Dotaz:
Pleonasmus
Konkrétní dotaz:
Není sousloví „recenzní posudek“ protimluv, když samo slovo „recenze“ znamená ‚posudek‘? Vím, že se to používá, ale nevím, jestli je to správně.
Klíčové slovo:
recenzní posudek
Odpověď:
Víceslovné pojmenování „recenzní posudek“ není protimluv, ale je to pleonasmus, tj. redundantní vyjádření. Slovo „recenze“ totiž např. podle Slovníku spisovné češtiny má význam ‚posudek, kritika (vědeckého nebo uměleckého díla)‘. Recenzní posudek je pak vlastně posudkový či posuzující posudek. Přesto není třeba považovat takovéto pojmenování za chybné, a to přinejmenším ze dvou důvodů.
Zaprvé jsou pleonasmy běžnou součástí jazyka a mluvčí mnoho z nich používají, aniž by se nad jejich nepotřebnou významovou zmnožeností pozastavili – srov. např. citronová limonáda, hlavní protagonista, slavnostní vernisáž aj.
Zadruhé se pojmenování „recenzní posudek“ užívá především ve vědeckém diskurzu, v prostředí vědeckých časopisů. V nich bývá potřeba rozlišovat, zda se mluví o recenzi/posudku coby žánru textu usilujícím o publikování, nebo o recenzi/posudku coby interním textu určeném redakci jako podklad pro rozhodnutí, zda posuzovaný text publikovat. Oba druhy textu jsou součástí recenzního řízení, ale jen pro druhý z nich platí, že vzniká výhradně pro recenzní řízení. Je tedy možné, že mimo jiné právě na to odkazuje přívlastek „recenzní“. Snaha rozlišovat tyto dva druhy textu je pochopitelná právě proto, že slova posudek a recenze jsou do určité míry synonymní. Ostatně časopis Naše řeč standardně obsahuje rubriku, která se do roku 2017 jmenovala Posudky a zprávy a od roku 2018 se jmenuje Recenze a zprávy.
Zvažované varianty:
recenzní posudek
recenze
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo komunistický? Kde by mělo stát -s-? Na konci řádku, nebo na začátku řádku následujícího?
Klíčové slovo:
komunistický
Odpověď:
Slovo komunistický se na konci řádku správně dělí takto: ko-mu-ni-s-tic-ký. Spojení samohláska + s/š + souhláska + samohláska je možné dělit buď po s/š, nebo před s/š.
Zvažované varianty:
komunis-tický
komuni-stický
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo katolictví?
Klíčové slovo:
katolictví
Odpověď:
Slovo katolictví se na konci řádku správně dělí takto: ka-to-lic-tví. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev, a to i příponový, srov. např. analogické příklady ve výkladu v Internetové jazykové příručce (kapitola Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)): ptac-tvo, děl‑nic-tvo, za-hrad-nic-tví.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo:
atyp
Odpověď:
Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“.
Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „udělit pokutu“? Napsal jsem to do článku, ale bylo mi namítnuto, že se prý uděluje vyznamenání, ale ukládá se trest.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Je sice pravda, že definice významu slovesa „udělit“ ve Slovníku spisovné češtiny ‚(ze své pravomoci ap.) dát jako právo, dar ap.‘ mírně nahrává pozitivnímu ladění, ale mezi příklady předmětových doplnění se vedle pochvaly, řádu nebo milosti uvádí i důtka. Ani udělení něčeho negativního tedy není kodifikací vyloučeno.
Že se pokuta mimo jiné uděluje, potvrzují i zjištění o užívání slovních spojení „udělit/udělovat pokutu“ a „uložit/ukládat pokutu“ v Českém národním korpusu (SYN verze 10). Podstatné jméno pokuta se (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov) spojuje se slovesy udělit a udělovat celkem v 38 998 případech a se slovesy uložit a ukládat v 40 762 případech. Jednoduše řečeno se konkurenční varianty užívají prakticky stejně často. Slovní spojení „udělit pokutu“ je tedy zcela v pořádku – neodporuje významové definici v kodifikaci a je zjevně užíváno zcela běžně.
