Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #47, Český národní korpus. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/66, položky: 1-20/1307
Stav:
#14740
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je možná v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo: e-kniha
Odpověď: Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití: 9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo e-kniha
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14734
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pořádku spojení bodovaný řidič ve smyslu ‚řidič, který dostal trestné body‘.
Klíčové slovo: bodovaný
Odpověď: Sloveso bodovat ve významu ‚trestat řidiče motorového vozidla bodovým hodnocením za spáchání přestupku nebo trestného činu v silničním provozu‘ uvádí budovaný Akademický slovník současné češtiny, přičemž toto sloveso hodnotí jako kolokviální vyšší, tzn. že jde o výraz, které lze použít ve spisovném textu, v němž působí méně formálně. Mezi příklady uvádí také užití přídavného jména bodovaný: „spáchat bodovaný přestupek“. V Českém národním korpusu se spojení „bodovaný řidič“ vyskytuje v 607 dokladech, zejména z publicistiky. Uvedené přídavné jméno by tedy mělo být srozumitelné, jen méně formální.
Poslední užití: 30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo bodovat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14732
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Již dlouhá léta se v rodině přeme, jaká je správná forma průpovídky o Mohamedovi a hoře. Je to „když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře“, nebo naopak „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“?
Klíčové slovo: Mohamed; hora
Odpověď: Dotazovaný frazém zachycuje Slovník spisovného jazyka českého, a to ve formě „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 má toto vyjádření význam ‚když nepřijdeš ty za mnou (aby ses mi omluvil, nabídl svůj návrh ap.), musím (ustoupit n. se ponížit a) přijít já za tebou‘. Daný obrat použil Francis Bacon ve své eseji O odvaze (Of Boldness) v roce 1597 a zároveň se jedná o orientální anekdotu, která odkazuje k nesplněnému proroctví z koránu a byla písemně zaznamenána v roce 1611. Uvedená podoba frazému je navíc v souladu se zákonitostmi našeho světa – hora je ze své podstaty nepohyblivá, a proto se Mohamed musí vydat k ní. Na druhou stranu Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 zachycuje také variantu frazému s opačným pořadím účastníků děje „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“ a s významem ‚i když jeden člověk má mnohem větší váhu a význam, přesto moudře ustoupí, sleví ze své hrdosti ap. a vychází vstříc, popř. přímo navštíví druhého člověka, protože ten je tvrdohlavý, příliš pyšný n. domýšlivý a neschopný ústupku‘. Její původ slovník spojuje (opět) s proroctvím zachyceným v koránu. V tomto případě odráží pohyb hory k Mohamedovi určitou absurditu situace. Data z Českého národního korpusu ukazují, že se v dnešních textech objevují obě podoby frazému. V databázi SYN v10 lze nalézt 47 případů užití varianty když nejde hora k Mohamedovi… Naproti tomu varianta když nejde Mohamed k hoře… je doložena celkem 81 výskyty. Užití frazému v situacích, kdy ten, kdo je nějakým způsobem významnější či výše postavený, vychází vstříc někomu méně významnému, níže postavenému, je tedy běžnější.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14716
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: V jakém rodě je v češtině užívána obranná technika krav maga?
Klíčové slovo: krav maga
Odpověď: Z mnohých dokladů není rod pojmenování zřejmý (např. krav maga není sport, ale příprava na boj zblízka na život a na smrt). Autoři často užívají nominativ jmenovací a shodu (ve tvaru predikátového slovesa) s opěrným podstatným jménem (např. izraelský systém krav maga k nám přišel teprve před několika lety, izraelské bojové cvičení krav maga, zrodila se technika krav maga, shrnuje, co jí kurz krav maga přinesl, sebeobrana krav maga se stala nezbytnou součástí dne). Z příkladů užití je evidentní, že pojmenování se užívá buď jako nesklonné podstatné jméno středního rodu, tj. to krav maga, bez toho krav maga (např. krav maga vzniklo v Izraeli, studenti, kterým krav maga pomohlo), nebo (vzhledem k zakončení druhého slova názvu na -a) jako jméno ženského rodu s první částí nesklonnou, druhou skloňovanou podle vzoru „žena“, tj. ta krav maga, bez té krav magy atd. (např. krav maga je založena na intuitivních lidských reakcích ve stresující bojové situaci, instruktor krav magy, krav magu zvládnou zájemci všech věkových kategorií, v krav maze nejde jen o fyzickou sílu, zásadní rozdíl mezi krav magou a bojovými sporty). Obě dvě možnosti, jak s tímto názvem zacházet v textu, jsou proto uvedeny i v Internetové jazykové příručce.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo krav maga
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14713
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: K jakému vzoru patří slovo most? Je možné užít vazbu o mostě, nebo jen o mostu?
