Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #59, Český jazykový atlas. (platí od 2012) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-10/15
Stav:
#13438
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Dnes jsem četla na jednom jídelním lístku, že nabízejí kachnu s lokši. Nějak mi to nesedí, není lokše rodu ženského? Že by mělo být s lokšemi?
Klíčové slovo: lokše
Odpověď: Říct, jaký je ve spisovné češtině rod podstatného jména, jehož 1. pád množného čísla zní lokše, není úplně jednoduché – toto slovo se totiž neužívá rodově vyhraněně a není zachyceno v kodifikačních zdrojích. Žádný z výkladových slovníků češtiny lokše neobsahuje. Najdeme je jen na třech excerpčních lístcích Novočeského lexikálního archivu (přístupných přes rozhraní Příručního slovníku jazyka českého) – všechny uvádějí podstatné jméno lokše v ženském rodě, jeden z nich však s otazníkem a odkazem na variantu lokeš s též nejistým mužským rodem. Podoby lokše (pro východomoravská nářečí) a lukše (pro středomoravská nářečí) zmiňuje Český jazykový atlas v hesle nudle. Jak se totiž dočteme např. v Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka, toto slovo v různých obměnách (u něj lokša, lukša, lokeš, lokýš) pojmenovává druh jídla buď z pečeného bramborového těsta, nebo z pokrájeného navlhčeného koláče. Vodítko k základní podobě slova v 1. p. j. č. může poskytnout Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV. Nejnovější Slovník súčasného slovenského jazyka obsahuje heslo lokša s významem ‚väčšia placka zo zemiakového cesta (pripravovaného z múky a varených zemiakov) pečená na platni nasucho, obyč. plnená al. podávaná ako príloha‘. Jen o málo starší Krátky slovník slovenského jazyka vykládá význam téhož slova stručněji jako ‚tenký (p)osúch zo zemiakového cesta‘. Odkud se může brát rodová nevyhraněnost slova? Je nejspíš rozumné hledat interpretaci v tvarosloví. Pokud bychom pro spisovnou češtinu uvažovali o dvou konkurenčních rodových podobách, pak ta pro ženský rod by byla nejspíš lokše skloňovaná podle vzoru „růže“, v mužském rodě by to byl lokeš (ale potenciálně i lokš; případné -e- by bylo pohybné, tj. ve většině tvarů vypouštěné) skloňovaný podle vzoru „stroj“. Tato slova mají v polovině pádů stejné tvary. Zčásti si odpovídají přímo tvary téhož čísla a pádu (lokše = 2. p. j. č. a 1., 4. a potenciální 5. p. mn. č.; lokši = 3. a 6. p. j. č.; lokších = 6. p. mn. č.), některé tvary můžou navíc náležet jedné konfiguraci čísla a pádu v ženském rodě a jiné konfiguraci v rodě mužském (např. lokši = také 4. p. j. č. žen. r. a 7. p. mn. č. a potenciální 5. p. j. č. muž. r.). Vzhledem k tomu, co slovo pojmenovává, se často užívá v množném čísle (např. „Upečené lokše potřeme rozpuštěným máslem“; „čertíci v lokších“), kde homonymní tvary nad distinktivními převažují. V takovýchto kontextech bez dalších vodítek nelze rozhodnout, v jakém (pokud vůbec nějakém určitém) rodě ho konkrétní uživatel užívá. Zřetelně mužský rod není v praxi úplně neobvyklý. Např. tvar lokši (což může být 3., 4. nebo 6. p. j. č. žen. r., ale i 3., 5. nebo 6. p. j. č. nebo 7. p. mn. č. muž. r.) má v pětimiliardovém korpusu SYN v11 55 výskytů a 14 z nich (tedy asi jedna čtvrtina) je zřetelně užito v mužském rodě (konkrétně v 7. p. mn. č.; 5. p. j. č. se nepřekvapivě nevyskytuje, lokše nebývá třeba oslovovat), 9 (asi šestina) ve 4. p. j. č. ženského rodu a zbylých 32 v 6. p. j. č. – z nich jen jeden je zřetelně ženského rodu, zbylých 31 rodově nezřetelných. Přímé porovnání nabízí jen 3. p. mn. č., u nějž nacházíme tři výskyty tvaru lokším pro ženský rod a žádný výskyt tvaru lokšům pro rod mužský. Podobně málo informativní počty dokladů jsou i v 7. p. j. č., z nichž jsou dva případy tvaru lokšem mužského rodu a tři případy tvaru lokší rodu ženského (49 výskytů téhož tvaru bylo zjevně v 2. p. mn. č.). Vzhledem k tomu, že lokše nejsou kodifikovány, a také s ohledem na zastoupení různých tvarů v dostupném (psaném) úzu považujeme za náležité obě potenciální rodové podoby, tedy lokše (žen.) i lokeš, případně lokš (muž.). Podoba lokša (žen.) kodifikovaná na Slovensku může být určitým vodítkem k rodovému chápání přinejmenším v sousedních moravských nářečích, proto lze uvažovat o mírném upřednostnění odpovídající podoby lokše (žen.) coby základní varianty.
Zvažované varianty:
ta lokše ten lokeš ten lokš
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12379
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Jak mám přepsat zápisky svých předků psané dialektem? Existuje na to nějaká norma? Jde o text bez diakritiky a velkých písmen. Nechci ho převádět do spisovného jazyka, jen aby byl čitelný.
