Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak se ve školní úloze určují zvratná slovesa a zvratná zájmena? Máme např. slovesa smát se, obléct se určovat jako celek, nebo každé slovo zvlášť?
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou zvratná slovesa a zvratná zájmena hodnocena v rámci školní výuky, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Ve stručnosti lze uvést, že „smát se“ je hodnoceno jako zvratné sloveso, jehož součástí je reflexivní formant se (tj. toto sloveso se bez něj neužívá), „obléct se – oblékl se“ je vnímáno jako aktivní slovesný tvar s oslabeným předmětem („oblékl sebe“). Další informace můžete zkusit vyhledat např. v Základní mluvnici českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, nebo na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Který výraz bude přívlastkem ve spojení „dvě knihy“? A o jaký typ přívlastku jde?
Klíčové slovo:
dvě
Odpověď:
Číslovka „dvě“ je závislá na podstatném jménu „knihy“ (Jaké knihy? Dvě.) a má funkci přívlastku shodného. Výraz v pozici přívlastku shodného se vždy shoduje v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. Změníte-li tedy pád jména „knihy“, změní se podle něj i pád číslovky „dvě“: „dvě knihy“ – „bez dvou knih“ – „se dvěma knihami“.
Poslední užití:
14.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, kterým větným členem je slovo „všichni“ ve větě „Na naší malé zahrádce se včera sešli všichni sousedé“. Jde o součást podmětu?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Zájmeno „všichni“ je v uvedené větě přívlastkem shodným, který je závislý na podmětu „sousedé“. Jméno v pozici přívlastku shodného se vždy shoduje v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. Změníte-li tedy pád jména „sousedé“, změní se podle něj i pád zájmena „všichni“: „všichni sousedé“ – „bez všech sousedů“ – „se všemi sousedy“.
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Je správný termín přísudek citoslovečný? Jde mi o jeho užití ve školní výuce.
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V příručkách, které máme v jazykové poradně k dispozici, například v Základní mluvnici českého jazyka, je tento druh přísudku pojmenován jako „přísudek vyjádřený citoslovcem“. Ústav pro jazyk český však není pedagogické pracoviště, proto je lepší dotazy na terminologii užívanou při výuce konzultovat například s Asociací češtinářů (ascestinaru.cz).
Poslední užití:
6.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „jeden sto tisíc korun“, nebo „jedno sto tisíc korun“?
Klíčové slovo:
jedno sto
Odpověď:
Číslovka „jedna“ zde rozvíjí číslovku „sto“, která má povahu podstatného jména, je rodu středního a skloňuje se podle vzoru město. Náležitá podoba vámi uvedeného spojení je tedy „jedno sto tisíc korun“.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 111
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 197 (vyd. 1972)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Zmátla jsem sama sebe, je správně „játra připravená“, nebo „játra připravené“?
Klíčové slovo:
játra
Odpověď:
„Játra“ jsou jméno pomnožné rodu středního, spisovný tvar přívlastku shodného je tudíž jedině „připravená“.
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jak určit podmět ve větě „Nestačí k jejich zpracování použít jednu techniku“. Uvažovali jsme o slově „použít“, ale nevadí, že je to infinitiv?
Klíčové slovo:
použít
Odpověď:
Infinitiv může být podmětem. V uvedené větě je jím skutečně slovo „použít“, neboť se ptáme: „Kdo/co nestačí?“ O platnosti infinitivu ve funkci podmětu se lze snadno přesvědčit tím, že jej můžeme nahradit dějovým podstatným jménem („použití nestačí“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi souslovím, víceslovným pojmenováním a ustáleným spojením?
Odpověď:
Víceslovné pojmenování je pojem nadřazený pojmům sousloví a ustálené pojmenování. Odborná literatura člení (z hlediska pojmenovávacího a funkčního) víceslovná pojmenování (neboli víceslovné lexikální jednotky) na neterminologická sousloví, terminologická sousloví (víceslovné termíny), víceslovná vlastní jména, frazémy, víceslovná synsémantika a citoslovce. Školní pojetí vykládá sousloví jako „ustálené spojení slov označujících jednu věc“, např. jižní pól, černé uhlí, skok do výšky. Jako ustálená spojení hodnotí frazémy, které dělí na ustálená přirovnání, rčení, pořekadla, přísloví a pranostiky (viz Základní mluvnice českého jazyka).
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak mám svým žákům vysvětlit rozdíl mezi souslovím a víceslovným pojmenováním?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Víceslovné pojmenování je pojem nadřazený pojmu sousloví (což je ustálené spojení slov označující jednu věc) a ustálené pojmenování, frazém (mezi frazémy patří ve školním pojetí ustálená přirovnání, rčení, pořekadla, přísloví a pranostiky). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám pomoci s problémy týkajícími se didaktických postupů. Pro doporučení nejvhodnějšího výkladu látky se prosím obraťte např. na Asociaci češtinářů, www.ascestinaru.cz.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Kam odkazujeme: Asociace češtinářů.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.