Klíčové slovo: most
Odpověď: Obecné podstatné jméno most patří do skupiny skloňovaných v souladu se vzorem „hrad“. Tato skupina je různorodá v tvarech 6. pádu jednotného čísla – jak uvádí Internetová jazyková příručka (IJP), část „má v 6. p. j. č. koncovku u, část má původní koncovku ě(e), u některých pak lze užít koncovky obě, tj. u/ě(e)“. Starší Slovník spisovného jazyka českého pro tento tvar uvádí jen koncovku -ě, ostatní slovníky tento údaj neobsahují. IJP ve výkladu dále vysvětluje, že „[d]istribuce koncovek u/ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen ve funkci příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka ě(e). Ve funkci předmětu mívají táž podstatná jména koncovku u“. To je i případ mostu. Celkový poměr tvarů 6. p. j. č. mostě a mostu je v korpusu ČNK SYN v10 přibližně 9 : 1. Podíváme-li se však na jednotlivá předložková spojení, ukazuje se, že tvoří tři skupiny. První představují předložky na a po, které se pojí zřetelně častěji s tvarem mostě, a to přibližně v poměru 13 : 1 (Nad Dunajem na mostě SNP přistálo UFO; přejdete po mostě potok a narazíte na žlutou). Druhá skupina je tvořena předložkami v a při, u nichž je poměr obou tvarů prakticky vyrovnaný (Muž propadl mezerou v mostě; přeložky inženýrských sítí, které jsou v mostu uloženy; Při mostě přes říčku stojí socha sv. Jana Nepomuckého; výhodná poloha na staré středověké komunikaci při mostu přes Chrudimku). Tyto dvě skupiny mají společné to, že ve větě fungují až na okrajové výjimky jako příslovečné určení místa. Poslední skupinou jsou výskyty s předložkou o, tvořící předmětová doplnění, u nichž naopak převažuje tvar mostu přibližně v poměru 2 : 1 (O mýtu lze také hovořit jako o mostu mezi intelektem a emocí; jsou dochovány zprávy o mostu částečně dřevěném). Celkově lze tedy říct, že podstatné jméno most lze v 6. p. j. č. užívat jak ve tvaru mostě, tak ve tvaru mostu, a to ideálně s ohledem na syntaktickou funkci a předložku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v10

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14712
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nejasná životnost, kolísání
Konkrétní dotaz: Volám z nakladatelství, kde právě připravujeme knihu o rybách. V textu se objevuje označení speciální rybářské nástrahy smáček a nejsme si jistí, jaký tvar zvolit množném čísle: smáčci nebo smáčky.
Klíčové slovo: smáček
Odpověď: Současné výkladové slovníky ani Internetová jazyková příručka slovo smáček zatím neuvádějí. Starší Příruční slovník jazyka českého však zachycuje podobu smaček, kterou definuje jako ‚rybu z čeledi Ophidiidae‘ a Velký rybářský slovník doplňuje, že je tato ryba s úhořovitým tělem oblíbenou živočišnou nástrahou, která se užívá při mořském rybolovu. Zdá se tedy, že pojmenování umělé nástrahy, dnes již běžně užívaného v podobě smáček, vzniklo přenesením názvu této ryby,. Takový přenos pojmenování živočicha na věc, která jej připomíná, je v češtině poměrně obvyklý, srov. např. holub ‚střelecká pomůcka‘, kůň ‚věc připomínající koně‘, beránek ‚mraky tvaru beránka‘ ad. Podobná pojmenování se namnoze užívají jak v rodě mužském životném, tak neživotném, přičemž kodifikace tuto dvojí možnost připouští. Stejným způsobem doporučujeme zacházet i s výrazem smáček. V 1. pádu množného čísla tak lze tuto rybářskou nástrahu (v souladu s územ) označovat smáčci i smáčky.
Poslední užití: 29.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo smaček
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvarosloví – podstatná jména → Životnost podstatných jmen
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14711
Užití:
0 0 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Dnes jsem v rádiu slyšel spojení atentát na Šinzóa Abeho. Je ten tvar jména správně? Má se vůbec tohle jméno skloňovat?
