Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se napřeskáčku dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na přeskáčku
Odpověď:
Žádný ze slovníků spisovné češtiny spřežku napřeskáčku nezachycuje, proto bychom měli psát zvlášť: na přeskáčku. Psaní zvlášť je uvedeno v IJP jako příklad u podstatného jména přeskáčka (zkoušel na přeskáčku), je zde doplněna poznámka, že toto slovo se dnes užívá jen ve spojení na přeskáčku. Srovnatelné poučení najdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tendence k psaní dohromady se v textech objevují, ale zatím jsou v menšině. V ČNK převažují doklady na psaní zvlášť – v korpusu SYN v13 je 1320 dokladů zápisu na přeskáčku a 312 dokladů psaní napřeskáčku.
Zvažované varianty:
na přeskáčku
napřeskáčku
Poslední užití:
31.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Při psaní jedné práce jsem chtěl použít slovo strouhátko, když jsem si ho ale hledal, tak jsem zjistil, že je to nepisovný výraz. Zarazilo mě to, protože na Beskydsku, odkud pocházím, se výraz ořezávátko vůbec neužívá, proto jsem si myslel, že strouhátko je spisovné synonymum.
Klíčové slovo:
strouhátko; ořezávátko
Odpověď:
Výraz strouhátko zachycují jen starší slovníky (SSJČ a PSJČ) jako variantu zdrobněliny struhátko (od struhadlo). Oba slovníky tuto variantu označují jako příznakovou, SSJČ jako řidčeji užívanou, PSJČ jako lidovou. V současnosti se ovšem zřídka užívají obě zdrobněliny. Výraz struhátko (strouhátko) přitom může nést jak význam ‚malé struhadlo‘, tak význam ‚nástroj k ořezávání tužek‘. V tomto druhém významu se přitom uplatňuje na Moravě, zejména ve Slezsku, ovšem jen v neformální komunikaci. Ve spisovném úzu se na celém území (včetně například regionálních deníků) užívá podoba ořezávátko (v SYN v13 má 2623 výskytů, zatímco podoba strouhátko – navíc v různých významech – má jen 78 výskytů).
Zvažované varianty:
ořezávátko
strouhátko
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je výraz takhle, varianta příslovce takto, hovorový. Zatímco u zájmenných příslovcí tenhle, tahle, tohle Internetová jazyková příručka uvádí, že jsou to varianty hovorové, u příslovce takhle není uvedena žádná informace.
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Pokud Internetová jazyková příručka uvádí stylovou platnost jazykových prostředků, vychází vždy z dosavadních výkladových slovníků. Příslovce takhle se podle všeho v úzu uplatňuje v jiných komunikačních situacích než zájmenná příslovce tenhle, tahle, tohle. Zatímco u zájmenných příslovcí všechny výkladové slovníky upozorňují na jejich příznakovost, u příslovce takto neuvádí žádný příznak ani Slovník spisovné češtiny, ani slovníky starší (takhle ve funkci částice však hodnotí jako hovorové).
Poslední užití:
2.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V poslední době se při korekturách často setkávám s tím, že autoři píšou výrazy s první částí krypto se spojovníkem. Myslím, že by to mělo být dohromady.
Klíčové slovo:
krypto-
Odpověď:
Souhlasíme. Komponent krypto-/krypt- (s významem skrytost, tajnost, skrytý, tajný) funguje jako první část složených slov. Dohromady proto doporučujeme psát jak slova frekventovanější, např. kryptoměna, kryptoměnový, kryptosystém, kryptogram, kryptodeprese, tak méně častá, např. kryptoaktivita, kryptoburza, kryptokomunita, kryptoanalytik, kryptopeněženka.
Poslední užití:
20.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se folie, nebo fólie? Jsou možné obě varianty?
Klíčové slovo:
fólie; folie
Odpověď:
Starší zdroje (SSJČ, SSČ, NASCS) zachycují jen variantu fólie, IJP a nový elektronický ASSČ na základě dokladů z jazykové praxe uvádějí dubletní možnost psaní: fólie i folie.
Zvažované varianty:
fólie
folie
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o kvantitu. Vidím, že v novém Akademickém slovníku je uvedeno dmýchat i dmychat. Zajímá mě, jestli dubletní možnost platí i u příbuzných a odvozených slov, jako třeba rozdmýchávat, rozdmýchaný.
Klíčové slovo:
rozdmýchávat; rozdmychávat
Odpověď:
Jestliže je u slovesa dmýchat/dmychat uvedena dubletní podoba, platí variantní možnost psaní i pro odvozené výrazy. Nový ASSČ má zatím zpracovanou jen část slovní zásoby, ale obě možnosti najdeme např. i ve výkladových slovnících češtiny a rovněž v IJP. U hesel rozdmýchat a rozdmýchávat jsou uvedeny i varianty rozdmychat a rozdmychávat (zde i s třetí možností, a to rozdmychovat). U obou slov je v poznámce uvedeno, že podoby s krátkým -y- jsou řidší. Doklady z korpusu SYN v13 to potvrzují – tvary slovesa rozdmýchávat jsou doloženy 2586krát, rozdmychávat 504krát a rozdmychovat 15krát.
Zvažované varianty:
rozdmýchávat
rozdmychávat
Poslední užití:
15.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se ex libris odděleně, nebo dohromady (exlibris)?
Klíčové slovo:
ex libris; exlibris
Odpověď:
Podle IJP, NASCS, SSČ, SSJČ i nejnovějšího ASSČ je možné psát jak ex libris, tak exlibris. Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné. Podle korpusu SYN v13 v českých textech mírně převažuje psaní dohromady. Poměr variant exlibris : ex libris je 3246 : 2965.
Zvažované varianty:
ex libris
exlibris
Poslední užití:
25.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Armáda
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména pohraniční ve spojení příslušníci Pohraniční stráže? V praxi se vyskytuje jak velké, tak malé písmeno.
Klíčové slovo:
Pohraniční stráž
Odpověď:
Pohraniční stráž byla československá ozbrojená jednotka, která měla na starosti ostrahu a kontrolu státní hranice (zanikla v r. 1991). Protože to byl její oficální název, doporučujeme psát u přídavného jména pohraniční velké písmeno.
Zvažované varianty:
Pohraniční stráž
pohraniční stráž
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Píše se brněnská, nebo Brněnská přehrada?
Klíčové slovo:
brněnská přehrada
Odpověď:
V současnosti je oficiální název vodní nádrž Brno, podobně vodní nádrž Slapy, vodní nádrž Vranov aj. Názvy tvořené spojením přídavného jména odvozeného od zeměpisného jména a podstatného jména přehrada (brněnská přehrada, slapská přehrada, vranovská přehrada) jsou dnes neoficiální a měly by se psát s malým písmenem. Vzhledem k tomu, že v minulosti to byly názvy oficiální, a jsou proto v PČP, v SSJČ i SSČ uváděny s velkým písmenem, je zápis s velkým písmenem tolerovatelný.
Zvažované varianty:
brněnská přehrada
Brněnská přehrada
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přehrada
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přehrada
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Sakrální stavby
Konkrétní dotaz:
V knize o Petru Parléřovi se namísto chrám používá výraz minstr. Bude se psát s malým písmenem?
Klíčové slovo:
minstr
Odpověď:
Jde o počeštěnou podobu německého výrazu Münster. V němčině se i podstatná jména obecná píšou s velkým písmenem. Protože jde pouze o typ stavby, jde tedy o obecné pojmenování, doporučujeme psát malé písmeno, tj. minstr.
Poslední užití:
16.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)