Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #6, Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/47, položky: 1-20/938
Stav:
#14742
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Zajímá mě původ slova brůna. Nejsem jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun ‚hnědý‘. Nejde mi tedy do hlavy, jak může brůna označovat bělouše.
Klíčové slovo: brůna
Odpověď: Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy). Slovo brůna však zřejmě etymologicky s germánským základem brūn nesouvisí. Celkově je jeho původ málo průhledný a nejspíš je třeba ho odvozovat od dnes již zapomenutého přídavného jména broný. Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého výraz hodnotí jako zastaralý a definují jej jako ‚bílý (jen o koni)‘. Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého souvisí přídavné jméno broný (potažmo i brůna a alternativní podoba broň) se slovenským slovesem bronieť (sa) – tomu Slovník súčasného slovenského jazyka přisuzuje význam ‚dostávat tmavou nebo hnědou barvu, resp. červenat‘. Machek však upozorňuje, že zejména v souvislosti s ovocem a plodinami vůbec výraz nabývá spíše významu ‚dostávat barvu zralosti‘ a dodává, že ve slovanských jazycích se původní výraz bronъ v různých obměnách v minulosti užíval a někde stále užívá pro označení ‚plavé, světlé barvy zrajícího obilí‘. Odtud se pak výraz přenesl i na barvu plavého koně (původně tedy ne zcela bílého). Že nejde o nahodilé žonglování s významy, dokládá i Elektronický slovník staré češtiny, v němž lze dohledat výraz bronec jakožto označení pro ‚člověka s nápadně světlými až bílými vlasy a kůží‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14739
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo: jakýžto
Odpověď: Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití: 13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14738
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sotva, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sotva, např. ve větě: Sotva se objevil, všichni o něm hovoří.
Klíčové slovo: sotva
Odpověď: V uvedené větě je výraz sotva užit v platnosti podřadicí spojky, která je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14737
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sice, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sice, např. ve větě: Na nějakou dobu sice z veřejného dění zmizel, ale jen přechodně.
Klíčové slovo: sice
Odpověď: Spojka sice, která se užívá ve dvojicích sice – ale, sice – avšak, je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14735
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo: boom
Odpověď: Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čitatele, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití: 23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14729
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Myslel jsem, že se sloveso zcizit užívá jen v souvislosti s převodem vlastnických práv. Ve Slovníku spisovné češtiny je u zcizit uvedený pouze význam ‚ukrást‘. Došlo k nějaké změně?
Klíčové slovo: zcizit
Odpověď: Slovník spisovné češtiny (SSČ) je co do rozsahu slovník střední, jeho třetí a další, nezměněná vydání podávají komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov. Oproti rozsahem velkému Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který obsahuje informace o 197 000 heslových slovech, zahrnuje SSČ méně hesel a rovněž jejich výklad omezuje na významy, které jsou z hlediska centra a periferie českého jazyka vnímány jako základní. To je také důvod, proč SSČ uvádí u slova zcizit jen jeden význam (‚odcizit, ukrást‘), avšak rozsáhlejší SSJČ popisuje významy tři: 1. ‚neprávem si přisvojit, odcizit‘, 2. právnicky ‚převést, zprav. za úplatu, (něj. věc) z jednoho právního subjektu na druhý‘, 3. ‚učinit cizím, vzdáleným, lhostejným‘. Uplatnění slovesa zcizit ve významu ‚neprávem si přisvojit, ukrást‘ je tedy z hlediska významu zcela v pořádku, avšak z hlediska frekvence jde o užití řidší. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, nalezneme více než 5 200 výskytů slovesa zcizit, užitého ve všech třech slovníkových významech. Naproti tomu sloveso odcizit, u nějž SSJČ zachycuje dva významy: 1. ‚učinit cizím, lhostejným (v cit. vztazích)‘ a 2. ‚vzít (něco cizího), ukrást‘, má v téže verzi korpusu více než 182 000 výskytů. Na tomto místě je třeba ještě doplnit, že doklady z korpusu mají pouze ilustrativní funkci k celkové frekvenci obou výrazů, protože vyhledaná užití nelze v korpusu automaticky třídit podle jednotlivých významů. Manuální třídění by v daném objemu vyžadovalo čas dalece překračující rámec tohoto dotazu. Vzhledem ke své nižší frekvenci může sloveso zcizit (v neterminologickém významu) působit v textu neobvykle, příznakově. Proto bývá užíváno v expresivně zabarvených vyjádřeních namísto běžnějšího odcizit, např. Nikdo z dotazovaných si například nepamatoval, že by tu kdy nějaký český prezident při podpisu smlouvy rafinovaně zcizil protokolární pero, popřípadě Nějaký číman jim zcizil z šatny několikery kopačky, dresy a taktéž z hotelu lístky na zápas.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14728
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje slovo květník (‚obal na květináč‘)? Ve slovníku jsem ho nenašla.
