Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
V jedné deskové hře jsem narazil na slovní spojení my nesijeme. S tímto tvarem jsem se ale nikdy nesetkal. Je to tak správně? Nemá to být spíše nesejeme?
Klíčové slovo:
nesijeme, siju, sít
Odpověď:
Internetová jazyková příručka uvádí v celém paradigmatu slovesa sít pouze tvary s kořenovým -e- (seju, sejeme...). Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) však pro 1. osobu čísla jednotného zmiňuje tvary seji i siji a pro rozkazovací způsob sej i sij. Tvary s kořenovým -i- zároveň hodnotí jako zřídka užívané. V lidové slovesnosti máme dochovanou píseň Sil jsem proso na souvrati a rčení nekliď, cos nesil. V praxi se však tyto tvary dnes už téměř nepoužívají, o čemž svědčí i jejich nízký výskyt v databázi Českého národního korpusu. Tvar sijeme je v korpusu SYN v12 doložen pouze jednou (Souběžně už také sijeme, a to řepky), podobu nesijeme vůbec nenajdeme.
Doklady užití tohoto slova můžeme také najít v Kartotéce novočeského lexikálního archivu (NLA), který obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikaly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny ve 20. století. Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura (od roku 1770).
Nejvíce dokladů s tvary s kořenovým -i- v NLA pochází z 19. století z beletristické literatury (Zeyer, Neruda, Čech, Vrchlický apod.). Nejstarší doklad použití je z roku 1772 v Duchovní kuchařce (sedlák: cyzých wěcý do Domu nepřigjmám: žádnému křiwdy nečinjm: a mí Roly giným syti dowolugi). Záporový tvar v 1. osobě čísla množného jsme našli jeden, a to v excerptu z knihy Novelky z veselého péra od Františka Zákrejse (1. vydání z roku 1883 na straně 49): Nesijeme vítr, abychom neklidili bouři! Další záporný tvar najdeme také v Jiráskově knize U nás 2 z roku 1899, konkrétně na straně 254 (... i pšenice, kterou žádný ze sousedů nesil, stála dost pěkně), a v Tatranské múze od Pavla Josefa Šafaříka, která byla poprvé vydána v roce 1814: „Nesíti, nežíti, bez péče býti.“
Podoba nesijeme tedy není chybná, ale jedná se o zastaralý tvar, s nímž se dnes v praxi setkáme jen velmi zřídka. Ještě řidčeji pak je doložen výskyt záporných tvarů tohoto slovesa.
Zvažované varianty:
nesijeme
nesejeme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v12
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Píšeme heslo na billboard a chtěli bychom, aby bylo stylisticky správně. Rozhodujeme se mezi třemi variantami: úředník je zde pro vás, úředník je tu pro vás, úředník je tady pro vás. Co byste preferovali?
Klíčové slovo:
zde; tu; tady
Odpověď:
Všechna tři příslovce hodnotí slovníky jako synonymní a plně spisovná. Z Českého národního korpusu (SYN v14, Korpus akademické češtiny) vyplývá, že se všechny tři podoby užívají obdobně často, pouze příslovce zde se o něco častěji vyskytuje v odborných textech, což může značit formálnější charakter tohoto výrazu.
Zvažované varianty:
zde
tu
tady
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14; Korpus akademické češtiny
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
S kolegyní obě rády používáme výraz pakliže. Náš kolega se na nás kvůli tomu zlobí. Vyčítá nám, že je to zastaralý a téměř už nepoužívaný výraz a my si to nemyslíme. Prosím rozsuďte nás.
Klíčové slovo:
pakliže
Odpověď:
Spojka pakliže je starším Slovník spisovného jazyka českého hodnocena jako zastaralá, Slovníkem spisovné češtiny jako knižní. V Českém národním korpusu (SYN v14) má přibližně 10krát nižší frekvenci než synonymní neutrální spojka jestliže. Pokud je tato spojka užita v méně formáních textech nebo v hovoru, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pakliže
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Sloveso makovat je podle mě pouze nespisovný výraz. Našla jsem ho jako výraz z rybářského slangu, ale dohadovali jsme se, zda ho lze užít spisovně ve významu ‚sypat mákem‘.
Klíčové slovo:
makovat
Odpověď:
Sloveso makovat v textech určených širší veřejnosti užívat nedoporučujeme, není totiž zachyceno kodifikací a v úzu se téměř nevyskytuje. Je zajímavé, že zatímco starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého) zachycují přídavné jméno makovaný, tzn. ‚posypaný, sypaný mákem‘, sloveso makovat, od něhož bylo toto přídavné jméno zřejmě odvozeno, v nich uvedeno není. Když se podíváme do současného úzu, v korpusu SYN v14 se sloveso makovat nevyskytuje vůbec, přídavné jméno makovaný je doloženo jen velmi zřídka (má pouhých 11 výskytů). Ze systémového hlediska je sice utvořeno správně, nicméně ho kvůli jeho nedoloženosti nedoporučujeme užívat, protože by mohlo způsobit nedorozumění.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chceme v učebnici použít termín látka a chtěli jsme se zeptat, zda tento termín není zastaralý a zda by se neměl spíše nahradit termínem učivo?
