Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #47, Český národní korpus. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/68, položky: 21-40/1350
Stav:
#14818
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Je vhodné v českém textu psát rinpoche? Nebo raději rinpoče? Nebo ještě jinak?
Klíčové slovo: rinpočhe
Odpověď: Rinpoche je podoba užívaná v angličtině (němčině, italštině, španělštině...); buddhistický titul vysokých lámů má v češtině pravopisnou podobu rinpočhe. Tento zápis nejlépe signalizuje zvukovou podobu v originálním jazyce, tedy výslovnost s tzv. aspirovanou souhláskou [čʰ]. Přestože v českém prostředí nelze zcela vyloučit ani výslovnostní zjednodušení na pouhé [č], tedy [rinpoče], pravopisná podoba rinpoče se objevuje jen výjimečně – vyskytuje se v díle L. Fukse Spalovač mrtvol, ale v korpusu SYN v14 není vůbec doložena. Zápis rinpočhe je v korpusu zachycen 93×, poměrně hojné jsou doklady z internetu, užívá ho např. i Wikipedie.
Zvažované varianty:
rinpoche rinpoče rinpočhe
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14807
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se v českém textu píše italský chléb [fokáča]? Může se psát česky, nebo se zachovává původní podoba?
Klíčové slovo: focaccia
Odpověď: Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny uvádějí toto slovo v původní pravopisné podobě focaccia. Výslovnost může být [fokáča] i [fokača]. Doklady z korpusu SYN v 14 ukazují, že počeštěná pravopisná podoba fokáča se objevuje jen ojediněle – v korpusu je zachyceno pouze 5 dokladů, varianta fokača není doložena vůbec. Původní podoba focaccia je zachycena 592×.
Zvažované varianty:
focaccia fokáča fokača
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14805
Užití:
0 0 0
Dotaz: Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Říká se „meditovat o něčem“, nebo „meditovat nad něčím“? Moje kolegyně užívá spojení typu „meditovat nad smyslem života“, ale mně to trhá uši – řekla bych spíše „meditovat o smyslu života“.
Klíčové slovo: meditovat
Odpověď: Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) jsou u slovesa „meditovat“ možné obě vazby, tedy jak „o něčem“ (Pascal meditoval o věčném mlčení nekonečného prostoru), tak „nad něčím“ (...meditoval nad filozofickými tématy). Obdobně je tomu i u podstatného jména „meditace“ – zde slovník uvádí příklady „meditace o životě a smrti“ či „meditace nad evangeliem“. Zajímá-li nás, jak je s vazbami zacházeno v praxi, můžeme v korpusu SYN v14 zjistit, že se objevují v podobné míře, předložka „nad“ je u slovesa dokonce mírně častější: u spojení „meditovat o“ se ukazuje 482 výskytů (meditoval o mracích; meditoval o hypotézách; meditovat o osudu apod.) a spojení „meditovat nad“ se vyskytuje 540× (medituji nad jeho slovy; meditovat nad věčnými pravdami; medituje nad stavem světa apod.). U podstatného jména „meditace“ je naopak o něco frekventovanější vazba s předložkou „o“: „meditace o“ se objevuje 959× (meditace o sobě samém; meditace o lásce apod.), zatímco „meditace nad“ dokládá 618 výskytů (meditace nad biblickými texty; meditace nad minulými životy apod.). Můžeme tedy konstatovat, že obě vazby jsou náležité i naprosto běžně užívané. V podstatě odpovídají existenci dvou předložkových vazeb u slovesa „přemýšlet“ (přemýšlet o nabídce, přemýšlet nad rozhodnutím apod.). Ať již budete meditovat o smyslu života, nebo nad smyslem života, můžete zůstat klidní nejen existenciálně, ale i jazykově – spisovná čeština vám v tomto ohledu ponechává volbu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14803
Užití:
0 0 0
Dotaz: Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz: Mám větu „K nebi se rozletělo sta a sta modrých balónků“. Tvar slovesa v této větě se mi nějak nezdá. Myslíte, že je to v pořádku, nebo byste doporučili jiné řešení?
