Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #6, Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/199, položky: 1-5/993
Stav:
#14947
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Každý rok doma zabíjíme prase. Proč se v literatuře říká zabíjačka a ne zabíječka? Vždyť to prase budu zabíjet a ne zabíjat.
Klíčové slovo: zabíječka
Odpověď: Pokud bychom vycházeli z dvojic slov jako např. dobít/dobíjet – dobíječka, krájet – kráječka, střílet – střílečka, pak se odvození zabít/zabíjet – zabíječka poněkud nabízí. Slovotvorné postupy však nejsou vždy zcela přímočaré. Pro porážku a zpracování prasete je už desítky let vžité označení zabijačka, popř. zabíjačka (viz např. Internetová jazyková příručka, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), Příruční slovník jazyka českého (PSJČ)). Stejným výrazem se označuje i hostina s porážkou spojená a také výslužka z ní. Zakončením -ačka se podle Slovníku afixů mohou mj. odvozovat ze sloves názvy nositelů dějového příznaku. Vedle zabijačky/zabíjačky lze jako příklad slov, u nichž dochází k hláskové změně, uvést výrazy sedačka (od sedět), visačka (od viset). Variantu zabíječka zachycují starší jazykové zdroje, a to SSJČ (z let 1960–1971) a PSJČ (1935–1957). Oba slovníky výraz označují hvězdičkou značící řídké užívaní a odkazují na dílo K. V. Raise. Doklady z Českého národního korpusu ukazují, že se výraz zabíječka objevuje i v současných textech, ovšem skutečně jen velmi zřídka. V korpusu SYN v14 je zachycen 142×. Při bližším třídění však zjistíme, že se tímto slovem vyjadřují čtyři významy. Podstatnou část příkladů tvoří odkazy na film Buffy, zabíječka upírů (63×). Označuje se tak i filmový žánr (krvavé střílečky a zabíječky) a také jateční pistole (přitiskl zabíječku čuněti na čelo a stiskl spoušť). Pokud odečteme opakující se shodné příklady, je zabíječka s významem ‚porážka prasete‘ doložena 26× (každou zimu je zván na rodinnou zabíječku; dostává výslužky ze zabíječek; v jeho prostorách bude česká zabíječka, ke které zahraje flašinetář). Pro srovnání zabijačka má v uvedeném korpusu 22 789 dokladů a zabíjačka je zachycena 5 288×.
Zvažované varianty:
zabíječka zabíjačka
Poslední užití: 1.12.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Píše se kripl, nebo krypl?
Klíčové slovo: kripl
Odpověď: Hanlivé označení, často používané jako nadávka, je přejato z němčiny a píše se s i: kripl. Přestože výkladové slovníky češtiny zachycují hanlivé výrazy jen velmi málo, je pravopisnou podobu výrazu kripl možné ověřit v Internetové jazykové příručce, Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), Novém akademickém slovníku cizích slov nebo ve Slovníku spisovného jazyka českého. Starší slovníky uvádějí význam ‚člověk neschopný vojenské služby, nemocný, neduživý člověk vůbec, mrzák‘; v nejnovějším elektronickém ASSČ je hanlivý výraz kripl definován jako ‚fyzicky hendikepovaný člověk, mrzák; kdo působí dojmem nedostatku úsudku nebo schopností, kretén (často jako nadávka)‘, např. kripl na vozejčku; Bavit se v tomhle státě o tom, že tady korupce neexistuje, to bych byl kretén, kripl a blb.
Zvažované varianty:
kripl krypl
Poslední užití: 27.4.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14943
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Pozastavila jsem se nad spojením v nohách postele. V Internetové jazykové příručce jsem se dočetla, že v 6. p. množného čísla jsou možné tvary nohách a nohou, přičemž ve významu ‚končetina‘ se užívá spíše tvar nohou. Jak je to ale v případě spojení v nohách postele? Zmíněnému prostoru se tak přece říká, protože v něm má nohy člověk, nikoli proto, že tam má nohy postel. Můžu tedy říci v nohou postele?