Klíčové slovo:
látka
Odpověď:
Termín látka ve významu ‚učivo‘ zastaralý není, a není proto třeba jej nahrazovat. Pokud nahlédneme do jaykových zdrojů, zjistíme, že slovo látka v daném významu zachycují všechny slovníky, včetně nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny. V Českém národním korpusu SYN v14 je dokonce spojení probírat látku / probíraná látka třikrát frekventovanější než spojení probírat učivo / probírané učivo (srov. 1402 výskytů : 404 výskytů).
Poslední užití:
1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo jakýmisi spisovné, můžu ho použít v textu?
Klíčové slovo:
jakýmisi
Odpověď:
Ano, tento tvar 7. pádu jednotného čísla zájmena jakýsi lze v textu použít jako zcela spisovný. Zájmeno jakýsi zachycují jak starší (např. Slovník spisovného jazyka českého), tak novější jazykové zdroje (např. Internetová jzayková příručka, Akademický slovník současné češtiny). Neuvádí u něj přitom žádné stylové hodnocení, to znamená, že je chápáno jako neutrální, spisovné. U zájmena jakýsi skloňujeme pouze jeho první část (jaký-), a to podle vzoru „mladý“. Tvar jakýmisi tedy odpovídá 7. pádu jednotného čísla.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Slovo fotka asi není spisovné, že?
Klíčové slovo:
fotka
Odpověď:
V současnosti hodnotíme slovo fotka ve významu ‚fotografický snímek‘ jako spisovné a zcela neutrální. Zatímco starší slovníky (Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov) u výrazu fotka uvádí charakteristiku hovorový (to znamená spisovný, ale méně formální), nově budovaný Akademický slovník současné češtiny považuje slovo fotka v daném významu za neutrální synonymum slova fotografie (výraz fotka ve významu ‚obor umění‘ však charakterizuje jako kolokviální vyšší, tedy spisovný, ale méně formální). To odpovídá reálnému užívání slova fotka v korigovaných psaných textech, jež obsahuje korpus SYN v14, kde se slova fotografie a fotka (i foto) užívají v různých typech textů srovnatelně často.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Našel jsem, že se pro fotografii používá hovorová podoba foto. Je možné ji použít v psaném projevu?
Klíčové slovo:
foto
Odpověď:
V současnosti je výraz foto ve významu ‚fotografický snímek‘ považován za zcela neutrální, v psaném projevu ho proto lze neproblematicky užívat v různých typech textů. Starší slovníky u výrazu foto uvádí charakteristiku hovorový (starší Slovník spisovného jazyka českého dokonce charakteristiku poněkud zastaralý hovorový), to znamená spisovný, ale méně formální – ve starších textech proto zřejmě bude toto slovo běžnější spíše v beletrii, případně publicistice. Nově budovaný Akademický slovník současné češtiny však zachycuje tento výraz v daném významu jako plně spisovné synonymum slova fotografie.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo foto
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Používá se sloveso čítat, např. „Kolik vozů čítá váš vozový park?“ Nejde o zastaralý výraz?
Klíčové slovo:
čítat
Odpověď:
Sloveso čítat ve významu ‚obsahovat‘ zastaralé není. Je zajímavé, že zatímco starší Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny hodnotí sloveso čítat v tomto významu jako knižní, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u něj žádnou charakteristiku neuvádí. V žádném slovníku však slovo čítat není hodnoceno jako zastaralé.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čítat I
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čítat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Koriguji text autora, který používá slovo zvnějšňování. Rozumím tomu, že se jedná o opak slova zvnitřňování a nenapadá mě žádný jiný, vhodný ekvivalent. Nicméně i tak mi to slovo připadá poněkud divné.
Klíčové slovo:
zvnějšňování
Odpověď:
Verbální substantivum zvnějšňování vám připadá neobvyklé, protože se užívá řídce a ani ho nezachycují žádné kodifikační příručky, přesto bychom jej zcela neodmítali. Toto slovo bylo odvozeno z taktéž nekodifikovaného slovesa zvnějšňovat (a to z jeho dokonavé varianty zvnějšnit). Jeho opak, sloveso zvnitřňovat (a jeho dokonavá varianta zvnitřnit), je ovšem uvedeno jako knižní ve starých slovnících – Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého (v současných textech se užívá spíše zřídka). Sloveso zvnějšňovat bylo utvořeno analogicky, a to slovotvorně zcela správně, jeho význam lze přitom snadno odvodit. Pokud zvnitřňovat znamená ‚činit niterným; oduševňovat‘, pak zvnějšňovat ponese význam ‚činit vnějším, zjevovat či zpovrchňovat. To ostatně plyne i z řídkých odkladů v Českém národním korpusu SYN v 14 (např. „kultura (...) byla totálně vykastrována zvnějšněna až do banality“; „takto zcela zvnějšněni ztrácí vlastní jedinečnost“; „jazyk nebyl jenom dodatečný nástroj zvnějšňování toho, co už bylo uvnitř mysli“. Nedoporučovali bychom slovo zvnějšňování užívat v textech určených široké veřejnosti, ale v literatuře odborné nebo umělecké může mít jeho užití své opodstatnění.
Poslední užití:
20.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zvnitřňovati
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zvnitřňovati
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.