Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #6, Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/93, položky: 1-10/925
Stav:
#14708
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce se uvádí, že jméno Gobi se užívá jak v rodě středním, tak v rodě ženském. Kterému máme dát přednost?
Klíčové slovo: Gobi
Odpověď: Gobi je poušť, která se rozkládá na území Číny a Mongolska. Starší příručky jsou v určení rodu výrazu Gobi nejednotné. Slovník spisovného jazyka českého, SSJČ (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny, SSČ (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) řadí toto jméno k rodu střednímu, kdežto Pravidla českého pravopisu, PČP (1993) i k rodu ženskému. Internetová jazyková příručka (IJP) při svém vzniku (2004–2008) vycházela především z PČP, a proto má stejnou rodovou charakteristiku jako PČP. Zeměpisná jména zakončená ve výslovnosti na [i], v psané na -i nebo v menší míře na -y, náleží převážně k rodu střednímu, např. Bali, Capri, Fidži, Haiti, Mali, Miami, Nairobi, Soči, Tbilisi, Calgery, Jersey [džerzi], Sydney [sidny] (stranou ponecháváme pomnožná jména jako Andy, Kordillery, Maledivy atp.). Jen výjimečně jsou tato jména jak rodu středního, tak ženského. To platí podle IJP i PČP nejen pro výraz Gobi, ale i pro Mississippi a Missouri, pokud označují řeku. V případě, že pojmenovávají stát, jsou rodu středního. U posledních dvou jmen se slovníky, co se týče rodu, však rozcházejí. SSJČ u výrazu Missipppi uvádí u obou významů rod střední (Missouri v něm chybí), SSČ, 1. i 2. vydání, v hesle Mississippi u označení řeky zmiňuje rod střední i ženský, u jména státu rod střední, u Missouri je v 1. vydání překvapivě u obou významů jen rod střední (nečekané je to proto, že obě hesla jsou umístěna bezprostředně pod sebou), ve 2. vydání už je toto heslo zpracováno stejně jako heslo Mississippi v obou vydáních SSČ. Nahlédli jsme do korpusu SYN v13, abychom zjistili, zda rodové určení, které najdeme v IJP u jmen Gobi, Mississippi a Missouri, se uplatňuje i v praxi. Vzhledem k tomu, že všechny výrazy jsou nesklonné, lze u nich rod nejlépe zjistit podle podoby přívlastku, nebo přísudku. Zvolili jsme první možnost a vyhledali jsme všechna spojení přídavných jmen s příslušným jménem podstatným. Všechny doklady jsme ručně vytřídili a ponechali jen relevantní. U spojení přídavných jmen s podstatným jménem Gobi jsme získali 144 dokladů a z nich jen v 6 spojeních je přídavné jméno užito v rodě středním. Z toho je zřejmé, že v praxi jednoznačně převažuje rod ženský, patrně vlivem výrazu poušť. To se promítlo i do názvu chráněné oblasti, jež zní Velká Gobi. Ze 141 dokladů na spojení přídavných jmen s podstatným jménem Mississippi se jich 72 vztahuje k pojmenování řeky a rod střední se nevyskytl ani jednou. V 69 případech jde o označení státu, z toho 65× je toto jméno rodu středního a jen 4× ženského. Ze 129 dokladů na spojení přídavných jmen a podstatného jména Missouri připadá 120 dokladů na označení státu a jen v 7 je přídavné jméno rodu ženského, pouze v 9 jde o pojmenování řeky, z toto 7× v rodě ženském. Na základě dokladů získaných z korpusu SYN v13 je zřejmé, že v případě jména Gobi rodová charakteristika v IJP již neodpovídá současné praxi, proto jsme heslo upravili a také hesla Mississippi a Missouri, pokud tato jména označují řeku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN V13
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14702
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo: folklorní; folklórní
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější. Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní folklórní
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14701
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo: folklor; folklór
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor folklór
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#14697
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Lze nějak vysvětlit, proč se název města Worcester čte zcela odlišně od worcesteru, tedy tekuté směsi koření?
