Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vě větě „Dal bych nevímco za to, aby...“, bych psal nevímco dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
nevím co
Odpověď:
Slovníky ani Pravidla českého pravopisu spřežku nevímco nezachycují. V SSJČ je u slovesa vědět uveden příklad: já bych jim nedal vědět za nevím co. SSČ žádný příklad užití neuvádí. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují, že se psaní dohromady sice v některých neformálních textech či beletrii objevuje (jako signalizace mluvenosti), ale psaní zvlášť (nevím co) zatím jednoznačně převažuje (5 000 : 237). Doporučujeme proto raději volit psaní zvlášť: Dal bych nevím co za to, aby...
Zvažované varianty:
nevím co
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu frazém hulákat jako na lesy?
Klíčové slovo:
frazeologie
Odpověď:
Uvedený frazém najdete ve Slovníku spisovného jazyka českého (jeho online verze je dostupná proklikem ze slovníkové části Internetové jazykové příručky a naleznete ji i na adrese https://ssjc.ujc.cas.cz/). V heslovém odstavci lexému „hulákat“ je pak uvedena podoba „hulákat jako na lesích“. Je však třeba doplnit, že v současnosti v úzu zásadně převládá vámi zmiňovaná podoba „hulákat jako na lesy“, kterou bychom hodnotili jako zcela noremní.
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?
Klíčové slovo:
pro jednou; projednou
Odpověď:
Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad – například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
pro jednou
projednou
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?
Klíčové slovo:
nastálo, na stálo
Odpověď:
Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (SYN v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.
Zvažované varianty:
nastálo
na stálo
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?
Klíčové slovo:
nad to
Odpověď:
Nadto psané dohromady znamená ‚a ještě navíc, a k tomu‘, např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.
Zvažované varianty:
nad to
nadto
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující souvětí: „Takový malý úraz, jako byl třeba stržený mozol na ruce, se přehlížel.“ Měla bych napsat „stržený“, anebo „ztržený“?
Klíčové slovo:
stržený; předpona s; předpona z
Odpověď:
Přídavné jméno stržený je odvozeno od slovesa strhnout (respektive od jeho trpného příčestí stržen), které má dle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost význam ‚trhnutím odstranit, prudce sundat‘. Uplatňuje se tu tedy obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. SSJČ sice uvádí i přídavné jméno ztržený, to je ale odvozeno od slovesa ztrhnout, které má význam ‚poškodit, zničit přílišným namáháním, přepětím‘, z kontextu uvedeného souvětí je však patrné, že o tento význam v daném případě nejde. Náležitý je proto zápis „stržený mozol“ s předponou s-.
Zvažované varianty:
stržený
ztržený
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; hesla stržený, strhnout, ztrhnout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla strhnouti, ztrhnouti, ztržený
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo strhnout
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo:
kotovaný
Odpověď:
Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“).
Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný
kótovaný
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu výklad ke slovu průvodce?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Přes Internetovou jazykovou příručku lze vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého, ty obsahují výklad významu daného slova i související doklady.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je slovník vazeb dostupný online?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení existuje pouze v tištěné podobě. On-line lze slovesné vazby vyhledávat ve Valenčním slovníku českých sloves (též VALLEX 3.0) na adrese https://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/, popřípadě lze přes Internetovou jazykovou příručku vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V zadání přijímacího testu na střední školy byla úloha, zda je slovo dokonce příslovečná spřežka. Jaké je správné řešení?
Klíčové slovo:
školní úloha
Odpověď:
U daného výrazu záleží na slovnědruhovém pojetí. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Novější Slovník spisovné češtiny výraz označuje jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici. Můžete se ještě s dotazem obrátit na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz, zde je dostupná též sekce častých dotazů).
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je správně snědení, nebo snězení?
Klíčové slovo:
snědení
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami je pouze podoba snědení. Podstatné jméno slovesné se tvoří od příčestí trpného, které má v případě slovesa sníst v jednotném čísle rodu mužského tvar sněden (nikoli snězen). V praxi se však s nesprávnou podobou snězení setkáváme relativně často. Může jít o vliv rozkazovacího způsobu sněz, popř. mohou být uživatelé ovlivněni výrazy, u nichž existují obě možnosti, např. sedění i sezení (výrazně frekventovanější varianta je sezení).
Zvažované varianty:
snědení
snězení
Poslední užití:
26.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany
resort ministerstva obrany
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.