Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V odborném textu je napsáno „někomu pomoct“. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
pomoct
Odpověď:
Je to v pořádku, infinitiv má rovnocenné varianty pomoct a pomoci. Obě možnosti jsou zachyceny např. v IJP a v SSČ. Ve starších jazykových příručkách najdeme jen variantu pomoci.
Zvažované varianty:
pomoct
pomoci
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Myslím, že ve větě „Chodíme nakupovat zpravidla do Globusu“ je slovo zpravidla spřežka, píše se tedy dohromady.
Klíčové slovo:
zpravidla
Odpověď:
Ano, máme-li na mysli význam ‚obyčejně, obvykle, pravidelně, většinou‘, můžeme užít jako synonymum i spřežku zpravidla. Zápis zvlášť (z pravidla) má jiný význam, např. je to výjimka z pravidla.
Zvažované varianty:
zpravidla
z pravidla
Poslední užití:
17.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Je Slovník spisovné češtiny aktuální, respektive novější než Slovník spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Ano, Slovník spisovné češtiny vznikl později (1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009) než starší Slovník spisovného jazyka českého (ten nejprve vyšel ve čtyřech svazcích, a to mezi lety 1960–1971, jeho druhé, nezměněné, osmisvazkové vydání bylo v roce 1989). Slovník spisovné češtiny je také aktuální kompletní výkladový slovník. V současné době je také připravován a od roku 2017 zveřejňován Akademický slovník současné češtiny.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
K čemu odkazují zkratky „dř.“ a „zast.“ užité ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou zkratkou „dř.“ označována slova a spojení, která se vztahují k zanikajícím či zcela zaniklým jevům, typickým pro některé z dřívějších historických období, nebo která označují předměty dnes už neužívané. Zkratka „zast.“ je v SSJČ užívána u slov, která označovala jevy a předměty, které např. odkazovaly k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci (proto je užita např. u spojení „měšťanská škola“).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Myslel jsem si, že je možné psát chlor i chlór, že jsou to rovnocenné varianty. Pan profesor mi ale napsal, že zápis s čárkou je chybný. Jak to je?
Klíčové slovo:
chlor, chlór
Odpověď:
V běžném úzu jsou podoby chlor a chlór stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje (IJP, NASCS, SSČ), tak už i SSJČ z 60. let. Podle dokladů z korpusu SYN v11 se užívají obě podoby, psaní bez čárky je frekventovanější – např. tvar 1. pádu chlor má v korpusu 3997 dokladů, podoba chlór je zachycena 1894x; tvar 2. pádu chloru je doložen 5607x, varianta chlóru 2742x.
Zvažované varianty:
chlor
chlór
Poslední užití:
12.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V reklamním letáku jsme použili slovo mlíko. Jak moc je špatně, že jsme nezvolili podobu mléko, ale mlíko?
Klíčové slovo:
mlíko
Odpověď:
Podoba mlíko (místo náležitého spisovného zápisu mléko) není spisovná. Ve Slovníku spisovné češtiny zachycena není, Slovník spisovného jazyka českého ji hodnotí jako obecněčeskou. Ve spisovném textu bychom měli volit náležitý zápis mléko, při záměrné volbě nespisovných či nářečních variant je třeba pečlivě zvážit, komu je text určen a zda nebude užitý výraz pro některé čtenáře matoucí.
Zvažované varianty:
mlíko
mléko
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vědecko-fantastická literatura se spojovníkem, nebo dohromady – vědeckofantastická literatura?
