Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát materiál, kterému se říká [žerzej]? Vídám psáno žerzej i jersey. Kterou mám zvolit?
Klíčové slovo:
žerzej
Odpověď:
Název má původ v angličtině. Pletenina jersey byla pojmenována podle ostrova Jersey, který patří mezi Normanské ostrovy. Počeštěný zápis žerzej, zachycený v Internetové jazykové příručce, Novém akademickém slovníku cizích slov a ve Slovníku spisovné češtiny, se užívá řadu desetiletí – už ve Slovníku spisovného jazyka českého z 60. let 20. století je u hesla žerzej uvedena poznámka: dříve psáno jersey. V korpusu SYN v11 má žerzej 787 dokladů, zatímco jersey 130 (po odečtení výskytů, v nichž jde o plemeno skotu, popř. nepřesné zápisy zeměpisného jména či sportovního klubu New Jersey). Přestože některé firmy používají zápis jersey i dnes, nepovažujeme za účelné se k původnímu pravopisu vracet.
Není vyloučené, že důvodem nejistoty pisatelů ohledně spisovnosti podoby žerzej je skutečnost, že hláskovou skupinu -ej- vídáme či slýcháme v nespisovných variantách slov (bejk, sejr, blejsknout, vejška, oblejzat, hejbat, hezkej). Sama o sobě ale známkou nespisovnosti být nemusí, což dokládají např. výrazy trofej, hokej, volejbal, obyčej, veřejný, displej, koktejl, sprej. K těmto spisovným výrazům můžeme bez obav přiřadit i slovo žerzej.
Zvažované varianty:
žerzej
jersey
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Blejzr a žerzej
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se zvlášť z pod, nebo je to dohromady zpod? Myslím, že to jsou dvě předložky, ale našla jsem to i psané dohromady. Jde mi o vyjádření typu vytáhl z pod košile kotě.
Klíčové slovo:
zpod
Odpověď:
V souladu s kodifikačními příručkami bychom měli psát Vytáhnout zpod košile kotě. Nejde o dvě samostatné předložky, ale o předložku jednu, pojící se s 2. pýdem a vyjadřující směřování děje z prostoru pod něčím. Zápis zpod (dohromady) zachycují jak Pravidla českého pravopisu a Internetová jazyková příručka, tak rovněž Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, dokonce už i Příruční slovník jazyka českého. Přestože v korpusu SYN v11 jednoznačně převažuje psaní dohromady, najdeme tu 21 945 dokladů podoby zpod, je nesprávné psaní zvlášť poměrně časté – najdeme tu i 3 113 dokladů na psaní z pod). Předložka zpod se nejčastěji uplatňuje ve spojení se slovesy vytáhnout (zpod stolu, postele), vyprostit (zpod vozidla, vagonu), dívat se (zpod přivřených víček) či vykukovat (zpod přikrývky)
Zvažované varianty:
zpod
z pod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo:
skór, skóre
Odpověď:
NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů.
Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Prosila bych o Vaše stanovisko ohledně slova pantofle. Slovník připouští pouze mužský rod. Jak mám vytvořit 2. a 3. pád množného čísla?
Klíčové slovo:
pantofel, pantofle
Odpověď:
SSČ doporučuje skloňování podle vzoru „stroj“, příslušné tvary 2. a 3. p. mn. č. by tedy byly: pantoflů, pantoflům. Tyto tvary se však v úzu vyskytují méně často, převládají zde tvary ženského rodu na -í a -ím. Jak ve vědecky relevantních zdrojích, jako je např. ČNK, tak i v obecněji zaměřených zdrojích, jako jsou internetové vyhledávače, najdeme výrazně menšinové zastoupení 2. p. na -ů a 3. p. na -ům. Tvary na -í, -ím jsou v přesvědčivé převaze, ženské tvary nejsou řídké ani v jednotném čísle, ačkoli se slovo pantofel užívá převážně pro pojmenování souboru jednotlivin a má v úzu celkově převahu plurálových tvarů. Mluvíme-li o pantoflech/pantoflích jako o jednotlivině, bývá to obvykle ve specifických případech typu zabil škvora pantoflem/pantoflí, házet pantoflem/pantoflí (lidový obyčej) apod. Je pravděpodobné, že právě převaha plurálových tvarů stojí za přikloněním k ženskému skloňovacímu typu, srov. podobná „souborová“ jména jako fazole, berle či pomnožné housle apod.
