Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #47, Český národní korpus. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/136, položky: 1-10/1352
Stav:
#14879
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Místo výrazu během někdy používám výraz počas, např. počas dovolené musel pracovat. Byl jsem upozorněn, že to v českém textu není vhodné. Jak to je?
Klíčové slovo: po čas
Odpověď: Spřežka počas je běžná ve slovenštině – uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase. Normativní příručky češtiny, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka, však spřežku počas zatím nepřipouštějí. V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Pro oficiální texty lze doporučit psaní zvlášť – to jednoznačně převažuje i v praxi (korpus zachycuje 1026 dokladů). Vaše příkladová věta by tedy mohla být zapsána: Po čas dovolené musel pracovat.
Zvažované varianty:
po čas počas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14878
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Jak se píše dvacet( )jednička a vůbec výrazy tohoto typu bez ohledu na konkrétní číselné obsazení? Dohromady, nebo jako dvě slova? Vím, že dvacet jedna se píše zvlášť a jednadvacítka dohromady, ale dvacet( )jedničkou si nejsem jistá a nikde jsem k tomu nic nenašla.
Klíčové slovo: dvacetjednička
Odpověď: Samotná odpověď může být krátká: podstatné jméno dvacetjednička je jedno slovo (označuje jednu skutečnost, nikoliv spolu nesouvisející dvacítku a jedničku), doporučujeme ho tedy jako jedno slovo i psát. Jenže i jedna skutečnost může být v češtině pojmenována víceslovně (např. Jindřichův Hradec, Bosna a Hercegovina, liška obecná, liška podšitá, dělat drahoty aj.), dotaz tedy není vůbec triviální. Základní číslovky umožňují slovně vyjádřit jakkoli vysoké číslo. Jejich psaní po jednotlivých slovech má praktické výhody, ve vyšších řádech pomáhají mezery udržet přehlednost – zvažme např. hypotetických 987 654 321 Kč, tedy devět set osmdesát sedm miliónů šest set padesát čtyři tisíc(e) tři sta dvacet jedna korun(a). S velikostí čísel roste v případě jejich názvů i nepřehlednost. Vyjdeme-li od nejnižších řádů uvedené částky, je třistadvacetjednička poněkud na hraně snadné čitelnosti, o řád vyšší čtyřitisícetřistadvacetjednička už je velmi nepřehledná. Podstatné je, že se u názvů čísel, jako je dvacetjednička, do tak vysokých čísel v praxi vůbec nedostáváme. Lze tvrdit, že čím vyšší je číslo, jímž nějakou věc označíme, tím menší je pravděpodobnost, že je taková věc dost významná na to, aby se o ní mluvilo jako o svébytné. Dvacetjednička může být leccos – jméno/označení čísla 21, linka městské hromadné dopravy nebo konkrétní vozidlo na této lince, hráč s číslem 21 na dresu, rychlost 21 km/h, oblečení nebo obuv velikosti 21, auto nebo jiný dopravní prostředek, jehož modelové označení obsahuje (jako jedinou nebo výraznou část) číslovku 21, člověk s pořadovým číslem 21 ve frontě aj. Podobných výrazů je mnoho – před lety mnoho Čechů jezdilo škodovkou stodvacítkou, která na dálnici dokázala jet i stotřicítkou, atleti běhají stodesítku překážek, motocyklové závody jezdí zvlášť dvěstěpadesátky a zvlášť stopětadvacítky (to je ovšem jazykově jiný typ, stodvacetpětky se jim obvykle neříká), na pražské letiště se jezdí stodevatenáctkou atp. V praxi si však pisatelé počínají různě. Český národní korpus (SYN v8) ukazuje, že častěji dohromady se sice píšou např. stopětka (v poměru 40 : 1) nebo dvěstěšestka (12,5 : 1), ale v jiných případech je obvyklejší psaní zvlášť, byť mnohem méně výrazně – např. šedesátosmička (Jaromír Jágr; 2,5 : 1) nebo šedesátdevítka (sexuální poloha; 1,4 : 1). Můžeme odhadovat, že psaní zvlášť je výsledek vlivu pravopisu základních a řadových číslovek. Jak jsme vyložili, pro jednoslovné psaní výrazů typu dvacetjednička existují rozumné důvody. Jelikož však množina těchto výrazů leží spíš vně jádra české slovní zásoby, uživatelé češtiny patrně nesdílejí jednoznačné přirozeně osvojené pravidlo jejich psaní a kodifikační či jiné jazykové příručky je nezachycují. To pak může vést k nejistotě při jejich psaní na úrovni jednoho pisatele a k variabilitě zápisů na úrovni sumy česky psaných textů. Nejpodstatnější však nakonec je, že vedle dvacetjedničky ani dvacet jednička (snad až na bez kontextu užitý 2. p. mn. č. dvacet jedniček) velmi pravděpodobně nehrozí nedorozuměním.