Klíčové slovo:
vědecko-fantastický; vědeckofantastický
Odpověď:
Pro rozhodnutí, jak psát složené přídavné jméno, jehož první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně, nebo -ově, je určující vztah mezi jeho složkami. Jsou-li v souřadném vztahu, je náležitý zápis se spojovníkem (např. výraz politicko-ekonomický vznikl ze spojení přídavných jmen politický a ekonomický a nese význam ‚týkající se politiky a ekonomie/ekonomiky‘). Pokud je mezi složkami vztah podřadnosti, tj. jedna složka rozvíjí druhou, zapisujeme složené přídavné jméno dohromady (např. výraz politickoekonomický vznikl ze spojení politická ekonomie a znamená ‚týkající se politické ekonomie‘). Obecně lze tedy říci, že odlišný způsob zápisu reflektuje odlišný význam. To však zcela neplatí pro složené přídavné jméno vědecko(-)fantastický. I když psaní se spojovníkem vědecko-fantastický odkazuje ke slovům vědecký a fantastický (a odpovídá anglickému přídavnému jménu science-fictional, běžně zkracovanému na sci-fi) a psaní dohromady vědeckofantastický odkazuje ke spojení vědecká fantastika (což je kalk podstatného jména science fiction), významy těchto složených přídavných jmen jsou si natolik blízké, že jsou jen těžko rozlišitelné a v důsledku toho snadno zaměnitelné. Příručky se navíc rozcházejí v doporučených zápisech: starší Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pouze podobu vědeckofantastický, kdežto zdroje novější, Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov, zaznamenávají jen zápis vědecko-fantastický. V současné době považujeme z pravopisného i významového hlediska za zcela rovnocenné obě varianty, proto obě uvádíme v IJP. Můžeme tedy psát např. vědecko-fantastická i vědeckofantastická literatura, vědecko-fantastický i vědeckofantastický thriller, vědecko-fantastická i vědeckofantastická myšlenka apod.
Zvažované varianty:
vědecko-fantastický
vědeckofantastický
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kde popsáno: rubrika Zajímavé dotazy, 12. 6. 2023 (https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/).
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jak správně napsat označení středověké toalety: prevet, nebo prevét?
Klíčové slovo:
prevét
Odpověď:
IJP, ASSČ, SSJČ i PSJČ mají pouze variantu s é: prevét. SSJČ a PSJČ zachycuje i řidčeji užívanou variantu privet. Doporučujeme tedy volit zápis prevét.
Zvažované varianty:
prevét
prevet
Poslední užití:
25.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Narazili jsme na slova ssát, vyssávat a zajímá nás, zda je povolena dvojí možnost psaní (ssát/sát; vyssávat/vysávat). A pokud ne, tak kdy se to změnilo.
Klíčové slovo:
ssát
Odpověď:
V dnešní češtině píšeme v těchto slovech pouze jedno s: sát, vysávat, savec. Změnu přinesla Pravidla českého pravopisu (PČP) v roce 1957. Zápis ssáti, ssavec najdeme ve starých textech, např. ještě i v Příručním slovníku jazyka českého (z let 1935–1957) a ve vydáních PČP do roku 1957. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a novější příručky už zachycují pouze podobu s jedním s: sát, savec, vysávat.
Stručné vysvětlení najdeme v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 108-109): Důvod pro psaní dvou s byl historický. V praslovanštině znělo toto sloveso sъsati (s tzv. tvrdým jerem mezi oběma s); jer časem zanikl a už ve staré češtině se objevuje podoba ssáti. Poněvadž historický způsob psaní nebyl ve shodě se současným jazykovým povědomím, zjednodušila PČP z r. 1957 dvojí s na jedno.
Zvažované varianty:
sát
ssát
Poslední užití:
13.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
drobnost Savec, vysavač, sací; Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 108-109; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4614
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Vezmu si s sebou deštník“ psát zvlášť s sebou, nebo dohromady ssebou? Viděl jsem obě verze.
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Psaní dohromady (ssebou) není správné, předložku s píšeme zvlášť: Vezmu si s sebou deštník.
Zvažované varianty:
s sebou
ssebou
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem všude v příručkách inulin jen s krátkým i, ale teď v jednom lékařském textu autor užívá zápis inulín. Je tato možnost také vhodná?
