Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít slovo vlézt se ve spojení lidi se vlezli do autobusu?
Klíčové slovo:
vlézt se; vejít se
Odpověď:
Slovník spisovného češtiny uvádí u slovesa vlézt jako 2. význam ‚vejít se‘, užití slova v tomto významu nicméně označuje jako hovorové. Jde tedy o stále spisovné, nicméně stylově nižší, méně formální vyjádření.
Poslední užití:
3.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je výraz takhle, varianta příslovce takto, hovorový. Zatímco u zájmenných příslovcí tenhle, tahle, tohle Internetová jazyková příručka uvádí, že jsou to varianty hovorové, u příslovce takhle není uvedena žádná informace.
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Pokud Internetová jazyková příručka uvádí stylovou platnost jazykových prostředků, vychází vždy z dosavadních výkladových slovníků. Příslovce takhle se podle všeho v úzu uplatňuje v jiných komunikačních situacích než zájmenná příslovce tenhle, tahle, tohle. Zatímco u zájmenných příslovcí všechny výkladové slovníky upozorňují na jejich příznakovost, u příslovce takto neuvádí žádný příznak ani Slovník spisovné češtiny, ani slovníky starší (takhle ve funkci částice však hodnotí jako hovorové).
Poslední užití:
2.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jdeme na pohřeb sousedovi a objednáváme za celý dům kytici. Nejsme si přitom jisti, zda na stuhu napsat sousedé, spolubydlící nebo zda by se hodil jiný výraz.
Klíčové slovo:
soused
Odpověď:
V popsaném kontextu je nejvhodnější uvést na stuhu smuteční kytice „sousedé“.
Zvažované varianty:
sousedé
spolubydlící
Poslední užití:
26.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova neurologie a neurověda synonymní?
Klíčové slovo:
neurověda; neurologie
Odpověď:
Slova neurověda a neurologie synonymní nejsou. Zatímco neurologie označuje ‚lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením onemocnění nervové soustavy‘, výraz neurověda (obvykle se v množném čísle neurovědy) se užívá pro označení mezioborového vědeckého směru studujícího nervovou soustavu z nejrůznějších perspektiv jednotlivých oborů (chemie, biologie, informatika, lékařství, psychologie, ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurologie
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jsou podoby výrazů uvíznout a uvízlý stále brány jako hovorové? Mám pocit, že se užívají běžněji než podoby uváznout, uvázlý, které uvádějí slovníky (Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého) jako neutrální.
Klíčové slovo:
uvázlý; uvízlý; uváznout; uvíznout
Odpověď:
Ačkoliv Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého označují podoby uvíznout a uvízlý za hovorové (tzn. spisovné, ale objevující se spíše v mluvené komunikaci), dnes se jejich stylové hodnocení podle dostupných dat posunulo a jsou užívány jako neutrální. V ČNK SYNv13, tedy v psaných textech, převažují právě podoby uvíznout, uvízlý (srov. přes 11 000 výskytů podoby uváznout vs. přes 48 000 výskytů podoby uvíznout, 990 výskytů uvázlý vs. přes 6000 výskytů uvízlý, přičemž není rozdíl v jejich užívání napříč různými typy textů).
Zvažované varianty:
uvíznout
uvízlý
uváznout
uvázlý
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo uváznout
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že v audioverzi jednoho zpravodajského článku se hovořilo o vojenské juntě s [j], nikoliv s [ch]. Při poslechu jsem nejdřív vůbec nepochopila, o co jde (na začátku se totiž mluvilo jen o juntě nebo o myanmarské juntě, až později se objevilo známé spojení vojenská junta). Může někdo v médiích rozhodnout, že se určité vžité slovo začne vyslovovat jinak? Nebo je to jen chyba zaviněná tím, že zprávu načetl robot?