Zvažované varianty:
dvacetjednička dvacet jednička
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14877
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v češtině vedle slova patriarcha i jeho protějšek matriarcha?
Klíčové slovo: matriarcha
Odpověď: Výraz patriarcha se v češtině běžně užívá a najdeme jej v současných výkladových slovnících, které uvádějí jeho dva významy: 1. ‚nejstarší člen, hlava rodiny, rodu ap.; kniž. důstojný stařec kmet‘, 2. ‚hlava církve‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Korpus SYN (verze 13) obsahuje 8 269 výskytů slova patriarcha. Výrazy ze stejného slovotvorného hnízda a sémantické oblasti jsou např. patriarchát, patriarchální. Zaměříme-li se na (z hlediska genderu) „významový protějšek“ slova patriarcha a související výrazy, najdeme v současných slovnících jen výrazy matriarchát a matriarchální, podstatné jméno matriarcha označující ‚nejstarší členku, hlavu rodiny a rodu ap.‘ zde chybí. Uvádějí je však cizojazyčné slovníky, například Cambridge Dictionary, a to s výkladem ‚mocná, obvykle starší žena řídící rodinu, žena vedoucí společnost, v níž náleží moc ženám‘. Slovotvorně slovo matriarcha souvisí s výše zmíněným podstatným jménem matriarchát. To bylo v 19. století v některých cizích jazycích utvořeno z latinského māter (‚matka‘) a řeckého archó (‚vládnu‘) podle podobného slova patriarchát (pāter ‚otec‘) a na sklonku tohoto století máme slovo matriarchát doloženo také v češtině (u T. G. Masaryka). Patrně vlivem angličtiny, v níž jsou první záznamy výrazu matriarch řazeny do 16. století, se v psané češtině začalo v polovině 90. let 20. století objevovat podstatné jméno ženského rodu matriarcha (podrobněji viz výsledky korpusového vyhledávání níže). České zakončení na -a bylo přidáno podle již existujících podobně zakončených slov označujících držitele nějaké moci (patriarcha, monarcha, oligarcha apod.), byť ta jsou v češtině rodu mužského. Podobný proces tvoření proběhl i v jiných jazycích, například v němčině, kde byl základ matriarch opatřen formantem pro podstatná jména rodu ženského -in (Matriarchin). V českém prostředí je tedy výraz matriarcha poměrně nový. Nejstarší korpusový doklad pochází z roku 1995 (z románu Lítostivá kantiléna), první užití v publicistice je datováno rokem 1999. V současných textech se výraz užívá řidčeji než patriarcha, ve zmíněném korpusu SYN (v13) však můžeme nalézt 91 jeho jedinečných, neopakujících se dokladů. Daný výraz se v nich užívá nejen pro označení vlivných, obvykle starších žen (Ve druhém celovečerním snímku čínské filmařky usazené v USA nikdo nechce matriarše čínského rodu rozesetého po světě prozradit, že umírá […]), ale v přeneseném významu i pro samice zvířat, které se dožily vysokého věku a které mají ve svém stádu či smečce významné postavení, např. ([kniha] Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem). Někdy se slovem matriarcha označují dokonce i samičky hmyzu, v takových případech jde o přenesené pojmenování specializované variace tzv. sociálního hmyzu, královny (Při denní produkci pěti až třiceti tisíců vajíček může matriarcha impéria za dvacet let svého panování zplodit až 20 miliónů potomků!). Vzhledem k tomu, že výraz matriarcha pojmenovává skutečnost, pro niž v češtině jiné slovo nemáme, je pravděpodobné, že se v úzu udrží a časem bude zařazen do výkladových slovníků a dalších příruček.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14875
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo: vozový park; vozidlový park
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy. Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla vozový, vozidlový
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14857
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je správně hulákat jako na lesy, nebo na lese.