Klíčové slovo: v nohách postele
Odpověď: Máte pravdu, že toto spojení skutečně odkazuje k lidským končetinám, jak vyplývá i z definice jednoho významu slova noha ve Slovníku spisovného jazyka českého: ‚nohy (u lůžka nebo hrobu) strana, kde ležící člověk má nohy‘. Formálně se však slovo nohy ve zmíněném spojení vztahuje k posteli, čemuž odpovídají i příkladové věty ze SSJČ, např. stál v nohách (postele, hrobu), sedla si do noh postýlky. Zásadní roli zde hraje také zažitost spojení. Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení v nohou postele se sice v úzu vyskytuje (v korpusu lze najít 43 dokladů), avšak výrazně v něm převažuje spojení v nohách postele (v korpusu lze najít 265 dokladů). Zajímavé je, že ve vazbě s 2. p. v úzu naopak jednoznačně převládá spojení do/u nohou postele (v korpusu SYN v11 lze najít 182 dokladů) nad spojením do/u noh postele (korpus obsahuje 10 dokladů). Možnost dubletních tvarů 2. p. v tomto spojení (do noh i do nohou) explicitně uvádí starší Příruční slovník jazyka českého. U vazeb se 6. p. však tentýž slovník připouští pouze podobu v nohách postele. Abychom ale konkrétně odpověděli na váš dotaz: Doporučujeme respektovat zažitý způsob psaní a držet se podoby v nohách postele.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součásti programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14931
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Zajímá mě způsob zápisu výrazu ne dost / nedost. Konkrétně třeba ve větě Štítili se mluvit mateřským jazykem, byl nedost / ne dost nóbl nebo Málo zkušený a nedost / ne dost rozvážný doktor Horák.
Klíčové slovo: ne dost; nedosti
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí slovo nedosti (psané dohromady) s popisem významu: ‚v nepostačující, nikoli dostatečné, potřebné míře; málo‘ s doklady: nedosti výkonný stroj; materiál nedosti kriticky sestavený. Součástí heslového odstavce je i ustálené spojení nedosti na tom, že... užívané ve významu ‚nestačí (nestačilo), že...‘ Heslář Slovníku spisovné češtiny, který je vydáním pozdější, avšak obsahově menší, příslovce nedost(i) neobsahuje; nejnovější Akademický slovník současné češtiny u hesla dost (s knižní variantou dosti) uvádí dvojí pravopisnou podobu zápisu frazému: ne dosti / nedosti na tom(, že…) a vyjádření hodnotí jako knižní.  Obrázek o současném úzu výrazů nedost a ne dost si lze udělat pomocí analýzy výskytů v korpusu SYN v13. Zde najdeme podobu psanou dohromady (nedost) 55×. Je však třeba doplnit, že z toho je 40× užita právě ve spojení nedost na tom, (že). U varianty nedosti se z 1 190 výskytů objevuje ve frazému nedosti na tom, (že) dokladů dokonce 924. Tyto hodnoty naznačují, že u podoby nedosti i nedost v současnosti zásadně převažuje užívání ve výše uvedeném frazému. Zaměříme-li se na doklady, kdy je záporka ne psána jako samostatné slovo, najdeme v SYN v13 variantu ne dost celkem 2 511×, ne dosti jen 139×, což potvrzuje zmíněný předpoklad, že užívání (spojité) varianty zakončené na -i je vcelku zásadně omezeno na frazém nedosti na tom, (že) a v jiných kontextech bylo nahrazeno slovy ne dost, popřípadě (řidčeji) variantou nedost. Důvodem bude pravděpodobně to, že mnozí uživatelé budou slovo nedosti kvůli jeho zakončení na -ti hodnotit jako knižní až zastaralé (podobně jako je tomu u zastaralých infinitivních zakončení na -ti). Zastavme se podrobněji ještě u toho, s jakými slovními druhy se podoba psaná zvlášť (ne dost) spojuje. Podle korpusu jde většinou o přídavná jména (759×, např. ne dost známá část zemského povrchu; neznalý řemeslník nebo ne dost znalý inženýr) a příslovce (602×, Vrhla se doprava, ale ne dost rychle; Snažil jsem se brzdit, ale asi ne dost silně). Užívání ve spojení s tvary slovesa být, které je v prvním příkladu v dotazu (byl nedost / ne dost nóbl) korpus dokládá sice jen 12 výskyty (např. v době našeho mládí byli advokáti, kteří byli ne dost odpovědní), v případě spojité podoby nedost(i) však žádný takový doklad nenalezl. Pokud bychom měli z uvedené analýzy vyvodit nějaké doporučení, pak lze shrnout, že spojitý způsob zápisu psaní nedost/nedosti sice nelze zcela odmítnout, v češtině se však užívání daného výrazu (zejména v podobě nedosti) omezuje na frazeologické spojení nedosti na tom, že…, v jiných kontextech zásadně převažuje psaní zvlášť a podoba zakončená na -t (ne dost). Důvodem je patrně skutečnost, že pisatelé volí formu, kterou vnímají jako neutrální.
Zvažované varianty:
ne dost nedost
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.