Klíčové slovo: sta a sta
Odpověď: Uvedená věta obsahuje podmět, v němž se opakuje stejný číselný výraz za účelem vyjádření velkého, blíže nespecifikovaného množství (sta a sta, stovky a stovky, miliony a miliony apod.). Toto opakování má zároveň jistou intenzifikační funkci. Shodu přísudku s podmětem v takových větách můžeme nahlížet dvojím způsobem. První možností je řídit se gramatickou formou podmětu a uplatnit shodu jako u podmětu několikanásobného. Podmět vaší věty se formálně skládá ze dvou jmen rodu středního (skloňovaných podle vzoru „město“), z nichž obě jsou v množném čísle, patřičné znění věty tedy bude: „K nebi se rozletěla sta a sta modrých balónků“. Druhou možností je vnímat „sta a sta“ jako komplexní číselný výraz. V takovém případě může mít přísudek impersonální (neosobní) tvar 3. os. j. č. (rodu středního): „K nebi se rozletělo sta a sta modrých balónků.“ Tento typ shody spíše převažuje v textech, které lze vyhledat v korpusu SYN v13: „umírá sta a sta lidí“; „přihlíželo sta a sta pozorovatelů“ apod. V pořádku jsou ovšem oba typy shody. Pokud se podíváme do korpusu SYN v13 na některé další věty s podmětem „sta a sta“, nalezneme i tvary přísudku zakončené v příčestí minulém na -y, např. „sta a sta zdejších lidí čekaly na práci“. Toto řešení ale není gramaticky náležité. Kromě skutečnosti, že shoda u středního rodu obecně činí mnohým mluvčím i pisatelům problémy, může být toto užití ovlivněno významovým překryvem se jménem ženského rodu „stovky“. U podmětu „stovky (a stovky)“ by však byl tvar zakončený na -y namístě: „stovky a stovky balónků letěly“. Stejně by tomu bylo i u jmen rodu mužského neživotného, např. „miliony a miliony balónků letěly“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14794
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Dohadujeme se, zda v textu použít spojení „po absolutoriu na škole“, nebo „po absolutoriu školy“. Které spojení je prosím podle vás vhodnější?
Klíčové slovo: absolutorium
Odpověď: Většina starších výkladových slovníků uvádí u hesla „absolutorium“ ve spojení se studiem pouze význam ‚osvědčení o absolvování‘. Zdůrazňuje se zde tedy význam fyzického výstupu, dokumentu, nikoli procesu. Tomu odpovídá i výklad ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha: Academia 2005), podle nějž je jedinou náležitou vazbou ‚absolutorium z něčeho; odněkud‘, např. „absolutorium z hudební vědy“, „absolutorium ze Sorbonny“. Ovšem aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny (https://slovnikcestiny.cz/) uvádí několik dalších významů, mimo jiné ‚úspěšné ukončení studia‘ či ‚závěrečné zkoušky na některých školách‘). V příkladech užití zde pak můžeme najít věty „Do absolutoria na konzervatoři jí chybějí dva roky“; „Po absolutoriu taneční konzervatoře nastoupila…“ apod., tedy jak spojení s bezpředložkovým 2. pádem, tak s předložkovým 6. pádem. Podíváme-li se na užívání těchto vazeb v praxi, korpus SYN v11 dokládá 1 322 výskytů spojení výrazu „absolutorium“ následovaného bezpředložkovým 2. pádem, přičemž drtivá většina jmen ve 2. pádě označuje právě absolvovanou školu nebo obor (absolutorium hotelové školy; absolutorium ekonomického oboru; absolutorium právnické fakulty apod.). Pokud hledáme spojení „absolutorium + na + 6. pád“, objevíme 444 dokladů (od jejího absolutoria na univerzitě; po absolutoriu na Harvardu; absolutorium na špičkové univerzitě apod.). Předložkové spojení je tedy mnohem méně časté, ovšem i tak lze konstatovat, že se v praxi dosti užívá. Je tedy možno obhájit jednu i druhou vámi navrhovanou možnost, jen je třeba počítat s tím, že část uživatelů jazyka je stále může vnímat jako problematické (zejména onu méně frekventovanou, předložkovou variantu). Pokud bychom chtěli vaše spojení vyřešit zcela neproblematicky, doporučujeme místo výrazu „absolutorium“ užít slovesné podstatné jméno „absolvování“, které jednoznačně pojmenovává proces, děj. To bude pak následováno pouze bezpředložkovým 2. pádem, jak je tomu u většiny spojení, která vznikla převedením vazby „sloveso + předmět ve 4. pádě“ (např. absolvovat školu) do vazby substantivní; náležitě tedy: „po absolvování školy“.
