Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #5, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/119, položky: 1-10/1182
Stav:
#14708
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce se uvádí, že jméno Gobi se užívá jak v rodě středním, tak v rodě ženském. Kterému máme dát přednost?
Klíčové slovo: Gobi
Odpověď: Gobi je poušť, která se rozkládá na území Číny a Mongolska. Starší příručky jsou v určení rodu výrazu Gobi nejednotné. Slovník spisovného jazyka českého, SSJČ (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny, SSČ (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) řadí toto jméno k rodu střednímu, kdežto Pravidla českého pravopisu, PČP (1993) i k rodu ženskému. Internetová jazyková příručka (IJP) při svém vzniku (2004–2008) vycházela především z PČP, a proto má stejnou rodovou charakteristiku jako PČP. Zeměpisná jména zakončená ve výslovnosti na [i], v psané na -i nebo v menší míře na -y, náleží převážně k rodu střednímu, např. Bali, Capri, Fidži, Haiti, Mali, Miami, Nairobi, Soči, Tbilisi, Calgery, Jersey [džerzi], Sydney [sidny] (stranou ponecháváme pomnožná jména jako Andy, Kordillery, Maledivy atp.). Jen výjimečně jsou tato jména jak rodu středního, tak ženského. To platí podle IJP i PČP nejen pro výraz Gobi, ale i pro Mississippi a Missouri, pokud označují řeku. V případě, že pojmenovávají stát, jsou rodu středního. U posledních dvou jmen se slovníky, co se týče rodu, však rozcházejí. SSJČ u výrazu Missipppi uvádí u obou významů rod střední (Missouri v něm chybí), SSČ, 1. i 2. vydání, v hesle Mississippi u označení řeky zmiňuje rod střední i ženský, u jména státu rod střední, u Missouri je v 1. vydání překvapivě u obou významů jen rod střední (nečekané je to proto, že obě hesla jsou umístěna bezprostředně pod sebou), ve 2. vydání už je toto heslo zpracováno stejně jako heslo Mississippi v obou vydáních SSČ. Nahlédli jsme do korpusu SYN v13, abychom zjistili, zda rodové určení, které najdeme v IJP u jmen Gobi, Mississippi a Missouri, se uplatňuje i v praxi. Vzhledem k tomu, že všechny výrazy jsou nesklonné, lze u nich rod nejlépe zjistit podle podoby přívlastku, nebo přísudku. Zvolili jsme první možnost a vyhledali jsme všechna spojení přídavných jmen s příslušným jménem podstatným. Všechny doklady jsme ručně vytřídili a ponechali jen relevantní. U spojení přídavných jmen s podstatným jménem Gobi jsme získali 144 dokladů a z nich jen v 6 spojeních je přídavné jméno užito v rodě středním. Z toho je zřejmé, že v praxi jednoznačně převažuje rod ženský, patrně vlivem výrazu poušť. To se promítlo i do názvu chráněné oblasti, jež zní Velká Gobi. Ze 141 dokladů na spojení přídavných jmen s podstatným jménem Mississippi se jich 72 vztahuje k pojmenování řeky a rod střední se nevyskytl ani jednou. V 69 případech jde o označení státu, z toho 65× je toto jméno rodu středního a jen 4× ženského. Ze 129 dokladů na spojení přídavných jmen a podstatného jména Missouri připadá 120 dokladů na označení státu a jen v 7 je přídavné jméno rodu ženského, pouze v 9 jde o pojmenování řeky, z toto 7× v rodě ženském. Na základě dokladů získaných z korpusu SYN v13 je zřejmé, že v případě jména Gobi rodová charakteristika v IJP již neodpovídá současné praxi, proto jsme heslo upravili a také hesla Mississippi a Missouri, pokud tato jména označují řeku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN V13
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14702
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo: folklorní; folklórní
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější. Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní folklórní
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14701
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo: folklor; folklór
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor folklór
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#14697
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Lze nějak vysvětlit, proč se název města Worcester čte zcela odlišně od worcesteru, tedy tekuté směsi koření?