Zvažované varianty:
udělit pokutu
uložit pokutu
Poslední užití:
14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Má se v souvislosti s ústřicemi používat „chov“, nebo „pěstování“? Mám dojem, že zvířata se chovají a rostliny se pěstují, ale u mušlí, ústřic nebo slávek se setkávám s oběma výrazy.
Klíčové slovo:
ústřice
Odpověď:
Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny striktně rozlišují pěstování (rostlinných druhů) a chov (živočišných druhů). České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – však výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují – rybáři pouze ponoří do vody lana, na něž se mlži přichytí a následně jsou na nich vytahováni z vody.
Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení slov „chovat/chov/chování“ a „pěstovat/pěstování“ se slovy „ústřice“ a „slávka“ z Českého národního korpusu SYN verze 10. Ve spojení s ústřicemi nacházíme (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov a jejich vzdálenost) 51× sloveso chovat, 2× podstatné jméno chování a 116× chov a oproti tomu 22× sloveso pěstovat a 24× podstatné jméno pěstování. V případě slávek je to 13× chovat a 16× chov (a žádný výskyt chování) a oproti tomu 10× pěstovat a 1× pěstování.
Z toho vyplývá, že chování je oproti pěstování (bez ohledu na konkrétní způsob vyjádření) častěji užíváno jak pro ústřice (v poměru 3,7 : 1), tak pro slávky (2,6 : 1). Jelikož nejde o výraznou převahu jedné varianty nad druhou, považujeme obě za uzuální.
Zvažované varianty:
chov ústřic
pěstování ústřic
Poslední užití:
14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Autorka chce v textu užít expresivní výraz, že něco je „napřesdržku“. Chtěla by to psát jako jedno slovo, ale mně se to nezdá, psal bych to zvlášť. Ne jako tři slova (na přes držku), ale jako slova dvě (na přesdržku).
Klíčové slovo:
na přesdržku
Odpověď:
U takovýchto expresivních nespisovných výrazů nebývá kodifikována žádná závazná podoba, proto se obvykle řídíme tím, jak se výraz užívá většinově. Lze tedy mluvit pouze o přijatelnější variantě. Souhlasíme s vámi, že rozdělení na tři slova vhodné není, protože není obvyklé, aby po sobě následovaly dvě předložky. Zápis dohromady (napřesdržku) se sice podle dokladů občas objevuje, avšak ani chápání obratu jako spřežky nepovažujeme za úplně šťastné. Za nejvhodnější považujeme zápis „na přesdržku“, vytvořený analogicky podle srovnatelných syntaktických konstrukcí tvořených předložkou a podstatným jménem: je to na facku, je to na výpověď. V tomto případě by šlo o příležitostné zpodstatnělé jméno přesdržka. Tento způsob zápisu je podle dokladů nejhojnější (upozorňujeme, že výskyty všech variant jsou jen malé). Je také zaznamenán ve Slovníku nespisovné češtiny u hesla přesdržka, s významem bití, nářez, výprask. Obrat na přesdržku je vysvětlen slovy: zaslouží to potrestání.
Zvažované varianty:
na přesdržku
napřesdržku
na přes držku
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo destruující?
Klíčové slovo:
destruující
Odpověď:
Slovo destruující se na konci řádku dělí správně takto: de-struu-jí-cí. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je.
Zvažované varianty:
de-struu-jící
de-stru-u-jící
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí německé jméno Lotta?
Klíčové slovo:
Lotta
Odpověď:
Slovo Lotta lze na konci řádku rozdělit dvěma správnými způsoby – jako Lo-tta a jako Lot-ta. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve slově paral_zovaný?
Klíčové slovo:
paralyzovaný
Odpověď:
Náležitá podoba je paralyzovaný; základem je přejaté slovo paralýza, které se píše s ý, to se (po zkrácení) zachovává i v odvozených výrazech (paralyzovat, paralyzovaný). Obdobně např. analýza – analyzovat – analyzovaný.
Zvažované varianty:
paralyzovaný
paralizovaný
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.