Klíčové slovo: Worcester; worcester
Odpověď: Jak si lze ověřit v Internetové jazykové příručce, doporučená výslovnost názvu města Worcester je v češtině [vustr], zatímco pojmenování dochucovadla worcester se čte [vorčestr]. Ačkoli spolu obě slova úzce souvisejí, je tedy v jejich zvukové podobě značný rozdíl, který stojí za vysvětlení. Zeměpisné jméno Worcester, které patří britskému městu v hrabství Worcestershire, vzniklo jako keltsko-anglická složenina. První část souvisí s názvem kmene Wigoranů (původní podoba Weogoran se redukovala na počáteční Wor-), druhá část pak vychází ze staroanglického slova ceaster s původem ve známém latinském výrazu castrum ve významu ‚opevněné město‘. Výslovnost vlastního jména Worcester procházela v angličtině změnami, až se ustálila na současné podobě [ˈwʊstə], které v češtině nejlépe odpovídá právě výše doporučovaná varianta [vustr] (případně i [vústr], protože kolísání samohláskové délky je u tohoto typu přejímek běžné). Podobně se chová např. název města Leicester – v angličtině [ˈlɛstə], v češtině [lestr]. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí jde o nepříliš frekventovaná pojmenování, jejichž grafická a zvuková forma si jsou značně vzdálené, nejsou jejich výslovnostní podoby pevně vžité, takže se lze v úzu setkat s více různými obměnami (typu *[vorstr], respektive *[lajčestr], *[lejcestr] atp.) a někteří mluvčí váhají, kterou z nich zvolit. Pokud jde o výraz worcester, toto obecné pojmenování vzniklo zkrácením spojení worcesterská (či worcesterová) omáčka, případně přímo z anglického sousloví Worcester(shire) sauce. Zajímavé přitom je, že k této elipse v jazyce původu nedochází, tj. samotné označení worcester se pro danou omáčku v angličtině neužívá. Tento druh tekutého koření začali vyrábět lékárníci z Worcesteru v první polovině 19. století. K nám se začalo dovážet prokazatelně nejpozději ve 20. letech 20. století, kdy znalost angličtiny, respektive anglické nepravidelné výslovnosti jména Worcester nebyla všeobecně rozšířena. Je pravděpodobné, ale dnes již stěží přesně ověřitelné, že zvuková podoba běžně užívaného slova worcester v češtině různě kolísala, až se postupně víceméně ustálila na dnešním [vorčestr]. Jeden z důkazů pro tuto domněnku nalezneme ve starších českých výkladových slovnících. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého z let 1935–1957 je doporučeno číst přídavné jméno worcesterský jako [vorsesterskí], Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) u hesel worcester ani worcesterský žádné výslovnostní doporučení nezachycuje, což by mělo znamenat, že si grafika a zvuk mají odpovídat. Novější zdroje pak obvykle doporučují dubletu: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994) obsahuje heslo worcesterský s podobami [vustrskí] i [vorčestrskí] (totéž, jen v obráceném pořadí, nalezneme i v Pravidlech českého pravopisu z téhož roku), Nový akademický slovník cizích slov (2005) zaznamenává výraz worcester s variantami [vorčestr] i [vustr]. Aktuální výslovnostní výzkum však neprokázal, že by se v případě omáčky (z pohledu češtiny neintuitivní) výslovnost [vustr] užívala, proto ji Internetová jazyková příručka již neuvádí. Na závěr ještě dodejme, že např. v některých receptech se lze setkat i s počeštěným psaním vorčestr, tato pravopisná varianta však příliš obvyklá není a jazykovědné příručky ji nezachycují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14689
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V povídce Marinka od Karla Hynka Máchy jsme narazili na slovo tlum, kterému nerozumíme: ... zde zas hustým tlumem se tlačí, malinkou hlavu vstrčenou majíc v ještě větším děveččina čepce klobouku, městská dcerka s řeznickým tovaryšem. Co přesně dané slovo znamená?
Klíčové slovo: tlum
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že slovo tlum označuje ‚skupinu lidí nebo zvířat‘. Jde však o výraz zastaralý a knižní, proto jej v korpusu SYN v11 nalezneme jen ve 12 dokladech pocházejících převážně ze starší literatury, např. Tlum andělů tě perutěmi cloní a mečem plamenným tu ruku utne.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14688
Užití:
0 0 0
Dotaz: Homonymie
Konkrétní dotaz: Pocházím z Moravy a po příchodu do Prahy mě velmi překvapil místní význam slova čtvrtka. U nás říkáme čtvrtka skleničce alkoholu (panáku), zatímco v Praze – jak jsem vyrozuměla – toto slovo označuje tvrdý papír. Zajímalo by mě, kde všude se panáku říká čtvrtka.
Klíčové slovo: čtvrtka
Odpověď: Výraz čtvrtka ve významu ‚sklenička na alkoholický nápoj o objemu ¼ l nebo její obsah‘ se skutečně užívá pouze v některých oblastech České republiky. Heslo čtvrtka (a hláskové varianty štvrtka, štv’ertka, štverka, štfrtka) uvádí Slovník nářečí českého jazyka. Z autentických dokladů opatřených údajem o místě sběru lze vyčíst, že výraz není rozšířen jen na Moravě a ve Slezsku, ale i ve vybraných částech Čech, zejména ve východních Čechách. V Praze se slovem čtvrtka vedle obecného významu ‚čtvrtina‘ skutečně rozumí ‚list tuhého kreslicího papíru‘ (viz Slovník spisovného jazyka českého). Nicméně např. v Brně se tento typ papíru běžně označuje slovem výkres, který má v jiných oblastech republiky opět odlišný význam, totiž ‚kreslené znázornění něčeho‘ (Slovník spisovného jazyka českého). Není tedy divu, že vás tyto regionální rozdíly významu překvapily a zmátly.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14686
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Ve spojitosti s novou elektronickou dálniční známkou se objevuje i označení dálniční viněta. Nepatří viněty na lahve s vínem?
