Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #6, Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/41, položky: 21-40/805
Stav:
#13455
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Nejsem si jistá pravopisem přejatého slova offsetový/ofsetový v technickém kontextu. Našla jsem pouze termín z oblasti tiskařství: ofsetový tisk (tedy s jedním f). V našem případě se nejedná o tisk, ale o pojmenování přejaté z angličtiny: offsetové antény. Ponechala bych dvě ff kvůli rozlišení významů.
Klíčové slovo: offsetový; ofsetový
Odpověď: Polygrafické termíny ofset, ofsetový, s významem technika tisku z plochy, mají rovněž původ v angličtině, ale jejich pravopis v češtině (s jedním f) je již řadu desetiletí ustálený. Zachycuje je nejenom IJP a NASCS, ale už i SSJČ, a dokonce i PSJČ. NASCS zachycuje nadto i výrazy offset, offsetový, užívané v ekonomii pro popis formy průmyslové kooperace mezi výrobcem a odběratelem. Tento slovník vyšel v roce 2007, proto nemůže zaznamenat případné novější významy, tedy např. užití v technickém prostředí. V ČNK (korpus SYN v12) najdeme cca 1500 dokladů užití výrazu offsetový, a to převážně ve spojení se slovy program, hypotéka, projekt, což odpovídá významu uváděnému v NASCS. Spojení adjektiva ofsetový/offsetový se slovem antény v ČNK zachyceno není. Internetové doklady ukazují, že ve spojení se slovem anténa má jednoznačnou převahu zápis se dvěma f: offsetová anténa. S vaším řešením proto souhlasíme a doporučujeme podobu offsetová anténa.
Zvažované varianty:
offsetový ofsetový
Poslední užití: 13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13454
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: U sprchového gelu na tělo i vlasy chceme uvést označení „dva vjednom“, nebo to má být zvlášť „dva v jednom“?
Klíčové slovo: v jednom
Odpověď: Nejde o spřežku, doporučujeme psát označení jako samostatná slova: dva v jednom. V podstatě jde o tzv. elipsu vyjádření dva (přípravky) v jednom (balení). Zápis dohromady (vjednom) vhodný není, v praxi se v obdobných souvislostech objevuje spíše výjimečně. Zastaralé a obecněčeské příslovce vjednom, zachycené ve starších výkladových slovnících (SSJČ a PSJČ), mělo význam stále, nepřetržitě (nedojel vjednom do města).
Zvažované varianty:
v jednom vjednom
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: V textu jsou věty: „z ničeho nic vyrazilo auto; zničeho nic se vrátil z Anglie“. Psala bych z ničeho nic vždy zvlášť. Nebo se to může psát i dohromady (zničehonic)? Ve Slovníku spisovné češtiny jsem to nenašla.
Klíčové slovo: zničehonic; z ničeho nic
Odpověď: Přestože SSČ spřežku zničehonic neuvádí, jsou obě možnosti zápisu v pořádku – zničehonic vyrazilo auto, zničehonic se vrátil i z ničeho nic vyrazilo auto, z ničeho nic se vrátil. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP už i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz (či slovní spojení) význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (SYN v12) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady převažuje (17 557 : 11 732).
Zvažované varianty:
zničehonic z ničeho nic
Poslední užití: 13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13444
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový posun slova
Konkrétní dotaz: V práci se s kolegou přeme o význam slova odoperovat. On tvrdí, že odoperovat ruku znamená ‚amputovat‘, já si myslím, že význam odoperovat je stejný jako u slova operovat. Kdo má pravdu?
Klíčové slovo: odoperovat
Odpověď: Podíváme-li se do výkladových slovníků, zjistíme, že Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i starší Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uvádějí u slovesa odoperovat význam ‚operativně oddělit, odstranit‘ a SSJČ jej doplňuje příkladem odoperovat prst. To potvrzuje mínění vašeho kolegy, že je sloveso odoperovat významově shodné se slovesem amputovat, které – dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (3. vyd. 2003) i podle PSJČ a SSJČ – znamená ‚chirurgicky odejmout, odnímat část těla‘.  Ke slovníkovým výkladům je však užitečné doplnit příklady ze současného užívání daného slovesa, které najdeme v korpusu SYN v11. Ty totiž ukazují dva významy, v nichž se dané sloveso používá. Mezi vyhledanými výskyty najdeme nejen význam 1. ‚amputovat‘ (např. Jakmile jimi ledvinu odoperuje, vloží ji do sáčku; V 60. letech minulého století musel sám a bez anestezie odoperovat slepé střevo v divokých podmínkách Antarktidy), ale i význam 2. ‚provést operaci‘, přičemž sloveso odoperovat v takovém užití funguje jako vidový protějšek nedokonavého slovesa operovat (‚provádět operaci‘). Např.: odoperovat více než 3500 pacientů; Nebyl lékař, který by takový mnohahodinový zákrok zvládl odoperovat. Mezi významově jednoznačné doklady lze zařadit i tento: Před Vánocemi odoperoval poraněnou ruku tenistky Petry Kvitové, neboť lze ověřit, že sportovkyni skutečně nebyla ruka amputována. Než svou odpověď uzavřeme smířlivým zhodnocením, že ani vy se ve svém úsudku zásadně nemýlíte, musíme doplnit, že u druhého významu slovesa odoperovat (tj. ‚provést operaci‘) je třeba ještě zvážit jeho stylovou platnost. Zkušební zjišťování, které jsme v Českém národním korpusu provedli, totiž naznačuje, že užívání daného významu proniká do širšího úzu z profesní mluvy, slangu, a proto je někteří uživatelé češtiny mohou vnímat jako stylově nižší a pro formální a psanou komunikaci jako nevhodné.