Klíčové slovo:
inulin
Odpověď:
Mnohá slova se zakončením -in je možné psát dvojím způsobem – s krátkým „i“ i dlouhým „í“, např. inzulin/inzulín, penicilin/penicilín, benzin/benzín, glycerin/glycerín. Ale neplatí to vždy, polysacharid inulin patří podle příruček ke slovům, v nichž je doporučována jen pravopisná podoba s krátkým „i“ (obdobně např. toxin, cerezin, dextrin, dioxin, protein, pepsin). Doporučujeme proto volit pravopisnou podobu inulin.
Zvažované varianty:
inulin
inulín
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit o psaní slova. Píše se hasení, nebo hašení požáru? Myslím, že je to spíš hasení.
Klíčové slovo:
hašení
Odpověď:
Trpné příčestí slovesa hasit je hašen, náležitá podoba podstatného jména je proto hašení.
Zvažované varianty:
hašení
hasení
Poslední užití:
11.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v příručce, že zvenku se píše dohromady. Ale nejsem si jistá, zda to platí i pro význam vyjadřující směr pohybu, tedy vyjádření, že někdo přišel z venku. Jestli v tom případě nejde o předložku a slovo venek.
Klíčové slovo:
zvenku; z venku
Odpověď:
V tomto případě je možné zvolit jak psaní zvlášť, tak dohromady. Podstatné jméno venek vyjadřuje podle SSČ význam ‚místo mimo uzavřený prostor‘; ve slovníku je doplněn příkladem „vrátit se z venku do bytu“. Spřežka zvenku je synonymní s příslovcem zvenčí a má podle SSČ význam ‚z vnější strany‘, což je ilustrováno příklady „vrátit se, dívat se zvenčí“.
Je tedy možné psát jak „Vrátil se z venku“, tak „Vrátil se zvenku“.
Zvažované varianty:
zvenku
z venku
Poslední užití:
4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve spojení s/ztlouct máslo?
Klíčové slovo:
stlouct; předpona s; předpona z
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycují sloveso stlouct s významy ‚tlučením spojit, vyrobit, zpracovat‘, v případě slovního spojení stlouct máslo se tedy uplatňuje význam ‚směřování dohromady‘, který je signalizací pro psaní předpony s-. Slovníky zachycují rovněž sloveso ztlouct, které má však význam odlišný, a to ‚někoho zbít, někomu natlouci‘, tento význam však v daném případě nepřipadá v úvahu.
Zvažované varianty:
stlouct
ztlouct
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-; 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích; 2.1 Slova s předponou s(e)-; heslo „stlouct“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkolil (např. ve spojení „s/zkolil kance“)? Je správný zápis s předponou s-?
Klíčové slovo:
skolit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skolit má dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚(ranou) srazit (k zemi), zabít‘, uplatňuje se zde tedy obecný význam ‚shora dolů‘, který je signalizací pro psaní předpony s(e)-. Náležitý je tedy zápis „skolil kance“.
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skolit“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Vím, že přídavné jméno všestranný se píše se dvěma „n“. Jak to ale bude u příslovce všestranně (např. ve spojení „všestranně nadaný“)? Má se psát s jedním „n“, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
všestranně; dvě n
Odpověď:
Příslovce všestranně je utvořeno od přídavného jména všestranný, které se píše se dvěma „n“ (ke kořeni slova strana, zakončenému na „n“, se přidává přípona -ný, obě „n“ zůstávají). Obě „n“ v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.
Zvažované varianty:
všestranně
všestraně
Poslední užití:
24.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 1 Psaní dvou n; heslo „všestranně“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jestli se píše od jak živa, nebo dohromady odjakživa.
Klíčové slovo:
odjakživa
Odpověď:
Příslovce odjakživa píšeme v souladu s jazykovými příručkami dohromady. Tato spřežka je uvedena už i v PSJČ z 30. až 50. let minulého století. V literatuře z počátku 20. století se můžete setkat se zápisem od jakživa.
Zvažované varianty:
odjakživa
od jak živa
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.