Klíčové slovo: květník
Odpověď: Slovo květník lze dohledat v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), kde je uvedena informace, že se daný výraz používá řidčeji. Do dalšího, mladšího slovníkového díla, totiž Slovníku spisovné češtiny, se tento výraz vzhledem k menšímu rozsahu díla už nedostal. PSJČ i SSJČ uvádějí u slova květník tentýž význam, a to ‚květináč‘. Podle prvního dílu Českého jazykového atlasu je květník nářeční variantou, která je rozšířena především na jihozápadě našeho území, odkud přesahuje do středních Čech, ale lze se s ní okrajově setkat i v severních Čechách a na východní Moravě. Počty výskytů slov květník a květináč v korpusu SYN v11 dokládají, že květník se dnes používá v mnohem menší míře (1 923 : 42 249 dokladům). Z korpusových dokladů dále vyplývá, že slovo květník se ve významu ‚obal na květináč‘ objevuje zcela ojediněle, např. osvědčily se květníky „na míru“ v podobě barevných obalů na květináče, skleněný květník … ukryje i ošklivý květináč zakrslého smrčku. Vzhledem k tomu bychom užití slova květník v jiném významu než ‚květináč‘ nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14727
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou slova směrovat a směřovat významově zaměnitelná nebo je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo: směrovat; směřovat
Odpověď: Obě slovesa pojí to, že jsou odvozena od stejného podstatného jména, a to směr, a tudíž jejich významy nejsou od sebe příliš vzdálené. Tyto výrazy však libovolně zaměnitelné nejsou. Sloveso směřovat podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) znamená 1. ,pohybovat se k nějakému cíli‘: silnice směřuje na sever, 2. ,být obrácen nějakým směrem‘: okna v tomto pokoji směřují na východ, 3. ,být zaměřen k nějakému cíli, mířit‘: Slavia směřuje k titulu, 4. ,vyvíjet se, dospívat k něčemu‘: příběh směřuje k rozuzlení, 5. ,být namířen‘: film směřuje proti drogám. Slovník spisovného jazyka českého sloveso směrovat vymezuje jako termín s obecným významem ,dávat, určovat něčemu směr‘ a připojuje významy speciální: ve sdělovací technice ,nastavovat do určitého směru‘, např. směrovat anténu, v železniční dopravě ,označovat směr (trasu) železničního vozu, zásilky apod.‘ Mladší SSČ toto sloveso označuje jen jako termín užívaný ve sdělovací technice. Praxe, respektive doklady z korpusu SYN v11 však ukazují, že postupně toto slovo opustilo sféru odborného vyjadřování. Věty jako Číšník mě směruje ke stolu pro dva, Většina investic byla směrována do infrastruktury a bankovního sektoru, Navrhujeme směrovat debatu do čtyř oblastí jsou dnes naprosto běžné. Navíc získalo další, dílčí význam ,adresovat‘, např. Svůj dopis směrujte na centrálu společnosti, Své náměty směrujte na předsedu představenstva. Obě slovesa se liší i syntakticky: zatímco sloveso směřovat se nepojí s bezpředložkovým předmětem ve 4. p. (*směřovat něco/někoho), sloveso směrovat ano. Z uvedeného popisu vyplývá, že věta, u níž váháme nad výběrem náležitého slovesa, má znít: Tento dotaz směrujte na vedoucího (vs. Tento dotaz směřuje na vedoucího).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14725
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Hledal jsem ve Slovníku spisovné češtiny slovo mání, které se používá ve významu ‚k dostání‘, ale nenašel jsem ho. Znamená to, že se nemá používat?
