Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #6, Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/100, položky: 1-10/991
Stav:
#14943
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Pozastavila jsem se nad spojením v nohách postele. V Internetové jazykové příručce jsem se dočetla, že v 6. p. množného čísla jsou možné tvary nohách a nohou, přičemž ve významu ‚končetina‘ se užívá spíše tvar nohou. Jak je to ale v případě spojení v nohách postele? Zmíněnému prostoru se tak přece říká, protože v něm má nohy člověk, nikoli proto, že tam má nohy postel. Můžu tedy říci v nohou postele?
Klíčové slovo: v nohách postele
Odpověď: Máte pravdu, že toto spojení skutečně odkazuje k lidským končetinám, jak vyplývá i z definice jednoho významu slova noha ve Slovníku spisovného jazyka českého: ‚nohy (u lůžka nebo hrobu) strana, kde ležící člověk má nohy‘. Formálně se však slovo nohy ve zmíněném spojení vztahuje k posteli, čemuž odpovídají i příkladové věty ze SSJČ, např. stál v nohách (postele, hrobu), sedla si do noh postýlky. Zásadní roli zde hraje také zažitost spojení. Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení v nohou postele se sice v úzu vyskytuje (v korpusu lze najít 43 dokladů), avšak výrazně v něm převažuje spojení v nohách postele (v korpusu lze najít 265 dokladů). Zajímavé je, že ve vazbě s 2. p. v úzu naopak jednoznačně převládá spojení do/u nohou postele (v korpusu SYN v11 lze najít 182 dokladů) nad spojením do/u noh postele (korpus obsahuje 10 dokladů). Možnost dubletních tvarů 2. p. v tomto spojení (do noh i do nohou) explicitně uvádí starší Příruční slovník jazyka českého. U vazeb se 6. p. však tentýž slovník připouští pouze podobu v nohách postele. Abychom ale konkrétně odpověděli na váš dotaz: Doporučujeme respektovat zažitý způsob psaní a držet se podoby v nohách postele.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součásti programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14931
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Zajímá mě způsob zápisu výrazu ne dost / nedost. Konkrétně třeba ve větě Štítili se mluvit mateřským jazykem, byl nedost / ne dost nóbl nebo Málo zkušený a nedost / ne dost rozvážný doktor Horák.
Klíčové slovo: ne dost; nedosti
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí slovo nedosti (psané dohromady) s popisem významu: ‚v nepostačující, nikoli dostatečné, potřebné míře; málo‘ s doklady: nedosti výkonný stroj; materiál nedosti kriticky sestavený. Součástí heslového odstavce je i ustálené spojení nedosti na tom, že... užívané ve významu ‚nestačí (nestačilo), že...‘ Heslář Slovníku spisovné češtiny, který je vydáním pozdější, avšak obsahově menší, příslovce nedost(i) neobsahuje; nejnovější Akademický slovník současné češtiny u hesla dost (s knižní variantou dosti) uvádí dvojí pravopisnou podobu zápisu frazému: ne dosti / nedosti na tom(, že…) a vyjádření hodnotí jako knižní.  Obrázek o současném úzu výrazů nedost a ne dost si lze udělat pomocí analýzy výskytů v korpusu SYN v13. Zde najdeme podobu psanou dohromady (nedost) 55×. Je však třeba doplnit, že z toho je 40× užita právě ve spojení nedost na tom, (že). U varianty nedosti se z 1 190 výskytů objevuje ve frazému nedosti na tom, (že) dokladů dokonce 924. Tyto hodnoty naznačují, že u podoby nedosti i nedost v současnosti zásadně převažuje užívání ve výše uvedeném frazému. Zaměříme-li se na doklady, kdy je záporka ne psána jako samostatné slovo, najdeme v SYN v13 variantu ne dost celkem 2 511×, ne dosti jen 139×, což potvrzuje zmíněný předpoklad, že užívání (spojité) varianty zakončené na -i je