Klíčové slovo: Šinzó Abe
Odpověď: Stručná odpověď by mohla znít: Ano, uvedený tvar jména japonského premiéra je správný. Pro podrobnější odpověď je třeba vysvětlit, jak se takový typ jména dá skloňovat. Vychází se především ze zakončení ve výslovnosti. Máme zde tedy dva typy jmen: rodné jméno Šinzó, které končí na -ó [ó] a příjmení Abe, které končí na -e [e]. Jména zakončená na [ó] se v češtině obvykle skloňují podle vzoru „pán“ a pádové koncovky se přidávají za celé jméno, viz např. Szabó [sabó], Rousseau [rusó] – 2. p. Szabóa, Rousseaua. Můžeme sice narazit i na tvar 2. či 4. p. Šinza, takové případy jsou ale méně časté – v korpusu SYN v11 lze nalézt 271 výskytů podoby Šinzóa, ale jen 72 výskytů podoby Šinza. Pokud navíc pomineme frekvenci, jsou koncovky za celým jménem pro čtenáře či posluchače výhodné, protože pak můžou snáz odvodit základní podobu jména. Koncová hláska se totiž běžně odtrhává u jmen zakončených na krátké [o]: Hugo, Romeo – 2. p. Huga, Romea, takže by si uživatelé mohli snadno pomyslet, že tvar 2. p. Šinza je odvozen od jména *Šinzo, a ne Šinzó. Příjmení Abe je ve výslovnosti zakončené na [e], takže máme hypoteticky dvě možnosti. Můžeme jméno skloňovat podle vzoru „pán“ a koncovky přidávat místo odtrženého -e: 2. p. Aba. Tento způsob se ale uplatňuje spíše u jmen známějších, u kterých lze lépe odvodit základní podobu jména (např. Goethe – 2. p. Goetha). U orientálních jmen, jako je právě japonské jméno Abe, se používá převážně tzv. zájmenné skloňování: 2. p. Abeho, 3. p. Abemu atd. Proto je spojení atentát na Šinzóa Abeho gramaticky v pořádku. K tomu je však třeba ještě doplnit, že první jména v pořadí (obvykle fungující jako rodná jména), která jsou zakončena jinak než na souhlásku nebo na -a, občas zůstávají ve spojení s dalším jménem (především příjmením) nesklonná. Takže správná by byla i varianta 4. p. atentát na Šinzó Abeho. Podstatné je především to, aby alespoň z jedné části jména byl rozeznatelný pád, a tedy větněčlenská funkce jména ve větě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] → 4 Jména zakončená ve výslovnosti na [ó] (typ Szabó, Miró, Rousseau, Vandeloo, Daa, Boo, Króo, Waugh, Shaw, Law, Basedow, Bülow, Malraux, Carpeaux)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [e], [é] → 1. 1 Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑e (typ Goethe, Tille, Dante, Jorge, Rjúnosuke, Croce, Nietzsche, Miškeje, E, Cche)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14708
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce se uvádí, že jméno Gobi se užívá jak v rodě středním, tak v rodě ženském. Kterému máme dát přednost?
Klíčové slovo: Gobi
Odpověď: Gobi je poušť, která se rozkládá na území Číny a Mongolska. Starší příručky jsou v určení rodu výrazu Gobi nejednotné. Slovník spisovného jazyka českého, SSJČ (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny, SSČ (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) řadí toto jméno k rodu střednímu, kdežto Pravidla českého pravopisu, PČP (1993) i k rodu ženskému. Internetová jazyková příručka (IJP) při svém vzniku (2004–2008) vycházela především z PČP, a proto má stejnou rodovou charakteristiku jako PČP. Zeměpisná jména zakončená ve výslovnosti na [i], v psané na -i nebo v menší míře na -y, náleží převážně k rodu střednímu, např. Bali, Capri, Fidži, Haiti, Mali, Miami, Nairobi, Soči, Tbilisi, Calgery, Jersey [džerzi], Sydney [sidny] (stranou ponecháváme pomnožná jména jako Andy, Kordillery, Maledivy atp.). Jen výjimečně jsou tato jména jak rodu středního, tak ženského. To platí podle IJP i PČP nejen pro výraz Gobi, ale i pro Mississippi a Missouri, pokud označují řeku. V případě, že pojmenovávají stát, jsou rodu středního. U posledních dvou jmen se slovníky, co se týče rodu, však rozcházejí. SSJČ u výrazu Missipppi uvádí u obou významů rod střední (Missouri v něm chybí), SSČ, 1. i 2. vydání, v hesle Mississippi u označení řeky zmiňuje rod střední i ženský, u jména státu rod střední, u Missouri je v 1. vydání překvapivě u obou významů jen rod střední (nečekané je to proto, že obě hesla jsou umístěna bezprostředně pod sebou), ve 2. vydání už je toto heslo zpracováno stejně jako heslo Mississippi v obou vydáních SSČ. Nahlédli jsme do korpusu SYN v13, abychom zjistili, zda rodové určení, které najdeme v IJP u jmen Gobi, Mississippi a Missouri, se uplatňuje i v praxi. Vzhledem k tomu, že všechny