Poslední užití: 30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14790
Užití:
0 0 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Často slýchám, jak lidé říkají, že mají na někoho averzi. Mně se to ale nelíbí. Myslíte, že je vazba „mít averzi na někoho/něco“ jazykově v pořádku?
Klíčové slovo: averze
Odpověď: Nový akademický slovník cizích slov (2005) uvádí u hesla averze spojení s předložkami „k“ a „proti“: „má k němu / proti němu averzi“. Slovník slovesných, substantivních, adjektivních vazeb a spojení (2005) připouští u hesla „averze“ vazeb hned několik. Nalezneme zde třetí pád s předložkami „k“ (averze k cizincům / k vážné hudbě), „vůči“ (averze vůči hromadné dopravě / vůči reklamám) a „proti“ (averze proti fanatikům / proti některým vyučovacím metodám). Dále je zde jako přijatelné uvedeno spojení „averze mezi někým“ (averze mezi lídry politických stran / mezi prezidentem a premiérem) a také „averze něco dělat“ (Goethova averze psát tragédie). Čtvrtý pád s předložkou „na“ se tedy ve slovnících nevyskytuje. Pokud jde o frekvenci jednotlivých předložkových vazeb v praxi, podle údajů Českého národního korpusu (ČNK SYN v9) se podstatné jméno „averze“ nejčastěji vyskytuje s předložkou „vůči“ (2363 výskytů) a značně frekventované je též spojení s předložkou „k“ (1941 výskytů). Méně častá už je vazba s předložkou „proti“ (184 výskytů) a nejmenší počet výskytů náleží čtvrtému pádu s předložkou „na“ (103). Ačkoli se vazba s předložkou „na“ v praxi do jisté míry užívá, oproti vazbám ostatním nemá oporu ve výkladových slovnících a je mnohem méně frekventovaná. Není tedy vhodné ji uplatňovat ve spisovném projevu, mimo jiné také proto, že zřejmě vznikla tzv. kontaminací (zkřížením) s vazbou „mít alergii na někoho/něco“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14776
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Je správně stát majlant, nebo majland? A proč?
Klíčové slovo: majlant
Odpověď: Majland, Majlant i Majlont jsou zastaralé a nespisovné (obecněčeské) výrazy, jimiž se označovalo italské město Milán (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost). Jak uvádí Český etymologický slovník Jiřího Rejzka, do češtiny se tato jména dostala přes německé Mailand. Z daných pojmenování vznikl přenesením významu výraz pro ‚velké množství, hojnost, zpravidla peněz‘, neboť čeští vojáci si za rakousko-italských válek ztotožňovali Milán s blahobytem a bohatstvím. Vzhledem k tomu, že majland, majlant a majlont jsou slova nespisovná, charakteristická pro neformální, mluvené vyjadřování, není možné způsob jejich zápisu opřít o žádnou kodifikační příručku, které se obvykle zaměřují jen na spisovný jazyk. S poměrnou jistotou však můžeme pomocí databáze korpusu SYN v11 zjistit, která z variant se častěji užívá. Zřejmé je, že výrazně převažuje podoba majlant (2 700 výskytů), podoba majland se (po odečtení homonymních podob vztahujících se např. k fotbalovému klubu AC Majland) objevuje spíše zřídka (83 výskytů). Není bez zajímavosti, že výraz Majlont v současné češtině označuje pouze neoficiální, regionální pojmenování odstavného nádraží v Brně, což je patrně důsledek zkomolení názvu čtvrtě Maloměřice, v níž se nachází. Nejfrekventovanější variantu majlant (s významem velké bohatství, velká suma peněz) zaznamenává i Slovník nespisovné češtiny. Ten zachycuje i variantu majlont, u níž uvádí, že jde o brněnský výraz pro bohatství.
Zvažované varianty:
majlant majland
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Majlant a majland

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14775
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: V tisku občas narážím na zápis slova expertíza, či dokonce expertýza místo expertiza. Změnilo se něco v přístupu k pravopisu tohoto slova? Která podoba se dnes doporučuje?
