Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkolil (např. ve spojení „s/zkolil kance“)? Je správný zápis s předponou s-?
Klíčové slovo:
skolit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skolit má dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚(ranou) srazit (k zemi), zabít‘, uplatňuje se zde tedy obecný význam ‚shora dolů‘, který je signalizací pro psaní předpony s(e)-. Náležitý je tedy zápis „skolil kance“.
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skolit“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Vím, že přídavné jméno všestranný se píše se dvěma „n“. Jak to ale bude u příslovce všestranně (např. ve spojení „všestranně nadaný“)? Má se psát s jedním „n“, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
všestranně; dvě n
Odpověď:
Příslovce všestranně je utvořeno od přídavného jména všestranný, které se píše se dvěma „n“ (ke kořeni slova strana, zakončenému na „n“, se přidává přípona -ný, obě „n“ zůstávají). Obě „n“ v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.
Zvažované varianty:
všestranně
všestraně
Poslední užití:
24.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 1 Psaní dvou n; heslo „všestranně“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jestli se píše od jak živa, nebo dohromady odjakživa.
Klíčové slovo:
odjakživa
Odpověď:
Příslovce odjakživa píšeme v souladu s jazykovými příručkami dohromady. Tato spřežka je uvedena už i v PSJČ z 30. až 50. let minulého století. V literatuře z počátku 20. století se můžete setkat se zápisem od jakživa.
Zvažované varianty:
odjakživa
od jak živa
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: více možných nabídnutých významů
Konkrétní dotaz:
Jak se píše sloveso spunktovat/zpunktovat (ve smyslu ‚něco zorganizovat‘)? Je náležitá předpona s-, nebo z-?
Klíčové slovo:
spunktovat; zpunktovat; předpona s; předpona z
Odpověď:
Dle Slovníku spisovného jazyka českého má dané sloveso celkem tři různé významy, jejichž pravopis se může lišit. S předponou s- se sloveso spunktovat píše ve významu ‚něco uspořádat, sepsat podle bodů‘ a dále ve významu ‚něco umluvit, smluvit‘ (tj. například spunktovali požadavky do nejnepatrnějších podrobností, spunktovali to s mládeží). Ve významu ‚zosnovat, vyvolat‘ připouští SSJČ jak psaní s předponou s-, tak i zápis s předponou z- (tedy např. s/zpunktovali rebelii, s/zpunktovat útočný pakt). V současnosti se dané slovo používá především v posledních dvou zmiňovaných významech, uživatelé jazyka však tyto významy často zaměňují, a proto se běžně můžeme setkat se zápisem spunktovat i zpunktovat (to dokládá i korpus syn, verze 10, ve kterém má varianta zpunktovat celkem 179 výskytů a verze spunktovat srovnatelných 175 výskytů). U vámi uvedeného významu tedy nelze vyloučit ani jednu variantu zápisu, avšak vzhledem k tomu, že význam ‚něco zorganizovat‘ by se mohl pohybovat na pomezí významů ‚něco umluvit, smluvit‘ a ‚zosnovat, vyvolat‘, doporučujeme raději volit variantu s předponou s-, tu je totiž možné užít vždy.
Zvažované varianty:
spunktovat
zpunktovat
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo psát příslovce utvořené od přídavného jména rostlinný? Má se psát s jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
rostlinně; dvě n
Odpověď:
Příslovce rostlinně je utvořeno od přídavného jména rostlinný, které se píše se dvěma „n“ (ke kořeni slova rostlina, zakončenému na „n“, se přidává přípona -ný, obě „n“ zůstávají). Obě „n“ v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.
Zvažované varianty:
rostlinně
rostlině
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově s/zchroustat?
Klíčové slovo:
schroustat; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso schroustat (tj. ‚sníst něco křehkého nebo tvrdého, schroupat‘) se pojí s významem ‚zmenšení objemu, až zániku‘, který indikuje psaní s předponou s-. Náležitá je tedy podoba „schroustat“, kterou dokládá i Slovník spisovného jazyka českého.
Zvažované varianty:
schroustat
zchroustat
Poslední užití:
12.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: 2.1 Slova s předponou s(e)‑
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: více možných nabídnutých významů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zčesat? A liší se psaní předpony dle toho, zda dané sloveso použijeme ve významu ‚česáním upravit vlasy‘, nebo ve smyslu ‚načesat ovoce‘?