výrazy jsou nesklonné, lze u nich rod nejlépe zjistit podle podoby přívlastku, nebo přísudku. Zvolili jsme první možnost a vyhledali jsme všechna spojení přídavných jmen s příslušným jménem podstatným. Všechny doklady jsme ručně vytřídili a ponechali jen relevantní. U spojení přídavných jmen s podstatným jménem Gobi jsme získali 144 dokladů a z nich jen v 6 spojeních je přídavné jméno užito v rodě středním. Z toho je zřejmé, že v praxi jednoznačně převažuje rod ženský, patrně vlivem výrazu poušť. To se promítlo i do názvu chráněné oblasti, jež zní Velká Gobi. Ze 141 dokladů na spojení přídavných jmen s podstatným jménem Mississippi se jich 72 vztahuje k pojmenování řeky a rod střední se nevyskytl ani jednou. V 69 případech jde o označení státu, z toho 65× je toto jméno rodu středního a jen 4× ženského. Ze 129 dokladů na spojení přídavných jmen a podstatného jména Missouri připadá 120 dokladů na označení státu a jen v 7 je přídavné jméno rodu ženského, pouze v 9 jde o pojmenování řeky, z toto 7× v rodě ženském. Na základě dokladů získaných z korpusu SYN v13 je zřejmé, že v případě jména Gobi rodová charakteristika v IJP již neodpovídá současné praxi, proto jsme heslo upravili a také hesla Mississippi a Missouri, pokud tato jména označují řeku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN V13
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14706
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: střední rod
Konkrétní dotaz: Jak mám skloňovat název města Jajce? Na internetu jsem se setkala s různými koncovkami: v Jajce, v Jajci, dokonce i v Jajcích. Co je správně?
Klíčové slovo: Jajce
Odpověď: Jajce (v srbské cyrilici Јајце) je město nacházející se v Bosně a Hercegovině. Název dostalo nejspíš podle své polohy na kopci, který tvarem připomíná vejce. Ve výchozím jazyce má dané slovo tvar jednotného čísla a tak je také převážně užíváno i v češtině. V databázi Českého národního korpusu (SYN v11) najdeme 260 výskytů zeměpisného jména Jajce, jež je většinou v jednotném čísle a je pravidelně skloňováno podle vzoru „moře“. Z analyzovaného souboru v tomto směru vybočují pouze tvary 6. p. j. č. v Jajce (16 výskytů), které naznačují buď o tom, že pisatelé dané jméno považovali za nesklonné, nebo mylně usuzovali na výchozí tvar *Jajka, který se velmi ojediněle objevuje v internetových textech; a tvary 2. p. mn. č. z Jajců (3 výskyty) a 6. p. mn. č. v Jajcích (2 výskyty), přičemž v prvním případě zmíněná užití pocházejí z téže zprávy, v tehdejší době jen lehce pozměňované médii, která danou informaci vzájemně přebírala. S ohledem na doložený úzus a morfologické charakteristiky jména Jajce vám proto doporučujeme skloňování podle vzoru „moře“, podoba 6. p. bude tedy v Jajci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 169
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14703
Užití:
0 0 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Slyšela jsem, že pokud je slovo kolo užito ve významu ,bicykl‘, je správný tvar 6. pádu množného čísla kolách a u ostatních významů tvar kolech. Je to pravda?
Klíčové slovo: kolo
Odpověď: Třebaže se tvar kolách, a to v naprosté většině tehdy, jestliže je výraz kolo užit právě ve významu ,bicykl‘, v úzu občas vyskytuje, není kodifikován. Podstatné jméno kolo se zcela pravidelně skloňuje podle vzoru „město“, a proto je náležitý pouze tvar kolech, a to bez ohledu na to, zda jde o jízdní kolo, kolo od auta, kolo na vodě, závodní okruh či část utkání. Koncovka -ách se uplatňuje pouze u zdrobněliny kolečko, 6. p. množného čísla zní kolečkách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kolo
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 54

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14702
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo: folklorní; folklórní
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější. Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní folklórní
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14701
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo: folklor; folklór
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor folklór
Poslední užití: 14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14696
Užití:
0 0 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: V médiích občas vídám slovo scenárista zapsáno s dlouhým é, tzn. scénárista. Zajímalo by mě, zda je tato podoba možná, nebo ne a proč.