vcelku zásadně omezeno na frazém nedosti na tom, (že) a v jiných kontextech bylo nahrazeno slovy ne dost, popřípadě (řidčeji) variantou nedost. Důvodem bude pravděpodobně to, že mnozí uživatelé budou slovo nedosti kvůli jeho zakončení na -ti hodnotit jako knižní až zastaralé (podobně jako je tomu u zastaralých infinitivních zakončení na -ti). Zastavme se podrobněji ještě u toho, s jakými slovními druhy se podoba psaná zvlášť (ne dost) spojuje. Podle korpusu jde většinou o přídavná jména (759×, např. ne dost známá část zemského povrchu; neznalý řemeslník nebo ne dost znalý inženýr) a příslovce (602×, Vrhla se doprava, ale ne dost rychle; Snažil jsem se brzdit, ale asi ne dost silně). Užívání ve spojení s tvary slovesa být, které je v prvním příkladu v dotazu (byl nedost / ne dost nóbl) korpus dokládá sice jen 12 výskyty (např. v době našeho mládí byli advokáti, kteří byli ne dost odpovědní), v případě spojité podoby nedost(i) však žádný takový doklad nenalezl. Pokud bychom měli z uvedené analýzy vyvodit nějaké doporučení, pak lze shrnout, že spojitý způsob zápisu psaní nedost/nedosti sice nelze zcela odmítnout, v češtině se však užívání daného výrazu (zejména v podobě nedosti) omezuje na frazeologické spojení nedosti na tom, že…, v jiných kontextech zásadně převažuje psaní zvlášť a podoba zakončená na -t (ne dost). Důvodem je patrně skutečnost, že pisatelé volí formu, kterou vnímají jako neutrální.
Zvažované varianty:
ne dost nedost
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky?
Klíčové slovo: střílečka; přestřelka
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova v češtině 2 (z r. 2004), a to jako slangový výraz příznivců, hráčů počítačových her pro ‚počítačovou hru, v níž se hodně střílí‘. (Obsahuje ho také Internetová jazyková příručka, kde ovšem nejsou uváděny významy.) Podle korpusu SYN v13 se výraz střílečka používá v několika významech. Jednoznačně nejčastěji označuje ‚počítačovou hru, příp. též film, kde se hodně střílí‘ (podrobně pro počítačové hry viz výklad na české wikipedii) – srov. příklady jako když jsem se věnoval hraní skvělé freeware střílečky Wolfenstein; Speciální lahůdku v žánru akčních her představují zběsilé střílečky s přezdívkou shmup; Jsou pro mě důležitější než westerny, střílečky či další klasické žánry. Výrazně méně často se střílečka používá i pro označení ‚něčeho, čím se střílí‘ (jde o výsledek stejného slovotvorného postupu, jímž vznikla slova jako zkoušečka, vyrážečka, sbíječka) – srov. např. Z dřevěných kolíčků na prádlo jsme vyráběli střílečky, které sice moc nestřílely, ale moc hezky vypadaly. Výjimečně je střílečka doložena také ve významu ‚útok ozbrojeného střelce na dav lidí‘ (angl. mass shooting) – srov. např. Školy jako terč | O čem vypovídají reakce na střílečku na Floridě; Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. V tomto posledním případě se tedy slovo střílečka používá v kontextu, kde chybí střílející protistrana, která by palbu opětovala. A konečně – z korpusových dokladů je zřejmé, že se slovo střílečka – zřejmě nověji – používá i ve významu ‚přestřelka‘, tedy i v případě opětované palby. Ilustrativním dokladem je článek, který uvádíte. V titulku stojí Střílečky, krvavé bitky atd., v perexu je ovšem uvedeno: Pravidelné každodenní přestřelky, pobodání, krvavé bitky. V Berlíně zuří krvavá bitva gangů o nadvládu v jednotlivých čtvrtích… Užití slov střílečka a přestřelka v jednom textu v témže významu těsně vedle sebe lze vysvětlit nejspíš tím, že někdo (redaktor) píše článek a někdo jiný (např. editor) k němu vymýšlí „atraktivní“ titulky… Tento případ není