Klíčové slovo: expertiza; erpertíza
Odpověď: Nejčastějším zápisem, který jako jediný doporučovala např. Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov, je podoba expertiza – v korpusu SYN v11 lze najít 20 422 jejich výskytů. Máte však pravdu, že v úzu se vyskytují rovněž pravopisné varianty expertíza a expertýza, reflektující výslovnost dlouhé samohlásky. První z nich je doložena relativně hojně, v korpusu SYN v11 lze nalézt 4 204 jejích výskytů, avšak je v rozporu s tradičním doporučením, že se v přejatých slovech po d, t, n nepíše dlouhé í (kvůli zamezení nežádoucímu měkčení předcházející souhlásky). Vzhledem k tomu, že zde k nenáležitému měkčení v praxi zjevně nedochází (tj. s výslovností [eksperťíza] se nesetkáváme), považujeme grafickou podobu expertíza za přijatelnou, a proto ji nově zachycuje i Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka. Počet dokladů počeštěné varianty expertýza je v úzu zatím nízký, v korpusu SYN v11 lze nalézt jen 112 jejích výskytů. Lze tedy předpokládat, že ji uživatelé dosud nevnímají jako rovnocennou variantu. Je však pravopisně systémová a jejímu užití nic nebrání. Na závěr ještě dodejme, že se dříve vyskytoval rovněž zápis expertisa, který je v dnešní době již spíše výjimečný, korpus SYN v11 obsahuje jen 54 takových zápisů, a je obvykle pociťován jako archaický či jinak stylově příznakový.
Zvažované varianty:
expertiza expertíza expertýza
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Expertíza

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14774
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se má psát název studené zeleninové polévky: gazpacho, nebo gaspacho? Setkávám se v praxi s oběma podobami.
Klíčové slovo: gazpacho; gaspacho
Odpověď: Máte pravdu, že se v českých textech název tohoto pokrmu vyskytuje v obou uvedených podobách, přičemž v korpusu SYN v11 je varianta gazpacho přibližně 11× častější než gaspacho (najdeme tu 815× podobu gazpacho a 75× podobu gaspacho). Z jazykového hlediska mají oba zápisy své opodstatnění: pravopisná podoba gazpacho odpovídá španělštině, varianta gaspacho pak portugalštině. V tomto ohledu je nutno doplnit, že zatímco v příručkách z oboru gastronomie se setkáváme spíš s grafickou podobou gazpacho (srov. např. Labužníkův lexikon od V. Poštulky, Paseka 2004), Nový akademický slovník cizích slov obsahuje pouze heslo gaspacho, u kterého ovšem nenáležitě uvádí, že je daný výraz španělského původu. Domníváme se, že jde v tomto případě spíš než o autorský záměr o omyl. V Internetové jazykové příručce a Akademickém slovníku současné češtiny jsou uvedeny obě pravopisné možnosti: gazpacho i gaspacho. Dubleta existuje rovněž ve zvukové rovině, kde kolísá samohlásková délka: můžeme vyslovovat [gaspačo] i [gaspáčo] (rozdíl s/z se zde díky pravidelné asimilaci znělosti neprojevuje).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Gazpacho, gaspacho

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14773
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme psát kombucha, nebo kombuča?
Klíčové slovo: kombucha; kombuča
Odpověď: Můžete psát jak kombucha, tak kombuča. Obě možnosti zachycuje např. Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny. Starší jazykové příručky – např. Nový akademický slovník cizích slov nebo Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) – doporučují podobu kombuča (SSJČ označuje variantu kombucha jako řidší). Doklady z Českého národního korpusu i internetu ukazují, že v současných textech je výrazně frekventovanější varianta kombucha. V korpusu SYN v14 je poměr cca 1380 : 20. Většina uživatelů češtiny bude proto pravopisnou podobu kombucha vnímat jako základní. Je vhodné doplnit, že z japonštiny přejatý výraz psaný v češtině kombucha lze vyslovovat dvojím způsobem, a to [kombucha] nebo [kombuča]. Daný nápoj byl v určité době u nás známý jako kombuča a po jisté přestávce získal popularitu znovu, avšak místo počeštěné formy kombuča se začalo upevňovat „opětovně převzaté“ pojmenování kombucha. Přejatá slova se obvykle při začleňování do češtiny pravopisně proměňují v souladu s výslovností, nelze však považovat za chybné, pokud výslovnost odráží grafickou stránku slova. Tak je tomu v tomto případě – zvuková forma [kombucha] je nyní nejen vysoce frekventovaná, ale rovněž noremní. Podrobnější výklad k výslovnosti najdete v kategorii „Ortoepie“ po zadání klíčového slova kombucha.