Klíčové slovo: scenárista
Odpověď: Slovo scenárista je jméno konatelské odvozené příponou cizího původu -ista od slova scénář. Při tomto způsobu odvozování se v některých případech krátí kmenová samohláska, srov. finále – finalista, kánoe – kanoista, tympán – tympanista, gymnázium – gymnazista (ale na druhé straně jsou slova, u nichž se kmenová samohláska nekrátí, např. portrét – portrétista, kariéra – kariérista, memoáry – memoárista, stáž – stážista). Ke krácení došlo v minulosti též při odvozování slova scenárista (v PSJČ je dokonce zachycena podoba scenarista), které se paralelně projevilo též při odvozování slov příbuzných (scenáristika, scenáristický). Je pravda, že v současných (a to i korigovaných) textech se můžeme se zapsanou délkou u písmena é ve zmíněných výrazech setkat. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, konkrétně do SYN v12, zjistíme, že tyto dosud nekodifikované podoby, tzn. scénárista, scénáristický, scénáristika (i odvozené scénáristka, scénáristicky), zde mají v průměru zastoupení přibližně okolo 10 %. Například podoba scenárista zde má výskytů (přibližně 86 %) a scénárista 8 457 výskytů (přibližně 14 %), zatímco scenáristika 7 661 výskytů (přibližně 93 %) a scénáristika jen 164 výskytů (7 %). V rámci korpusu se lze podívat na zastoupení sledovaného jazykového prostředku v rámci jednotlivých časových období, podoby s dlouhým é se přitom vyskytují nejvíce mezi lety 2006 a 2013. Z toho lze vyvodit, že výskyt podob s dlouhým é v textech zachycených v korpusu nemá v posledních letech rostoucí tendenci. Pro zrovnoprávnění těchto podob v kodifikaci nehovoří jednoznačně ani výslovnost jednotlivých výrazů. Pokud by byla výslovnost sledovaných výrazů většinově s dlouhým [é], dávalo by dobrý smysl zachytit tuto délku též v podobě psané. Nicméně z mluvených záznamů mediálních textů dostupných v databázi Newton Media je patrné, že se v úzu vedle výslovnosti dlouhé [scénárista] vyskytuje rovněž výslovnost krátká [scenárista], která je u některých sledovaných výrazů dokonce převažující (např. [scenáristycki]). Na druhou stranu je nutno podotknout, že výraz scenárista (a další příbuzné výrazy) je známým korektorským případem. Obsahují jej interní pravidla pro úpravu textů různých redakcí, upozorňují na něj různé korektorské weby a v minulosti i sami pracovníci ÚJČ (např. v rubrice Nenechte se zmást, která je součástí publikace Čeština nově od A do Ž). Z tohoto úhlu pohledu není průměrný 10% výskyt podob s dlouhým é v korigovaných textech v ČNK zase tak zanedbatelný. Sice bychom stále byli v hodnocení těchto pravopisných variant opatrní a nestavěli bychom je na stejnou úroveň jako pravopisné podoby s krátkým e, nicméně určitá míra tolerance (s přihlédnutím k míře formálnosti a oficiálnosti textu) je zde jistě namístě.
Zvažované varianty:
scenárista scénárista
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14695
Užití:
0 0 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, jaké písmeno se píše ve spojení lei/ydenská láhev: měkké i, nebo tvrdé y?
Klíčové slovo: leidenská láhev; leydenská láhev
Odpověď: Abychom mohli odpovědět na výše položenou otázku, je třeba nejdříve znát odpověď na to, jaký je správný zápis jména nizozemského města, od něhož bylo přídavné jméno odvozeno. Pravidla českého pravopisu i Slovník spisovné češtiny zachycují podobu Leiden. To je v souladu s doporučením publikace Jména Evropy, kterou vydal Český úřad zeměměřický a katastrální a která má standardizační charakter, tzn. že podoby zde zachycené jsou pro určité instituce (např. ministerstva) závazné. V této publikaci je navíc uvedena informace, že se v historických kontextech objevuje rovněž podoba Leyden. Tato podoba odpovídala staršímu nizozemskému pravopisu, dnes se s ní přitom navíc setkáváme např. v angličtině (ve francouzštině se pak užívá podoba Leyde). V češtině se však ujala novější pravopisná podoba Leiden, jak o tom svědčí data z Českého národní korpusu SYN v13. S podobou Leyden se v korigovaných textech zachycených v Českém národním korpusu setkáme také, nicméně právě v historický kontextech (srov. [s]větový šampionát […] v nizozemském Leidenu vyvrcholí v sobotu 21. října x [m]ěsto Leyden se ve druhé polovině 16. století stalo baštou kalvinistů). Přídavné jméno odvozené od jména Leiden má podobu leidenský. Tuto podobu ostatně doporučují také Nový akademický slovník cizích slov i starší Slovník spisovného jazyka českého (ten však s poznámkou, že se dříve psalo leydenský). Oba slovníky mezí příklady zahrnují pojem z fyziky leidenská láhev (‚typ elektr. kondenzátoru ve tvaru skleněné nádoby‘). Proto je vcelku překvapivé, že se v korigovaných textech setkáváme s oběma podobami, a to celkem vyrovnaně (leidenská láhev má 66 dokladů, leydenská láhev 69 dokladů). Primárně bychom doporučovali užívat pravopisnou podobu, která odpovídá nové a užívané pravopisné podobě názvu nizozemského města, tzn. leidenská láhev. K zápisu leydenská láhev bychom však byli tolerantní, protože změna v pravopisu nevychází z českého jazykového prostředí. Závěrem bychom chtěli poukázat na to, že se v daném sousloví ukrývá ještě jedna potenciální pravopisná otázka, a to zda psát láhev nebo lahev. Podle současné kodifikace je možné užívat obě podoby, v Internetové jazykové příručce se přitom v hesle leidenský uvádí, že lze psát leidenská láhev i leidenská lahev. Na základě dat z Českého národního korpusu SYN v13 můžeme konstatovat, že v úzu převažuje zápis s čárkou nad písmenem a, tzn. leidenská láhev. Lze tak předpokládat, že tento zápis nevzbudí u čtenáře nežádoucí pozornost.
