Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je současná stylová charakteristika slov máma a táta? Slovníky říkají, že jde o slova hovorová. Je to opravdu tak? Opravdu není možné je používat ve spisovném psaném projevu jako neutrální?
Klíčové slovo:
máma; táta
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny (SSČ) hodnotí slova máma a táta jako hovorová. Hovorové jazykové prostředky jsou součástí spisovného jazyka a vyčleňují se v rámci snahy přesněji specifikovat bohaté stylové rozrůznění spisovné češtiny, částečně i s ohledem na protiklad psanosti a mluvenosti (odtud označení „hovorové“). Řadíme k nim prostředky, které se používají v méně formálních kontextech (např. v diskusích, na pracovních seminářích, schůzích apod.). Je však otázkou, zda je tato stylová charakteristika stále aktuální a přesná. Od vydání SSČ (1994) již uběhla víc než tři desetiletí a v současnosti je situace složitější, diferencovanější. (Nově vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím pokrývá hesla A–K; hesla máma ani táta dosud nebyla zveřejněna.) V současnosti lze podle našeho názoru tvrdit, že slova máma a táta přinejmenším směřují ke stylové neutralitě (pokud už přímo neutrální nejsou). V neoficiálních situacích budou většinou uživatelů vnímána jako neutrální, a to i v psaném textu. Vysloveně stylově nepatřičná by snad byla např. v novoročním projevu prezidenta republiky, ale v jinak spisovných textech určených nejen dětem (a to i psaných) budou s největší pravděpodobností působit neutrálně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova olympiáda?
Klíčové slovo:
olympiáda
Odpověď:
Slovo olympiáda ve starém Řecku označovalo čtyřleté období mezi olympijskými hrami, dnes kromě toho označuje i olympijské hry jako takové, popř. přeneseně i jiné vrcholné soutěže (šachová olympiáda, žákovské olympiády aj.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Má spojení „olympijské hry“ stejný význam jako slovo olympiáda?
Klíčové slovo:
olympiáda, olympijské hry
Odpověď:
Slovo olympiáda ve starém Řecku označovalo čtyřleté období mezi olympijskými hrami, dnes kromě toho označuje i olympijské hry jako takové, popř. přeneseně i jiné vrcholné soutěže (šachová olympiáda, žákovské olympiády aj.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Ve starších textech (tuším do r. 1953) se objevují tvary jako „ssavec“, „ssát“, „ssuť“ atp. Naznačuje v nich „ss“ zvukomalebnost? A pakliže ne, byl to důvod fonetizace na „sát“ atd.? Psalo se „ss“ ještě v nějakých jiných podobných případech (ovšem mimo slova příbuzná)?
Klíčové slovo:
ssavec
Odpověď:
Dvě s nenaznačovala zvukomalebnost, ale byla výsledkem historického vývoje. Podstatné jméno savec je odvozeno ze slovesa sát, které mělo v praslovanštině podobu sъsati (mezi dvěma s byl tvrdý jer). Ten časem zanikl bez náhrady, proto se vedle sebe ocitla dvě s a už ve staré češtině se objevuje podoba ssáti. Zjednodušení pravopisné podoby přinesla až Pravidla českého pravopisu (PČP) v roce 1957. Ve starých textech, např. ještě i v Příručním slovníku jazyka českého (z let 1935–1957) a ve vydáních PČP do roku 1957, najdeme zápis ssát ( ssavec, ssací, ssavka, ssavý). Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a novější příručky už zachycují pouze podobu s jedním s.
Vedle uvedených výrazů odvozených ze slovesa ssát se s dvěma ss psal ještě výraz ssednout (vedle sesednout) a odvozeniny ssedávati (vedle sesedávati), ssedlina, ssedati, ssedlý. Dále ještě výrazy ssundati, ssuť (ssuťovisko, ssutina, ssuťový).
Stručné vysvětlení je možné najít v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 108–109) .
Zvažované varianty:
ssavec
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
drobnost Savec, vysavač, sací; Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 108-109; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4614
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě v jednom pořadu, že ve spojení léčebná kúra se píše kúra s čárkovaným u. Ze své školní docházky se nepamatuji proč a zmíněný pořad vysvětlení neposkytl.
Klíčové slovo:
kúra
Odpověď:
Léčebná kúra (s významem léčebný proces) se píše s čárkovaným ú, protože jde o slovo přejaté do češtiny z latiny. Písmeno ů píšeme v domácím slově kůra s významem ochranná povrchová vrstva, např. kůra stromu, kůra na pomeranči. Kroužek nad u píšeme pouze ve slovech domácího původu, protože pouze v nich vzniklo dlouhé ů z dvojhlásky uo (např. dóm – duom – dům). Kroužek zavedl do české abecedy Jan Blahoslav a jedná se vlastně o pozůstatek původního o z uvedené dvojhlásky.
Zvažované varianty:
kúra
kůra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.