Klíčové slovo:
sčesat; předpona s; předpona z
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovník spisovného jazyka českého uvádějí dané slovo v obou těchto základních významech s předponou s-. Sčesat dle těchto slovníků znamená ‚česáním shrnout, upravit (vlasy)‘ či ‚česáním sklidit (např. ovoce), zbavit plodů, očesat‘, do určité míry se tu tedy uplatňuje obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-.
Zvažované varianty:
sčesat
zčesat
Poslední užití:
21.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: 2.1 Slova s předponou s(e)‑; heslo sčesat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
V pracovním sešitě mají žáci větu „Znakem všech Habsburků byl dopředu v_sutý spodní ret." Jde mi o to slovo v_sutý. Je to možné psát s předponou vy? Děti si myslí, že je to stejné jako visutý most, který visí.
Klíčové slovo:
vysutý
Odpověď:
Přestože se značně nabízí psát visutý ret analogicky podle visutý most, visuté zahrady, není to správné. SSJČ a PČP zachycují vedle přídavného jména visutý (= visící, zavěšený) také přídavné jméno vysutý s významem vysunutý. SSJČ jako příklad uvádí vysuté pavlače a vysutý pysk. Habsburkové měli spodní ret vysunutý dopředu, nikoli visící.
Přídavná jména visutý a vysutý jsou od původu různá a mají i rozdílný význam. V některých případech je však velice obtížné, až nemožné odlišit, zda je určitý objekt (např. lešení, pavlač na hradě) visutý, nebo vysutý. Už SSJČ z 60. let označuje slovo vysutý jako řídké, novější jednosvazkový SSČ výraz nezachycuje. Doklady z ČNK a internetu svědčí o tom, že v praxi je běžně užíváno spíše synonymní adjektivum vysunutý.
Zařazení takto okrajového výrazu do cvičení na vyjmenovaná slova pro žáky 1. stupně ZŠ považujeme za dosti nešťastné. Rozhodně doporučujeme takovéto výrazy nedávat do klasifikovaných diktátů.
Zvažované varianty:
vysutý
visutý
Poslední užití:
5.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
243 vysutý a visutý
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme vcelku, nebo v celku?
Klíčové slovo:
vcelku; v celku
Odpověď:
Záleží na tom, v jakém kontextu výraz užijeme. Příslovce vcelku psané dohromady má význam ‚celkem, zhruba, přibližně‘, např. vcelku se mi tady líbilo, vcelku se nám to podařilo. Dohromady píšeme i částici s omezovacím významem, např. má vcelku pravdu.
Zvlášť podle platné kodifikace píšeme spojení jako šaty v celku, plavky v celku, salám v celku.
Zvažované varianty:
vcelku
v celku
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 1.3 – Typ v celku × vcelku
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 1.3 – Typ v celku × vcelku
Dotaz:
Původní příslovce
Konkrétní dotaz:
Opravuji text a našla jsem v něm spojení „dívala se na něj zeshora“. Je možné psát i „seshora“, nebo je správně jen „zeshora“?
Klíčové slovo:
seshora; předpona z; předpona s
Odpověď:
Přestože Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že příslovce seshora bylo dříve psáno též v podobě zeshora, dle současných pravopisných pravidel je náležité toto slovo psát se s- na začátku i se -s- před hláskou -h-. Kromě toho je možná ještě varianta shora.
Zvažované varianty:
seshora
zeshora
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 30
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 4 – Psaní předpon s(e)-, z(e)- v příslovcích
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Z toho vypl_vá, že bude něco užito“ bych psala ý, ale překvapuje mě, že korektor zápis vyplívá nepodtrhává.
Klíčové slovo:
vyplývat
Odpověď:
Ve větě je náležité užít sloveso vyplývat s ý: Z toho vyplývá, že... Skutečnost, že textový korektor některé věci neopraví, je dána jeho nastavením, nelze na něj spoléhat stoprocentně.
Zvažované varianty:
vyplývat
vyplívat
Poslední užití:
29.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Můžu v bakalářské práci psát fosílie, nebo je slovo v češtině správně jen s krátkým i?
Klíčové slovo:
fosilie
Odpověď:
Jazykové příručky zaznamenávají pouze pravopisnou podobu s krátkým i: fosilie.