Doporučujeme tedy zvažovat užití tvarů podle typu textu. V textech s vyššími kulturními a společenskými ambicemi, v nichž se vyžaduje přísná spisovnost, se uplatní slovníkem doporučené tvary podle vzoru „stroj“. V ostatních typech textů lze užít i tvary ženského rodu, tj. pantoflí, pantoflím. Ani ty nebudou většinou mluvčích považovány za pokleslé, nekultivované či nenoremní.
Zvažované varianty:
pantoflí
pantoflů
pantoflím
pantoflům
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
140
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal na přípustnost tvarů výsypný a vysýpací, případně jestli se jejich významy nebo užití nějak liší, pokud jde o průmyslová zařízení, která vysypáváním něco vyprazdňují. Hledání na internetu mi vrátilo mnoho výskytů slova vysýpací, většinou ve spojení s vysýpací výškou, tuším, nějakých nakladačů. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny uvádí pouze výsypný. Je tvar vysýpací gramaticky nesprávný, nebo např. jen nevhodný a přijatelný v technickém žargonu? Nebo se jedná o správně utvořené adjektivum od nedokovaného vysypávat?
Klíčové slovo:
výsypný, vysýpací
Odpověď:
Jednosvazkový Slovník spisovné češtiny obsahuje jen kolem 50 tisíc hesel, není v něm tedy vše, zejména ne méně častá a odborná slova. Obě přídavná jména, výsypný a vysýpací, jsou správně utvořena a obě mají stejný význam, který bychom mohli stručně popsat jako ‚určený či zařízený k vysypá(vá)ní‘. Rozdíl mezi nimi je v jejich využití. V technickém vyjadřování se ustálilo přídavné jméno výsypný, např. výsypný prostor, výsypný žlab, výsypný otvor, výsypná nádrž, výsypný vůz, výsypný člun; výsypné zařízení i vysýpací zařízení. (Kdybychom měli k dispozici technické normy, mohli bychom zjistit, které z obou – a v kterých spojeních – bylo přijato jako závazný technický termín.) Přídavné jméno vysýpací se užívá řidčeji. Vedle toho existuje ještě přídavné jméno výsypkový, utvořené od podstatného jména výsypka, užívaného v hornictví. Výsypka je stavba, v níž jsou ukládány horniny ze skrývky při povrchovém dobývání (odtud i výsypkový stupeň).
Zvažované varianty:
výsypný
vysípací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Máme u nás skupinu mažoretek – mužů, můžeme pro ně používat označení mažoreti?
Klíčové slovo:
mažoret
Odpověď:
Slovníky spojují slovo mažoretka výhradně se ženami a dívkami a v definicích se s možností, že by šlo o muže, vůbec nepočítá. Proto se nikde ani neuvádí mužská podoba. Jde o termín převzatý z francouzského majorette (ten si čeština přizpůsobila přidáním přípony -ka). Přípona -ette ve francouzštině značí ženský rod. To znamená, že k základu major- byla přidána koncovka -ette pro ženy a toto slovo pak získalo svůj specifický význam. Užívání slova mažoret bychom v češtině raději nedoporučovali. V úzu jsme nenašli jediný výskyt tohoto slova (ani v jazykovém korpusu, ani na internetu), tudíž je evidentní, že se v praxi vůbec neužívá. Kromě toho výraz mažoret by vzhledem ke své neobvyklosti mohl být chápán jako nežádoucí ironie. U specifických profesí vyhrazených (alespoň zpočátku) pouze ženám je obtížné utvořit mužskou podobu a ze slovotvorných i jiných důvodů většinou nevystačíme s tím, že odtrhneme koncovku -ka. Někde si pomůžeme cizím slovem, např. letuška – stevard. Někde musíme použít slovo s podobným významem: hosteska – informátor, pořadatel, uvaděč, průvodce, příp. společník apod. (i když význam není zcela identický s původním slovem hosteska). Existují i případy, kdy se pro muže užívá pojmenování původně pouze ženské, např. akvabela (užívá se pro muže i ženy). V některých případech nám však nezbývá než užít opisu, případně vymyslet či převzít jiné slovo, které bychom v daném významu užili. Není vyloučeno, že s přibývajícím počtem mužů věnujících se této činnosti vznikne nějaké jednoslovné pojmenování nebo se jako u akvabel vžije pojmenování mažoretka i pro muže. Ale prozatím bychom byli raději s užíváním pojmu mažoret opatrní.