Zvažované varianty:
kombucha kombuča
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Kombucha

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14772
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: V náboženském textu jsem objevila větu „Izák přináší sám sebe v oběť“. Spojení s předložkou „v“ na mě ale působí zvláštně. Nebylo by vhodnější volit spojku „jako“, tj. „Izák přináší sám sebe jako oběť“?
Klíčové slovo: přinášet; v oběť; jako oběť
Odpověď: Spojení „v oběť“ (případně „jako oběť“) má v dané větě funkci doplňku. Taková spojení je též obvykle možno vyjádřit pomocí spojek „jakožto“, „coby“: „Izák přináší sám sebe jakožto/coby oběť“; případně i pomocí předložky za: „Izák přináší sám sebe za oběť“. Jazyková praxe ukazuje, že obě vámi uvedené vazby, tedy jak se spojkou „jako“, tak s předložkou „v“, se užívají. Pokud porovnáme vazby „přinést/přinášet někoho/něco v oběť“ a „přinést/přinášet někoho/něco jako oběť“ v Českém národním korpusu, nalezneme dokonce u obou shodně 21 výskytů. Předložkové spojení „v oběť“ se samozřejmě objevuje i u dalších sloves podobného typu, například „nosit něco v oběť“, „dát/vydat něco/někoho v oběť“, „nabídnout něco/někoho v oběť“ apod. V Českém národním korpusu lze dohledat celkem 157 takovýchto dokladů. Převážně jde o náboženský kontext a uměleckou literaturu. Při psaní textu je tedy třeba mít na paměti, že na některé čtenáře může daná vazba s předložkou „v“ působit nezvykle, někdy až zastarale, v praxi se ovšem vyskytuje a zejména v textech náboženského charakteru je zcela přijatelná.
Poslední užití: 18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14765
Užití:
0 0 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině překládá jméno papeže zvoleného v roce 2025? Jméno se tak komolí a je to neuctivé. Čeština je snad jediný jazyk, kde se to děje, např. němčina používá původní podobu Leo XIV.
Klíčové slovo: Lev XIV.
Odpověď: Miloslava Knappová v článku K překládání osobních jmen (Naše řeč, 66/4, 1983, s. 169–173; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6399) píše: „V současném českém úzu převažuje tendence ponechávat [rodná] jména v původní cizojazyčné podobě […]. Zcela obvyklé je ovšem užívání českých ekvivalentů panovnických jmen v minulosti (Jindřich VIII., Ludvík XIV.), řidčeji i v současnosti (anglická královna Alžběta, ale španělský král Juan Carlos); rovněž jména církevních hodnostářů se užívají v českém ekvivalentu (papež Jan Pavel).“ V češtině se od překládání rodných (křestních) jmen ustoupilo už před druhou světovou válkou (srov. k tomu diskusi na stránkách časopisu Naše řeč ze 30. let minulého století: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:35c65823-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c?page=uuid:35c65938-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c a https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:36600013-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c?page=uuid:36600045-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c); reliktem této praxe jsou ojedinělé přežívající překlady typu Kryštof Kolumbus Mikuláš Koperník či Tomáš Alva Edison. V současnosti ustupuje i překládání panovnických jmen, k tomu srov. analýzu v oddíle 3 článku O. Dufka a M. Beneše v Časopise pro moderní filologii, 106, 2024, č. 1, s. 7–27: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/190525/Ondrej_Dufek_-_Martin_Benes_7-27.pdf). V případě papežských jmen však praxe překládání zůstává dodnes živá. Jako stručný důkaz uveďme data z korpusu SYN v13: spojení papež František se v korpusu vyskytuje 9801×, zatímco papež Francisco jen 1× (Francisco přitom není ani latinská, ani italská, ale nejspíš španělská podoba), spojení papež Jan Pavel II. najdeme ve stejném korpusu 13 896×, zatímco latinské jméno ve spojení papež Ioannes Paulus II nebo italské jméno ve spojení papež Giovanni Paolo II se v něm nevyskytují ani jednou. Čeština není určitě jediný jazyk, který jméno nového papeže překládá. Snadno se o tom lze přesvědčit např. na Wikipedii, zmínit můžeme francouzské Léon XIV, španělské León XIV, italské Leone XIV, dále např. chorvatské Lav XIV, litevské Leonas