Klíčové slovo: viněta
Odpověď: Přestože výkladové slovníky češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS)) původní spojitost s lahvemi vína v definici výrazu stále uvádějí, dnešní význam slova je poměrně široký a rozhodně se neomezuje jen na vinařství. Jak už jsme zmínili výše, nejčastěji se tak říká štítku (často ozdobnému) s bližšími údaji o věci, na které je umístěn. Synonymními výrazy jsou slova etiketa, nálepka, štítek s údaji. Viněty tedy vídáme jak na lahvích (s vínem, pivem, likéry a třeba i léky, chemikáliemi), tak i na bednách s přepravovaným zbožím a na obalech mnohých výrobků. Ve výtvarném prostředí, přesněji v knihách, se jako viněta označuje drobná knižní kresba na začátku nebo konci kapitol. Nebývají to jen rostlinné motivy, ale takováto viněta může mít i figurální, alegorickou či ornamentální a kaligrafickou podobu. Ve filatelii je viněta nálepka v podobě poštovní známky, ale bez výplatní hodnoty. A podle NASCS znají vinětu i fotografové, a to jako masku k zakrytí části negativu při kopírování. Slovem viněta můžeme tedy nazvat i úřední ceninu (původně v podobě nálepky) sloužící jako doklad uhrazení poplatku za používání určitých dopravních cest. S tímto označením se můžeme setkat např. při svých zahraničních motoristických cestách (anglicky, německy vignette, italsky vignetta, polsky winieta autostradowa, slovinsky, chorvatsky vinjeta, rumunsky vinieta). Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení dálniční viněta zatím není u nás v praxi příliš vžité (v korpusu najdeme 103 jeho výskytů). Výrazně obvyklejší je označení dálniční známka (19 105 výskytů), popř. dálniční kupon (1 822 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14685
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam frazému
Konkrétní dotaz: V rozhlasovém pořadu jeden z účastníků prohlásil: „Budu teď na něho nasazovat.“ V životě jsem tuhle vazbu neslyšel, co to prosím znamená?
Klíčové slovo: nasazovat na někoho
Odpověď: V Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) najdeme v hesle nasazovat frazém nasazovat psí hlavu na někoho, vyložený jako ‚očerňovat‘, např. Velmi rád nasazuje [redaktor] kdejakou psí hlavu na ministra. Pozdější Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí totožný frazém v hesle hlava: nasadili (vrazili) by si vzájemně psí hlavu na krk, a to s významem ‚udělali by si co možná nejhoršího, tvrdí o sobě to nejhorší‘. Týž slovník pak v hesle nasazovat doplňuje i variantu, v níž už spojení psí hlava chybí: tchyně nasazuje proti zeťovi, na zetě, význam ale zůstává stejný: ‚udělat někomu co možno nejhoršího, tvrdit o někom to nejhorší‘. Podíváme-li se do korpusu SYN v11, jak je to s psí hlavou a jejím nasazováním v současné češtině, zjistíme, že vazba s předložkou na se nyní užívá velmi zřídka a jednoznačně převládá vazba se 3. p. Vazbu nasadit/nasazovat někomu/něčemu psí hlavu (resp. též nasadit/nasazovat psí hlavu někomu/něčemu a někomu/něčemu nasadit/nasazovat psí hlavu) lze nalézt v korpusu 304×, zatímco vazba nasadit/nasazovat na někoho/něco psí hlavu (resp. také nasadit/nasazovat psí hlavu na někoho/něco a na někoho/něco nasadit/nasazovat psí hlavu) byla v korpusu nalezena pouze 5×.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14681
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo: předevčírem vs. předvčírem
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

ID související odpovědi: #3637

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14679
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V knize Dětská farma od Eduarda Štorcha jsem narazila na spojení městský fysikát. Vůbec nevím, co si pod tím mám představit.
Klíčové slovo: fysikát
Odpověď: Příruční slovník jazyka českého i Slovník spisovného jazyka českého vykládají fysikát (lze psát též fyzikát) jako ‚zdravotní úřad‘. Podle Ottova slovníku naučného z konce 19. století byly městské fysikáty zřizovány ve větších městech. Vedl je městský fysik, tedy graduovaný lékař, kterému byli podřízeni všichni okresní lékaři. Kdo se chtěl stát fysikem, musel složit fysikátní zkoušku. Městští fysici se nevěnovali jen lékařské praxi, zpravidla vykonávali též funkci soudních lékařů a starali se o veřejné zdravotnictví. Právě tato činnost i autorita městských fysikátů jsou dobře reflektovány v některých dokladech z výše zmíněné Štorchovy Dětské farmy, např. „Namítá-li městský fysikát, že pražský vzduch obsahuje mnoho prachu a kouře, je to pravda…“ nebo (tamtéž) „Fysikát města Olomouce zjistil totiž jakési zdravotní závady. Byly to: 1. Příliš veliký počet dětí. 2. V jedné místnosti prý kdysi byla houba. 3. Voda v potoce prý obsahuje tyfovou nákazu.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.