Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #49, Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/12, položky: 21-30/114
Stav:
#10713
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz: Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo: přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď: Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití: 2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10493
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo: umět
Odpověď: Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití: 24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 154
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj: Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 94

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10483
Užití:
1 1 0
Dotaz: Věta a výpověď
Konkrétní dotaz: Dělám s vnučkou domácí úkol a nejsme si jisté určením druhu věty „Uteč.“ Nejdřív jsem si říkala, že jde o větu rozkazovací, ale mate mě, že není zakončena vykřičníkem. O jaký druh věty tedy jde?
Klíčové slovo: věta rozkazovací
Odpověď: Je pravda, že rozkazovací věty bývají často zakončeny vykřičníkem, není to však pravidlem a interpunkční znaménko není pro formální určení druhu věty určující. Například v Základní mluvnici českého jazyka, která pokrývá rozsah učiva základních škol, se dočteme, že „Na konci [rozkazovacích] vět píšeme tečku; jestliže však jde o důrazný rozkaz, píšeme vykřičník.“ Rozhodující v tomto případě je, že sloveso v přísudku má podobu rozkazovacího způsobu. Jinými slovy jde skutečně o větu rozkazovací.
Poslední užití: 22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 186

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10455
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Je mi to trapné, ale nevím, jestli ve sdělení oprava pracovních oděvů je ve slově pracovních h, nebo ch. A proč?
Klíčové slovo: pracovních
Odpověď: Náležitá podoba je pracovních. Jde o koncovku 2. pádu množného čísla měkkého přídavného jména. Stejně jako píšeme -ch u vzoru jarní (jarních), popř. i mladý (mladých), píšeme -ch u 2. p. mn. č. slova pracovní.
Zvažované varianty:
pracovních pracovníh
Poslední užití: 7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Terminologie
Stav:
#10321
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz: Jaký vzor je kodifikován u přídavného jména sněhová (koule)? Žák napsal „mladý“, a učitelka jako jediné správné řešení uznává „mladá“.
Klíčové slovo: didaktika
Odpověď: Příručka užívaná pro školní výuku, Základní mluvnice českého jazyka, uvádí, že „přídavná jména tvrdá se skloňují podle vzoru mladý (mladá, mladé)“. Jak jsou zásady užívání skloňovacích vzorů zasazeny do výuky, je záležitost didaktická, nicméně v mluvnicích a cvičebnicích se dané vzory užívají v jejich základním tvaru, u tvrdých přídavných jmen jde tedy o 1. pád jednotného čísla mužského rodu (vzor „mladý“).
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10299
Užití:
0 0 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo: několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď: Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s.168

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10257
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Děti měly určit, kdy je sloveso být plnovýznamové a kdy sponové. A mezi příklady bylo spojení „budu číst“. Ale tam je to sloveso pomocné. Mám pravdu?
Klíčové slovo: být
Odpověď: Tady jde o mísení dvou kategorií. Ve školní praxi se definuje sloveso sponové jako takové, jehož funkcí je pouze spojovat podmět a jméno (podstatné nebo přídavné jméno), např. Otec je učitel, Petr je ospalý. Sloveso plnovýznamové je definováno jako takové, které samo vyjadřuje lexikální význam (děj nebo stav), např. Petr spí. V případě slovesa být je tím významem „nacházet se někde“ nebo „existovat“: Sešit je na stole. Strašidla nejsou. V případě spojení „budu číst“ je plnovýznamovým slovesem číst. Sloveso být je ve spojení „budu číst“ neplnovýznamové, tzn. samo nemá lexikální význam, ale pouze gramatickou funkci: tvoří jako pomocné sloveso budoucí čas slovesa číst. Nejde však o sponu. Příklad je tedy pro takové cvičení nevhodně vybraný, protože nespadá ani do jedné z nabízených kategorií.
Poslední užití: 20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: spona, plnovýznamové sloveso
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10098
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: Potřebujeme vědět, podle čeho se určí, jestli je něco předložka, nebo příslovce, např. kvůli. Jak se to má určit?
Klíčové slovo: kvůli
Odpověď: Rozdíl je v tom, že předložka nestojí ve větě samostatně, ale předchází nějakému jménu či zájmenu a toto jméno/zájmeno dává do vztahu k dalším větným členům. Příslovce funguje samostatně jako větný člen. Např. naproti: seděl naproti tobě (předložka) x přišel mi naproti (příslovce). Kvůli je však pouze předložka (přišel kvůli otci). Pokud stojí samostatně, pak se píšou obě části zvlášť a jde o kombinaci předložky k s podstatným jménem vůle: udělej mi to k vůli (= udělej to pro mě).
Poslední užití: 6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10097
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přechodník ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak se z větněčlenského hlediska určují přechodníkové konstrukce, např. „Obléknuv si kabát, odešel do práce“. Jde o nějaký typ příslovečného určení?
Klíčové slovo: přechodník jako větný člen
Odpověď: Nikoli, nejde o příslovečné určení, přechodníky se tradičně považují za doplněk.
Poslední užití: 22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 170

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10042
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Minulý čas je vždycky vyjádřen složeným slovesným tvarem, včetně 3. osoby typu nesl, četl?
Klíčové slovo: složený slovesný tvar
Odpověď: Od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, pouze se u nich v současnosti vynechává pomocné sloveso být, které tam dříve bylo: on jest dělal, ona jest četla. Problematické je, jak se s tím vypořádat ve školské praxi, protože tvar složený je žákům popisován tak, že je složen z více slov. Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Asociace češtinářů. 2013.

ID související odpovědi: #8057

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.