Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #54, Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/2, položky: 11-19/19
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#5275
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz: Je možné najít některou z příruček o spisovné výslovnosti také on-line?
Klíčové slovo: spisovná výslovnost
Odpověď: Přímo kodifikace výslovnosti spisovné češtiny na internetu dostupná není (jde o příručky s názvem Výslovnost spisovné češtiny z roku 1967 a 1978), nejsou zde ani známé publikace J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky týkající se výslovnosti však k dispozici on-line je, dále můžete na internetu nalézt i některá vysokoškolská skripta obsahující ortoepická pravidla.
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnost

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#5274
Užití:
1 3 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Kde mohu najít informace o spisovné výslovnosti, konkrétně o (ne)vyslovování počátečního „j“?
Klíčové slovo: spisovná výslovnost
Odpověď: Pro danou problematiku doporučujeme tzv. ortoepické příručky. Výslovnostní kodifikace týkající se domácí slovní zásoby se jmenuje Výslovnost spisovné češtiny I (1967), dále je možné tyto informace najít např. v publikaci J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Nejnověji se tomuto tématu věnuje Akademická příručka českého jazyka (2019) a příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky, která je k dispozici i on-line.
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#4224
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Jaká příručka uvádí průměrnou rychlost mluveného projevu?
Klíčové slovo: jazyková příručka
Odpověď: Mluvnímu tempu se ve stejnojmenném oddíle (s. 317–318) věnuje kniha Fonetika a fonologie češtiny Z. Palkové.
Poslední užití: 21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#3195
Užití:
1 2 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost slova softbal?
Klíčové slovo: softbal
Odpověď: Název této hry se podle současných Pravidel českého pravopisu píše jedině jako softbal a čte jako [sovdbal], avšak v praxi jeho pravopis i výslovnost značně kolísá (a to, pokud je nám známo, i mezi samotnými hráči softbalu). Ve fonetické literatuře se proto lze setkat ve výkladu o výslovnosti přejatých slov i s příkladem zapsaným jako softball s výslovností [sovdboːl]. Názvy sportů s anglickým komponentem -ball jsou známým příkladem slov, u nichž lze v adaptaci do češtiny pozorovat značné rozdíly hlavně v závislosti na tom, kdy byla do češtiny přejata. Zatímco u starších výpůjček typu fotbal, volejbal, basketbal dominovala výslovnost podle grafiky, na jejímž základě došlo i k pravopisné adaptaci, novější baseball nejenže nebývá pravopisně počeštěný, ale ustálila se u něj výslovnost vycházející ze zvukové podoby v angličtině, tj. [bɛjzboːl], respektive [bɛjzbol]. Ačkoli bychom mohli předpokládat, že zažitější názvy sportů s původním komponentem -ball ovlivní pozdější přejímky, aby se celá skupina adaptovala jednotně, je patrné, že nověji převážil odlišný způsob adaptace. Softball pak patří do další skupiny výrazů, které se navzdory kodifikaci dosud v úzu nechovají jednotně. Podrobně se dané problematice nejnověji věnuje např. text V. Štěpánové (Adaptační principy výslovnosti anglicismů v češtině z pohledu konceptu centra a periferie. Nová Čeština doma a ve světě, č. 2, 2018, s. 50–58), který je dostupný i online a naleznete v něm i odkazy na další relevantní literaturu.
Zvažované varianty:
[sovdbal] [sovdból] [sovdbol]
Poslední užití: 14.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 342

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#3035
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Četl jsem o dekompozici slabiky na preturu, nukleus a kodu. Můžete mi to prosím blíže vysvětlit? Jaký má dekompozice slabiky význam pro běžné uživatele jazyka?