Zvažované varianty:
‚amputovat‘ ‚provést operaci‘
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13443
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?
Klíčové slovo: hrudník
Odpověď: České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘.  Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako: ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: ‚přední část hrudníku; prsa‘.  Podíváme-li se však do korpusu SYN, verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd. Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13436
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V Pravidlech českého pravopisu jsem dohledal, že slovo memoáry může být jen pomnožné. Dá se toto slovo použít i v jednotném čísle?
Klíčové slovo: memoáry, memoár
Odpověď: Pravidla českého pravopisu zachycují skutečně pouze výraz memoáry coby pomnožné podstatné jméno, stejně tak Slovník spisovného jazyka českého uvádí memoáry, tedy ,paměti, vzpomínky, zápisky (zprav. vynikajících jedinců)‘, pouze ve tvaru množného čísla. Nový akademický slovník cizích slov už ale rozlišuje pomnožné memoáry (s významem ,paměti, vzpomínky‘) a výraz memoár, který značí diplomatický spis, případně může označovat také spis pamětní (v takovém případě se však dle NASCS memoár užívá spíše v podobě aide-mémoire). Ze slovníků tedy vyplývá, že ve významu ,paměti, vzpomínky‘ se užívá pomnožné podstatné jméno memoáry, výraz memoár je omezen především pro oblast diplomacie. Důvod, proč se memoáry ustálily ve tvaru množného čísla, je pravděpodobně etymologický – jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku, memoáry pocházejí z francouzského mémoires, tedy ze slova, které má rovněž plurálovou podobu. Preference plurálové formy pro označení (literárních) pamětí je patrná i v úzu – korpus SYN verze 11 obsahuje celkem 7280 výskytů lemmatu memoáry v daném významu, naopak výraz memoár v jednotném čísle se v korpusu vyskytl pouze 172krát. Zajímavé však je, že singulárová forma se v korpusu nepoužívá v diplomatických kontextech, jak bychom mohli očekávat na základě informací ze slovníků, ale vyskytuje se ve stejných významech jako jeho pomnožná varianta (viz např. memoár Marie Holubové Vzpřímená chůze; Theroux napsal o jejich přátelství memoár; v memoáru vyhrabáváte vzpomínky sem a tam, jedna navazuje na druhou). Je tedy patrné, že i ve významu ,(literární) paměti, vzpomínky‘ se může singulárová forma objevit, vzhledem k převaze pomnožné podoby ale doporučujeme pro daný význam užívat spíše výraz memoáry.
Zvažované varianty:
memoáry memoár
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13435
Užití:
0 0 0
Dotaz: Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz: Citoslovce vyjadřující bučení krávy píšeme s kroužkem, nebo s čárkou?
Klíčové slovo: bú; bů
Odpověď: Starší jazykové příručky (slovníky i PČP z roku 1993) doporučovaly psát v citoslovcích pouze ú (např. vrkú, bú, cukrú). Nověji se prosadila i varianta s ů – jsou tedy možné obě podoby: bú i bů. Doporučení lze ověřit v IJP, a to jak u hesla bú/bů, tak ve výkladové části v kapitole Psaní ú – ů, popř. v elektronickém ASSČ.
Zvažované varianty:
bú bů
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní ú – ů.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13432
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Je správně kardamom, kardamon, nebo oboje?