Klíčové slovo: mání
Odpověď: Slovník spisovné češtiny slovo mání ani spojení být k mání sice neuvádí, zmínku o něm však nalezneme ve starším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), a to v rámci heslového odstavce slovesa mít. Slovník toto spojení hodnotí jako zastaralé a obecněčeské, tedy jako nevhodné pro oficiální, formální komunikaci. Ponoříme-li se ještě hlouběji do historie, zjistíme, že nad spojením být k mání „lámal hůl“ už Václav Ertl, který ho v roce 1927 v časopise Naše řeč označil za součást „hokynářské češtiny“ a zároveň vyjádřil přesvědčení, že z nespisovné vrstvy jazyka už spojení být k mání vymizelo: „… i dnešní hokynář by se za výraz to je k mání jistě styděl – kdyby jej vůbec znal“. Jaké důvody vedly autory SSJČ a Václava Ertla k volbě této stylové charakteristiky? Dříve bylo mání hodnoceno jako ryze nesystémový tvar, který vznikl zřejmě analogií k německému zu haben. Mání je tedy obecněčeská podoba podstatného jména odvozeného od slovesa mít, resp. od hypotetického tvaru trpného příčestí *(j)měn (jako např. volat – volán – volání). Toto příčestí trpné postupem času zaniklo a v dnešní češtině po něm zůstalo systémově utvořené slovesné podstatné jméno jmění s náslovným j-, které se osamostatnilo a lexikalizovalo ve významu ‚majetek‘. K fixaci spojení k mání mohla kromě německého vlivu přispět i analogie s obratem k dostání v obdobném smyslu, i ten má ostatně paralelu v německém zu bekommen.   Novější mluvnice obrat být k mání hodnotí už jako ustálené spojení, které má hovorový, popřípadě expresivní příznak. Na podobné jazykové jednotky je pohlíženo jako na celek a jako nečlenitelný celek jsou i užívány, přičemž anomálie jejich komponentů jsou poměrně běžné (viz např. unikátní složky frazémů nechat někoho na holičkách, mít pré aj.). O tom, že dnešní mluvčí vnímají spojení být k mání jako neproblematické a vhodné i pro psanou komunikaci, svědčí jeho hojný výskyt v korpusu SYN v11, který nabízí více než 45 tisíc dokladů, přičemž takřka 90 procent z daného objemu pochází z denního tisku (např. Třebaže ovoce je v obchodech k mání po celý rok, není nad čerstvě utržené jahody).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14722
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze ve spisovné češtině užívat sloveso naklidit?
Klíčové slovo: naklidit
Odpověď: Sloveso naklidit, od nějž je daný tvar příčestí trpného odvozen, uvádí Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚sklidit pod střechu‘, s upřesněním, že naklízet lze „obilí nebo jiné hospodářské produkty“. V tomto významu se však sloveso naklidit v současné češtině již neužívá. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, najdeme 564 výskytů tohoto slovesa v nejrůznějších tvarech, k nimž lze doplnit ještě 288 dokladů přídavného jména naklizený. Z vyhledaných příkladů jasně vyplývá, že sloveso naklidit nyní vyjadřuje význam ‚hodně, pečlivě uklidit‘, např. Pokud se vám nepovede naklidit domácnost tak, jak si představujete, není třeba se z toho hroutit, Tam, kde není bazén a absolutně naklizeno, by nikdo dnes turistu nedostal. Užívání daného slovesa nehodnotíme jako prohřešek proti jazykové kultuře, naopak se ukazuje, že jde o funkční prostředek k vyjádření významu velké míry provedeného úklidu, jež slovesa ze shodného slovotvorného hnízda, tj. uklidit, poklidit, nezahrnují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14719
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné, když se namísto českého očkovat užívá výraz vakcinovat?