ojedinělý, v korpusu SYN v13 lze najít také příklad: Střílečka u hotelu | Neklidnou noc mají za sebou fotbalisté Hondurasu. Před jejich hotelem v Porto Feliz došlo […] ke krátké přestřelce mezi policií a ozbrojenými lupiči. U slova střílečka tedy dochází k významovému posunu, objevuje se v kontextech, kde bychom daleko spíš čekali slovo přestřelka, srov. věty jako: Francie je v relativním počtu zbraní jen o fous za Irákem, leč vykazuje mnohem více stříleček [= přestřelek] než Irák; Ve zprávách o Krejčířovi jde vždy o nějakou mrtvolu, střílečku [= přestřelku], válku v podsvětí a podobně; Bondovo skóre: 217 zabitých a 65 milenek! Padesát let stříleček [= přestřelek] a smyslného sexu. Zdá se, že tento posun není úplně na začátku: V náhodném vzorku 250 výskytů slova střílečka z celkových 4 659 (korpus SYN v13) jsme napočítali 19 nepochybných výskytů ve významu ‚přestřelka‘, tj. necelých 8 %. O síle procesu svědčí také to, že se slovo střílečka dostává i do přenesených významů slova přestřelka, viz např. Následný gól domácího Tvrdíka jen uzavřel včerejší střílečku [= gólovou přestřelku]. Přes uvedené informace o významovém posunu bychom ve významu ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘ doporučovali používat stále výraz přestřelka. Narazíme-li však někde na slovo střílečka použité v tomto významu, doporučujeme k němu být tolerantní. A to i přesto, že jeho užití pro ‚oboustranný ozbrojený střet‘ může oslabovat významový rozdíl mezi jednostranným útokem a vzájemným ostřelováním dvou skupin, který výraz přestřelka tradičně nesl.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14929
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: V písničce Chodíme, chodíme hore po dědině se zpívá kohoutek jařabý. Píše se ze slově jařabý ý, nebo í ? Nemůžu to nikde najít.
Klíčové slovo: jarabý
Odpověď: V lidové písničce není užito slovo jařabý, ale přesněji je to kohútek jarabý. Přídavné jméno jarabý se řadí k tvrdým přídavným jménům (vzor mladý), píše se proto s ý. Ve Slovníku spisovného jazyka českého je uvedeno, že jarabý je nářeční výraz s významem pestrý, kropenatý. Příruční slovník jazyka českého uvádí příkladovou větu z díla B. Němcové se stupňovaným tvarem: „skoro tak vyhlížejí jako kvíčaly, jenže jsou jarabější.“
Zvažované varianty:
jarabý jarabí
Poslední užití: 17.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14928
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Mužské pomnožné podstatné jméno roráty má podle Slovníku spisovného jazyka českého dva významy. Jsou to katolické mše, které se konají v brzkých ranních hodinách (obvykle za svitu svíček) v době adventu, např. když ostatní ještě spali, chodila do blízkého kostela na roráty; ráno jsem byla na rorátech v katedrále sv. Víta. Stejným výrazem se označují i zpěvy při této adventní mši, např. bohoslužba se zpěvem adventních rorátů. V současné době je možné slyšet rorátní písně nejenom při ranní bohoslužbě, ale i na různých adventních koncertech, např. na adventním koncertu zazní roráty; jednou z hlavních částí programu bude zpívání staročeských rorátů. S roráty souvisí i odvozené přídavné jméno rorátní, které se nejčastěji pojí se slovy mše a zpěvy (slavnostní rorátní mše za svitu svíček, kostelem zaznějí rorátní zpěvy). Poměrně zřídka se můžeme setkat i se slovem rorátník, což je označení liturgického zpěvníku k rorátním pobožnostem (na výstavě jsou k zhlédnutí rukopisné i tištěné rorátníky ze sbírek muzea).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14919
Užití:
0 0 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Máme psát misantrop, nebo mizantrop?