Klíčové slovo: dialekt
Odpověď: Existují příručky, které se věnují jednotlivým nářečím, ty se však zaměřují zejména na jeho lexikum. Pro daný text vám sice nemůžeme nabídnout konkrétní doporučení, inspiraci, jak pracovat s nářečním textem, však možná naleznete v elektronicky dostupném Českém jazykovém atlasu.
Poslední užití: 3.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12169
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Má herec, když načítá text k dokumentu, užívat výslovnost [schoda]? Domnívám se spolu s ním, že je v uměleckém světě běžnější než podoba [zhoda].
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se mluvou v uměleckém prostředí, respektive např. jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU. Výslovnost typu [schoda] bude v uměleckém prostředí převažovat mimo jiné proto, že z hlediska počtu jejích uživatelů celkově v české populaci převládá. Pokud jde o načítání textu k dokumentu, neplatí jistě pro tento typ projevů žádná speciální pravidla a je na každém jednotlivém mluvčím, kterou z obou spisovných podob zvolí.
Zvažované varianty:
[schoda] [zhoda]
Poslední užití: 20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12168
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká se v češtině vyslovuje slovo shoda?
Klíčové slovo: shoda
Odpověď: Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako sh: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, shořet, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schořet] i [zhořet], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu sh, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí. Ne u všech slov, v nichž se píše skupina sh, se však dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu sh, nikoli např. zh. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schoda] [zhoda]
Poslední užití: 20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 50 a 54
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#11473
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Připouští se v češtině jako spisovná výslovnost [na schledanou] i [na zhledanou]? Domnívám se, že jde o nářeční rozdíl.
Klíčové slovo: na shledanou
Odpověď: Na území Česka se opravdu lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako „sh“: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shnilý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo právě na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas, kde se mj. dozvíme, že varianta [na schledanou] se vyskytuje i mimo oblast Čech, a to zejména ve větších moravských městech).
Zvažované varianty:
[na schledanou] [na zhledanou]
Poslední užití: 22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 50 a 54
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10901
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Kde najdu slova typická pro východní Čechy? Jde nám hlavně o Pardubicko.
Klíčové slovo: dialektismus
Odpověď: Co je nám známo, samostatný slovník věnovaný této jazykové oblasti zatím k dispozici není. Konkrétní výrazy podle jejich lokální příslušnosti můžete zkusit vyhledat v elektronické verzi Českého jazykového atlasu, jejich uplatnění však z hlediska místa bývá obvykle širší (srov. např. mapy u hesel „květináč“: https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/65350 a „kolečko“: https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/65350).
Poslední užití: 13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10297
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v jevištní řeči nepřipouští asimilace znělosti typu [zhoda]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti; jevištní řeč
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10296
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině neuplatňuje asimilace znělosti při výslovnosti slov [zhoda] a [zhora] a obchází se to nářečním [schoda] a [schora]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: V první řadě je zde třeba vysvětlit podstatu tzv. asimilace (spodoby) znělosti. K ní dochází tehdy, jestliže souhláska mění svou znělost (nebo neznělost) vlivem souhlásky sousední, tj. skupina souhlásek se vzájemně přizpůsobí, takže pak jsou všechny její členy buď znělé, nebo neznělé. V češtině je obvyklá především spodoba zpětná (asimilace regresivní, též anticipační), při níž se (ne)znělost celé souhláskové skupiny řídí jejím posledním členem, např. vztek [fstek] –⁠ neznělé [t] vyvolává neznělost všech předcházejících hlásek. Vyskytuje se však i spodoba postupná (progresivní). Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]; v této souhláskové skupině se tedy spodoba znělosti uplatňuje vždy, obejít nijak nejde, jen může být jak zpětná, tak postupná. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Jestliže jste se někdy opravdu setkal s podobou [schora], souhlasíme, že v tomto případě jde opravdu o úzce nářeční podoby (Český jazykový atlas k této výslovnosti uvádí: „Je příznačná především pro sz. část nářečí svč., pro Posázaví a Povltaví. I na tomto území však funguje jako nářeční dubleta k podobě zhora, která je běžná po celých Čechách, včetně městské mluvy.“). Slova shora, shůra, shluk a některá další mají totiž spisovnou výslovnost výhradně s počátečním [zh], která i u mluvčích z Čech absolutně převažuje.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8167
Užití:
1 0 1
Dotaz: Nejedná se o shodu přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se ujistit, jak je to s psaním koncovek při onikání osobě ženského pohlaví – používá se -y, nebo -i? Je například správně věta „Mamička spadli v síni a už nevstali“? Nebo by mělo být „spadly a nevstaly“?
Klíčové slovo: honorifikační plurál
Odpověď: V případě věty „Mamička spadli v síni a už nevstali“ se nejedná o onikání, ale o tzv. honorifikační plurál, který se objevuje (resp. spíše objevoval) v určitých moravských nářečích. V Českém jazykovém atlase, který mapuje česká nářečí, se o tomto jevu píše jako o porušení shody. Na základě analogie s příkladem „chasa měli starost“, který ČJA uvádí, doporučujeme měkké i: „Mamička spadli v síni a už nevstali.“
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 5. díl, bod 355

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#5280
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině spisovná výslovnost slova shovívavý? Pamatuju si správně, že na Moravě převládá počáteční [s]?
Klíčové slovo: shovívavý
Odpověď: Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako „sh“: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shovívavý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schovívaví] i [zhovívaví], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Je to však přesně obráceně, než si myslíte: zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pak naopak [zh]; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí. Ne u všech slov, v nichž se píše skupina „sh“, se dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu „sh“, nikoli např. „zh“. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schovívaví] [zhovívaví]
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 50 a 54
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – zvláštní případy spodoby znělosti
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.