Klíčové slovo: vakcinovat
Odpověď: Sloveso vakcinovat najdeme už v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957, kde je označeno jako slangové. Novější Slovník spisovného jazyka českého (vydávaný v letech 1960–1971) uvádí vakcinovat už bez klasifikace pro výrazy stylově nižší, zasazuje je do oblasti medicíny a zvěrolékařství, zároveň doplňuje, že jde o slovo užívané řídce. Nový akademický slovník cizích slov pak výraz vakcinovat hodnotí jako termín z oblasti medicíny s významem ‚provádět, provést vakcinaci‘ (tj. ‚provádět očkování vakcínou, očkovací látkou‘).   Charakter termínu předurčuje, v jakých typech textů se bude sloveso vakcinovat primárně užívat: nahlédneme-li do korpusu SYN v11, který obsahuje 1 001 výskytů tohoto slova, je potvrzen předpoklad, že termín vakcinovat se užívá především v úzce odborných textech, publikacích (např. Dětské infekční nemoci) a časopisech (např. Zdravotnické noviny, Vakcinologie, Zemědělec). Zaměříme-li se však na užívání tohoto slova v běžné komunikaci za uplynulé 3 roky, je nárůst jeho frekvence nesporný. (Nový monitorovací korpus ONLINE_NOW, mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě od roku 2017 do současnosti, zachytil takřka 1 400 výskytů slova vakcinovat.) Podobné pronikání odborných výrazů do každodenní komunikace je poměrně běžný jev, který provází určité období společenských změn, k němuž patřila i pandemie nového onemocnění covid–19.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14717
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kohorta?
Klíčové slovo: kohorta
Odpověď: Původně se výrazem kohorta (latinsky cohors, plurál cohortes) označovala římská vojenská jednotka čítající přibližně 500 mužů. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) však vedle významu ‚u starověkých Římanů vojenský oddíl, desátá část legie; podobný oddíl v některých novodobých dobrovolnických legiích‘ připojuje i přenesené knižní užití ‚skupina, družina, zvl. ve veřejných sporech‘, které dokládá příkladem Považuje celá naše kohorta Nerudu za jednoho z největších duchů. Stejné vysvětlení nabízí i Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Současné texty přinášejí spojení jako kohorta náměstků, spolupracovníků, věrných, státních úředníků apod.   V novější době našlo podstatné jméno kohorta uplatnění v řadě vědních oborů. Nový akademický slovník cizích slov připojuje významy užití z oblasti zoologie (‚vedlejší klasifikační kategorie zoologické systematiky kladená mezi řád a čeleď‘) a ekologie (‚soubor jedinců zrozených v určitém časovém úseku, sloužící k stanovení struktury určité živočišné populace, stejnověká populace‘) – v tomto významu je daným slovníkem hodnocen jako knižní výraz. Jestliže slovo zazní v kontextu epidemiologie, mluvčí jistě nebude mít na mysli římské vojsko, ale skupinu sledovaných osob. Velký lékařský slovník kohortu definuje slovy ‚skupina vybraná na základě určitých společných vlastností a dlouhodobě sledovaná v epidemiologickém studiu určitých chorob‘, např. kohorta mužů kuřáků sledovaná po desetiletí z hlediska rozvoje srdečních chorob či rakoviny plic. Dodáváme, že v epidemiologii se běžně pracuje i s pojmem kohortová studie a že se výraz užívá i v psychologii, sociologii, demografii a marketingu. Vedle kohorty pacientů/nemocných jsou podle korpusu SYN v11 relativně běžná spojení jako populační kohorta, generační kohorta, věková kohorta (devatenáctiletých, třináctiletých).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14708
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce se uvádí, že jméno Gobi se užívá jak v rodě středním, tak v rodě ženském. Kterému máme dát přednost?
