Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #53, Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/10, položky: 21-30/94
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8418
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje jméno Moritz Gröbe?
Klíčové slovo: Moritz Gröbe
Odpověď: Podle obecných pravidel adaptace německých jmen do češtiny by výslovnost rodného jména měla být [móric] a příjmení [grébe]. V případě rodného jména se lze setkat i s různými dalšími variantami, např. Mauritz, Mauricius nebo Mauritius a také počeštěným Mořic. V příjmení se pak vyskytuje grafém „ö“ označující samohlásku [øː], která v českém vokalickém systému běžně neexistuje. Někteří mluvčí zde proto mohou preferovat tzv. citátovou výslovnost a snažit se např. o podobu [grøːbe], která je bližší výchozí německé formě. Nejde však o častý jev, na některé jiné uživatele jazyka navíc může takováto citátová výslovnost působit, nepřirozeně, nepatřičně či afektovaně. Na závěr ještě dodejme, že s daným příjmením se nejčastěji setkáme v souvislosti s pražskými Havlíčkovými sady neboli Gröbovkou (psáno též počeštěně právě na základě výslovnosti jako Grébovka).
Poslední užití: 27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8396
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Kugler, které patří malíři narozenému ve Vídni?
Klíčové slovo: Kugler
Odpověď: Výslovnost příjmení Kugler by podle obecných pravidel adaptace německých jmen do češtiny měla být [kúgler].
Poslední užití: 27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 75

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8395
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má v češtině správně vyslovit rodné jméno Marjane Satrapiové, francouzské umělkyně narozené v Íránu?
Klíčové slovo: Marjane
Odpověď: Pro výslovnost jmen cizinců platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné dostupné výslovnostní příručky, jediným možným informačním zdrojem jsou doporučení na internetu, a zejména nahrávky rozhovorů s M. Satrapiovou. Z nich vyplývá, že jméno Marjane se obvykle vyslovuje v souladu s pravidly francouzštiny. Do češtiny by se pak adaptovala jako [maržan], případně [maržán]. Český úzus není v současnosti ustálený, protože nejde o příliš frekventované jméno, výše doporučené podoby jsou však běžné, dále se vyskytuje i výslovnost podle grafiky (evidentně také na základě analogie s obvyklým jménem Mariana).
Zvažované varianty:
[maržan] [maržán] [marjane]
Poslední užití: 10.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8393
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo: Zimmel
Odpověď: Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml] [cimel] [zimel]
Poslední užití: 24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8376
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje výraz seismický?
Klíčové slovo: seismický
Odpověď: Veškeré dosavadní příručky, které daný výraz obsahují, uvádějí výhradně výslovnost znělou, tj. [sejzmickí], která odpovídá obecným principům adaptace dané hláskové skupiny ze staré řečtiny do češtiny. Z této podoby vychází i pravopisná varianta seizmický. V současnosti však zaznamenáváme, že se v úzu dává obvykle přednost výslovnosti neznělé (což platí i pro profesionální mluvčí nebo odborníky z oboru). Tuto skutečnost jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů (tyto zdroje bohužel neobsahují příliš pořadů, které by byly starší než cca 20 let, avšak i z minima nalezených vyplývá, že v 80. letech 20. století již také převládala neznělá varianta, avšak v letech 60. ještě byla znělost pravděpodobně dodržována). K této změně došlo pravděpodobně mj. vlivem analogie s frekventovanějším slovy typu kosmický [kosmickí], kosmetický [kosmetyckí] atp. Podle našeho názoru neznělá výslovnost posluchačům nijak nevadí, jsou na ni již zvyklí, a naopak variantu [sejzmickí] mohou pociťovat jako nekultivovanou, stylově nižší atp.
Zvažované varianty:
[sejzmickí] [sejsmickí]
Poslední užití: 7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8369
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo: melatonin
Odpověď: Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená. Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn] [melatonýn] [melatoňin] [melatoňín]
Poslední užití: 4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

ID související odpovědi: #8367
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8367
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo: serotonin
Odpověď: Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená. Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin] [serotonyn] [serotonýn]
Poslední užití: 4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