Klíčové slovo: slabika
Odpověď: Každá slabika musí obsahovat jádro (nukleus), kterým bývá nejčastěji samohláska, případně i slabikotvorná souhláska. Všechny souhlásky, které jádru předcházejí, tvoří slabičnou preturu, všechny souhlásky, které naopak za jádrem následují, tvoří slabičnou kodu. Slabika „nést“ tak obsahuje preturu „n“, jádro „é“ a kodu „st“; ve slabice „krk“ je „k“ pretura, „r“ jádro (jde zde o slabikotvornou souhlásku) a „k“ koda; slabika „ve“ má preturu „v“ a jádro „e“, koda chybí; slabika „a“ má pouze jádro „a“. Podrobně a fundovaně se lze o této problematice více dočíst i online např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny. Pro uživatele češtiny, kteří jazyk blíže nezkoumají, ale užívají ho pouze k dorozumívání, nemá dekompozice slabiky žádný význam a dané odborné termíny pravděpodobně nejsou ani běžně známy, avšak využijí je např. lingvisté popisující strukturu jazyka, srovnávající fonetické a fonologické poměry v jednotlivých jazycích atp.
Poslední užití: 26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#2569
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz: Jak by se měl foneticky transkribovat název české firmy Furch? Potřebujeme zapsat výslovnost tak, aby to bylo srozumitelné pro cizince.
Klíčové slovo: Furch
Odpověď: Jediná možnost, jak zapsat českou výslovnost tohoto jména tak, aby byl přepis srozumitelný všude na světě, je použít tzv. mezinárodní fonetickou transkripci (angl. zkratka IPA). V tomto transkripčním systému se název Furch zapíše jako [furx]. Aby však byl přepis prakticky využitelný a cizinec přečetl jméno co možná „nejsprávněji“, předpokládá to, aby byl s danou fonetickou transkripcí obeznámen. Systém IPA se sice běžně používá např. v prestižních slovníkových dílech i na internetu, avšak ne každý je schopen ho přesně interpretovat. Výsledek pak může být ovlivněn rovněž mateřským jazykem mluvčího atp. (např. písmeno „r“ se vyskytuje v mnoha jazycích, ale neoznačuje stejnou hlásku: v češtině jde o alveolární vibrantu [r], v jiných jazycích to může být uvulární vibranta [ʀ], alveolární verberanta [ɾ], alveolární aproximanta [ɹ] atd., zvuková podoba těchto hlásek je tedy i pro laika značně odlišná). Je proto dobré, pokud je to jen trochu technicky možné, připojit k přepisu i nahrávku reálné české výslovnosti, avšak i tak je nutné počítat s tím, že si nerodilí mluvčí výslovnost pravděpodobně poněkud přizpůsobí zvyklostem svého jazyka. Více o fonetické transkripci viz např. na webových stránkách Fonetického ústavu FF UK.
Poslední užití: 26.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: Fonetický ústav FF UK.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#2441
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Kolikaslabičná je předložka „se“? Je také neslabičná jako předložky „s“, „z“, „v“, „k“?
Klíčové slovo: se
Odpověď: Neslabičná mohou být pouze ta slova, která neobsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku. Předložka „se“ obsahuje právě jednu samohlásku („e“), je tudíž jednoslabičná.
Poslední užití: 30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#2239
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jak se dělí na slabiky slovo prázdniny?
Klíčové slovo: prázdniny
Odpověď: Slovo prázdniny lze slabikovat jako prá-zdni-ny, práz-dni-ny i jako prázd-ni-ny. Zejména tam, kde se vyskytuje vícečetná souhlásková skupina, bývá totiž hranice slabik pociťována různě (podrobněji viz fonetické příručky). Upozorňujeme, že slabikování v mluvené řeči nemusí odpovídat pravidlům dělení slov v psaném textu.
Poslední užití: 18.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#1150
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jak se dělí na slabiky slovo půjdeme?
Klíčové slovo: půjdeme
Odpověď: Slovo půjdeme lze slabikovat jako půj-de-me i jako pů-jde-me (upozorňujeme, že slabikování v mluvené řeči nemusí odpovídat pravidlům dělení slov v psaném textu).
Poslední užití: 25.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.