Klíčové slovo: misantrop; mizantrop
Odpověď: Správné jsou obě pravopisné možnosti, za vhodnější lze považovat variantu misantrop. Pravopis řeckého výrazu označující člověka, který nenávidí lidi a straní se jich, prošel zajímavou proměnou. Původní český přepis misantrop, zachycený např. v Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, byl na počátku 90. let nahrazen variantou mizantrop, která odpovídá doporučované výslovnosti se [z] – tuto pravopisnou změnu známe z běžnějších výrazů, jako je např. muzeum, gymnázium, univerzita, fyzika, chromozom (blíže viz IJP, kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z). Doklady z Českého národního korpusu však ukazují, že v psaných korigovaných textech výrazně převažuje podoba misantrop (v korpusu SYN v14 je poměr 1064 : 151); ovšem v mluvených komunikátech (portál NewtonMedia) je zachycena jen vyslovovaná podoba se z: [mizantrop]. V Internetové jazykové příručce je proto jako základní uvedena frekventovanější podoba misantrop, varianta mizantrop je rovněž správná. Podobně se chovají i další odvozená slova, např. misantropický/mizantropický, misantropie/mizantropie.
Zvažované varianty:
misantrop mizantrop
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo misantrop a kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14914
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo: zaléčit
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel mezi lety (1960–1971), uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc)‘. Novější (a rozsahem menší) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) dané heslo neobsahuje. Zda se dané sloveso užívá v tomtéž významu i v dnešní době, je tedy třeba ověřit v korpusových zdrojích, zachycujících současné užívání českého jazyka, konkrétně v korpusu řady SYN (nejnovější verzi 13). Ten obsahuje, po odstranění opakujících se výskytů, 742 dokladů slovesa zaléčit, 540 užití podstatného jména zaléčení a 264 dokladů přídavného jména zaléčený. Při bližší analýze kontextů jednotlivých dokladů je zřejmé, že sloveso zaléčit a od něj odvozené výrazy jsou užívány v poněkud jiném významu, než který je uveden v SSJČ. Aktuální kontextová užití totiž odkazují k významu ‚zahájit léčbu (do ústupu akutních obtíží)‘. To, že sloveso zaléčit (již) není synonymní se slovesem vyléčit, jasně dokládají užití, v nichž se objevují obě slovesa, např.: Nevíme, jak ta nemoc vzniká, umíme ji zaléčit, ale neumíme ji vyléčit, jen potlačit; Nedá se vyléčit, ale pouze takzvaně zaléčit aplikováním očních kapek, ale i některé další doklady, např.: Já vám garantuji uzdravení, ne zaléčení. Dalším ukazatelem významu ‚zahájení léčby‘ je častý výskyt slovesa v textech, v nichž jsou popisovány zásahy záchranné služby (např. po různých nehodách). I zde je zřejmé, že zraněné osoby nejsou úplně vyléčeny, pouze akutně ošetřeny před převozem do nemocnice: Pacient utrpěl mnohočetná těžká poranění. Zdravotníci jej zaléčili, zafixovali, zajistili jeho dýchací cesty. Podobně nelze hovořit o vyléčení u osob, které trpí onemocněním, které zatím zcela vyléčit nelze, např.: Existuje pár lidí, kteří měli úspěšně zaléčený AIDS; Lze na zaléčeném schizofrenikovi poznat, že je nemocný? Na základě této sondy jistě nelze tvrdit, že se sloveso zaléčit již neužívá jako synonymum slovesa vyléčit – některé doklady toto chápání nevylučují (např.: Nabízela se dvě řešení: buď se rána zaléčí sama, nebo bude nutná operace) – prokázalo se však, že u slova zaléčit v současné češtině výrazně převažuje výše uvedený význam ‚zahájit léčbu‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.