Klíčové slovo: kardamom; kardamon
Odpověď: Až dosud české výkladové slovníky počítaly jen s podobou kardamom. Tímto výrazem se podle nich označuje jednak rostlina kardamovník obecný, jednak koření vyráběné z plodů této rostliny (že se kromě tzv. pravého či zeleného kardamomu užívá také černý kardamom získávaný z jiné rostliny, nechme stranou). Přestože kardamon nenajdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost ani v jeho předchůdcích, v autentických česky psaných veřejných textech „existuje“. V korpusu ČNK SYN v8 je poměr výskytů kardamonu proti kardamomu 1 : 4,3 (nebo jen 1 : 2,25 – pokud použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby). To je dost kardamonu na to, abychom ho brali jako spisovně užívanou podobu, jelikož se objevuje v korigovaných textech. Navíc nevíme, kolik bylo původně napsáno kardamonů a teprve pak korektorem opraveno na kardamom. Jinak řečeno, v textech, v nichž lze očekávat spisovnost, je kardamon výrazem užívaným nezřídka. Nemusí být divu. V češtině je mnoho přejatých slov končících na -on (např. akordeon, balkon, balon, beton, biatlon, bonbon, demižon, dron, emotikon, faraon, fejeton, chameleon, karton, lampion, lexikon, milion, panteon, plankton, region, salon, šampon, šanon, teflon, telefon a jiné -fony, vagon, žeton), z nich některá i na -mon (např. démon, hormon, mamon, mormon), ale znatelně méně na -om (astronom, atom, autodrom, brom, diplom, fantom, chrom, chromozom, melanom) a téměř žádné na -mom (snad jen velmi exkluzivní ependymom, mezenchymom, tymom). Vliv analogie je tedy třeba brát přinejmenším v úvahu. Proti odmítání kardamonu hovoří i pohled do jiných jazyků – variantu s koncovým -n uvádí např. pro angličtinu i Cambridge Dictionary nebo oxfordské Lexico.
Zvažované varianty:
kardamom kardamon
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2021; 15. 7. 2021.
Kde popsáno: Zajímavé dotazy: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/210715-zajimave-dotazy-kardamon.html.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13418
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rejstříky, registry, průkazy, kupní smlouvy, dohody o provedení práce aj.
Konkrétní dotaz: Zvolila jsem podobu stabilní katastr, korektorka toto spojení opravila na Stabilní katastr. Která z nich je správná?
Klíčové slovo: stabilní katastr
Odpověď: Názvy katastrů (z historického hlediska je asi nejznámější tereziánský katastr), se řadí k obecným pojmenováním a píšou se s malým písmenem, proto je náležitá podoba stabilní katastr. Tento způsob psaní jednoznačně převažuje, jak dokládá Český národní korpus, i v praxi.
Zvažované varianty:
stabilní katastr Stabilní katastr
Poslední užití: 23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.1 Rejstříky, registry, průkazy, potvrzení, kupní smlouvy atp.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo registr

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13353
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme v textu o opravě památek větu „klenba znázorňující lva, orla a adoranta". Opravila jsem to na adoranda, podle slova adorovat. Chápu to tak, že je to člověk, který někoho adoruje. Ale váhám, jak je to správně.
Klíčové slovo: adorant
Odpověď: Jde o velice málo užívané slovo, výkladové slovníky češtiny výraz adorant/adorand nezachycují. ASSČ a rovněž NASCS, SSJČ a PSJČ uvádějí výraz adorátor s významem 1. kdo někoho obdivuje, uctívá; kdo (přehnaně) vyzdvihuje přednosti něčeho, někoho (adorátoři houslisty Pavla Šporcla); 2. kdo modlitbou, obřadním způsobem ap. projevuje úctu k Bohu (adorátor Ježíše v Nejsvětější svátosti). V ČNK (korpus SYN v11) výraz adorand doložen není, varianta adorant se objevuje 26x (např. jedním z největších adorantů Jezulátka byl sv. František z Assisi; k velkým světcům připojuje menší postavy adorantů, skupiny pečlivě komponuje; kostelní betlémy se doplňovaly o tři nové a vzácné adoranty s doprovodem a dary). Doporučujeme proto v textu ponechat variantu adorant.
Zvažované varianty:
adorant adorand
Poslední užití: 19.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13349
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám psát betlemář, nebo betlémář? Nacházím obojí podobu a nevím, která je správná.
Klíčové slovo: betlemář; betlémář
Odpověď: Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Starší SSJČ zachycuje pouze variantu betlemář, IJP a ASSČ uvádí obě možnosti: betlémář i betlemář.
Zvažované varianty:
betlemář betlémář
Poslední užití: 15.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#13343
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Ve kterém slovníku najdu význam slovesa žádat?
Klíčové slovo: význam
Odpověď: Výklad významu daného slovesa přinášejí Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého. Oba slovníky jsou přístupné přes heslo žádat v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%BE%C3%A1dat).
