Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem, že se vedle přídavných jmen zapjatý a zapnutý používá též přídavné jméno zaplý. Odkud se tato podoba přídavného jména vzala a kdy ji lze použít?
Klíčové slovo:
zapnutý, zapjatý, zaplý
Odpověď:
Sloveso pnout (se) a jeho odvozeniny s předponami vz(e)-, roz-, s-, se-, za-, vy- patří ke slovesům 2. slovesné třídy, v níž zaujímají zvláštní postavení. Tvary těchto sloves kolísají jak v příčestí činném, tak v příčestí trpném. Zaměřme se nyní pouze na předponové sloveso zapnout. V příčestí činném, jehož pomocí vyjadřujeme například minulý čas, se ve spisovné češtině v mužském rodě objevují tvary zapjal a zapnul. Zatímco tvar zapjal je knižní, tvar zapnul považujeme v současné češtině za neutrální. Vedle toho se vyskytují také regionálně zabarvené tvary, mj. tvar zapl, který je podle Českého jazykového atlasu typický pro nářečí východomoravská, středomoravská a také pro jižní část českomoravských dialektů, a kratší tvar zap užívající se v západní části Čech. Tento tvar mohl vzniknout analogií s dalšími podobně zakončenými slovesy 2. slovesné třídy, v nichž bývá tvar příčestí činného zakončen koncovkou -l, které nepředchází kmenotvorná přípona (např. loupl, kopl, schlípl). Na území, kde se užívají varianty zapl a zap, se pak setkáváme s regionální podobou příčestí činného ženského rodu zapla.
Tvar příčestí trpného má v neutrální současné češtině podobu zapnut a od něho je odvozeno přídavné jméno zapnutý. Zastaralá či knižně zabarvená varianta přídavného jména je zapjatý a za regionální považujeme podobu zaplý. S touto regionální podobou přídavného jména se setkáváme na Moravě a v některých oblastech Čech, kde se vyskytují tvary příčestí činného zapl a zap. Jak dokládají data z Českého národního korpusu, uvedené regionální tvary příčestí trpného i činného někdy pronikají do textů neformálního charakteru bez nářečního zabarvení. Poměrně nízká frekvence těchto výskytů ovšem svědčí spíš o tom, že tvary zapl, zap, zapla či zaplý mohou na jazykové uživatele z jiných regionů působit rušivě.
Zvažované varianty:
zapnutý
zapjatý
zaplý
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo květník (‚obal na květináč‘)? Ve slovníku jsem ho nenašla.
Klíčové slovo:
květník
Odpověď:
Slovo květník lze dohledat v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), kde je uvedena informace, že se daný výraz používá řidčeji. Do dalšího, mladšího slovníkového díla, totiž Slovníku spisovné češtiny, se tento výraz vzhledem k menšímu rozsahu díla už nedostal. PSJČ i SSJČ uvádějí u slova květník tentýž význam, a to ‚květináč‘. Podle prvního dílu Českého jazykového atlasu je květník nářeční variantou, která je rozšířena především na jihozápadě našeho území, odkud přesahuje do středních Čech, ale lze se s ní okrajově setkat i v severních Čechách a na východní Moravě. Počty výskytů slov květník a květináč v korpusu SYN v11 dokládají, že květník se dnes používá v mnohem menší míře (1 923 : 42 249 dokladům). Z korpusových dokladů dále vyplývá, že slovo květník se ve významu ‚obal na květináč‘ objevuje zcela ojediněle, např. osvědčily se květníky „na míru“ v podobě barevných obalů na květináče, skleněný květník … ukryje i ošklivý květináč zakrslého smrčku. Vzhledem k tomu bychom užití slova květník v jiném významu než ‚květináč‘ nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo:
předevčírem vs. předvčírem
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy keře „šeřík“ a „bez“ synonyma?
Klíčové slovo:
bez; šeřík
Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny (3. vyd. 2003) je u hesla bez na prvním místě uvedeno jako synonymum právě slovo šeřík (které má význam ‚keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků‘); jako druhý význam slova bez je uvedeno ‚černý bez – vysoký keř s plody bezinkami‘. Naučný slovník zemědělský (1972) připojuje k heslu bez i tuto poznámku: „Jako bez se lidově označuje i šeřík obecný.“ Nejnovější Akademický slovník současné češtiny (2017–) však upřesňuje, že slovo šeřík je synonymní pouze ve 4. významu slova bez a že jde o výraz regionálního charakteru, užívaný především v Čechách. Regionální příznak slova potvrzuje i Český jazykový atlas (2012). Podle jazykové mapy je výraz šeřík používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se slovem bez.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor.
