Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně používá výraz „diagnostikovat“ – diagnostikuje se osoba, nebo choroba? Je v pořádku věta „Byl diagnostikován na AIDS“, nebo je vhodnější říct „Byl u něj diagnostikován AIDS“?
Klíčové slovo:
diagnostikovat
Odpověď:
Diagnostikovat znamená určit diagnózu nemoci, tedy např. „diagnostikovat AIDS u osoby XY“. Diagnostikovat lze poruchy, potíže, akutní stavy apod. Pokud by šlo o osobu, spíše bychom řekli „testovat osobu na AIDS“. Místo „nechte se diagnostikovat“ bychom spíše měli říci „nechte si udělat diagnózu“, „nechte se vyšetřit“. Ze dvou vět, které uvádíte, tedy rozhodně doporučujeme druhé znění: „Byl u něj diagnostikován AIDS“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 32
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
diagnostikovat
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Která z těchto podob je v češtině náležitá: Mauretánie vs. Mauritánie, Mauretánec vs. Mauritánec?
Klíčové slovo:
Mauritánie
Odpověď:
Aktuální české jazykové i geografické zdroje shodně uvádějí jedině podobu Mauritánie (Mauritánská islámská republika), obyvatelské jméno je tedy Mauritánec, přídavné jméno mauritánský.
V publikaci Státy a území světa se dočteme, že dnešní české pojmenování této africké země vychází z arabského al-Mauritáníja, dříve se za základ bralo latinské Mauretania. Starší variantu Mauretánie zachycuje např. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971), Pravidla českého pravopisu z roku 1957, příručka I. Lutterera, L. Kropáčka a V. Huňáčka Původ zeměpisných jmen (1976). Doporučujeme proto v současnosti užívat výhradně podoby Mauritánie, Mauritánec.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se vás zeptal na správnou výslovnost slova tik ve smyslu neurotický tik nebo třeba tik oka. Vedeme diskuzi o tvrdé versus měkké výslovnosti tohoto slova.
Klíčové slovo:
tik
Odpověď:
I když dosavadní tištěné slovníky zachycovaly výhradně výslovnost [tyk], protože jde o slovo přejaté z francouzštiny (Příruční slovník jazyka českého uvádí dokonce ještě i původní pravopisnou podobu tic), všeobecná česká výslovnost tohoto podstatného jména je evidentně „měkká“, tj. [ťik], což jsme aktuálně ověřili v archivu mediálních nahrávek. Z nahrávek nejrůznějších pořadů vyplývá, že variantu [ťik] užívá nejen běžná veřejnost, ale rovněž profesionální mluvčí v televizi i rozhlase a v neposlední řadě i lékaři atp. Z tohoto důvodu uvádí Internetová jazyková příručka obě dvě možnosti výslovnosti.
Zvažované varianty:
[ťik]
[tyk]
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jaký je český název člověka, který v rámci akce na zlepšení klimatu zasadí jeden strom? V angličtině se mu říká „planter“, nemůžeme však nalézt odpovídající české synonymum. Sazeč v nás evokuje spíše tiskařské práce.
Klíčové slovo:
planter
Odpověď:
Současná čeština bohužel nedisponuje jednoslovným výrazem pro člověka, který sází stromy (a nejen stromy, ale rostliny obecně). Sazeč podle Slovníku spisovné češtiny skutečně znamená ‚ten, kdo v tiskárně zhotovuje sazbu, např. ruční sazeč‘. Označení sázeč odkazuje podle téhož slovníku pouze ke ‚stroji k ukládání sadby do řádků‘. Ovšem Slovník spisovného jazyka českého ze 60. let uvádí slovo sázeč jako poněkud zastaralý výraz pro toho, ‚kdo sází rostliny, provádí sázení‘. Na druhou stranu neuvádí význam sázeče jako stroje, což svědčí o tom, že se význam slova sázeč posunul v souvislosti s mechanizací zemědělství.
Nahlédnutím do korpusu SYN (verze 13) zjistíme, že anglický název planter se v češtině neužívá (respektive objevuje se zásadně jako součást obchodních názvů zemědělských strojů). Jako nejlepší možnost se nám tedy jeví vyjádřit anglické planter opisem (ve vašem případě jako ‚člověk, který zasadí jeden strom‘). Pokud byste přesto trvali na jednoslovném vyjádření, přikláněli bychom se k variantě s dlouhým á, tedy sázeč stromů, ovšem vždy s doplňujícím přívlastkem (sázeč stromů, sázeč zeleniny).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „podstatný“? Jde mi konkrétně o spojení „podstatná změna“.
Klíčové slovo:
podstatná změna
Odpověď:
Ve spojení „podstatná změna“ má přídavné jméno „podstatný“ význam ‚důležitý, významný‘. „Podstatná změna“ je tedy (podle Slovníku spisovného jazyka českého) ‚přechod z jednoho stavu do druhého, popř. přijetí jiných vlastností, které jsou současně důležité a jejichž míra je z pohledu mluvčího z hlediska rozsahu významná‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pontifik a papež synonyma?