Klíčové slovo: Gobi
Odpověď: Gobi je poušť, která se rozkládá na území Číny a Mongolska. Starší příručky jsou v určení rodu výrazu Gobi nejednotné. Slovník spisovného jazyka českého, SSJČ (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny, SSČ (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) řadí toto jméno k rodu střednímu, kdežto Pravidla českého pravopisu, PČP (1993) i k rodu ženskému. Internetová jazyková příručka (IJP) při svém vzniku (2004–2008) vycházela především z PČP, a proto má stejnou rodovou charakteristiku jako PČP. Zeměpisná jména zakončená ve výslovnosti na [i], v psané na -i nebo v menší míře na -y, náleží převážně k rodu střednímu, např. Bali, Capri, Fidži, Haiti, Mali, Miami, Nairobi, Soči, Tbilisi, Calgery, Jersey [džerzi], Sydney [sidny] (stranou ponecháváme pomnožná jména jako Andy, Kordillery, Maledivy atp.). Jen výjimečně jsou tato jména jak rodu středního, tak ženského. To platí podle IJP i PČP nejen pro výraz Gobi, ale i pro Mississippi a Missouri, pokud označují řeku. V případě, že pojmenovávají stát, jsou rodu středního. U posledních dvou jmen se slovníky, co se týče rodu, však rozcházejí. SSJČ u výrazu Missipppi uvádí u obou významů rod střední (Missouri v něm chybí), SSČ, 1. i 2. vydání, v hesle Mississippi u označení řeky zmiňuje rod střední i ženský, u jména státu rod střední, u Missouri je v 1. vydání překvapivě u obou významů jen rod střední (nečekané je to proto, že obě hesla jsou umístěna bezprostředně pod sebou), ve 2. vydání už je toto heslo zpracováno stejně jako heslo Mississippi v obou vydáních SSČ. Nahlédli jsme do korpusu SYN v13, abychom zjistili, zda rodové určení, které najdeme v IJP u jmen Gobi, Mississippi a Missouri, se uplatňuje i v praxi. Vzhledem k tomu, že všechny výrazy jsou nesklonné, lze u nich rod nejlépe zjistit podle podoby přívlastku, nebo přísudku. Zvolili jsme první možnost a vyhledali jsme všechna spojení přídavných jmen s příslušným jménem podstatným. Všechny doklady jsme ručně vytřídili a ponechali jen relevantní. U spojení přídavných jmen s podstatným jménem Gobi jsme získali 144 dokladů a z nich jen v 6 spojeních je přídavné jméno užito v rodě středním. Z toho je zřejmé, že v praxi jednoznačně převažuje rod ženský, patrně vlivem výrazu poušť. To se promítlo i do názvu chráněné oblasti, jež zní Velká Gobi. Ze 141 dokladů na spojení přídavných jmen s podstatným jménem Mississippi se jich 72 vztahuje k pojmenování řeky a rod střední se nevyskytl ani jednou. V 69 případech jde o označení státu, z toho 65× je toto jméno rodu středního a jen 4× ženského. Ze 129 dokladů na spojení přídavných jmen a podstatného jména Missouri připadá 120 dokladů na označení státu a jen v 7 je přídavné jméno rodu ženského, pouze v 9 jde o pojmenování řeky, z toto 7× v rodě ženském. Na základě dokladů získaných z korpusu SYN v13 je zřejmé, že v případě jména Gobi rodová charakteristika v IJP již neodpovídá současné praxi, proto jsme heslo upravili a také hesla Mississippi a Missouri, pokud tato jména označují řeku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN V13
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14702
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo: folklorní; folklórní
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější. Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní folklórní
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14701
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo: folklor; folklór
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor folklór
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#14697
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Lze nějak vysvětlit, proč se název města Worcester čte zcela odlišně od worcesteru, tedy tekuté směsi koření?
