Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se napřeskáčku dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na přeskáčku
Odpověď:
Žádný ze slovníků spisovné češtiny spřežku napřeskáčku nezachycuje, proto bychom měli psát zvlášť: na přeskáčku. Psaní zvlášť je uvedeno v IJP jako příklad u podstatného jména přeskáčka (zkoušel na přeskáčku), je zde doplněna poznámka, že toto slovo se dnes užívá jen ve spojení na přeskáčku. Srovnatelné poučení najdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tendence k psaní dohromady se v textech objevují, ale zatím jsou v menšině. V ČNK převažují doklady na psaní zvlášť – v korpusu SYN v13 je 1320 dokladů zápisu na přeskáčku a 312 dokladů psaní napřeskáčku.
Zvažované varianty:
na přeskáčku
napřeskáčku
Poslední užití:
31.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat biokontejner dohromady, nebo se má psát zvlášť bio kontejner? Psala bych slovo dohromady, ale korektor mi ho podtrhává.
Klíčové slovo:
biokontejner
Odpověď:
Souhlasíme. Ve spojení s podstatným jménem je vhodné chápat bio- jako komponent složeniny a psát dohromady s příslušným podstatným jménem, takto píšeme např. slova bioodpad, biopotraviny, biomléko, biokosmetika. Proto doporučujeme i biokontejner psát jako jedno slovo. Korektor slovo podtrhává pravděpodobně proto, že ho nemá ve svém slovníku.
Zvažované varianty:
biokontejner
Poslední užití:
20.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Při psaní jedné práce jsem chtěl použít slovo strouhátko, když jsem si ho ale hledal, tak jsem zjistil, že je to nepisovný výraz. Zarazilo mě to, protože na Beskydsku, odkud pocházím, se výraz ořezávátko vůbec neužívá, proto jsem si myslel, že strouhátko je spisovné synonymum.
Klíčové slovo:
strouhátko; ořezávátko
Odpověď:
Výraz strouhátko zachycují jen starší slovníky (SSJČ a PSJČ) jako variantu zdrobněliny struhátko (od struhadlo). Oba slovníky tuto variantu označují jako příznakovou, SSJČ jako řidčeji užívanou, PSJČ jako lidovou. V současnosti se ovšem zřídka užívají obě zdrobněliny. Výraz struhátko (strouhátko) přitom může nést jak význam ‚malé struhadlo‘, tak význam ‚nástroj k ořezávání tužek‘. V tomto druhém významu se přitom uplatňuje na Moravě, zejména ve Slezsku, ovšem jen v neformální komunikaci. Ve spisovném úzu se na celém území (včetně například regionálních deníků) užívá podoba ořezávátko (v SYN v13 má 2623 výskytů, zatímco podoba strouhátko – navíc v různých významech – má jen 78 výskytů).
Zvažované varianty:
ořezávátko
strouhátko
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Překládám turistického průvodce z francouzštiny, v němž jsou několikrát zmíněni specializovaní výrobci čokolády. Existuje pro tuto profesi jednoslovný český výraz? Narazila jsem na výrazy čokolatiér a čokolatér, které odpovídají francouzskému chocolatier, ale nevím, zda je v pořádku je užívat.
Klíčové slovo:
čokolatiér; čokolatér; výrobce čokolády
Odpověď:
České slovníky, včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny výraz čokolatiér (příp. čokolatér) nezachycují. Stejně tak jej neobsahuje ani Národní soustava povolání. V Českém národním korpusu SYN v13 lze nicméně dohledat 134 výskytů výrazu čokolatiér (včetně přechýlené podoby čokolatiérka) a 18 výskytů výrazu čokolatér (vč. čokolatérka). V úzu se tedy toto označení povolání vyskytuje, a to častěji s příponou -iér (srov. premiér, šansoniér). Výraz čokolatiér se nejčastěji vyskytuje ve volnočasové publicistice a označuje cukráře zaměřujícího se na výrobu specializovaných čokoládových produktů (pralinek apod.). Tento význam zcela neodpovídá opisnému pojmenování výrobce čokolády, protože ti mohou vyrábět i nespecializované produkty z čokolády. V daném kontextu je tak namístě výraz čokolatiér užít.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.