se ještě s dotazem obrátit na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz, zde je dostupná též sekce častých dotazů).
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je správně snědení, nebo snězení?
Klíčové slovo:
snědení
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami je pouze podoba snědení. Podstatné jméno slovesné se tvoří od příčestí trpného, které má v případě slovesa sníst v jednotném čísle rodu mužského tvar sněden (nikoli snězen). V praxi se však s nesprávnou podobou snězení setkáváme relativně často. Může jít o vliv rozkazovacího způsobu sněz, popř. mohou být uživatelé ovlivněni výrazy, u nichž existují obě možnosti, např. sedění i sezení (výrazně frekventovanější varianta je sezení).
Zvažované varianty:
snědení
snězení
Poslední užití:
26.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany
resort ministerstva obrany
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.