Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #5, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/105, položky: 1-10/1041
Stav:
#13540
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: V IJP uvádíte, že se píše rokenrol nebo rock-and-roll. Musí se tam ty spojovníky psát? Viděla jsem to i bez nich a taky to někdy vídám s apostrofy. Co byste doporučili?
Klíčové slovo: rokenrol; rock-and-roll
Odpověď: V češtině je obvyklé psát buď počeštěně rokenrol, nebo volit variantu se spojovníky: rock-and-roll. Tyto možnosti najdete např. v IJP a výkladových slovnících češtiny. Doklady z korpusu syn v12 ukazují, že zjednodušený zápis rokenrol v českých textech jednoznačně převládá (11 135 dokladů), varianta se spojovníky je doložena 477krát.
Zvažované varianty:
rokenrol rock-and-roll
Poslední užití: 30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13518
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Píše se encefalitida, nebo encephalitida?
Klíčové slovo: encefalitida
Odpověď: V češtine užíváme podobu encefalitida (popř. encefalitis), zachycují ji nejenom nejnovější zdroje, jako je např. ASSČ a IJP, ale je uvedena už i v NASCS, SSČ a SSJČ.
Zvažované varianty:
encefalitida encephalitida
Poslední užití: 15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Vím, že se píše sirup s i, ale jak je to se slovem s_rob? Na šťávách vídám psáno syrob, nemaji to špatně?
Klíčové slovo: sirob
Odpověď: V obou slovech bychom měli v souladu se současnou kodifikací psát -i-: sirup, sirob. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky a IJP zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8. Máte pravdu, že s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Je sice v rozporu se současnou kodifikací, ale žádným zákonem není dáno, že je výrobce povinen náležitou podobu užívat. Volbou dřívější (dnes nedoporučované) podoby chce pravděpodobně posílit dojem, že jde o tradiční recepturu.
Zvažované varianty:
syrob sirob
Poslední užití: 4.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13499
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam frazému
Konkrétní dotaz: Jaký je význam frazému jednou za uherský rok? Je to ‚nikdy‘ nebo ‚skoro nikdy‘?
Klíčové slovo: uherský
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny) vykládají tento frazém jako ‚velmi zřídka‘.
Poslední užití: 30.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13478
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Píše se dotaz, nebo dotas? Na internetu jsem našel obě možnosti.
Klíčové slovo: dotaz
Odpověď: Náležitá podoba je jedině dotaz, pravopisnou podobu si můžete odvodit z příbuzných slov tázat, dotázat.
Zvažované varianty:
dotaz dotas
Poslední užití: 22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13476
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Neshodneme se s kolegou, zda máme výraz psát dohromady, nebo zvlášť. Kolega by psal „život je nanic“ jako spřežku, já volím psaní zvlášť: „život je na nic“, analogicky podle vyjádření jako „je na houby“.
Klíčové slovo: na nic
Odpověď: Spřežka nanic vyjadřuje význam ‚špatně, nevolno‘, např. dělá se jí nanic. V uvedeném obratu doporučujeme volit psaní zvlášť: život je na nic. Není však vyloučené, že se i v tomto významu spřežka prosadí, doklady v ČNK ukazují, že psaní dohromady je v tomto slovním spojení velice časté.
Zvažované varianty:
na nic nanic
Poslední užití: 18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: syn v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo: po tom; potom
Odpověď: Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé. Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co po tom co
Poslední užití: 18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: V textu jsou věty: „z ničeho nic vyrazilo auto; zničeho nic se vrátil z Anglie“. Psala bych z ničeho nic vždy zvlášť. Nebo se to může psát i dohromady (zničehonic)? Ve Slovníku spisovné češtiny jsem to nenašla.
Klíčové slovo: zničehonic; z ničeho nic
Odpověď: Přestože SSČ spřežku zničehonic neuvádí, jsou obě možnosti zápisu v pořádku – zničehonic vyrazilo auto, zničehonic se vrátil i z ničeho nic vyrazilo auto, z ničeho nic se vrátil. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP už i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz (či slovní spojení) význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v12) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady převažuje (17 557 : 11 732).
Zvažované varianty:
zničehonic z ničeho nic
Poslední užití: 13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13451
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se slovo spoluzákonodárce (ten, kdo vytváří např. evropskou legislativu) dohromady, nebo zvlášť (spolu zákonodárce)? Na googlu psaní zvlášť převažuje, ale spíše bych slovo psala dohromady.
Klíčové slovo: spoluzákonodárce
Odpověď: Slovo je poměrně nové a málo frekventované. Doporučujeme ho psát jako jedno slovo: spoluzákonodárce. Jde o ústrojně vytvořené kompozitum s první částí spolu- ve významu ‚společně‘. Stejně jsou tvořeny frekventovanější výrazy jako např. spolupracovník, spolupachatel, spolucestující, spolujezdec, spolumajitel.
Zvažované varianty:
spoluzákonodárce spolu zákonodárce
Poslední užití: 23.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo spolu-
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13443
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?
Klíčové slovo: hrudník
Odpověď: České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘.  Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako: ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: ‚přední část hrudníku; prsa‘.  Podíváme-li se však do korpusu SYN, verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd. Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.