ID související odpovědi: #8369
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8327
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně vyslovuje jméno Sarah? Je mi tvrzeno, že [sára] na základě angličtiny.
Klíčové slovo: Sarah
Odpověď: Ženské jméno Sarah se vyslovuje (pokud vycházíme z prestižních výslovnostních slovníků D. Jonese a J. C. Wellse) v britské angličtině [ˈseərə], v americké angličtině pak [ˈserə] či [ˈsærə]. Jestliže někdo tvrdí, že anglická výslovnost se blíží českému [sára], pak má na mysli zjevně jméno zapisované jako Sara, tj. bez koncového písmene „h“, jehož výslovnost je v britské angličtině mj. [ˈsɑːrə]. Při adaptaci cizích vlastních jmen do češtiny se doporučuje vycházet z originální výslovnosti, avšak adaptovat ji do češtiny (např. cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky). Ne vždy jde však o snadný proces a někdy je obtížné dojít k jednoznačnému výsledku. Do hry pak vstupují i různé další okolnosti, např. vliv grafiky, vliv analogií, již zažitá výslovnost, „přijatelnost“ výsledné podoby, usnadnění skloňování atp. Pokud bychom mechanicky uplatnili běžné adaptační postupy, které u anglicismů v češtině převažují, dojdeme k počeštěné výslovnosti [sera] (případně dokonce [sere] - tu však rovnou vylučujeme, a to nejen kvůli nemilým konotacím, ale zejména kvůli skloňování). Ani výslovnost [sera] bychom však nedoporučovali. Pro mnohé může být opět kvůli zvukové blízkosti českému vulgarismu nepřijatelná, navíc pro některé posluchače by to byla pravděpodobně podoba málo intuitivní, tj. anglické jméno Sarah, které si jednoznačně spojují s českou podobou Sára, by v ní neidentifikovali. Podle průzkumu v mediálních archivech se nadto výslovnost [sera] v českém úzu nevyskytuje, což jen potvrzuje výše uvedené předpoklady. Poměrně vžitá je však podoba [sara], kterou bychom v případě jména Sarah preferovali. Lze ji snadno skloňovat, zvukově se podobá jménu Sára, avšak díky krátkému [a] je zjevné, že jde o jinojazyčnou variantu daného jména. V úzu se pak lze vlivem grafiky setkat poměrně často s podobou [sarach]. Je možné, že jsou na ni někteří posluchači již zvyklí a že se mluvčí jejím prostřednictvím snaží zdůraznit, že jde o jméno Sarah, nikoli Sara atp. Užívat bychom ji však nedoporučovali, protože existuje jistě poměrně významná skupina osob, pro něž je rušivá, hodnotí ji jako nesprávnou a může být z jejich hlediska projevem nevzdělanosti a nekompetentnosti mluvčího (zejména jde-li o profesionála). V provedeném průzkumu bylo poměrně často jméno Sarah rovněž zcela počešťováno a vyslovováno [sára]. Ani toto řešení nevylučujeme, u takto blízkých podob jmen je v češtině stále běžné, dříve byla tendence k co největší adaptaci ještě mnohem silnější. Nevýhodou takového postupu však je, že budou jména Sára, Sara i Sarah znít zcela totožně.
Poslední užití: 20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8326
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost jména Murdoch? Má se použít stejná podoba jako v angličtině, nebo existují nějaká pravidla výslovnostní adaptace? Potřebuji doporučit podobu vhodnou pro audioknihu.
Klíčové slovo: Murdoch
Odpověď: Obecně lze říct, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (obvyklé je vycházet ze zvukové podoby slova v původním jazyce, přičemž cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky atp.; konkrétní návod pro jednotlivé jazyky lze najít v ortoepických příručkách). Tzv. citátová výslovnost, kdy se cizí hlásky nijak neadaptují, je řídká. Na posluchače obvykle citátová výslovnost celých jmen působí rušivě, stylizovaně nebo afektovaně, častější a přijatelnější jsou jen případy, kdy se ve jméně vysloví např. jen jedna „nečeská“ hláska, ale zbytek jména se foneticky adaptuje. Podle obecných pravidel i podle příručky Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině by se v češtině mělo příjmení Murdoch vyslovovat [merdok], případně [mérdok] (kolísání samohláskové délky je u tohoto typu anglicismů v češtině naprosto běžné a posluchačům evidentně nijak nevadí). V praxi se tato výslovnost užívá, ovšem nikoli jako jediná, často se vyskytují též podoby [márdok] či [mardok]. Ty vznikly tzv. mylnou analogií s jinými anglickými výrazy, v nichž písmeno „u“ označuje anglickou samohlásku, kterou do češtiny adaptujeme jako [a]. Tyto mylné analogie jsou poměrně časté, a to zejména právě u vlastních jmen (srov. např. českou výslovnost jmen Deep Purple jako [párpl], Murphy jako [márfi] atp.). Daná výslovnost je do jisté míry vžitá a dobře srozumitelná, proto ji doporučujeme tolerovat, avšak v případě audioknihy jednoznačně preferujeme podoby [merdok] či [mérdok]. Důležité je pak zejména to, aby se v rámci jednoho díla jednotlivé varianty nestřídaly, což by bylo značně neprofesionální a posluchačsky nevstřícné.
Zvažované varianty:
[merdok] [mérdok] [mardok] [márdok]
Poslední užití: 20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8236
Užití:
1 2 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovují nepřímé pády názvu Mars, např. Marsu? Je podoba [marsu] chybná?
Klíčové slovo: Mars
Odpověď: Veškeré dosavadní příručky, které daný název obsahují, kodifikují výslovnost znělou, tj. Marsu jako [marzu] atd. To odpovídá obecným principům adaptace latinských a řeckých jmen do češtiny. V současnosti však zaznamenáváme, že někteří mluvčí (a to i profesionální) dávají v těchto případech přednost výslovnosti neznělé, která odpovídá grafické podobě slova. Nikoli ojediněle se tak setkáváme s výslovností [marsu] atp., což jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů. Je pravděpodobné, že určité skupině posluchačů budou tyto podoby vadit, protože na ně dosud nebyli zvyklí, a budou je hodnotit např. jako hyperkorektní či zcela nepřijatelné. Jiní si dané variantnosti nemusí vůbec všimnout. Zda se výslovnost opět ustálí a převládne zde znělost, nebo se kolísání stane plně noremní, případně zda dojde ještě k jinému vývoji, nelze nyní predikovat.
Zvažované varianty:
[marsu] [marzu]
Poslední užití: 17.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 47
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.