Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Píše se brněnská, nebo Brněnská přehrada?
Klíčové slovo:
brněnská přehrada
Odpověď:
V současnosti je oficiální název vodní nádrž Brno, podobně vodní nádrž Slapy, vodní nádrž Vranov aj. Názvy tvořené spojením přídavného jména odvozeného od zeměpisného jména a podstatného jména přehrada (brněnská přehrada, slapská přehrada, vranovská přehrada) jsou dnes neoficiální a měly by se psát s malým písmenem. Vzhledem k tomu, že v minulosti to byly názvy oficiální, a jsou proto v PČP, v SSJČ i SSČ uváděny s velkým písmenem, je zápis s velkým písmenem tolerovatelný.
Zvažované varianty:
brněnská přehrada
Brněnská přehrada
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přehrada
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přehrada
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Význam zkratky
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam zkratky ob., kterou jsem našel ve slovníku?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Zkratka ob. ve výkladových slovnících (např. ve Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny aj.) označuje slovo obecněčeský, které má význam ‚týkající se obecné češtiny‘.
Poslední užití:
22.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kůr?
Klíčové slovo:
kůr
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny má podstatné jméno kůr významy dva: 1. ‚vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky, kruchta‘ a 2. ‚kostelní sbor, chór‘.
Poslední užití:
23.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s o, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým o ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“, nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně) vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o t a d. Mám psát Mohl bych přijet v osm, nebo přijed v osm?
Klíčové slovo:
přijet
Odpověď:
Ve větě je infinitiv (ve školské terminologii neurčitek) slovesa. Infinitivy sloves vždy končí na -t (dříve -ti), např. přijet, psát, myslet, dělat. Píšeme proto: Mohl bych přijet v osm.
Zvažované varianty:
přijet
přijed
Poslední užití:
15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.