Klíčové slovo:
junta
Odpověď:
Ve všech výkladových slovnících i v příručce Výslovnost spisovné češtiny se u hesla junta doporučuje výhradně zvuková podoba [chunta]. Tomu odpovídá i aktuální výslovnostní úzus: v mediálním archivu jsme ověřili, že jak profesionální mluvčí, tak jejich hosti užívají v rozhlasovém i televizním vysílání pouze tuto variantu, nikoli [junta]. Ve zmiňovaném textu jde tedy jednoznačně o chybu zaviněnou nedokonalým automatickým převodem psaného textu na řeč. V žádném případě bychom nedoporučovali tuto výslovnost odpovídající grafice kdekoli uměle zavádět a pravděpodobně to nebylo ani záměrem daného média, pouze nebyla provedena kontrola roboticky vzniklé nahrávky. Jak vyplývá z vašeho dotazu, i takováto zdánlivě malá odchylka od náležité výslovnosti, kdy došlo k záměně pouze jedné hlásky (ovšem té velmi důležité, iniciální), může navzdory kontextu způsobit nejasnosti. Při automatickém zpracování audioverzí článků by tedy měla být věnována patřičná pozornost zejména přejatým výrazům, v nichž často není vztah mezi grafikou a zvukem triviální a popsatelný obecnými pravidly.
Na okraj dotazu ještě poznamenejme, že výraz junta pochází ze španělštiny a Akademický slovník současné češtiny jej definuje jako ‚nedemokratickou vládu nastolenou po vojenském převratu, tvořenou zpravidla skupinou vojenských představitelů‘. Z hlediska pravopisného převažuje zápis junta, počeštěná varianta chunta, odpovídající výslovnosti, kterou uváděly starší slovníky, se užívá minimálně.
Poslední užití:
4.12.0202
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se folie, nebo fólie? Jsou možné obě varianty?
Klíčové slovo:
fólie; folie
Odpověď:
Starší zdroje (SSJČ, SSČ, NASCS) zachycují jen variantu fólie, IJP a nový elektronický ASSČ na základě dokladů z jazykové praxe uvádějí dubletní možnost psaní: fólie i folie.
Zvažované varianty:
fólie
folie
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme psát fóliovačka s ó (podle fólie), nebo krátce foliovačka?
Klíčové slovo:
fóliovačka; foliovačka
Odpověď:
Ve starších slovnících najdete jen podobu fólie, novější zdroje – IJP a ASSČ – uvádějí dubletní podobu: fólie i folie. Obě možnosti platí i pro odvozené výrazy, můžete tedy užít jak podobu fóliovačka, tak foliovačka. V korpusu SYN v13 jsou doloženy pouze 2 výskyty tohoto výrazu, a to s ó. Internetové vyhledávky ukazují, že běžnější je označení vakuovačka, svářečka fólií/folií nebo vakuová svářečka.
Zvažované varianty:
fóliovačka
foliovačka
Poslední užití:
4.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor píše seberegulace jako jedno slovo. Je to v pořádku, nebo to má být zvlášť?
Klíčové slovo:
seberegulace
Odpověď:
Výraz seberegulace psaný dohromady je v pořádku. Komponent sebe- může tvořit první část složených slov, srov. např. sebejistota, sebepoznání, sebeuplatnění, sebedestrukce, sebelítost. Korpus SYN v13 zachycuje 555 dokladů užití (např. jak budovat vnitřní integritu a seberegulaci bez nutnosti spoléhat na vnější zdroje pomoci).
Zvažované varianty:
seberegulace
sebe regulace
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o kvantitu. Vidím, že v novém Akademickém slovníku je uvedeno dmýchat i dmychat. Zajímá mě, jestli dubletní možnost platí i u příbuzných a odvozených slov, jako třeba rozdmýchávat, rozdmýchaný.
Klíčové slovo:
rozdmýchávat; rozdmychávat
Odpověď:
Jestliže je u slovesa dmýchat/dmychat uvedena dubletní podoba, platí variantní možnost psaní i pro odvozené výrazy. Nový ASSČ má zatím zpracovanou jen část slovní zásoby, ale obě možnosti najdeme např. i ve výkladových slovnících češtiny a rovněž v IJP. U hesel rozdmýchat a rozdmýchávat jsou uvedeny i varianty rozdmychat a rozdmychávat (zde i s třetí možností, a to rozdmychovat). U obou slov je v poznámce uvedeno, že podoby s krátkým -y- jsou řidší. Doklady z korpusu SYN v13 to potvrzují – tvary slovesa rozdmýchávat jsou doloženy 2586krát, rozdmychávat 504krát a rozdmychovat 15krát.
Zvažované varianty:
rozdmýchávat
rozdmychávat
Poslední užití:
15.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde nám o psaní obratu vyt_pování pachatele. Psali bychom vytipování, ale kolega to zpochybňuje.