Zvažované varianty:
mažoret
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je každé malé ptáče kuře? Nebo je tam nějaký rozdíl a označení kuře automaticky neznačí jakékoliv mládě od jakéhokoliv ptáka?
Klíčové slovo:
kuře
Odpověď:
Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí jako první význam slova kuře tento výklad: ‚mládě kura domácího • mládě některých druhů zejména hrabavých ptáků (např. bažanta, koroptve, perličky, pštrosa)‘. Podle Slovníku spisovné češtiny znamená kuře také ‚mládě kura‘. Kurovití jsou jiným označením pro rod hrabavých (lat. Galliformes). Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako příklady: bažantí, koroptví, tetřeví kuře. Pro ostatní ptačí mláďata tvoříme v případě potřeby názvy odvozené ze jmen dospělých jedinců příponou -e/-ě. Tedy kose, papoušče, pštrose, tučňáče, supě, sůvě atd. Často volíme opisné pojmenování (mládě sýkorky).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou podstatné jméno světský (s významem ‚člověk pracující v cirkusu, u kolotočů‘) a světák synonyma?
Klíčové slovo:
světský; světák
Odpověď:
Současné výkladové slovníky slovo světský ve vámi uvedeném významu nezachycují. Pouze Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) uvádí u hesla světský význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘. Slovo světák pak PSJČ vykládá jako ‚člověk, muž užívající světských radostí, hýřil, prostopášník‘, novější Slovník spisovné češtiny oproti tomu uvádí definici ‚kdo se vyzná ve světě, dovede ho užívat‘. Abychom ověřili současný úzus, nabízí se nahlédnutí do dokladů, které zachycuje korpus SYN (verze 13). To potvrzuje, že slova světák (‚člověk užívající si života, vyhledávající požitky‘) a světský (‚člověk pracující u kolotočů či cirkusu‘) nejsou co do významu shodné a nelze je pokládat za synonymní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poprosit o radu ohledně toho, zda se píše sešeřit, nebo zešeřit. V online pravidlech českého pravopisu jsem našla jenom zešeřit, ale čtením mám zažitý tvar se s-. Je ovšem možné, že se jedná o častou chybu.
Klíčové slovo:
zešeřit se; předpona z; předpona s
Odpověď:
Přestože na internetu můžeme ve věcech pravopisných pravidel nalézt řadu nepřesností, v tomto případě se internet nemýlí. I podle školního vydání Pravidel českého pravopisu a slovníků (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého a Příruční slovník jazyka českého) píšeme jedině zešeřit. Máte pravdu, že se ve slově poměrně často chybuje, svědčí o tom jak doklady z internetu, tak z Českého národního korpusu. V korpusu SYN v13 je zachyceno 543x správné psaní se z- (zešeří, zešeřilo, zešeřelý apod.) a 189x je doložena podoba se s- (sešeří, sešeřilo, sešeřelý apod.) – tedy více než čtvrtina podob není správně. Pisatelé jsou nejspíše ovlivněni slovesem setmělo se.
Zvažované varianty:
zešeřit se
sešeřit se
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.2 – Slova s předponou z(e)-; heslo zešeřit se
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27 a § 28
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Jak to je?
Klíčové slovo:
probíhat; průběh
Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat „akce probíhala“ nebo „v průběhu akce“ není oprávněný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i starší slovníky, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Předložkové spojení v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při jednání).
Stejně tak dokonavé sloveso proběhnout (i nedokonavé probíhat) nemusí znamenat jen ‚v běhu projít, minout‘ (např. proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať), ale nese rovněž význam ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘ (např. utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.