Dotaz:
Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „srdcová záležitost“ (místo „srdeční záležitost“)?
Klíčové slovo:
srdcová záležitost
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí pouze spojení „srdeční záležitost“, tato podoba se také v úzu objevuje výrazně častěji než „srdcová záležitost“, doporučujeme proto používat spojení „srdeční záležitost“.
Poslední užití:
25.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklý psát parfimér, vídám i podobu parfumér, parfumerie i parfumérie, jak mám slova psát?
Klíčové slovo:
parfumér
Odpověď:
SSČ a NASCS zachycují pouze výrazy parfém, parfémovat a parfumerie. IJP uvádí u slova parfumerie v souladu s SSJČ ještě dubletní podobu parfumérie. Výraz parfimér není doložen v žádném jazykovém zdroji, lze doporučit zápis odpovídající východisku parfumerie, a to parfumér. Tato slovo zachycuje PSJČ, novější zdroje ho bohužel neuvádějí.
Zvažované varianty:
parfumér
parfimér
Poslední užití:
1.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Je možné, aby byla nevlastní předložka kvůli i jiným slovním druhem?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Výraz kvůli je pouze nevlastní předložka vzniklá spojením předložky k a podstatného jména vůle. Je to jiný případ než např. výraz kolem, který může být více slovními druhy.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně přehlížitel, nebo přehližitel?
Klíčové slovo:
přehlížitel
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého by se mělo správně psát přehlížitel s dlouhým í.
Zvažované varianty:
přehlížitel
přehližitel
Poslední užití:
12.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přehlížitel
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít slovo kde ve spojení „dům, kde se dobře bydlí“? Nebo musím napsat „dům, v němž se dobře bydlí“?
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Obě možnosti jsou v pořádku, věta vedlejší může být v tomto případě připojena příslovcem kde.
Zvažované varianty:
dům, kde se dobře bydlí
dům, v němž se dobře bydlí
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kde
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
polštářek vs. manžeta vs. stélka
Odpověď:
Stélka má významy: 1. (v obuvnictví) vnitřní dílec obuvi, který uvnitř spojuje svršek se spodkem; 2. (v botanice) tělo bezcévných rostlin (řas, hub, lišejníků, mechů). Manžeta má významy: 1. zakončení rukávu na dolním konci; ohrnutá obruba kalhot; 2. co připomíná manžetu. Polštářek má významy: 1. zdrobnělina k polštář; 2. věc vzhledem n. účelem polštářek připomínající.
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
maloměšťácký vs. maloměšťanský
Odpověď:
Výraz maloměšťácký se vztahuje ke slovu maloměšťák, což je podle Slovníku spisovné češtiny zpravidla hanlivé označení příslušníka drobné buržoazie nebo člověka s omezeným rozhledem, se zastaralými názory. Výraz maloměšťanský se vztahuje ke slovu maloměšťan, které označuje obyvatele malého města; toto přídavné jméno se dnes užívá poměrně zřídka.
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně oponentský, nebo oponentní posudek?
Klíčové slovo:
oponentský
Odpověď:
Ve spojení se slovem posudek je namístě použít slovo oponentský (viz např. Slovník spisovného jazyka českého a Slovník spisovné češtiny).
Zvažované varianty:
oponentský
oponentní
Poslední užití:
10.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo oponent
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – předpona dvoj-/dvou-
Konkrétní dotaz:
Je správně dvoukřídlové, nebo dvojkřídlové (dveře)?
Klíčové slovo:
dvoukřídlový, dvojkřídlový
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého je správná jak podoba dvoukřídlový, tak dvojkřídlový. Podoba dvojkřídlový je podle něj ovšem řídká, tj. méně frekventovaná.
Zvažované varianty:
dvoukřídlové
dvojkřídlové
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dvoukřídlový
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně dvoukřídlové, nebo dvoukřídlé dveře?
Klíčové slovo:
dvoukřídlové, dvoukřídlé
Odpověď:
Podle českých výkladových slovníků (Příručního slovníku jazyka českého, Slovníku spisovného jazyka českého, ale i Internetové jazykové příručky) je ve spojení se slovem dveře namístě pouze přídavné jméno dvoukřídlové. Přídavné jméno dvoukřídlý se podle týchž slovníků pojí především se slovy hmyz, motýl atp.
Zvažované varianty:
dvoukřídlý
dvoukřídlový
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvoukřídlový, dvoukřídlý
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvoukřídlový, dvoukřídlý
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvoukřídlový, dvoukřídlý
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka tvrdí dětem, že se má psát přibýrat na váze, protože člověk na váze přibude. Nesouhlasím s tím, ale nevím, jak ji mám přesvědčit, že se má psát jedině přibírat.
Klíčové slovo:
přibírat
Odpověď:
Paní učitelka nemá pravdu, sloveso přibýrat neexistuje, čeština zná jen sloveso přibírat, popř. přibývat. Doklady lze najít např. v SSČ, SSJČ, IJP, popř. i v PČP (pokud by se psalo s -y-, bylo by v nich uvedeno).
Zvažované varianty:
přibírat
přibýrat
Poslední užití:
1.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se s tím, že ve větě „Bryskně odpověděl“ je jednou měkké i, jindy tvrdé y. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
bryskně
Odpověď:
Výraz s významem ‚prudký, příkrý, ostrý, nešetrný‘ je převzatý z francouzštiny (brusque) a v češtině se píše s -y: bryskně. Zachycuje ho už SSJČ ze 60. let a je takto uvedeno i v SSČ a NASCS. Slovo se skutečně v posledních letech objevuje zapsané briskně dosti často (těžko říct, zda je to neznalostí pisatelů, či vlivem anglického brisk = svižný), ale tuto podobu zápisu příručky neuvádějí.
Zvažované varianty:
bryskně
briskně
Poslední užití:
16.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že Asii obývá mnoho různých národů, nedoporučujeme výraz „asijská národnost“ ve spojeních typu „muž asijské národnosti“ používat. Ani výraz Asiat neoznačuje příslušníka asijského národa, ale obyvatele Asie.
Poslední užití:
14.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá podstatné jméno utvořené od slova perspektivní (tak aby mělo význam výhled do budoucna)?
Klíčové slovo:
perspektivita, perspektivnost
Odpověď:
Výraz perspektivita uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Novější slovníky uvádějí už jen slovo perspektivnost, které je proto vhodnější. Stejný význam, tj. výhled do budoucnosti, má ovšem i slovo perspektiva.
Zvažované varianty:
perspektivita
perspektivnost
perspektiva
Poslední užití:
15.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo perspektivnost
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Lze psát v češtině bowden s w, nebo se může psát jen s v: bovden? Na internetu nacházím obojí.
Klíčové slovo:
bovden; bowden
Odpověď:
Technický slovník naučný sice zachycuje podobu bowden (kterou nelze označit za vysloveně chybnou), ale doporučujeme preferovat psaní bovden v souladu s NASCS. Dokonce už SSJČ ze 60. let zachycuje jen počeštěnou podobu bovden, přestože název je odvozen z osobního jména anglického vynálezce Franka Bowdena.
Zvažované varianty:
bowden
bovden
Poslední užití:
23.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)