Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Je přípustné psát proti pomlčka inflační opatření (proti-inflační), nebo je to jedno slovo? A bylo by psaní s pomlčkou chyba?
Klíčové slovo:
protiinflační
Odpověď:
Komponent proti- tvoří první část běžně užívaných přídavných i podstatných jmen, např. protiatomový, protichůdný, protikuřácký, protiústavní, protihráč, protislužba, protiútok. Jako jedno slovo doporučujeme psát i přídavné jméno protiinflační.
V některých textech se psaní se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) objevuje (ne-lidský, pseudo-věda, proti-vládní), autoři se patrně snaží tímto zápisem první část výrazu zdůraznit. Spíše než o chybě je vhodné mluvit o nestandardním způsobu psaní, pro běžné texty takový způsob nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
protiinflační
proti-inflační
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Respektování tradice
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit. Od raný feudalismus odvozuju raněfeudální. Píše se to vždy dohromady (raněfeudální), nebo bych mohla psát i zvlášť: raně mezera feudální?
Klíčové slovo:
raně feudální; raněfeudální
Odpověď:
Mýte pravdu, že platné pravidlo o psaní složených přídavných jmen říká, že je-li základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ně (-sko, -cko, -ově) podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme adjektivum dohromady, např. trestní právo – trestněprávní, stejně tak tedy raný feudalismus – raněfeudální.
U složených přídavných jmen se složkou raně, pozdně (feudální, barokní, gotický) se však vedle toho respektuje i tradiční, vžitý způsob psaní – je proto možné chápat tento termín i jako slovní spojení příslovce a přídavného jména a psát slova zvlášť: raně feudální (obdobně třeba i raně gotický, pozdně barokní, vrcholně renesanční). Jednoznačnou převahu psaní výrazů tohoto typu zvlášť dokládají i příklady z Českého národního korpusu. Přídavné jméno odvozené od spojení raný feudalismus není příliš frekventované – zápis raně feudální je doložen 43×, přídavné jméno raněfeudální není zachyceno vůbec. Pro srovnání: raně gotický má více než 2000 dokladů, raněgotický jen 9. Psaní dohromady rozhodně není chybné, ale je v praxi výrazně méně využívané.
Zvažované varianty:
raněfeudální
raně feudální
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.3 – Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nechci ve svém textu při výčtu možností psát číslice, ale chci volit slovní vyjádření. Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)? Co byste mi doporučili?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Můžete si vybrat. Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím vyšší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. Je-li v textu více položek, je vhodné je zapisovat stejně (tzn. buď všechny dohromady, nebo všechny zvlášť). V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Pokud byste se při rozhodování chtěl řídit tím, co je v praxi běžnější, je možné porovnat údaje z Českého národního korpusu. Spřežka zaprvé je v korpusu SYN v14 zachycena 28 769×, psaní zvlášť (za prvé) je o něco běžnější, je doložena téměř 37 700× (celkový počet dokladů je 37 845, ale v něm je zhruba 100 příkladů, které se netýkají výčtu, např. za prvé pololetí, za prvé republiky).
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
8.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „V posledním půlroce jsem absolvoval rekvalifikační kurz.“ Máme psát půl roce, nebo půlroce?
Klíčové slovo:
půlrok
Odpověď:
Přestože lze zvolit i psaní zvlášť, doporučujeme užít zápis dohromady: v posledním půlroce. Podstatným jménem půlrok můžeme vyjádřit jak význam ‚pololetí‘ (poslední půlrok ve škole byl nabitý zážitky), tak jakékoli období šesti měsíců (před půlrokem odjeli do zahraničí). Výraz půlrok najdeme v Internetové jazykové příručce i ve výkladových slovnících češtiny. Spřežka půlrok se užívá běžně, v korpusu SYN v14 je 46 600 dokladů.
Zvažované varianty:
půlroce
půl roce
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V propozicích soutěže mám text: Své přihlášky můžete posílat odteď až do 20. dubna. Je vhodné použít slovo odteď a můžu ho psát jako jedno slovo, nebo by to mělo být od teď?
Klíčové slovo:
odteď; od teď
Odpověď:
Příslovce od teď (v podobě psané zvlášť) zachycuje Slovník spisovné češtiny, neuvádí u něj žádný stylový příznak. V uvedené větě je možné užít jak psaní zvlášť od teď, tak spřežku odteď. Obě možnosti jsou v pořádku. Starší slovníky spřežku odteď nezachycují, prosadila se nověji analogicky podle spřežky doteď (příslovce doteď psané dohromady zachycuje už SSJČ). Výraz odteď je uveden v Internetové jazykové příručce. Doklady z ČNK ukazují, že zápis dohromady (odteď) v praxi výrazně převažuje – v korpusu SYN v14 je 5752 dokladů, zatímco psaní zvlášť (od teď) bylo užito 2180krát.