Klíčové slovo: Worcester; worcester
Odpověď: Jak si lze ověřit v Internetové jazykové příručce, doporučená výslovnost názvu města Worcester je v češtině [vustr], zatímco pojmenování dochucovadla worcester se čte [vorčestr]. Ačkoli spolu obě slova úzce souvisejí, je tedy v jejich zvukové podobě značný rozdíl, který stojí za vysvětlení. Zeměpisné jméno Worcester, které patří britskému městu v hrabství Worcestershire, vzniklo jako keltsko-anglická složenina. První část souvisí s názvem kmene Wigoranů (původní podoba Weogoran se redukovala na počáteční Wor-), druhá část pak vychází ze staroanglického slova ceaster s původem ve známém latinském výrazu castrum ve významu ‚opevněné město‘. Výslovnost vlastního jména Worcester procházela v angličtině změnami, až se ustálila na současné podobě [ˈwʊstə], které v češtině nejlépe odpovídá právě výše doporučovaná varianta [vustr] (případně i [vústr], protože kolísání samohláskové délky je u tohoto typu přejímek běžné). Podobně se chová např. název města Leicester – v angličtině [ˈlɛstə], v češtině [lestr]. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí jde o nepříliš frekventovaná pojmenování, jejichž grafická a zvuková forma si jsou značně vzdálené, nejsou jejich výslovnostní podoby pevně vžité, takže se lze v úzu setkat s více různými obměnami (typu *[vorstr], respektive *[lajčestr], *[lejcestr] atp.) a někteří mluvčí váhají, kterou z nich zvolit. Pokud jde o výraz worcester, toto obecné pojmenování vzniklo zkrácením spojení worcesterská (či worcesterová) omáčka, případně přímo z anglického sousloví Worcester(shire) sauce. Zajímavé přitom je, že k této elipse v jazyce původu nedochází, tj. samotné označení worcester se pro danou omáčku v angličtině neužívá. Tento druh tekutého koření začali vyrábět lékárníci z Worcesteru v první polovině 19. století. K nám se začalo dovážet prokazatelně nejpozději ve 20. letech 20. století, kdy znalost angličtiny, respektive anglické nepravidelné výslovnosti jména Worcester nebyla všeobecně rozšířena. Je pravděpodobné, ale dnes již stěží přesně ověřitelné, že zvuková podoba běžně užívaného slova worcester v češtině různě kolísala, až se postupně víceméně ustálila na dnešním [vorčestr]. Jeden z důkazů pro tuto domněnku nalezneme ve starších českých výkladových slovnících. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého z let 1935–1957 je doporučeno číst přídavné jméno worcesterský jako [vorsesterskí], Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) u hesel worcester ani worcesterský žádné výslovnostní doporučení nezachycuje, což by mělo znamenat, že si grafika a zvuk mají odpovídat. Novější zdroje pak obvykle doporučují dubletu: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994) obsahuje heslo worcesterský s podobami [vustrskí] i [vorčestrskí] (totéž, jen v obráceném pořadí, nalezneme i v Pravidlech českého pravopisu z téhož roku), Nový akademický slovník cizích slov (2005) zaznamenává výraz worcester s variantami [vorčestr] i [vustr]. Aktuální výslovnostní výzkum však neprokázal, že by se v případě omáčky (z pohledu češtiny neintuitivní) výslovnost [vustr] užívala, proto ji Internetová jazyková příručka již neuvádí. Na závěr ještě dodejme, že např. v některých receptech se lze setkat i s počeštěným psaním vorčestr, tato pravopisná varianta však příliš obvyklá není a jazykovědné příručky ji nezachycují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14689
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V povídce Marinka od Karla Hynka Máchy jsme narazili na slovo tlum, kterému nerozumíme: ... zde zas hustým tlumem se tlačí, malinkou hlavu vstrčenou majíc v ještě větším děveččina čepce klobouku, městská dcerka s řeznickým tovaryšem. Co přesně dané slovo znamená?
Klíčové slovo: tlum
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že slovo tlum označuje ‚skupinu lidí nebo zvířat‘. Jde však o výraz zastaralý a knižní, proto jej v korpusu SYN v11 nalezneme jen ve 12 dokladech pocházejících převážně ze starší literatury, např. Tlum andělů tě perutěmi cloní a mečem plamenným tu ruku utne.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14688
Užití:
0 0 0
Dotaz: Homonymie
Konkrétní dotaz: Pocházím z Moravy a po příchodu do Prahy mě velmi překvapil místní význam slova čtvrtka. U nás říkáme čtvrtka skleničce alkoholu (panáku), zatímco v Praze – jak jsem vyrozuměla – toto slovo označuje tvrdý papír. Zajímalo by mě, kde všude se panáku říká čtvrtka.