Klíčové slovo:
vytipování
Odpověď:
Některé starší příručky (PČP, NASCS a SSČ) sice zachycují jak sloveso vytipovat, tak vytypovat, ale již řadu let se užívání podoby vytypovat nedoporučuje.
Sloveso typovat znamená provádět typovou zkoušku, tipovat znamená odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu; odhadovat; vyslovovat předpověď.
Předponové sloveso vytipovat znamená odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout. Stejný smysl zachovává i odvozené podstatné jméno vytipování. Doporučujeme proto psát jedině vytipování pachatele.
Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipování
vytypování
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Běžně užíváme obrat „policií nat_povaná osoba“. Zajímá mě, jestli psát i, nebo y. Každý z nás preferuje něco jiného. Někdo tvrdí, že je to odhad, tip, ale druhý argumentuje, že osobu analyzujeme geneticky a že jde o typ.
Klíčové slovo:
natipovaný
Odpověď:
Vyjádření jako nat_povaná osoba, nat_povat pachatele, nat_povat možného žháře se sice v praxi objevují, ale nelze je doporučit, protože patří do oblasti slangu. Pro kultivované projevy je vhodné volit výrazy odvozené předponou vy- (nikoli na-). Ať použijete vhodnější výraz s předponou vy-, či profesní výraz s předponou na-, v obou případech doporučujeme psát slovo s -i-, tedy vytipovaná (natipovaná) osoba.
Sloveso vytipovat (z něhož je přídavné jméno vytipovaný odvozeno) znamená odhadem vybrat z více možností; odhadem zařazovat k určité vrstvě, doporučit; navrhnout. Tipovat (vytipovat) neznamená jen náhodný odhad. Když tipujeme výsledek sportovního utkání, popř. hledáme osobu, která odpovídá určitým kritériím, vždy zvažujeme různé okolnosti, posuzujeme předchozí výsledky, porovnáváme. Tipování obsahuje velkou míru odpovědného přístupu, ale pořád je to doporučení, návrh, odhad – tip.
Přestože některé straší příručky (PČP, NASCS a SSČ) sloveso vytypovat zaznamenávají, jeho užití (a užití odvozených slov) v obdobných příkladech nedoporučujeme. Sloveso vytypovat (popř. *typni si, kdo vyhraje, *vytypovaný objekt apod.) se někdy objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si, vytipovaný. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
natipovaný
natypovaný
Poslední užití:
16.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se ex libris odděleně, nebo dohromady (exlibris)?
Klíčové slovo:
ex libris; exlibris
Odpověď:
Podle IJP, NASCS, SSČ, SSJČ i nejnovějšího ASSČ je možné psát jak ex libris, tak exlibris. Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné. Podle korpusu SYN v13 v českých textech mírně převažuje psaní dohromady. Poměr variant exlibris : ex libris je 3246 : 2965.
Zvažované varianty:
ex libris
exlibris
Poslední užití:
25.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve slově intrik_? Psala bych spontánně intriky, ale slovo se skloňuje podle vzoru kost, protože intrika je neživotná, tak to asi má být intriki (jako kosti).
Klíčové slovo:
intriky
Odpověď:
Kategorie životnosti a neživotnosti je rozhodující u mužského rodu. U ženského rodu životnost a neživotnost nerozlišujeme. Podstatné jméno intrika se podle zakončení řadí ke vzoru „žena“ (stejně jako třeba skála, pračka, cholera), náležitý zápis je tedy intriky.
Zvažované varianty:
intriky
intriki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově pedikúra pořád jen čárka, nejsou povoleny obě možnosti? U nás se objevila cedule s ů, tak mě to trochu vyděsilo.
Klíčové slovo:
pedikúra
Odpověď:
Náležitá pravopisná podoba tohoto přejatého slova je s ú: pedikúra, varianta s ů se v praxi občas objevuje, ale správná není. Možnou variantou je pedikýra, ale tato podoba se užívá jen velmi zřídka..
Zvažované varianty:
pedikúra
pedikůra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Mohu použít sloveso zračit se v básni (v duši se píseň zračí)?
Klíčové slovo:
zračit
Odpověď:
Sloveso zračit se zachycuje například Slovník spisovné češtiny ve významu ‚být patrný, objevovat se, jevit se‘ a uvádí u něj knižní stylový příznak, užití v básni je tedy náležité.
Poslední užití:
14.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zračit se
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.