Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je přijatelné označovat supervidovanou osobu slovem supervizant, nebo je vhodnější užít opis, tzn. např. supervidovaná osoba. Podoba supervizant se mi objevila v citaci a já přemýšlím, zda ji neopravit.
Klíčové slovo:
supervizant
Odpověď:
Výraz supervizant není frekventovaný, zřídka se ale vyskytuje, a to v odborných textech. V Českém národním korpusu SYN v13 má pouhé 3 výskyty (všechny z jednoho časopisu), více dokladů nalezneme prostřednictvím vyhledávače Google, jehož pomocí lze dohledat přes 600 dokladů, zejména diplomových prací apod. Je třeba však dodat, že tomuto výrazu konkurují (i v odborných textech) opisná vyjádření, např. supervidovaná osoba, supervidovaný jedinec, příp. též substantivizované adjektivum supervidovaný/supervidovaná. Různé formy opisu přitom mají v ČNK SYN v13 vyšší frekvenci. Slovo supervizant tedy není chybné a v citaci textu může zůstat (to se týká především profesních či odborných textů, laické veřejnosti tento výraz nemusí být srozumitelný). Při tvorbě vlastního textu bychom však doporučovali užít spíše noremnější vyjádření, jako jsou opis či substantivizované adjektivum.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V odborném archeologickém textu jsem narazila na slovo provrt (v textu označuje díru v sekeře, kam se nasadí topůrko). Myslím, že se to slovo vůbec neužívá a přemýšlím, zda je v pořádku.
Klíčové slovo:
provrt
Odpověď:
Výraz provrt skutečně nemá vysokou frekvenci, nicméně lze se s ním setkat právě v odborných textech (knihách, diplomových pracích apod.) zabývajících se archeologií, etnografií apod. Na základě dokladů lze soudit, že označuje nejen otvor na sekeře pro nasazení topůrka, ale obecně provrtaný otvor na nejrůznějších artefaktech (srov. např. jantarové knoflíky s typickým provrtem ve tvaru písmene „V”, hřebenová ozdoba do vlasů se středovým provrtem držadla). V odborném textu je tedy užití tohoto slova v pořádku, v textech určených širší veřejnosti by ovšem bylo namístě zvážit jeho vysvětlení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem zaslechl větu: „Z díla je cítit dlouhý vegetální dozvuk.“ V této větě mě zarazilo přídavné jméno vegetální, které mi připadá divné. Nevím, z čeho a jak je odvozeno, a vůbec nevím, jestli je to slovo správné.
Klíčové slovo:
vegetální
Odpověď:
Přídavné jméno vegetální bylo odvozeno příponou -ální od podstatného jména vegetace. Toto slovo zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého s významem ‚rostlinný‘ a uvádí u něj hvězdičku, což znamená, že šlo již v době vzniku tohoto slovníku (1935–1957) o málo užívaný výraz. V současnosti je toto přídavné jméno užíváno také jen velmi zřídka, v SYN v13 lze dohledat 49 dokladů (35 dokladů je ovšem z jedné publikace, a to Lexikon dobrých čajů). Nejde tedy jistě o slovo nesprávné, ale příznakové, v mnoha dokladech nese příznak knižnosti, který je spojen s jeho řídkým užíváním, neobvyklostí.
Poslední užití:
27.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vegetální
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo:
edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď:
Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jsou podoby výrazů uvíznout a uvízlý stále brány jako hovorové? Mám pocit, že se užívají běžněji než podoby uváznout, uvázlý, které uvádějí slovníky (Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého) jako neutrální.
Klíčové slovo:
uvázlý; uvízlý; uváznout; uvíznout
Odpověď:
Ačkoliv Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého označují podoby uvíznout a uvízlý za hovorové (tzn. spisovné, ale objevující se spíše v mluvené komunikaci), dnes se jejich stylové hodnocení podle dostupných dat posunulo a jsou užívány jako neutrální. V ČNK SYNv13, tedy v psaných textech, převažují právě podoby uvíznout, uvízlý (srov. přes 11 000 výskytů podoby uváznout vs. přes 48 000 výskytů podoby uvíznout, 990 výskytů uvázlý vs. přes 6000 výskytů uvízlý, přičemž není rozdíl v jejich užívání napříč různými typy textů).
Zvažované varianty:
uvíznout
uvízlý
uváznout
uvázlý
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo uváznout
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje zeměpisné jméno Kuala Lumpur? Je možné toto jméno ponechat nesklonné?
Klíčové slovo:
Kuala Lumpur
Odpověď:
Dosavadní příručky (Pravidla české pravopisu i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) doporučují první část tohoto zeměpisného jména ponechat nesklonnou a druhou část skloňovat podle vzoru „hrad“ (2. p. Kuala Lumpuru). To je v souladu s výkladem v Internetové jazykové příručce, podle něhož se k mužským jménům řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově zakončení na souhlásku (v češtině typické pro mužský rod) – toto poslední slovo pak skloňujeme. Nicméně v případě zeměpisného jména Kuala Lumpur se v současném úzu vedle popsaného způsobu skloňování prosazuje i nesklonná podoba (v SYN v13 se vyskytuje přibližně v pětině případů), jméno Kuala Lumpur je pak rodu středního. Tato tendence je doložená i u jiných zeměpisných jmen (např. New Hampshire), nesklonné podoby bychom tak nepovažovali za chybné.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.