Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píšeme česko-německá hranice se spojovníkem?
Klíčové slovo:
česko-německý
Odpověď:
Ano, spojení česko-německý píšeme se spojovníkem. Výraz patří ke složeným přídavným jménům s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově, jehož složky jsou na stejné úrovni. U těchto souřadných spojení oddělujeme jednotlivé složky spojovníkem: česko-německá hranice.
Zvažované varianty:
česko-německý
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Světležlutý píšu dohromady stejně jako tmavomodrý?
Klíčové slovo:
světležlutý
Odpověď:
Spojení s příslovci světle, tmavě, bledě je možné psát zvlášť i dohromady: světle žlutý (i světležlutý), tmavě červený (i tmavěčervený), bledě modrý (i bleděmodrý). Končí-li první složka na -o (např. tmavomodrý, světlovlasý), píšeme výrazy jedině dohromady.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Tmavomodré tričko píšeme dohromady, že?
Klíčové slovo:
tmavomodrý
Odpověď:
Ano, přídavné jméno tmavomodrý píšeme dohromady. Končí-li první složka na -o (např. tmavozelený, světlovlasý), píšeme výrazy jedině dohromady. Pokud bychom užili podobu tmavě, je možné psát jak zvlášť tmavě modrý, tak dohromady tmavěmodrý.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Nejvíce se chlapci líbila babočka osiková neboli černopláštník“. Máme psát neboli, nebo nebo-li?
Klíčové slovo:
neboli
Odpověď:
Složenou spojku neboli píšeme dohromady, obdobně např. zdali, jestli, čili.
Spojovníkem se spojka -li připojuje pouze ke slovesu, např. máš-li, napsala-li, udělal-li.
Zvažované varianty:
neboli
nebo-li
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Napiš, zdali přijedeš“ píšu zda-li se spojovníkem?
Klíčové slovo:
zdali
Odpověď:
Ne, v tomto případě je spojka -li součástí složené spojky, proto píšeme celé slovo dohromady: zdali. Stejně píšeme např. i výrazy čili, jestli, neboli.
Spojovníkem se spojka -li připojuje ke slovesu, např. máme-li, napíšu-li, udělal-li.
Zvažované varianty:
zdali
zda-li
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat má-li se spojovníkem i bez něj? Jde o větu „má-li tomu věřit“.
Klíčové slovo:
má-li
Odpověď:
Spojka -li nestojí nikdy samostatně, připojuje se ke slovesu spojovníkem: má-li tomu věřit.
V případě, že je -li součástí složené spojky, píšeme celé slovo dohromady (zdali, čili, jestli, neboli).
Zvažované varianty:
má-li
má li
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Oblékla si jednobarevný žlutozelený kostým“. Píšu žlutozelený dohromady, nebo se spojovníkem (žluto-zelený)?
Klíčové slovo:
žlutozelený
Odpověď:
Je-li kostým jednobarevný, pak složené přídavné jméno vyjadřuje barevný odstín, proto píšeme jeho složky dohromady, bez spojovníku: žlutozelený kostým.
Spojovník píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy v případě, že označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
žlutozelený
žluto-zelený
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Armáda
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení ozbrojené síly České republiky ve slově ozbrojený velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
ozbrojené síly České republiky
Odpověď:
Spojení ozbrojené síly České republiky je obecné pojmenování, proto je namístě psát u slova ozbrojený malé písmeno, a to i přesto, že za spojením ozbrojené síly následuje oficiální název státu. Stejně se píšou ozbrojené síly Spojených států amerických apod.
Zvažované varianty:
ozbrojené síly České republiky
Ozbrojené síly České republiky
Poslední užití:
2.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá správnou podobou přídavného slova tepelnětechnický, stavebnětechnický, stavebněakustický atd. V rámci jednoho textu nejsou tyto a další výrazy zapisovány jednotně.
Odpověď:
V některých případech je pro správné užití složeného přídavného jména nezbytná znalost terminologie daného oboru. Uvedené výrazy je proto vhodné konzultovat z hlediska významu i s odborníky na tuto oblast.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova sakristie?
Klíčové slovo:
sakristie
Odpověď:
Podle slovníků i ortoepické kodifikace by se slovo psané jako sakristie mělo číst [sakristyje]. Existuje však i grafická podoba zákristie s výslovností [zákristyje]. Zatímco v psaném jazyce převažuje varianta sakristie, v běžně mluvené řeči je častější podoba [zákristyje].
Zvažované varianty:
[zákristyje]
[sakristyje]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jak mám používat jazykový korpus daného typu?
Konkrétní dotaz:
Můžu se i já podívat do Českého národního korpusu?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Ano, základní funkce Českého národního korpusu jsou dostupné i bez nutnosti registrace.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině spisovná výslovnost slova shnilý? Všímám si, že v Brně se říká [zhňilí] a v Praze [schňilí].
Klíčové slovo:
shnilý
Odpověď:
Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako „sh“: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shnilý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí.
Ne u všech slov, v nichž se píše skupina „sh“, se však dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu „sh“, nikoli např. „zh“. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schňilí]
[zhňilí]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 50 a 54
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Je správně zapsáno spojení edafická půdoochranná funkce nebo je třeba psát je s pomlčkou?
Odpověď:
Pro zodpovězení tohoto dotazu je třeba jistá znalost terminologie z oblasti lesnictví. Doporučili bychom uvedené spojení konzultovat z hlediska významu s odborníkem daného oboru.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Hraje v jazykové problematice roli i otázka názoru, nebo by hrát roli neměla?
Odpověď:
Je nesporné, že lidé zaujímají k užívání jazykových prostředků určité postoje. Tyto postoje jsou pak sdíleny větší či menší množinou uživatelů jazyka. Jazykové příručky, například slovníky, by v ideálním případě měly zachycovat široce sdílenou jazykovou normu, tedy jak jsou jednotlivé jazykové prostředky akceptovány v jazykovém společenství.
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Může být souhláska „m“ slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné m
Odpověď:
Ano, v češtině může „m“ plnit funkci slabikotvorné souhlásky, i když tento jev není příliš běžný. Může se vyskytovat zejména ve druhé slabice číslovek sedm a osm a dále pak v některých vlastních jménech, např. Rožmberk.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo osm (vysloveno jako [osm])?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Slovo osm má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo osm [osum] slabiky dvě.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo sedm (vysloveno jako [sedm])?
Klíčové slovo:
sedm
Odpověď:
Slovo sedm [sedm] má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo sedm [sedum] slabiky dvě.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.