Klíčové slovo: čtvrtka
Odpověď: Výraz čtvrtka ve významu ‚sklenička na alkoholický nápoj o objemu ¼ l nebo její obsah‘ se skutečně užívá pouze v některých oblastech České republiky. Heslo čtvrtka (a hláskové varianty štvrtka, štv’ertka, štverka, štfrtka) uvádí Slovník nářečí českého jazyka. Z autentických dokladů opatřených údajem o místě sběru lze vyčíst, že výraz není rozšířen jen na Moravě a ve Slezsku, ale i ve vybraných částech Čech, zejména ve východních Čechách. V Praze se slovem čtvrtka vedle obecného významu ‚čtvrtina‘ skutečně rozumí ‚list tuhého kreslicího papíru‘ (viz Slovník spisovného jazyka českého). Nicméně např. v Brně se tento typ papíru běžně označuje slovem výkres, který má v jiných oblastech republiky opět odlišný význam, totiž ‚kreslené znázornění něčeho‘ (Slovník spisovného jazyka českého). Není tedy divu, že vás tyto regionální rozdíly významu překvapily a zmátly.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14686
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Ve spojitosti s novou elektronickou dálniční známkou se objevuje i označení dálniční viněta. Nepatří viněty na lahve s vínem?
Klíčové slovo: viněta
Odpověď: Přestože výkladové slovníky češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS)) původní spojitost s lahvemi vína v definici výrazu stále uvádějí, dnešní význam slova je poměrně široký a rozhodně se neomezuje jen na vinařství. Jak už jsme zmínili výše, nejčastěji se tak říká štítku (často ozdobnému) s bližšími údaji o věci, na které je umístěn. Synonymními výrazy jsou slova etiketa, nálepka, štítek s údaji. Viněty tedy vídáme jak na lahvích (s vínem, pivem, likéry a třeba i léky, chemikáliemi), tak i na bednách s přepravovaným zbožím a na obalech mnohých výrobků. Ve výtvarném prostředí, přesněji v knihách, se jako viněta označuje drobná knižní kresba na začátku nebo konci kapitol. Nebývají to jen rostlinné motivy, ale takováto viněta může mít i figurální, alegorickou či ornamentální a kaligrafickou podobu. Ve filatelii je viněta nálepka v podobě poštovní známky, ale bez výplatní hodnoty. A podle NASCS znají vinětu i fotografové, a to jako masku k zakrytí části negativu při kopírování. Slovem viněta můžeme tedy nazvat i úřední ceninu (původně v podobě nálepky) sloužící jako doklad uhrazení poplatku za používání určitých dopravních cest. S tímto označením se můžeme setkat např. při svých zahraničních motoristických cestách (anglicky, německy vignette, italsky vignetta, polsky winieta autostradowa, slovinsky, chorvatsky vinjeta, rumunsky vinieta). Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení dálniční viněta zatím není u nás v praxi příliš vžité (v korpusu najdeme 103 jeho výskytů). Výrazně obvyklejší je označení dálniční známka (19 105 výskytů), popř. dálniční kupon (1 822 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14685
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam frazému
Konkrétní dotaz: V rozhlasovém pořadu jeden z účastníků prohlásil: „Budu teď na něho nasazovat.“ V životě jsem tuhle vazbu neslyšel, co to prosím znamená?
Klíčové slovo: nasazovat na někoho
Odpověď: V Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) najdeme v hesle nasazovat frazém nasazovat psí hlavu na někoho, vyložený jako ‚očerňovat‘, např. Velmi rád nasazuje [redaktor] kdejakou psí hlavu na ministra. Pozdější Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí totožný frazém v hesle hlava: nasadili (vrazili) by si vzájemně psí hlavu na krk, a to s významem ‚udělali by si co možná nejhoršího, tvrdí o sobě to nejhorší‘. Týž slovník pak v hesle nasazovat doplňuje i variantu, v níž už spojení psí hlava chybí: tchyně nasazuje proti zeťovi, na zetě, význam ale zůstává stejný: ‚udělat někomu co možno nejhoršího, tvrdit o někom to nejhorší‘. Podíváme-li se do korpusu SYN v11, jak je to s psí hlavou a jejím nasazováním v současné češtině, zjistíme, že vazba s předložkou na se nyní užívá velmi zřídka a jednoznačně převládá vazba se 3. p. Vazbu nasadit/nasazovat někomu/něčemu psí hlavu (resp. též nasadit/nasazovat psí hlavu někomu/něčemu a někomu/něčemu nasadit/nasazovat psí hlavu) lze nalézt v korpusu 304×, zatímco vazba nasadit/nasazovat na někoho/něco psí hlavu (resp. také nasadit/nasazovat psí hlavu na někoho/něco a na někoho/něco nasadit/nasazovat psí hlavu) byla v korpusu nalezena pouze 5×.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.