Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „vlastní“ v následující větě? „Zkušenosti ukazují, že suverenita každé armády je nesmírně důležitá a začíná tím, že vybavení, které vlastní(,) zvládne nejen sama spravovat, ale i dále rozvíjet.“ V textu se čárka vyskytuje, ale já si myslím, že by tam být neměla. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo dobrovolník (jde mi o první slabiku)?
Klíčové slovo:
dobrovolník
Odpověď:
Slovo dobrovolník se na konci řádku správně dělí takto: do-b-ro-vol-ník. Správné je tedy jak dělení do-brovolník, tak dob-rovolník. Předchází‑li -r- jakákoli souhláska a té předchází samohláska, kterou nezačíná slovo, dělíme buď před r/ř, nebo před předchozí souhláskou.
Zvažované varianty:
do-brovolník
dob-rovolník
Poslední užití:
19.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.4 Skupina souhláska + r v jiné než slabikotvorné pozici nebo ř, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dobrovolník
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jak by měla vypadat zkratka slov eventuální, eventuálně? Na internetu jsem dohledala podoby event. a evnt., v Internetové jazykové příručce se mi zkratku pro daná slova nalézt nepodařilo. Co je tedy správně?
Klíčové slovo:
eventuální, eventuálně
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí pro výraz eventuálně pouze dvě podoby zkratek, a to event. a ev., doporučujeme proto použít jednu z těchto variant. Zkratka evnt. by mohla být pro čtenáře matoucí a neprůhledná, tu tedy nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
event.
ev.
evnt.
Poslední užití:
14.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jak by měla vypadat zkratka spojení „obrázek číslo 1“? Je možné ji zapsat s tečkami a mezerami jako „obr. č. 1“?
Klíčové slovo:
obrázek číslo 1
Odpověď:
Od spojení „obrázek číslo 1“ je možné utvořit tzv. čistě grafickou zkratku, a to vypsáním prvního písmena slov daného spojení či charakteristické počáteční skupiny písmen. Zásadním kritériem je, aby byla utvořená zkratka pro čtenáře srozumitelná. Zkratka „obr.“ pro slovo obrázek toto kritérium srozumitelnosti splňuje, proto je možné ji užít. Zkratku „č.“ pro slovo „číslo“ můžeme nalézt (spolu s alternativní podobou „čís.“) v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Zároveň platí, že by se za zkráceným slovem u grafických zkratek měla psát tečka a za ní mezera, navrhovaná zkratka „obr. č. 1“ je tedy utvořena zcela náležitě.
Poslední užití:
3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda se má psát kvazi experiment, nebo kvaziexperiment.
Klíčové slovo:
kvaziexperiment; kvazi experiment
Odpověď:
Zápis obdobných slov bývá poměrně neustálený, vedle psaní dohromady a zvlášť se objevují i podoby se spojovníkem (kvazi-experiment), ty však za vhodné rozhodně nepovažujeme. Výraz kvazi může být užit jako příslovce a stát samostatně: vyjadřovat se kvazi učeně, provedli kvazi experiment. Za vhodnější však považujeme chápat komponent kvazi- jako první část složených slov (viz NASCS), analogicky ke slovům jako kvazičástice, kvazivěda apod. proto doporučujeme psát dohromady i kvaziexperiment.
Zvažované varianty:
kvaziexperiment
kvazi experiment
kvazi-experiment
Poslední užití:
8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše kdovíkoho? Dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
kdovíkdo; kdoví kdo; kdo ví kdo
Odpověď:
Expresivní zájmenné výrazy, jejichž první část zdůrazňuje neurčitelnost, nadměrnost, můžeme psát několikerým způsobem. Vedle zápisu dohromady (kdovíkdo) je možné psát také kdoví kdo, kdo ví kdo, popř. i kdožvíkdo, kdožví kdo, kdož ví kdo (viz Internetová jazyková příručka).
Zvažované varianty:
kdovíkdo
kdoví kdo
kdo ví kdo
Poslední užití:
11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu informace o shodě, pokud je podmětem zájmeno nikdo? (Například: Nikdo nejsme spokojení.)
Klíčové slovo:
shoda
Odpověď:
Případům shody, kdy je podmětem zájmeno, se věnuje Internetová jazyková příručka (Složitější případy shody přísudku s podmětem, typ Každý jsme nějak nešťastný). Analogické příklady na shodu tohoto typu najdete rovněž v Databázi jazykových dotazů.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)
Dotaz:
Abeceda, hlásky a písmena
Konkrétní dotaz:
Jsou písmena G, Q, W a X souhlásky? Ve školní úloze pro druhou třídu máme rozdělit abecedu na samohlásky a souhlásky, a u těchto si nejsme jisti zařazením.
Klíčové slovo:
hláska; písmeno
Odpověď:
Nejprve je třeba uvést, že je zásadní rozdíl mezi hláskou a písmenem, zjednodušeně řečeno mezi základní jednotkou zvukové realizace jazyka a jednotkou pro grafické ztvárnění jazyka. Ne vždy je mezi nimi v češtině přímočarý vztah, tj. že např. písmenu R odpovídá hláska [r].