XIV, lotyšské Leons XIV, maďarské XIV. Leó, polské Leon XIV nebo portugalské Leão XIV. Z velkých evropských jazyků ponechávají podle Wikipedie latinskou podobu Leo pouze angličtina a němčina. V některých jazycích, kde se užitá podoba shoduje s tou latinskou, se ovšem může jednat buď o přejímku bez domácí alternativy (podobně jako v češtině jméno Harald, patřící norskému králi) nebo v nich k překladu může sloužit stejná podoba jména – Leo (podobně jako v případě polského Jan a českého Jan). Nový papež se navíc podepisuje italsky – jako Leone, nikoli latinsky jako Leo; budeme-li za výchozí podobu považovat tu latinskou, své jméno si přeložil i on sám. Zatímco u papeže Františka žádná veřejná kritika překladu jeho jména nezaznívala (patrně proto, že František je v češtině běžné jméno), překlad nového jména Lev se v médiích začal probírat. To může souviset s tím, že rodné jméno Lev je v dnešní češtině řídké a že vzhledem k jeho původu v obecném jméně lev může jméno nového papeže působit jako „příliš doslovně přeložené“. Papež si volí jméno jako součást svého úřadu, jméno je součást papežské instituce, nikoli jen soukromé identity, tradičně se vyhlašuje latinsky a každá jazyková komunita ho pak přizpůsobuje své tradici. V české tradici je překlad papežských jmen standardem, nikoli výjimkou – a je třeba ho vnímat v kontextu české jazykové a kulturní praxe, nikoli jako výraz neúcty či důsledek omylu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14760
Užití:
0 0 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: V diskusi na webových stránkách věnovaných Slovinsku jsem narazil na dvojí podobu jména přístavu, proto se chci zeptat, zda je správně město Pirana, nebo město Piraň.
Klíčové slovo: Piran
Odpověď: Ani jedna z podob, které uvádíte, není v případě daného města korektní. Zmíněný slovinský přístav se jmenuje Piran (viz např. Geografický místopisný slovník světa). Toto jméno je rodu mužského a skloňujeme je pravidelně podle neživotného vzoru „hrad“ (2. p. Piranu). Přestože se lze ojediněle setkat i s podobami zakončenými ve 2. pádě na -a (do slovinského Pirana), případně bývá město výjimečně nazýváno *Piraň a skloňováno podle vzoru „píseň“ (v Pirani), jako náležité hodnotíme pouze tvary zmíněného maskulina Piran, které převažují např. i dokladech v Českém národním korpusu.
Zvažované varianty:
Piran Pirana Piraň
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14754
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Jde mi o slovo flóra jako květena. Může se psát krátce flora i dlouze flóra?
Klíčové slovo: flóra; flora
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny je možný dvojí způsob psaní: flóra i flora. V obou případech je výslovnost [flóra]. Podle korpusu SYM v14 je podoba flóra výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
flóra flora
Poslední užití: 15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14753
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám dotaz na délku samohlásky. Může se psát oranžerie i oranžérie?
Klíčové slovo: oranžerie; oranžérie
Odpověď: Ano, v souladu s Internetovou jazykovou příručkou je možné psát jak krátce oranžerie, tak dlouze oranžérie. Doklady z korpusu SYN v14 ukazují, že podoba oranžerie je frekventovanější.
Zvažované varianty:
oranžerie oranžérie
Poslední užití: 15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14751
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Vím, že se píše aromalampa, aromaterapie dohromady. Psala bych dohromady i aromadifuzér, ale vidím to často psané zvlášť aroma difuzér.
Klíčové slovo: aromadifuzér
Odpověď: Máte pravdu, že psaní zvlášť (aroma difuzér) je podle dokladů z ČNK v praxi dosti obvyklé, dokonce převažuje. Přesto souhlasíme s vaším názorem a doporučujeme chápat komponent aroma- jako první část složených slov a psát aromadifuzér jako jedno slovo (stejně jako aromalampa, aromaterapie, popř. aromamasáž, aromaterapeutka). Slovo aromadifuzér sice nezachycuje ani nový Akademický slovník současné češtiny, ale neznamená to, že výraz aromadifuzér není v pořádku. Jeho frekvence je však poměrně nízká, slovník zachycuje běžněji užívanou slovní zásobu.