Zvažované varianty:
fosilie
fosílie
Poslední užití:
7.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že syrob (s b na konci) se píše s y.
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
Je to poněkud složitější, protože s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. V současných textech proto doporučujeme psát sirob.
Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem, jak psát slovo slabihoudek. Nemyslím příjmení, ale někoho, kdo nemá sílu, slabého člověka.
Klíčové slovo:
slabihoudek
Odpověď:
Expresivní výraz slabihoudek (s i) je zachycen v SSJČ. Slovník uvádí význam slabý, choulostivý člověk.
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
V jistém zákoně jsem se setkal se spojením „elektronicky nebo listinně“. Je slovo „listinně“, které zde má mít význam ‚v listinné podobě‘, utvořené náležitě? A mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
listinně; dvě n
Odpověď:
Příslovce listinně je utvořeno od přídavného jména listinný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci, náležitý je tedy zápis listinně se dvěma -nn-. Samotné slovo listinně uvádí Slovník spisovného jazyka českého jako možnou podobu příslovce odvozeného od přídavného jména listinný. Příslovce listinně se v praxi užívá výrazně méně častěji než varianty slovních spojení s adjektivem listinný, jak ukazují data z Českého národního korpusu, konkrétně z korpusu současné psané češtiny SYN, verze 10. Ten zaznamenává pouze 24 výskytů příslovce listinně, adjektivum listinný v něm však má přes 8000 výskytů a např. spojení „v listinné podobě“ téměř 1100 výskytů. Protože se ale jedná o náležitě utvořené slovo, nemělo by být užití příslovce listinně problematické.
Zvažované varianty:
listinně
listině
Poslední užití:
29.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně falešné vidové dvojice vymýtit, vymítat. Obě slovesa se objevují v textu o odstranění násilí ve dvou po sobě následujících větách. Myslím, že nepůsobí dobře, když se těsně u sebe objevují slova vymýtit násilí a vymítání strachu. Vím, že každé z nich má jiný základ, proto se píšou s rozdílným í/ý, ale nelíbí se mi ta rozdílnost. Nejde to nějak vyřešit? Může se třeba sjednotit psaní í/ý?
Klíčové slovo:
vymítat; vymýtit
Odpověď:
Přestože jsou si obě slova určitým způsobem blízká, jde o dvě rozdílná slovesa. Liší se jak pravopisem, tak významem.
Vymýtit znamená ‚vykácet, vysekat‘, např. vymýtit porost mezi pražci. V přeneseném významu vyjadřuje význam ‚odstranit, vyhubit, vyhladit něco nežádoucího‘: vymýtit korupci, vymýtit zlo, násilí.
Vymítat je varianta slovesa vymetat. Užívá se v přeneseném významu ‚vyhánět; dělat pořádek v nějakém prostředí‘. Uplatňuje se často ve spojeních vymítat ďábla, zlé duchy, démony, čerty, zlo, strach.
To, že se v textu objevují obě slovesa a že se každé z nich píše s jiným í/ý, nepředstavuje žádný čtenářský problém. Jestliže máte pocit, že jejich blízkost nepůsobí dobře, můžete jedno z nich nahradit vhodným synonymem, popř. sdělení úplně přeformulovat.
Zvažované varianty:
vymítat
vymýtit
vymítit
vymýtat
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Petr Kaderka: Vymýtit/vymítat – falešná vidová dvojice? Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2 – Drobnosti. Dostupné na: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7679
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
188 vymítám, abych vymýtil
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z období 1. republiky, ve kterém je psáno gabriolet. Myslím si, že jde o neznalost, že se tak slovo nikdy nepsalo. Poradíte?
Klíčové slovo:
kabriolet
Odpověď:
Souhlasíme, nejpravděpodobněji jde o omyl pisatele, popř. o vliv nesprávné výslovnosti (obdobně jako se občas můžeme setkat s výslovností [balgón]). Žádný z výkladových slovníků češtiny podobu gabriolet nezachycuje. Náležitá podoba je kabriolet, v Příručním slovníku jazyka českého je zaznamenán i původní zápis cabriolet, který se zpočátku užíval i v češtině. Slovo je přejato z francouzského výrazu cabriolet. Pro psaní g není žádný jazykový důvod, náležitá výslovnost je s počátečním k.
Zvažované varianty:
kabriolet
gabriolet
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.