Klíčové slovo:
pontifik; papež
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov zachycují výrazy pontifikát (‚doba trvání úřadu papeže nebo biskupa‘), pontifikál nebo pontifikále (‚liturgická kniha biskupa‘) a pontifikálie (‚biskupské insignie, odznaky a roucha; činnosti, při nichž je biskup při bohoslužbě užívá‘). Výraz pontifik ve výkladových slovnících češtiny uveden není, je však zaznamenán v příručce Jak zacházet s náboženskými výrazy (autoři: Šimandl, Mádr, Bartoň, Hlavsová; Academia 2004). Jsou zde uvedeny dva významy: 1. ‚duchovní oprávněný užívat pontifikálie‘; 2. ‚pontifex (tj. biskup, papež; historicky také pohanský velekněz‘). Jak dokládá 755 výskytů v Českém národním korpusu řady SYN (verze 13), slovo se v češtině běžně užívá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova vizitka a navštívenka synonyma?
Odpověď:
Vizitka a navštívenka jsou i ve slovnících uváděny jako synonyma, ovšem výraz navštívenka je mnohem úžeji vymezen. Podle Slovníku spisovného jazyka českého se jedná o lístek malého formátu z tužšího papíru se jménem majitele, popř. s jeho titulem, adresou ap. nebo podle novějšího Slovníku spisovné češtiny jde o lístek s vytištěným osobním jménem (užívaný ve společenském styku). Oproti tomu vizitka může znamenat také lístek podobného charakteru umístěný na dveřích, nebo v jiném významu i doklad, reputace. Vizitka je výraz obecně používanější (korpus SYN verze 13 zachycuje takřka 64 500 výskytů slova vizitka, u výrazu navštívenka eviduje jen necelých 2 600 dokladů), jedním z důvodů bude jistě i nespecifikovanost její podoby a také skutečnost, že ve slově navštívenka pociťujeme souvislost se slovesem navštívit, ačkoli nemusí být vždy přímou výzvou k návštěvě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo siný? Dcera dostala za domácí úkol vysvětlit, jak vznikl název měsíce prosinec. Na internetu jsme našli, že od slova siný neboli šedivý. Paní učitelka prohlásila, že slovo siný neexistuje, ovšem na internetu lze dohledat název cejn siný a hřib siný. Chtěla bych vědět, zda se toto slovo nevyskytovalo alespoň ve starší době či zda to není hovorový výraz od slova sinalý.
Klíčové slovo:
siný
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Slovo siný je dnes sice knižní, možná že až zastaralé, ale rozhodně to není slovo, o němž by se dalo říci, že neexistuje. Uvádí ho například Slovník spisovného jazyka českého a definuje ho jako ‚světle modrý (do šeda n. do fialova); namodralý‘. Slovo sinalý je samozřejmě příbuzné, stejně tak třeba slovesa sinat a zesinat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
161 prosinec (s. 121–122)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Můj syn chodí do třetí třídy, kde se učí vyjmenovaná slova. Paní učitelka po dětech požaduje, aby se kromě vyjmenovaných slov naučily nazpaměť i slova příbuzná. Ke slovu slynout je podle paní učitelky slovo příbuzné slynulý. Chtěla bych se zeptat, zda slovo slynulý skutečně existuje, podle slovníku českého jazyka, který mám doma, totiž toto slovo neexistuje.
Klíčové slovo:
slynulý
Odpověď:
Sloveso slynout uvádí všechny základní české slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého), slovo je rovněž uvedeno v Pravidlech českého pravopisu (jako jedno z vyjmenovaných slov). Na druhou stranu je toto sloveso už v Příručním slovníku jazyka českého (vycházel v letech 1935–1957) označeno jako „knižní“, v novějším Slovníku spisovné češtiny (2003) je hodnoceno jako „zastaralé“. Frekvence tohoto výrazu není v současné češtině příliš vysoká, jak plyne z šetření v Českém národním korpusu verzi SYN v13, v níž bylo nalezeno 360 dokladů (připomeňme, že korpus obsahuje cca 6 miliard dokladů slov). Odvozené přídavné jméno slynulý není ve slovnících zachyceno vůbec, v Českém národním korpusu je doloženo pouze dvakrát (v příkladech: „Rozkradli mu celou jeho grafickou sbírku, která byla slynulá.“ a „Pamatuju, jak muž tak slynulý a slovutný jako Palivec ...“). Nelze tedy říct, že by slovo slynulý „neexistovalo“, je však zřejmé, že je zcela periferní. V rámci výuky vyjmenovaných slov proto nepovažujeme za vhodné přídavné jméno slynulý vůbec uvádět, stejně tak i málo frekventované slynout. Ostatně dnešní školská praxe již od těchto slov upustila (srov. aktuální učebnice češtiny pro základní školy).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
239 vyjmenovaná slova (s. 175)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na sloveso huhlat. Ve Slovníku spisovné češtiny jsem ho nenašla, našla jsem ho ve Slovníku nespisovné češtiny a ve Slovníku spisovného jazyka českého, ale bez příznaku, mně ovšem přijde, že by mohlo mít příznak expresivity. Poradíte, jak v takovýchto případech postupovat a zda má, nebo nemá stylový příznak? Nebo se dá považovat za slovo obecně české?
Klíčové slovo:
huhlat
Odpověď:
Je zřejmé, že slovo huhlat není vhodné používat v oficiálním projevu (např. v novoročním projevu prezidenta by na sebe jistě poutalo pozornost), nejde tedy o slovo stylově neutrální (a už vůbec ne stylově vyšší). Slovo huhlat je naopak velmi běžné v neformálních a spíše neveřejných projevech. Zatímco ve starších slovnících u tohoto slova skutečně žádná stylová charakteristika uvedena není, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u slova huhlat uvádí právě charakteristiku expresivní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
56 huhlat (s. 50)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.