Klíčové slovo: Worcester; worcester
Odpověď: Jak si lze ověřit v Internetové jazykové příručce, doporučená výslovnost názvu města Worcester je v češtině [vustr], zatímco pojmenování dochucovadla worcester se čte [vorčestr]. Ačkoli spolu obě slova úzce souvisejí, je tedy v jejich zvukové podobě značný rozdíl, který stojí za vysvětlení. Zeměpisné jméno Worcester, které patří britskému městu v hrabství Worcestershire, vzniklo jako keltsko-anglická složenina. První část souvisí s názvem kmene Wigoranů (původní podoba Weogoran se redukovala na počáteční Wor-), druhá část pak vychází ze staroanglického slova ceaster s původem ve známém latinském výrazu castrum ve významu ‚opevněné město‘. Výslovnost vlastního jména Worcester procházela v angličtině změnami, až se ustálila na současné podobě [ˈwʊstə], které v češtině nejlépe odpovídá právě výše doporučovaná varianta [vustr] (případně i [vústr], protože kolísání samohláskové délky je u tohoto typu přejímek běžné). Podobně se chová např. název města Leicester – v angličtině [ˈlɛstə], v češtině [lestr]. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí jde o nepříliš frekventovaná pojmenování, jejichž grafická a zvuková forma si jsou značně vzdálené, nejsou jejich výslovnostní podoby pevně vžité, takže se lze v úzu setkat s více různými obměnami (typu *[vorstr], respektive *[lajčestr], *[lejcestr] atp.) a někteří mluvčí váhají, kterou z nich zvolit. Pokud jde o výraz worcester, toto obecné pojmenování vzniklo zkrácením spojení worcesterská (či worcesterová) omáčka, případně přímo z anglického sousloví Worcester(shire) sauce. Zajímavé přitom je, že k této elipse v jazyce původu nedochází, tj. samotné označení worcester se pro danou omáčku v angličtině neužívá. Tento druh tekutého koření začali vyrábět lékárníci z Worcesteru v první polovině 19. století. K nám se začalo dovážet prokazatelně nejpozději ve 20. letech 20. století, kdy znalost angličtiny, respektive anglické nepravidelné výslovnosti jména Worcester nebyla všeobecně rozšířena. Je pravděpodobné, ale dnes již stěží přesně ověřitelné, že zvuková podoba běžně užívaného slova worcester v češtině různě kolísala, až se postupně víceméně ustálila na dnešním [vorčestr]. Jeden z důkazů pro tuto domněnku nalezneme ve starších českých výkladových slovnících. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého z let 1935–1957 je doporučeno číst přídavné jméno worcesterský jako [vorsesterskí], Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) u hesel worcester ani worcesterský žádné výslovnostní doporučení nezachycuje, což by mělo znamenat, že si grafika a zvuk mají odpovídat. Novější zdroje pak obvykle doporučují dubletu: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994) obsahuje heslo worcesterský s podobami [vustrskí] i [vorčestrskí] (totéž, jen v obráceném pořadí, nalezneme i v Pravidlech českého pravopisu z téhož roku), Nový akademický slovník cizích slov (2005) zaznamenává výraz worcester s variantami [vorčestr] i [vustr]. Aktuální výslovnostní výzkum však neprokázal, že by se v případě omáčky (z pohledu češtiny neintuitivní) výslovnost [vustr] užívala, proto ji Internetová jazyková příručka již neuvádí. Na závěr ještě dodejme, že např. v některých receptech se lze setkat i s počeštěným psaním vorčestr, tato pravopisná varianta však příliš obvyklá není a jazykovědné příručky ji nezachycují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14695
Užití:
0 0 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, jaké písmeno se píše ve spojení lei/ydenská láhev: měkké i, nebo tvrdé y?
Klíčové slovo: leidenská láhev; leydenská láhev
Odpověď: Abychom mohli odpovědět na výše položenou otázku, je třeba nejdříve znát odpověď na to, jaký je správný zápis jména nizozemského města, od něhož bylo přídavné jméno odvozeno. Pravidla českého pravopisu i Slovník spisovné češtiny zachycují podobu Leiden. To je v souladu s doporučením publikace Jména Evropy, kterou vydal Český úřad zeměměřický a katastrální a která má standardizační charakter, tzn. že podoby zde zachycené jsou pro určité instituce (např. ministerstva) závazné. V této publikaci je navíc uvedena informace, že se v historických kontextech objevuje rovněž podoba Leyden. Tato podoba odpovídala staršímu nizozemskému pravopisu, dnes se s ní přitom navíc setkáváme např. v angličtině (ve francouzštině se pak užívá podoba Leyde). V češtině se však ujala novější pravopisná podoba Leiden, jak o tom svědčí data z Českého národní korpusu SYN v13. S podobou Leyden se v korigovaných textech zachycených v Českém národním korpusu setkáme také, nicméně právě v historický kontextech (srov. [s]větový šampionát […] v nizozemském Leidenu vyvrcholí v sobotu 21. října x [m]ěsto Leyden se ve druhé polovině 16. století stalo baštou kalvinistů). Přídavné jméno odvozené od jména Leiden má podobu leidenský. Tuto podobu ostatně doporučují také Nový akademický slovník cizích slov i starší Slovník spisovného jazyka českého (ten však s poznámkou, že se dříve psalo leydenský). Oba slovníky mezí příklady zahrnují pojem z fyziky leidenská láhev (‚typ elektr. kondenzátoru ve tvaru skleněné nádoby‘). Proto je vcelku překvapivé, že se v korigovaných textech setkáváme s oběma podobami, a to celkem vyrovnaně (leidenská láhev má 66 dokladů, leydenská láhev 69 dokladů). Primárně bychom doporučovali užívat pravopisnou podobu, která odpovídá nové a užívané pravopisné podobě názvu nizozemského města, tzn. leidenská láhev. K zápisu leydenská láhev bychom však byli tolerantní, protože změna v pravopisu nevychází z českého jazykového prostředí. Závěrem bychom chtěli poukázat na to, že se v daném sousloví ukrývá ještě jedna potenciální pravopisná otázka, a to zda psát láhev nebo lahev. Podle současné kodifikace je možné užívat obě podoby, v Internetové jazykové příručce se přitom v hesle leidenský uvádí, že lze psát leidenská láhev i leidenská lahev. Na základě dat z Českého národního korpusu SYN v13 můžeme konstatovat, že v úzu převažuje zápis s čárkou nad písmenem a, tzn. leidenská láhev. Lze tak předpokládat, že tento zápis nevzbudí u čtenáře nežádoucí pozornost.
