Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
V jedné deskové hře jsem narazil na slovní spojení my nesijeme. S tímto tvarem jsem se ale nikdy nesetkal. Je to tak správně? Nemá to být spíše nesejeme?
Klíčové slovo:
nesijeme, siju, sít
Odpověď:
Internetová jazyková příručka uvádí v celém paradigmatu slovesa sít pouze tvary s kořenovým -e- (seju, sejeme...). Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) však pro 1. osobu čísla jednotného zmiňuje tvary seji i siji a pro rozkazovací způsob sej i sij. Tvary s kořenovým -i- zároveň hodnotí jako zřídka užívané. V lidové slovesnosti máme dochovanou píseň Sil jsem proso na souvrati a rčení nekliď, cos nesil. V praxi se však tyto tvary dnes už téměř nepoužívají, o čemž svědčí i jejich nízký výskyt v databázi Českého národního korpusu. Tvar sijeme je v korpusu SYN v12 doložen pouze jednou (Souběžně už také sijeme, a to řepky), podobu nesijeme vůbec nenajdeme.
Doklady užití tohoto slova můžeme také najít v Kartotéce novočeského lexikálního archivu (NLA), který obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikaly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny ve 20. století. Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura (od roku 1770).
Nejvíce dokladů s tvary s kořenovým -i- v NLA pochází z 19. století z beletristické literatury (Zeyer, Neruda, Čech, Vrchlický apod.). Nejstarší doklad použití je z roku 1772 v Duchovní kuchařce (sedlák: cyzých wěcý do Domu nepřigjmám: žádnému křiwdy nečinjm: a mí Roly giným syti dowolugi). Záporový tvar v 1. osobě čísla množného jsme našli jeden, a to v excerptu z knihy Novelky z veselého péra od Františka Zákrejse (1. vydání z roku 1883 na straně 49): Nesijeme vítr, abychom neklidili bouři! Další záporný tvar najdeme také v Jiráskově knize U nás 2 z roku 1899, konkrétně na straně 254 (... i pšenice, kterou žádný ze sousedů nesil, stála dost pěkně), a v Tatranské múze od Pavla Josefa Šafaříka, která byla poprvé vydána v roce 1814: „Nesíti, nežíti, bez péče býti.“
Podoba nesijeme tedy není chybná, ale jedná se o zastaralý tvar, s nímž se dnes v praxi setkáme jen velmi zřídka. Ještě řidčeji pak je doložen výskyt záporných tvarů tohoto slovesa.
Zvažované varianty:
nesijeme
nesejeme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v12
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Píšeme heslo na billboard a chtěli bychom, aby bylo stylisticky správně. Rozhodujeme se mezi třemi variantami: úředník je zde pro vás, úředník je tu pro vás, úředník je tady pro vás. Co byste preferovali?
Klíčové slovo:
zde; tu; tady
Odpověď:
Všechna tři příslovce hodnotí slovníky jako synonymní a plně spisovná. Z Českého národního korpusu (SYN v14, Korpus akademické češtiny) vyplývá, že se všechny tři podoby užívají obdobně často, pouze příslovce zde se o něco častěji vyskytuje v odborných textech, což může značit formálnější charakter tohoto výrazu.
Zvažované varianty:
zde
tu
tady
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14; Korpus akademické češtiny
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
S kolegyní obě rády používáme výraz pakliže. Náš kolega se na nás kvůli tomu zlobí. Vyčítá nám, že je to zastaralý a téměř už nepoužívaný výraz a my si to nemyslíme. Prosím rozsuďte nás.
Klíčové slovo:
pakliže
Odpověď:
Spojka pakliže je starším Slovník spisovného jazyka českého hodnocena jako zastaralá, Slovníkem spisovné češtiny jako knižní. V Českém národním korpusu (SYN v14) má přibližně 10krát nižší frekvenci než synonymní neutrální spojka jestliže. Pokud je tato spojka užita v méně formáních textech nebo v hovoru, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pakliže
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Sloveso makovat je podle mě pouze nespisovný výraz. Našla jsem ho jako výraz z rybářského slangu, ale dohadovali jsme se, zda ho lze užít spisovně ve významu ‚sypat mákem‘.