Zvažované varianty:
leidenská láhev leydenská láhev
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14673
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak se říká člověku, který chová dravce a předvádí je například na základních školách nebo v rámci různých historických slavností? Mohl by to být sokolník, ale co když má třeba orla nebo sovu? Ptáčník chytá pěvce a prodává je na trhu. Ornitolog je široký pojem, ten se zabývá ptáky obecně. Jaký výraz je tedy vhodný?
Klíčové slovo: sokolník
Odpověď: Vhodným výrazem je skutečně sokolník, a to bez ohledu na to, jaký druh dravého ptáka tento člověk chová. V tomto ohledu bohužel výkladové slovníky nezachycují realitu v její úplnosti a dané slovo definují poněkud úzce. Příruční slovník jazyka českého například výslovně uvádí, že sokolník je myslivec, který chová a cvičí sokoly k lovu. Slovník spisovného jazyka českého tvrdí totéž. Teprve novější Slovník spisovné češtiny zmiňuje, že jde o myslivce, který cvičí a používá k lovu jestřáby a káňata (původně sokoly), ani tento výčet ale není úplný. Sokolník tedy může chovat a cvičit skutečně jakékoli dravé ptáky, včetně sov a orlů. Pro úplnost uveďme, že ornitolog je odborníkem v odvětví ornitologie (odvětví zoologie zabývající se studiem ptáků), nemá ale nic společného s myslivostí, což je činnost zabývající se chovem, ochranou a lovem zvěře. A ptáčník je podle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny skutečně někdo, kdo chytá, lapá (drobné) ptáky na prodej nebo pro zábavu. Slovník spisovného jazyka českého rovněž uvádí, že dříve se tento výraz používal pro obchodníka s ptáky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sokolník
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sokolník
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: září 2020.
Kde popsáno: rubrika Zajímavé dotazy na webu ÚJČ.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14664
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: Jaké je gramatické číslo obce Řepiště na Frýdecko-Místecku? V Internetové jazykové příručce uvádíte pouze tvary jednotného čísla, ale místní zase používají pouze číslo množné. Je tedy správně to Řepiště, ta Řepiště, nebo dokonce ty Řepiště?
Klíčové slovo: Řepiště
Odpověď: Název obce Řepiště nezachycují s výjimkou knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku žádné jazykové příručky. Zmíněná kniha je primárně věnována původu místních jmen, u Řepiště uvádí, že je odvozeno z obecného jména řepiště, což je ‚místo, kde se pěstuje řepa‘. Od původu je tedy jednotné číslo náležité, nicméně autoři knihy dodávají, že se užívá pouze ve vzdálenějším okolí. U místního úzu uvádí jako základní podobu ty Řepiště. Když nahlédneme do korpusu SYN v11, zjistíme, že se užívají jak tvary jednotného, tak tvary množného čísla, přičemž množné číslo je obvyklejší v regionálním tisku, nicméně proniká i do tisku celostátního: např. pro 6. p. je doloženo 121 výskytů tvaru j. č. Řepišti (z toho 56 výskytů, tj. 41 %, v regionálním tisku) a 478 výskytů tvarů mn. č. Řepištích (z toho 388 výskytů, tj. 81 %, v regionálním tisku). Za náležité proto považujeme jak tvary jednotného čísla (to Řepiště), tak tvary čísla množného (ta Řepiště; podoba ty Řepiště má své místo pouze v nespisovných, neformálních textech). Ostatně není náhodou, že u jména sousedící obce Sedliště jsou rovněž přípustné tvary obou čísel.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Řepiště
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13
Jazykový zdroj: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Řepiště

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14663
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Máme psát street art jako dvě samostatná slova? Nebo to má být stejně jako pop-art, tedy se spojovníkem: street-art? Nebo ještě jinak?