Zvažované varianty:
leidenská láhev leydenská láhev
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14686
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Ve spojitosti s novou elektronickou dálniční známkou se objevuje i označení dálniční viněta. Nepatří viněty na lahve s vínem?
Klíčové slovo: viněta
Odpověď: Přestože výkladové slovníky češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS)) původní spojitost s lahvemi vína v definici výrazu stále uvádějí, dnešní význam slova je poměrně široký a rozhodně se neomezuje jen na vinařství. Jak už jsme zmínili výše, nejčastěji se tak říká štítku (často ozdobnému) s bližšími údaji o věci, na které je umístěn. Synonymními výrazy jsou slova etiketa, nálepka, štítek s údaji. Viněty tedy vídáme jak na lahvích (s vínem, pivem, likéry a třeba i léky, chemikáliemi), tak i na bednách s přepravovaným zbožím a na obalech mnohých výrobků. Ve výtvarném prostředí, přesněji v knihách, se jako viněta označuje drobná knižní kresba na začátku nebo konci kapitol. Nebývají to jen rostlinné motivy, ale takováto viněta může mít i figurální, alegorickou či ornamentální a kaligrafickou podobu. Ve filatelii je viněta nálepka v podobě poštovní známky, ale bez výplatní hodnoty. A podle NASCS znají vinětu i fotografové, a to jako masku k zakrytí části negativu při kopírování. Slovem viněta můžeme tedy nazvat i úřední ceninu (původně v podobě nálepky) sloužící jako doklad uhrazení poplatku za používání určitých dopravních cest. S tímto označením se můžeme setkat např. při svých zahraničních motoristických cestách (anglicky, německy vignette, italsky vignetta, polsky winieta autostradowa, slovinsky, chorvatsky vinjeta, rumunsky vinieta). Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení dálniční viněta zatím není u nás v praxi příliš vžité (v korpusu najdeme 103 jeho výskytů). Výrazně obvyklejší je označení dálniční známka (19 105 výskytů), popř. dálniční kupon (1 822 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14673
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak se říká člověku, který chová dravce a předvádí je například na základních školách nebo v rámci různých historických slavností? Mohl by to být sokolník, ale co když má třeba orla nebo sovu? Ptáčník chytá pěvce a prodává je na trhu. Ornitolog je široký pojem, ten se zabývá ptáky obecně. Jaký výraz je tedy vhodný?
Klíčové slovo: sokolník
Odpověď: Vhodným výrazem je skutečně sokolník, a to bez ohledu na to, jaký druh dravého ptáka tento člověk chová. V tomto ohledu bohužel výkladové slovníky nezachycují realitu v její úplnosti a dané slovo definují poněkud úzce. Příruční slovník jazyka českého například výslovně uvádí, že sokolník je myslivec, který chová a cvičí sokoly k lovu. Slovník spisovného jazyka českého tvrdí totéž. Teprve novější Slovník spisovné češtiny zmiňuje, že jde o myslivce, který cvičí a používá k lovu jestřáby a káňata (původně sokoly), ani tento výčet ale není úplný. Sokolník tedy může chovat a cvičit skutečně jakékoli dravé ptáky, včetně sov a orlů. Pro úplnost uveďme, že ornitolog je odborníkem v odvětví ornitologie (odvětví zoologie zabývající se studiem ptáků), nemá ale nic společného s myslivostí, což je činnost zabývající se chovem, ochranou a lovem zvěře. A ptáčník je podle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny skutečně někdo, kdo chytá, lapá (drobné) ptáky na prodej nebo pro zábavu. Slovník spisovného jazyka českého rovněž uvádí, že dříve se tento výraz používal pro obchodníka s ptáky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sokolník
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sokolník
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: září 2020.
