Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát potom dohromady, nebo zvlášť (po tom). Náhrada slovem pak funguje v jedné větě, ale mám-li vedlejší větu začínající tímto výrazem (potom co – po tom co), např. potom(,) co řekl ..., nahrazení slovem pak nedává moc smysl. Jak mám postupovat?
Klíčové slovo:
potom co
Odpověď:
Tento jev nikde není dostatečně popsán; slovníky uvádějí užití příslovce potom v kontextech, kdy je možná náhrada příslovcem pak, nebo jde o kontexty, kdy uvedené slovní spojení (potom – po tom) není užito před vedlejší větou. Z toho vyvozujeme, že psaní zvlášť (po tom, co řekl) je vždy správně.
Je zajímavé, že u blízkého spojovacího výrazu poté(,) co je ustáleno psaní dohromady.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
23.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je vhodné používat v receptech spojení „seznam přísad“, „ingrediencí“, nebo „surovin“?
Klíčové slovo:
přísada vs. ingredience vs. surovina
Odpověď:
Za vhodné výrazy s dostatečně širokým významem v tomto kontextu považujeme slova ingredience a suroviny. Přísadou se obvykle rozumí pouze ‚to, co se do něčeho, k něčemu přidává (zprav. pro zlepšení nebo zdokonalení)‘, např. „chmel je důležitou přísadou při vaření piva“. Ne všechny ingredience a suroviny v receptech jsou tedy zároveň přísadami.
Zvažované varianty:
přísada
ingredience
surovina
Poslední užití:
24.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Klíčové slovo:
nákladiště
Odpověď:
Jedná se o spisovný výraz, který má význam ‚místo, na kterém se nakládá; jedna nebo několik kolejí určených k nakládání nebo vykládání železničních vozů‘.
Poslední užití:
31.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by měl mít ekvivalent výrazů typu dvojice, trojice, čtveřice atd. pro hodnotu 1. Existují v češtině např. podoby jednice nebo jednotice?
Klíčové slovo:
ekvivalent výrazů typu dvojice, trojice, čtveřice atd. pro hodnotu 1
Odpověď:
Ekvivalent výrazů typu dvojice, trojice, čtveřice atd. pro hodnotu 1 se v češtině nepoužívá. Výraz jednice může znamenat číslo 1, jedničku, navíc je zastaralý, výraz jednotice slovníky neuvádějí.
Zvažované varianty:
jednotice
jednice
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Kdo jiný než ty to může udělat?“ Jakou slovnědruhovou příslušnost v ní má slovo jiný?
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Mluvnice ke slovnědruhové charakteristice výrazu jiný přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny a akademická Mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Slovníky spisovné češtiny uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou tedy různá. Nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe, ale pokud bychom vycházeli ze SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého má potažmo význam ‚se vztahem, se zřetelem, vzhledem k někomu, něčemu‘; popř. expresivně ‚vlastně, respektive‘. Dnes se potažmo užívá v celé řadě významů: jako synonymum k vlastně, respektive, a tedy i, a tedy vlastně, a tím i, to se vztahuje i na, to platí i pro, v souvislosti s tím, přesněji řečeno, rovněž.
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně odnímat, nebo odjímat?
Klíčové slovo:
odnímat
Odpověď:
Obě varianty – jak odnímat, tak odjímat – jsou možné, varianta odjímat je ovšem zastaralá, v současnosti je jednoznačně vhodnější použít variantu odnímat.
Zvažované varianty:
odnímat
odjímat
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo odnímati
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo odnímati
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořene od spojení beze spár? Bezesparý nebo bezspárový?
Klíčové slovo:
bezespárý, bezesparý
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od spojení beze spár má dvě správné podoby – bezesparý a bezespárý.
Zvažované varianty:
bezesparý
bezspárový
Poslední užití:
9.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bezespárý