Klíčové slovo:
děcko
Odpověď:
Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko pouze příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase i v řadě odborných článků. Děcko tedy většina lingvistů nehodnotí jako expresivní, nicméně existuje článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). Podle našeho názoru může být pejorativní hodnocení spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace, ačkoliv ve významu samotného výrazu obsaženy nejsou. To, že někteří uživatelé jazyka budou přisuzovat slovu děcko negativní konotace, tak nelze vyloučit, nicméně se jedná o individuální, subjektivní hodnocení.
Poslední užití:
1.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo děcko
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dítě
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dokulil, 2011, roč. 84, č. 5, s. 269
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Na profilu jednoho politika na sociální síti mě zarazila věta: „Chci se tady opakovaně vracet.“ Není to chyba? Nebylo by vhodnější namísto „tady“ užít „sem“?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální, vyskytuje se zejména v některých moravských regionech. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout. Texty politiků na sociálních sítích ovšem mají různorodý charakter. Někteří politici záměrně užívají méně formální komunikaci, jiní si naopak zakládají na spisovném projevu. Vhodnost užití slova tady namísto sem tak může záležet také na tom, o jaký profil se jedná a zda daný politik užívá i jiné prostředky typické pro neformální komunikaci.
Zvažované varianty:
tady
sem
Poslední užití:
19.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním textu použít slovo šalina? Našel jsem toto slovo v brožuře města Brna o městské dopravě.
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
Slovem šalina se označuje tramvaj v Brně či jiných středomoravských, příp. jihomoravských městech. V povědomí většiny uživatelů jazyka je to však stále výraz typický pro Brno (to se propsalo i do výkladu významu slova šalina v Novém akademickém slovníku cizích slov: ‚(brněnská) tramvaj‘. Výraz šalina, který bude s velkou pravděpodobností známý i uživatelům jazyka z Čech, se může objevovat i v některých oficiálních textech – zde může plnit reklamní funkci. Nicméně stále platí, že se jedná o výraz oblastně moravský, nespisovný, s nímž se nebudeme setkávat v textech formálních: např. odborných, právních apod.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šalina
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Původ nářečního výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl nářeční výraz v tim (místo ‚v tom‘)?
Klíčové slovo:
tim
Odpověď:
Podle Českého jazykového atlasu se nářeční výraz v tim používá pouze na Ledečsku a v Podještědí. Výraz tim vznikl v důsledku splývání šestého pádu se sedmým pádem (jedná se o zkrácený tvar tím).
Poslední užití:
6.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Koriguji překlad z angličtiny do češtiny, v němž se objevuje nebinární osoba. V textu se k ní odkazuje pomocí zájmena they (oni), do českého textu se tak dostala věta: „Jemima Wilkinson byli evangelikální zvěstovatelé.“ Přiznám se, že jsem větu nejprve interpretovala tak, že je Jemima Wilkinson název nějaké skupiny. Nedalo by se to nějak obejít? Napadlo mě, že bych použila tvar 7. p. j. č.: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Nemůžeme však vyloučit, že se pod vlivem snah hledat nové způsoby vyjadřování o nebinárních osobách a s tím souvisejícím vlivem anglického zájmena they (které se do češtiny překládá nejen jako ‚oni‘, ale též ‚ony‘ a ‚ona‘) v budoucnu rozšíří. Pokud se rozhodnete zachovat sponovou část přísudku ve tvaru množného čísla, je třeba při referenci k jediné osobě užít ve jmenné části přísudku tvar jednotného čísla, jak ostatně sama navrhujete: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Nicméně jak jsme uvedli výše, je třeba počítat s tím, že na (alespoň některé) uživatele češtiny bude toto vyjádření působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Nad rámec dotazu ještě doplňujeme úvahu, zda z hlediska snahy vyjadřovat se genderově neutrálně nemůže být vnímáno jako problematické i samotné užití podstatného jména rodu mužského zvěstovatel.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.