Klíčové slovo:
makovat
Odpověď:
Sloveso makovat v textech určených širší veřejnosti užívat nedoporučujeme, není totiž zachyceno kodifikací a v úzu se téměř nevyskytuje. Je zajímavé, že zatímco starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého) zachycují přídavné jméno makovaný, tzn. ‚posypaný, sypaný mákem‘, sloveso makovat, od něhož bylo toto přídavné jméno zřejmě odvozeno, v nich uvedeno není. Když se podíváme do současného úzu, v korpusu SYN v14 se sloveso makovat nevyskytuje vůbec, přídavné jméno makovaný je doloženo jen velmi zřídka (má pouhých 11 výskytů). Ze systémového hlediska je sice utvořeno správně, nicméně ho kvůli jeho nedoloženosti nedoporučujeme užívat, protože by mohlo způsobit nedorozumění.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chceme v učebnici použít termín látka a chtěli jsme se zeptat, zda tento termín není zastaralý a zda by se neměl spíše nahradit termínem učivo?
Klíčové slovo:
látka
Odpověď:
Termín látka ve významu ‚učivo‘ zastaralý není, a není proto třeba jej nahrazovat. Pokud nahlédneme do jaykových zdrojů, zjistíme, že slovo látka v daném významu zachycují všechny slovníky, včetně nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny. V Českém národním korpusu SYN v14 je dokonce spojení probírat látku / probíraná látka třikrát frekventovanější než spojení probírat učivo / probírané učivo (srov. 1402 výskytů : 404 výskytů).
Poslední užití:
1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo jakýmisi spisovné, můžu ho použít v textu?
Klíčové slovo:
jakýmisi
Odpověď:
Ano, tento tvar 7. pádu jednotného čísla zájmena jakýsi lze v textu použít jako zcela spisovný. Zájmeno jakýsi zachycují jak starší (např. Slovník spisovného jazyka českého), tak novější jazykové zdroje (např. Internetová jzayková příručka, Akademický slovník současné češtiny). Neuvádí u něj přitom žádné stylové hodnocení, to znamená, že je chápáno jako neutrální, spisovné. U zájmena jakýsi skloňujeme pouze jeho první část (jaký-), a to podle vzoru „mladý“. Tvar jakýmisi tedy odpovídá 7. pádu jednotného čísla.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Slovo fotka asi není spisovné, že?
Klíčové slovo:
fotka
Odpověď:
V současnosti hodnotíme slovo fotka ve významu ‚fotografický snímek‘ jako spisovné a zcela neutrální. Zatímco starší slovníky (Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov) u výrazu fotka uvádí charakteristiku hovorový (to znamená spisovný, ale méně formální), nově budovaný Akademický slovník současné češtiny považuje slovo fotka v daném významu za neutrální synonymum slova fotografie (výraz fotka ve významu ‚obor umění‘ však charakterizuje jako kolokviální vyšší, tedy spisovný, ale méně formální). To odpovídá reálnému užívání slova fotka v korigovaných psaných textech, jež obsahuje korpus SYN v14, kde se slova fotografie a fotka (i foto) užívají v různých typech textů srovnatelně často.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Našel jsem, že se pro fotografii používá hovorová podoba foto. Je možné ji použít v psaném projevu?
Klíčové slovo:
foto
Odpověď:
V současnosti je výraz foto ve významu ‚fotografický snímek‘ považován za zcela neutrální, v psaném projevu ho proto lze neproblematicky užívat v různých typech textů. Starší slovníky u výrazu foto uvádí charakteristiku hovorový (starší Slovník spisovného jazyka českého dokonce charakteristiku poněkud zastaralý hovorový), to znamená spisovný, ale méně formální – ve starších textech proto zřejmě bude toto slovo běžnější spíše v beletrii, případně publicistice. Nově budovaný Akademický slovník současné češtiny však zachycuje tento výraz v daném významu jako plně spisovné synonymum slova fotografie.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo foto
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Používá se sloveso čítat, např. „Kolik vozů čítá váš vozový park?“ Nejde o zastaralý výraz?
Klíčové slovo:
čítat
Odpověď:
Sloveso čítat ve významu ‚obsahovat‘ zastaralé není. Je zajímavé, že zatímco starší Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny hodnotí sloveso čítat v tomto významu jako knižní, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u něj žádnou charakteristiku neuvádí. V žádném slovníku však slovo čítat není hodnoceno jako zastaralé.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čítat I
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čítat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Koriguji text autora, který používá slovo zvnějšňování. Rozumím tomu, že se jedná o opak slova zvnitřňování a nenapadá mě žádný jiný, vhodný ekvivalent. Nicméně i tak mi to slovo připadá poněkud divné.