Zvažované varianty:
aromadifuzér aroma difuzér
Poslední užití: 6.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14750
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se street-art se spojovníkem?
Klíčové slovo: street art; streetart; street-art
Odpověď: Způsob psaní přejatých složených podstatných jmen, jejichž druhou složkou je výraz art, není bohužel jednotný, a to ani češtině, ani v angličtině, z níž tato slova obvykle přejímáme. Vedle možnosti, kterou zmiňujete (tedy psaní se spojovníkem), se někdy takováto pojmenování píšou i jako dvě samostatná slova nebo dohromady. Poměrně často bývají užívány všechny tři možnosti zápisu, obvykle ovšem s různou frekvencí. S ohledem na neustálenou podobu nelze žádnou z variant považovat za chybnou. Některé z výrazů se složkou art najdete v Internetové jazykové příručce. V ní je jako základní užita nejfrekventovanější varianta, druhé dvě jsou uvedeny v kolonce „lze i“ jako rovněž možné. U takovýchto neustálených výrazů doporučujeme (např. při korekturách nebo redakci textů) být tolerantní i k možnosti, kterou bychom sami nezvolili, v jednom textu však není vhodné různé možnosti zápisu střídat. U výrazu street art podle dokladů z Českého národního korpusu jednoznačně převažuje psaní dvou samostatných slov. Varianta street art je v korpusu SYN v14 doložena 2 451 záznamy; psaní dohromady streetart je zachyceno 724krát, varianta street-art jen 130krát. Varianta se spojovníkem (street-art) není chybná, ale je nejméně frekventovaná. Za nejvhodnější považujeme psaní dvou samostatných slov: street art.
Zvažované varianty:
street art street-art streetart
Poslední užití: 17.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14749
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se pop-art se spojovníkem?
Klíčové slovo: pop-art; pop art; popart
Odpověď: Ano, zápis pop-art je naprosto v pořádku a lze jej jistě doporučit jako nejvhodnější, není to však jediná možnost, jak toto slovo psát. Slovníky (SSČ, NASCS, SSJČ) zachycují jen zápis se spojovníkem: pop-art. Tato podoba podle dokladů z korpusu SYN v14 zcela jednoznačně převládá i v uživatelské praxi (bezmála 3 000 dokladů). Vlivem dalších přejatých složených jmen, v nichž druhým členem složeniny je výraz art a jejichž způsob zápisu je značně rozkolísaný (např. land art se píše převážně jako dvě samostatná slova, ale videoart naopak dohromady), doporučuje IJP být tolerantní i k variantním způsobům zápisu pop art (v korpusu téměř 1000 dokladů) a popart (málo časté doklady z internetu).
Zvažované varianty:
pop-art pop art popart
Poslední užití: 17.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14748
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, v jakém rodě je v češtině užívána zkratka ADHD?
Klíčové slovo: ADHD
Odpověď: Iniciálová zkratka ADHD [á dé há dé] je převzata z anglického názvu attention deficit hyperactivity disorder, jenž je do češtiny obvykle překládán jako deficit/porucha pozornosti s hyperaktivitou (viz např. Velký psychologický slovník od P. Hartla a H. Hartlové z r. 2010). Lze ji nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (2012–2026), který ji řadí k rodu ženskému i střednímu. Starší výkladové slovníky tuto zkratku nezachycují. Kolísání mezi dvěma rody je u iniciálových zkratek poměrně běžné (např. HTML, LCD – rod mužský neživotný i střední, LGBT – rod střední i ženský, FBI – rod mužský neživotný i ženský, apod.). Tento jev lze vysvětlit střetáváním dvou tendencí. První z nich je přiřazení zkratky k rodu základového podstatného jména, přičemž v případě cizí zkratky vycházíme z ustáleného překladu. V tomto ohledu je rod zkratky ADHD pravděpodobně motivován obvyklým překladem základového slova disorder podstatným jménem rodu ženského porucha. Na druhé straně však iniciálové zkratky bývají často přiřazovány i k rodu střednímu, a to zejména v případě, kdy není obecně znám jejich původ a význam jednotlivých složek nebo není ustálen překlad názvu, který zastupují. K užití středního rodu může mluvčí v našem případě také navádět rovněž zakončení zkratky ADHD na [é] ve výslovnosti. Obě varianty proto považujeme za náležité. Ve vzorku 120 náhodných výskytů zkratky ADHD v úzu zachyceném v korpusu SYN v14, u kterých lze díky předcházejícímu přídavnému jménu určit jejich rod, převažuje užití v rodě středním: evidujeme 38 výskytů v rodě ženském (např. Daniel má diagnostikovanou ADHD.), 59 v rodě středním (Neléčené ADHD nemusí způsobovat „pouze“ poruchy nálad.) a 23 dokladů, u nichž zamýšlený střední rod předpokládáme, avšak nemůžeme zde zcela vyloučit ani rod mužský (Má čtyřletého syna Honzíka, který trpí extrémním ADHD.).