Klíčové slovo: street art; streetart; street-art
Odpověď: Způsob psaní přejatých složených podstatných jmen, jejichž druhou složkou je výraz art, není bohužel jednotný, a to ani češtině, ani v angličtině, z níž tato slova obvykle přejímáme. Vedle možností, které zmiňujete (tedy psaní dvou samostatných slov nebo zápisu se spojovníkem), se někdy takováto pojmenování píšou i dohromady. Poměrně často bývají užívány všechny tři možnosti zápisu, obvykle ovšem s různou frekvencí. S ohledem na neustálenou podobu nelze žádnou z variant považovat za chybnou. Některé z výrazů se složkou art najdete v Internetové jazykové příručce. V ní je jako základní užita nejfrekventovanější varianta, druhé dvě jsou uvedeny v kolonce „lze i“ jako rovněž možné. U takovýchto neustálených výrazů doporučujeme (např. při korekturách nebo redakci textů) být tolerantní i k možnosti, kterou bychom sami nezvolili, v jednom textu však není vhodné různé možnosti zápisu střídat. Na rozdíl od pojmu pop-art, u něhož je vžitý zápis se spojovníkem, u street artu podle dokladů z Českého národního korpusu jednoznačně převažuje psaní dvou samostatných slov. Varianta street art je v korpusu SYN v13 doložena 2 341 záznamy; psaní dohromady streetart je zachyceno 702krát, varianta street-art jen 127krát.
Zvažované varianty:
street art street-art streetart
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14661
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Můžeme v českém textu použít pro [krambl], tedy dezert z ovoce a drobenky, počeštěný zápis krambl, nebo máme raději ponechat původní podobu crumble?
Klíčové slovo: crumble, krambl
Odpověď: Pravopisná podoba názvu anglického dezertu s výslovností [krambl] není v češtině ustálená, výraz zatím není zcela zdomácnělý, přestože jeho obliba roste. V Českém národním korpusu i na internetu zatím převažují doklady původního zápisu crumble (v korpusu SYN v13 je 432 záznamů). Postupně se však prosazuje také počeštěná pravopisná podoba krambl, skloňovaná podle vzoru „hrad“, např. ovocný krambl; i tak tradiční záležitost, jako je drobenka, získá v kramblu úplně nový rozměr; zvláště do kramblů se blumy předem opékají, aby ze sebe při zakrytí drobenkou vydaly tu nejlepší šťávu; objevují se v piškotových či třených těstech, pájích a kramblech. V korpusu SYN v13 najdeme 87 dokladů. Obě možnosti zápisu najdete v Internetové jazykové příručce a Akademickém slovníku současné češtiny. Pravopisné varianty jsou rovnocenné, můžete volit kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
crumble krambl
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14659
Užití:
0 0 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Neshodneme se s kolegy, jestli psát katetr, nebo katétr. V odborné literatuře nacházíme obě možnosti. Kterou z nich zvolit?
Klíčové slovo: katétr; katetr
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku je základem tohoto medicínského termínu řecký výraz kathetēr, odvozený ze slovesa kathiēmi s významem sesílám, odvádím. Slovník spisovného jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov a Pravidla českého pravopisu slovo zachycují jen v podobě katétr. Ve Velkém lékařském slovníku (M. Vokurka, J. Hugo a kol., Maxdorf 2002), popř. v elektronické verzi tohoto zdroje (https://lekarske.slovniky.cz/pojem/katetr), je však uvedeno katetr. Pokud zapátráme v lístkovém archivu, který je dostupný na stránkách Příručního slovníku jazyka českého, objevíme celkem pouhých 10 excerpčních karet s tímto výrazem: pět lístků zachycujících variantu katétr a pět se zápisem katetr (v PSJČ není toto slovo vůbec uvedeno). Příklady užití zachycené v korpusu SYN v12 ukazují, že se v současné jazykové praxi užívají obě možnosti poměrně vyrovnaně: korpus zachycuje 2 856 dokladů podoby katétr a 2 137 dokladů podoby katetr, a to nejenom v publicistických, ale i v odborných textech (např. Zdravotnictví a medicína, Kardiologie, Kapitoly z klinické biochemie, Obecná epidemiologie, Základy vnitřního lékařství apod.). Protože užití podoby katetr je časté (i v lékařských textech), byla do Internetové jazykové příručky tato možnost zápisu doplněna. Varianty katétr a katetr jsou z jazykového hlediska rovnocenné, záleží na rozhodnutí pisatele, které z nich dá přednost.