Zvažované varianty:
odteď
Poslední užití:
7.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
od teď
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu diplomové práce z oboru zemědělství a autor zde používá namísto odklízení výraz odkliz (hnoje).
Klíčové slovo:
odkliz
Odpověď:
Slovníky výraz odkliz s významem z oboru zemědělství nezachycují. Starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého) uvádějí u slova odkliz význam z oboru hornictví (‚místo, kde se nerost n. hornina dobývá povrchově; odstranění vrstev uložených nad horninou; odkrývka), novější slovníky jej neobsahují vůbec. Stejně tak jej nenalezneme ani ve starším Naučném slovníku zemědělském. Když však nahlédneme do úzu, zdá se, že se v oboru zemědělství v současnosti používá. Český národní korpus (SYN v14) obsahuje přibližně 300 dokladů, z nichž převážná většina výskytů pochází z časopisu Zemědělec. Na internetu pak lze toto slovo dohledat na webech společností nabízejících příslušné technologie, ale rovněž na webech výzkumých institucí. V případě diplomové práce v daném oboru bychom jej tedy považovali za náležitě užité.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V oficiální zprávě se mi objevilo spojení „v nastanuvších střetech“. Je slovo navstanuvších v pořádku?
Klíčové slovo:
nastanuvší; nastavší
Odpověď:
Výraz nastanuvších je utvořen chybně – přídavné jméno vytvořené od přechodníku slovesa nastat by mělo mít podobu nastavší. Nicméně i správně vytvořený výraz nastavší hodnotíme jako knižní a v oficiální zprávě tudíž stylově příznakový. Vhodnější by bylo užít přídavné jméno nastalý, které zachycuje i Slovník spisovné češtiny, nebo použít opis pomocí vedlejší věty: ve střetech, které nastaly.
Zvažované varianty:
nastalý
nastavší
nastanuvší
Poslední užití:
1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Může se [pastyňák] psát s y?
Klíčové slovo:
pastinák
Odpověď:
Český název rosliny Pastinaca sativa je podle všech slovníků češtiny i Internetové jazykové příručky jedině pastinák (s výslovností [pastynák]. Náležitá podoba je tedy s „i“ a „n“ (nikoli ň). Tu doporučujeme užít.
V běžných neformálních komunikačních situacích se s výslovností [ň] setkáváme, ale frekvenci nemůžeme zjistit. V psaných textech podle dokladů z korpusu SYN v14 jednoznačně převažuje doporučovaná podoba pastinák (1803 dokladů). Relativně častá je i varianta pastiňák (263 dokladů). V korpusu je 9x zachycena i podoba pastyňák a 3 pastynák.
Zvažované varianty:
pastiňák
pastyňák
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Odvozuje se od slova betlém slovo betlemářství, nebo betlémářství?
Klíčové slovo:
betlemářství; betlémářství
Odpověď:
Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny uvádějí obě možnosti: betlemářství i betlémářství. Varianta bez krácené samohlásky (betlémářství) se prosadila vlivem uživatelské praxe a podle dokladů z korpusu SYN v 14 je zhruba dvakrát frekventovanější než betlemařství. Starší Slovník spisovného jazyka českého však doporučoval jen podobu betlemářství.
Zvažované varianty:
betlemářství
betlémářství
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli se od slova betlém (s é) odvozuje slovo betlemář, nebo betlémář. Jsem členem sdružení, které vydává časopis Betlémy a betlemáři. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
betlemář; betlémář
Odpověď:
Nejnovější jazykové zdroje (Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny) uvádějí obě možnosti: betlemář i betlémář. Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Varianta bez krácené samohlásky (betlémář) se prosadila vlivem uživatelské praxe a podle dokladů z korpusu SYN v 14 v textech výrazně převažuje.
Starší slovníky (např. Slovník spisovného jazyka českého) však doporučovaly jen podobu betlemář. Není vyloučené, že název Betlémy a betlemáři byl zvolen proto, že časopis začal vycházet v době, kdy se doporučovala jen podoba s krátkým e.
Zvažované varianty:
betlemář
betlémář
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.