Kde popsáno: rubrika Zajímavé dotazy na webu ÚJČ.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14662
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Četl jsem větu Lidé se oprávněně zdráhají dát zcela v šanc své číslo karty na síti. Smyslu rozumím, ale uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co je to v šanc. Je to předložka a podstatné jméno?
Klíčové slovo: všanc
Odpověď: Původně skutečně jde o předložku v a podstatné jméno šanc, které Malý staročeský slovník (SPN 1978) vysvětluje slovy: ‚dobrá naděje, odvážný podnik, nebezpečenství, hazardní hra v kostky‘. V současné češtině se ve významu ‚naděje na úspěch, vyhlídka na dobrý výsledek‘ užívá slovo šance. Etymologické slovníky uvádějí, že se výraz k nám dostal prostřednictvím němčiny z francouzštiny (chance). Jeho původ je v latinském cadentia s významem ‚padnutí hracích kostek‘. Výraz šanc se dochoval jen v příslovečné spřežce všanc, v ustáleném obratu dávat/dát/vydat (koho, co) všanc, užívaném v méně formálních textech pro vyjádření významu ‚vystavit nebezpečí, zkáze; nechat napospas, na milost a nemilost’, např. dává všanc své soukromí; nemocnice vydaná všanc hackerům; nebojí se dát všanc ani sám sebe. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) zachycuje výraz jen jako spřežku, psaní dohromady všanc doporučují i novější jazykové zdroje včetně Internetové jazykové příručky.
Zvažované varianty:
všanc v šanc
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14657
Užití:
0 0 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: V jedné beletristické knize je věta: ...a přitom nepoznal, že Ben nemá hudební paměť nebo kýho víra... Je to v pořádku? Nemělo by to být kýho výra?
Klíčové slovo: kýho výra
Odpověď: Vaše pochybnost je oprávněná, doporučujeme psát kýho výra. Toto ustálené slovní spojení je zachyceno ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého jen v podobě kýho výra. Původ frazeologismu není bohužel znám. Zmíněné slovníky odkazují na díla Němcové, Olbrachta a uvádějí i další expresivní obraty u všech výrů, ke všem výrům/vejrům. Zvolání kýho výra vyjadřující citové pohnutí, jako je podivení, překvapení či rozhořčení a zlost, hodnotí už SSJČ z 60. let minulého století jako poněkud zastaralé. V minulosti nesla název Kýho výra jedna ze stálých rubrik časopisu Dikobraz. V současných textech se obrat objevuje příležitostně – korpus SYN v13 zachycuje jen 101 dokladů (např. myslím, že to byl nějaký ekonom nebo kýho výra). Dnes neobvyklý výraz kýho je tvar 2. pádu jednotného čísla tázacího zájmena mužského rodu ký – který, jaký. Vedle obratu kýho výra se objevoval i ve spojení kýho čerta (popř. ďasa, šlaka, hroma). Ještě je vhodné doplnit, že existuje kniha fejetonů nazvaná Kýho víra. Lze předpokládat, že v tomto případě nejde o neznalost, ale autorovu nadsázku, o záměrnou záměnu stejně znějících slov.
Zvažované varianty:
kýho výra kýho víra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14656
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chci se ujistit, že výraz prvně je možné používat namísto výrazu poprvé. Já osobně bych slovo prvně hodnotila jako nespisovné.
Klíčové slovo: prvně
Odpověď: Výraz prvně je ve Slovníku spisovné češtiny uveden s významem ‚poprvé‘ jako neutrální, bezpříznakový. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u výrazu prvně dva významy: 1. ‚poprvé‘ a 2. ‚dříve‘ a v obou jej hodnotí jako knižní a zastaralý. V současném úzu se slovo prvně běžně užívá, a to jak ve významu ‚poprvé‘, tak ve významu ‚dříve‘. Ve srovnání se svými synonymy se zřejmě užívá o něco řidčeji, přesto jej nelze s ohledem na téměř 55 000 doložených výskytů (ČNK SYN v13) označit jako slovo málo frekventované. Jeho stylové hodnocení je problematické: S ohledem na počet jeho dokladů v aktuálních textech je jisté, že nejde o slovo zastaralé, nicméně stylistická platnost slova je různými uživateli vnímána různě: zatímco někteří toto slovo vnímají v souladu s hodnocením staršího slovníku jako knižní, na jiné působí naopak jako méně formální – je však stále součástí spisovného jazyka.
Poslední užití: 2.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo první
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prvně

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.