Poslední užití: 12.9.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ADHD
Jazykový zdroj: Velký psychologický slovník. Hartl, Pavel; Hartlová, Helena. 2010.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ADHD
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky → Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA) → 3 Rod iniciálových zkratek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14747
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Nedávno se moje žena vyjádřila, že z oběda nezbyla jediná haluška. Ohradil jsem se, že se nevyjadřuje jazykově správně. Mám za to, že halušky je pomnožné a že to nejde takto užívat v jednotném čísle. Je to tak?
Klíčové slovo: haluška, halušky
Odpověď: Slovník spisovné češtiny (Praha: Academia 1994) a Akademický slovník cizích slov (Praha: Academia 1995) shodně popisují podstatné jméno halušky jako pomnožné s významem ‚jídlo z růz. těsta (malé noky, nudle, flíčky, šišky ap.)‘, respektive ‚krajový název růz. jídel, zvl. noků, šišek, flíčků, nudlí aj.‘. Aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny naopak uvádí samostatné heslo haluška v jednotném čísle, avšak s poznámkou ‚zpravidla množné‘. K tomuto popisu je nutno říci, že v českém jazyce bývá kromě pomnožných jmen jako takových popisována i množina takzvaných jmen s převahou plurálových tvarů, tedy takových, která se užívají převážně (ne však zcela výhradně) v množném čísle. L. Kroupová v časopise Naše řeč (1985) vymezuje dvě základní skupiny těchto jmen: 1) taková, jejichž jednotné číslo se vyskytuje řidčeji, ale běžně (boty, punčochy, lyže apod.) a 2) taková, jejichž jednotné číslo se vyskytuje (poněkud nebo zcela) zřídka (škubánky). Halušky z tohoto pohledu můžeme zařadit do druhé z uvedených skupin. Jména tohoto typu se významově přibližují podstatným jménům látkovým (jako jsou např. rýže, mouka, maso apod.), ale na rozdíl od nich se pro označení určitého množství hmoty jídla užívají v množném čísle. Aby to nebylo tak jednoduché, máme spoustu dalších názvů jídel, jejichž tvary se sice vyskytují převážně v množném čísle, ale u kterých dosti zřetelně vnímáme význam jednotlivých kusů (těstoviny, krokety, hranolky, fazole apod.). Jednotné číslo nás u takových jmen tedy nepřekvapí, někdy se dokonce může užívat v „látkovém“ významu namísto čísla množného, viz zajímavý dotaz Ondřeje Dufka z r. 2022: Polévka s těstovinou. U názvů různých potravin se míra vnímání jednotliviny může odlišovat na základě tvaru, míry spojitosti či velikosti kousků apod. Pokud jde o jazykovou praxi, v korpusu SYN v13 můžeme najít 24 dokladů, kdy je výraz haluška užit jakožto název jídla v jednotném čísle: usrkával z ní omáčku a tu a tam zuby vylovil po halušce; pronesené slovo slupnout jako halušku; Jakmile haluška vyplave na hladinu, je hotová. Jestliže tedy někdo užije slovo haluška v jednotném čísle, je dobré vědět, že jde o užití málo časté, nikoli však jazykově nenáležité. Na závěr bychom ještě rádi doplnili, že užití toho výrazu, resp. podoba jídla, které je jím označováno, se může regionálně lišit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo haluška
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo halušky
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo halušky
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 1985
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.