Zvažované varianty:
katétr katetr
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14658
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme v textu o léčbě pomocí výtažků z pupenů rostlin psát gemmoterapie, nebo gemoterapie? Na internetu nacházím obě možnosti.  
Klíčové slovo: gemmoterapie
Odpověď: Složené výrazy obsahující v druhé části slovo terapie jsou v češtině běžné, např. balneoterapie, kinezioterapie, muzikoterapie, chemoterapie, psychoterapie. Pojmenování jednoho z oborů alternativní medicíny, který se zabývá výrobou bylinných tinktur z pupenů rostlin (popř. i z dalších mladých rostlinných tkání, jako jsou výhonky, lýko, kořeny, klíčící semínka), vzniklo spojením slov terapie a gemma, což je latinsky pupen, přeneseně i drahý kámen. Skutečnost, že tento výraz může mít dva významy, přispívá k určité neustálenosti pravopisné podoby slov, která s latinským gemma souvisejí. U přejímek odvozených ze základů obsahujících zdvojená písmena někdy dochází ke zjednodušování. Tento proces není přímočarý, a nelze tedy předvídat, zda se u určitého výrazu postupně prosadí. Původní podobu totiž zachovávají i výrazy, které se v češtině užívají již dlouho a dosti běžně, např. interrupce, billboard, summit, lemma, buddhismus. Některé výrazy existují ve dvou pravopisných variantách. Zjednodušená forma se prosazuje obvykle v publicistice, původní pravopis se zdvojeným písmenem bývá respektován v úzce odborných textech. Příkladem takových slov je např. borelióza/borrelióza (spirochety rodu Borrelia), mamografie/mammografie (mamma je mléčná žláza savců). Z dalších slov s možností variantního zápisu připomeňme bestseller/bestseler, chilli/chili (i čili).  V korpusu SYN v12 je zjednodušený zápis gemoterapie doložen 22x, podoba gemmoterapie 304x. Naprostá většina dokladů se týká léčby tinkturami z pupenů, pouze 2x jde o využití kamenů (např.: v Mongolsku jsem měl možnost vidět gemoterapii, léčení pomocí drahých kamenů, v každodenní praxi), 3x nelze význam jednoznačně určit (také lze využít gemoterapie nebo čínské medicíny). Z dokladů lze soudit, že ve spojitosti s drahými kameny se uplatňuje zjednodušená podoba gemoterapie (dokladů je však značně málo). Ostatně s jedním m doporučuje psát už SSJČ i výraz gema, jímž se označuje šperk; drahokam s negativním reliéfem. V korpusu jsou doloženy i další výrazy související s drahými kameny odvozené z tohoto základu, a to gemolog/gemoložka (např. gemolog a soudní znalec oboru drahé kameny a kovy; dobrý gemolog však dokáže rozeznat jakýkoli syntetický smaragd), gemologický (rozpoznání skleněné kompozice od pravých kamenů je bez bližšího gemologického výzkumu nemožné). Na internetu lze najít kontakty na různé gemologické laboratoře, které nabízejí identifikaci a certifikaci diamantů, drahých kamenů a šperků.  Naproti tomu v souvislosti s léčbou pomocí výtažků z pupenů je dnes obvyklejší volit zápis se dvěma mm: gemmoterapie (a rovněž tak gemmoterapeutikum, gemmoterapeutka, gemmoterapeutický). Např.: Suroviny pro gemmoterapii jsou sklízeny na jaře z mladých rostlin; gemmoterapeutika z pupenů habru a modřínu; známá bylinářka a gemmoterapeutka; gemmoterapeutická tinktura. Proto doporučujeme volit spíše tuto možnost (přestože i zápis gemoterapie lze považovat za vhodný).   Netroufáme si předvídat, zda i v budoucnu bude počet m ve slově gem(m)oterapie signalizovat, zda výraz odkazuje k významu ‚pupen‘, nebo ‚kámen‘. Není vyloučené, že v obou významech dojde ke zjednodušení zápisu. To v podstatě naznačil už slovník neologizmů Nová slova v češtině 2 (Academia 2004), v němž je jako základní uvedena podoba gemoterapie jak pro terapii pomocí výtažků z pupenů, tak pro terapii pomocí drahých kamenů. Pro úplnost doplňujeme, že jedno m se podle NASCS (Academia 2007) píše i v odborném výrazu gemace s významem pučení. 
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.