Klíčové slovo:
zvnějšňování
Odpověď:
Verbální substantivum zvnějšňování vám připadá neobvyklé, protože se užívá řídce a ani ho nezachycují žádné kodifikační příručky, přesto bychom jej zcela neodmítali. Toto slovo bylo odvozeno z taktéž nekodifikovaného slovesa zvnějšňovat (a to z jeho dokonavé varianty zvnějšnit). Jeho opak, sloveso zvnitřňovat (a jeho dokonavá varianta zvnitřnit), je ovšem uvedeno jako knižní ve starých slovnících – Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého (v současných textech se užívá spíše zřídka). Sloveso zvnějšňovat bylo utvořeno analogicky, a to slovotvorně zcela správně, jeho význam lze přitom snadno odvodit. Pokud zvnitřňovat znamená ‚činit niterným; oduševňovat‘, pak zvnějšňovat ponese význam ‚činit vnějším, zjevovat či zpovrchňovat. To ostatně plyne i z řídkých odkladů v Českém národním korpusu SYN v 14 (např. „kultura (...) byla totálně vykastrována zvnějšněna až do banality“; „takto zcela zvnějšněni ztrácí vlastní jedinečnost“; „jazyk nebyl jenom dodatečný nástroj zvnějšňování toho, co už bylo uvnitř mysli“. Nedoporučovali bychom slovo zvnějšňování užívat v textech určených široké veřejnosti, ale v literatuře odborné nebo umělecké může mít jeho užití své opodstatnění.
Poslední užití:
20.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zvnitřňovati
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zvnitřňovati
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější varianta příslovce znovu, nebo znova?
Klíčové slovo:
znovu; znova
Odpověď:
Varianty znovu a znova jsou považovány za rovnocenné. Slovníky neuvádí (a neuváděly) ani u jedné varianty tohoto příslovce žádný příznak. Když nahlédneme do korpusu SYN v14, jak se která varianta užívá, zjistíme, že frekventovanější je podoba znovu (cca 1,5 milionu dokladů), podoba znova je méně frekventovaná (cca 50 tisíc dokladů).
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo znovu; znova
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo znovu; znova
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo znovu; znova
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se poradila o pravopisu slova v duchu. Dříve se to jistě psalo zvlášť, ale já už to tak necítím. Smí se to psát dohromady (vduchu)?
Klíčové slovo:
v duchu
Odpověď:
Spřežku vduchu nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny ani Internetová jazyková příručka, která mnohé nově pronikající spřežky uvádí (odteď, odnepaměti, napřeskáčku). Přestože říkáte, že byste psaní dohromady uvítala, uživatelská praxe tomu v tomto případě neodpovídá. Doklady z korpusu SYN v14 svědčí o tom, že psaní dohromady je velmi řídké – v korpusu je pouhých 60 dokladů (některé z jednoho textu), zatímco zápis zvlášť (v duchu) je doložen 128 886krát.
Zvažované varianty:
v duchu
vduchu
Poslední užití:
10.2.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě slovo respektivě vypsat, nebo mám raději užít jeho zkratku?
Klíčové slovo:
respektive
Odpověď:
Nejprve považujeme za důležité upozornit, že náležitý zápis výrazu s významem ‚přesněji řečeno, vlastně; popřípadě, eventuálně‘ není respektivě, ale respektive. Jde o poměrně častou chybu, objevuje se hlavně v neformálních projevech. Máte zcela svobodnou volbu, zda slovo respektive vypíšete celé, nebo užijete jeho zkratku (obvykle resp.).
Poslední užití:
24.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o slovesu opoznámkovat?
Klíčové slovo:
opoznámkovat
Odpověď:
Sloveso opoznámkovat zachycuje pouze starší Slovník spisovného jazyka českého jako výraz hovorový. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že toto sloveso má pouhých 95 výskytů. Domníváme se proto, že se jeho stylová platnost dosud nezměnila, jde tedy o prostředek spisovný, který však ve formálních textech působí jako stylově nižší.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opoznámkovati
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „V posledním půlroce jsem absolvoval rekvalifikační kurz.“ Máme psát půl roce, nebo půlroce?