Poslední užití: 20.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13317
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: S jakým i/í (ve smyslu krátké, nebo dlouhé) se píše slovo vys_latel, myšleno např. Česká televize?
Klíčové slovo: vysílatel; vysilatel
Odpověď: Správné jsou obě možnosti. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá, a to obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový. V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel. V korpusu SYN v10 je poměr 64x vysilatel a 1277x vysílatel. Podoba vysílatel je uvedena mj. v autorském zákoně (zákon 121/2000 Sb., autorský zákon).
Zvažované varianty:
vysílatel vysilatel
Poslední užití: 31.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13274
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Je správně umisťování, nebo umísťování?
Klíčové slovo: umisťování; umísťování
Odpověď: Obě možnosti jsou v pořádku. Podstatné jméno je odvozeno ze slovesa, které má podle slovníků a IJP variantní podobu: umísťovat i umisťovat (dokonavé sloveso umístit píšeme jen s í). Doklady z ČNK (SYN v11) ukazují mírnou převahu podoby umisťování (4102 : 3471).
Zvažované varianty:
umisťování umísťování
Poslední užití: 11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13265
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: V odborném textu je napsáno „někomu pomoct“. Je to v pořádku?
Klíčové slovo: pomoct
Odpověď: Je to v pořádku, infinitiv má rovnocenné varianty pomoct a pomoci. Obě možnosti jsou zachyceny např. v IJP a v SSČ. Ve starších jazykových příručkách najdeme jen variantu pomoci.
Zvažované varianty:
pomoct pomoci
Poslední užití: 11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13254
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Myslím, že ve větě „Chodíme nakupovat zpravidla do Globusu“ je slovo zpravidla spřežka, píše se tedy dohromady.
Klíčové slovo: zpravidla
Odpověď: Ano, máme-li na mysli význam ‚obyčejně, obvykle, pravidelně, většinou‘, můžeme užít jako synonymum i spřežku zpravidla. Zápis zvlášť (z pravidla) má jiný význam, např. je to výjimka z pravidla.
Zvažované varianty:
zpravidla z pravidla
Poslední užití: 17.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#13249
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz: Je Slovník spisovné češtiny aktuální, respektive novější než Slovník spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo: příručka
Odpověď: Ano, Slovník spisovné češtiny vznikl později (1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009) než starší Slovník spisovného jazyka českého (ten nejprve vyšel ve čtyřech svazcích, a to mezi lety 1960–1971, jeho druhé, nezměněné, osmisvazkové vydání bylo v roce 1989). Slovník spisovné češtiny je také aktuální kompletní výkladový slovník. V současné době je také připravován a od roku 2017 zveřejňován Akademický slovník současné češtiny.
Poslední užití: 4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#13246
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz: K čemu odkazují zkratky „dř.“ a „zast.“ užité ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo: zkratka
Odpověď: Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou zkratkou „dř.“ označována slova a spojení, která se vztahují k zanikajícím či zcela zaniklým jevům, typickým pro některé z dřívějších historických období, nebo která označují předměty dnes už neužívané. Zkratka „zast.“ je v SSJČ užívána u slov, která označovala jevy a předměty, které např. odkazovaly k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci (proto je užita např. u spojení „měšťanská škola“).
Poslední užití: 4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13218
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Myslel jsem si, že je možné psát chlor i chlór, že jsou to rovnocenné varianty. Pan profesor mi ale napsal, že zápis s čárkou je chybný. Jak to je?
Klíčové slovo: chlor, chlór
Odpověď: V běžném úzu jsou podoby chlor a chlór stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje (IJP, NASCS, SSČ), tak už i SSJČ z 60. let. Podle dokladů z korpusu SYN v11 se užívají obě podoby, psaní bez čárky je frekventovanější – např. tvar 1. pádu chlor má v korpusu 3997 dokladů, podoba chlór je zachycena 1894x; tvar 2. pádu chloru je doložen 5607x, varianta chlóru 2742x.
Zvažované varianty:
chlor chlór
Poslední užití: 12.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13217
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: V reklamním letáku jsme použili slovo mlíko. Jak moc je špatně, že jsme nezvolili podobu mléko, ale mlíko?
Klíčové slovo: mlíko
Odpověď: Podoba mlíko (místo náležitého spisovného zápisu mléko) není spisovná. Ve Slovníku spisovné češtiny zachycena není, Slovník spisovného jazyka českého ji hodnotí jako obecněčeskou. Ve spisovném textu bychom měli volit náležitý zápis mléko, při záměrné volbě nespisovných či nářečních variant je třeba pečlivě zvážit, komu je text určen a zda nebude užitý výraz pro některé čtenáře matoucí.
Zvažované varianty:
mlíko mléko
Poslední užití: 26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.