Z uvedených příkladů je relativně neproblematické pouze písmeno G, které obvykle označuje souhlásku [g] (avšak v některých přejatých slovech tomu může být i jinak). Pokud jde o W, tak se jedná výhradně o písmeno, které se většinou čte jako souhláska [v]. Ostatní dvě písmena, tj. Q a X, pak označují dokonce více různých hlásek: [kv], respektive [ks] či [gz]. Vždy se sice jedná o souhlásky, avšak není možné při výuce nebrat ohled na základní rozlišování mezi písmeny a hláskami a matoucím způsobem danou problematiku nesprávně a příliš zjednodušovat. Na závěr bychom ještě chtěli doplnit, že přestože jazyková poradna není didaktické pracoviště, vnímáme mechanické rozdělování celé abecedy jako nevhodný a nepřiměřený úkol pro žáky nižšího stupně ZŠ.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemám problém psát dohromady jako jedno slovo výrazy parasport, parahokej, ale platí to i ve spojení se slovem atletika? Psala bych jedině zvlášť: para atletika. Nejspíš proto, že se mi nelíbí ta dvě a.
Klíčové slovo:
paraatletika
Odpověď:
Komponent para-, odkazující v tomto případě k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik, doporučujeme psát dohromady s příslušným základovým slovem. Dohromady se píše např. běžně užívané a vžité označení paralympiáda/paraolympiáda, paralympionik/paraolympionik, nověji přibývají výrazy jako parasport, paragolf, parahokej (parahokejista), paraflorbal (paraflorbalista). Nelze však zamlčovat, že pravopisná podoba obdobných výrazů není podle dokladů úplně ustálená, v některých případech stále převažuje psaní zvlášť, např. para lukostřelba, para plavání a rovněž para atletika, na niž jste se ptala.
Zvažované varianty:
paraatletika
para atletika
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme zjistit, jestli máme psát para sport (zvlášť), nebo parasport (dohromady). Nebo jsou možné obě varianty?
Klíčové slovo:
parasport
Odpověď:
Doporučujeme psát dohromady parasport, stejně jako dohromady píšeme vžité označení paralympiáda/paraolympiáda. Komponent para- může mít ve složených slovech několik významů z různých oblastí, v tomto případě odkazuje k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik.
Zvažované varianty:
parasport
para sprot
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Byla rubrika Slovo v Lidových novinách ukončena již natrvalo?
Klíčové slovo:
jazykový koutek
Odpověď:
Ano, od kolegů z oddělení současné lexikologie a lexikografie víme, že rubrika Slovo v Lidových novinách byla zrušena natrvalo. Na důvody tohoto rozhodnutí je třeba se dotázat přímo v redakci Lidových novin.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Je vhodné uvádět titul FEAPCCT na volebním lístku?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykovou problematiku, na danou otázku vám bohužel nedokážeme odpovědět. Kontexty, v nichž se daná iniciálová zkratka užívá, naznačují, že spíše než o vědecký titul, půjde o označení určité vedoucí funkce v zahraničním lékařském prostředí.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Může být v nějakém kontextu slovo „čeština“ nespisovné? Děti ve škole měly ve větě „Dnes jsme psali test z češtiny“ údajně nespisovné „z češtiny“ opravit na „z českého jazyka“. Rozuměla bych tomu, kdyby tam bylo „z matiky“, ale takhle?
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí v hesle „čeština“ význam ‚vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura‘ bez jakéhokoli stylového příznaku, tj. považuje ho za plně spisovný, neutrální (stejně jako jiné, starší slovníky). „Matika“ by byl jiný případ, to je skutečně slovo ze studentského slangu, tedy mimo spisovnou varietu češtiny. „Matice“ by však byly analogické výrazy jako „česák“, „čeják“, „čédina“ apod., nikoliv „čeština“.
Zvažované varianty:
čeština
český jazyk
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Kdo je „košpeta“? Slyšel jsem to užito o člověku – „to je košpeta“.
Klíčové slovo:
košpeta
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny heslo „košpeta“ neobsahují, ale pár indicií k jeho významu se najít dá. Slovo je zachyceno na jednom excerpčním lístku v Novočeském lexikálním archivu v úryvku beletristického dialogu z roku 1935 „Nemyslíte, mistře?“ – „Nemyslím, stará košpeto, ...“. Z bezprostředně předcházející části textu románu Vladimíra Drnáka Španělská rapsodie je zřejmé, že výraz „košpeta“ je užit jako pojmenování muže, jenž se nechává portrétovat, jeho ústa se mu na malbě zdají příliš velká a je charakterizován jako jeden z nadutců, oblečených „v drahou maškarádu svátečních šatů“.
Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta (1878–1893) uvádí u hesla „košpeta“ jakožto podstatného jména mužského rodu význam ‚ošklivec‘. A Jarmila Skřivánková-Šimerková ve svém článku Odchylky a zvláštnosti řeči v Plzni a na Plzeňsku (Český lid, 1924) píše, že košpeta je „neuctivý, ale ne zle míněný výraz pro koketu, zvláště pro méně hezkou, nebo dokonce starší“.
Význam slova tedy není zcela jasný, ale zdá se, že jde o výraz expresivní, negativně hodnotící a týkající se (snad) vzhledu označované osoby.
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Palladium? Mají být obě -ll- na stejném řádku, nebo se má slovo rozdělit mezi nimi?
Klíčové slovo:
Palladium
Odpověď:
Slovo Palladium se na konci řádku správně dělí takto: pa-l-la-dium. Obě -ll- tedy můžou být jak na stejném řádku (pa-lla-dium), tak lze slovo rozdělit mezi nimi (pal-la-dium). Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit jak mezi souhláskami, tak před oběma souhláskami.
Zvažované varianty:
pa-lla-dium
pal-la-dium
Poslední užití:
8.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo palladium
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.