Klíčové slovo:
půlrok
Odpověď:
Přestože lze zvolit i psaní zvlášť, doporučujeme užít zápis dohromady: v posledním půlroce. Podstatným jménem půlrok můžeme vyjádřit jak význam ‚pololetí‘ (poslední půlrok ve škole byl nabitý zážitky), tak jakékoli období šesti měsíců (před půlrokem odjeli do zahraničí). Výraz půlrok najdeme v Internetové jazykové příručce i ve výkladových slovnících češtiny. Spřežka půlrok se užívá běžně, v korpusu SYN v14 je 46 600 dokladů.
Zvažované varianty:
půlroce
půl roce
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Ve formálním dopise bych chtěla vyjádřit, že dvě osoby každý měsíc něco obdrží. V SSJČ jsem našla slovo označené hvězdičkou obdržívat. Mohu ho zde použít?
Klíčové slovo:
obdržívat
Odpověď:
Tento výraz bychom vám nedoporučili použít. Hvězdička ve Slovníku spisovného jazyka českého značí, že se jedná o řídce užívanou podobu, v tomto případě zřejmě i zastaralou (vedle SSJČ, zachycuje tento výraz jen starší PSJČ). V dopise, který má být formální a neutrální, by působil příznakově a přitáhnul by nechtěnou pozornost. Namísto něj lze použít nedokonavé sloveso obdržet nebo dostávat.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obdržovati
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Může se [pastyňák] psát s y?
Klíčové slovo:
pastinák
Odpověď:
Český název rosliny Pastinaca sativa je podle všech slovníků češtiny i Internetové jazykové příručky jedině pastinák (s výslovností [pastynák]. Náležitá podoba je tedy s „i“ a „n“ (nikoli ň). Tu doporučujeme užít.
V běžných neformálních komunikačních situacích se s výslovností [ň] setkáváme, ale frekvenci nemůžeme zjistit. V psaných textech podle dokladů z korpusu SYN v14 jednoznačně převažuje doporučovaná podoba pastinák (1803 dokladů). Relativně častá je i varianta pastiňák (263 dokladů). V korpusu je 9x zachycena i podoba pastyňák a 3 pastynák.
Zvažované varianty:
pastiňák
pastyňák
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Odvozuje se od slova betlém slovo betlemářství, nebo betlémářství?
Klíčové slovo:
betlemářství; betlémářství
Odpověď:
Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny uvádějí obě možnosti: betlemářství i betlémářství. Varianta bez krácené samohlásky (betlémářství) se prosadila vlivem uživatelské praxe a podle dokladů z korpusu SYN v 14 je zhruba dvakrát frekventovanější než betlemařství. Starší Slovník spisovného jazyka českého však doporučoval jen podobu betlemářství.
Zvažované varianty:
betlemářství
betlémářství
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli se od slova betlém (s é) odvozuje slovo betlemář, nebo betlémář. Jsem členem sdružení, které vydává časopis Betlémy a betlemáři. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
betlemář; betlémář
Odpověď:
Nejnovější jazykové zdroje (Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny) uvádějí obě možnosti: betlemář i betlémář. Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Varianta bez krácené samohlásky (betlémář) se prosadila vlivem uživatelské praxe a podle dokladů z korpusu SYN v 14 v textech výrazně převažuje.
Starší slovníky (např. Slovník spisovného jazyka českého) však doporučovaly jen podobu betlemář. Není vyloučené, že název Betlémy a betlemáři byl zvolen proto, že časopis začal vycházet v době, kdy se doporučovala jen podoba s krátkým e.
Zvažované varianty:
betlemář
betlémář
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Podle internetu se slovo extrémista píše s dlouhým e. Může se psát i krátce extremista?
Klíčové slovo:
extremista; extrémista
Odpověď:
Informace z internetu není úplně přesná. Starší jazykové příručky (Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovného jazyka českého) uvádějí pouze psaní s krátkým e: extremista (stejně tak extremismus, extremistický). Nejaktuálnější příručky, tedy Internetová jazyková příručka a Akademický slovník současné češtiny, připouštějí u všech slov s tímto základem obě možnosti. Je tedy možné psát jak extremista, tak extrémista (extremismus i extrémismus, extremistický i extrémistický). Varianta s krátkým e je ve všech případech frekventovanější.
Zvažované varianty:
extremista
extrémista
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.