Klíčové slovo: hulákat jako na lesy; hulákat jako na lese
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí dvě varianty tohoto frazému. V heslovém odstavci lexému hulákat najdeme jednak podobu hulákat jako na lesích, jednak hulákat jako na lesy. Když nahlédneme do databáze Českého národního korpusu (ČNK SYN v11), zjistíme, že v současném úzu zásadně převládá hulákat jako na lesy (64 výskytů). Rozšířené vyhledávání v ČNK pak ukazuje, že na lesy se nejen huláká, ale i křičí, řve, volá, ječí nebo zvoní (dohromady ve všech uvedených spojeních jde o 453 výskytů). Na závěr můžeme ještě doplnit, že spojení předložky na a podstatného jména les se v korpusových zdrojích vyskytuje převážně ve spojení vznik škody na lese, vyčíslit škodu na lese apod., nikoli však v souvislosti s výše zmíněným povykem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 179
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo hulákat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14855
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz: Můžeme napsat na plakát pětiboj jako 5boj? Je to správně?
Klíčové slovo: 5boj
Odpověď: Napsat 5boj samozřejmě lze, ale má to svá úskalí. Při zápisu slov obsahujících číselný výraz není podoba kombinující číslice a písmena ničím výjimečným, používá se však spíš pro přídavná jména a příslovce. Internetová jazyková příručka uvádí, že „[s]ložené číselné výrazy vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem) nebo značkou“. Počítá tedy v principu i s podstatnými jmény, uvádí však jediný příklad (8násobek) vedle mnoha přídavných jmen a příslovcí (např. 8násobný, 8násobně). To odpovídá realitě užívání těchto výrazů ve spisovné češtině – takto zapisovaná podstatná jména se vyskytují menšinově až okrajově. Samotný výraz 5boj má v dosud největším dostupném korpusu psané češtiny SYN v11 pouhých 16 výskytů oproti 11 507 užitím podoby pětiboj (v různých tvarech). Podobně jsou na tom 3boj, 7boj nebo 10boj (vyskytují se v poměru jedna ku několika tisícům). O něco méně propastný rozdíl je v užívání výrazů jako 2násobek, 3násobek, 4násobek atd. – ty mají nejčastěji poměr jedna ku několika desítkám. Jiná podstatná jména složená z číslic a písmen se neužívají prakticky vůbec. Ani jeden výskyt nemá např. x-album, x-číslí, x-hlas, x-koalice, x-letka, x-sedačka, x-spřeží, x-stovka, x-tisícovka, x-válec ani x-verší (vybíráme jen některé z těch možností, které se ve své čistě písmeny psané podobě užívají s různými čísly na pozici x-, tedy např. dvojhlas, trojhlas, čtyřhlas atp.). Z toho vyplývá, že zápis 5boj je sice nepochybně srozumitelný, zjevně se však příliš nehodí do spisovného textu. Jeho případné užití tedy doporučujeme zvážit s ohledem na povahu komunikační situace.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14854
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Je spojení čímž pádem správné?
Klíčové slovo: čímž pádem
Odpověď: Výraz čímž pádem zřetelně připojuje jednu větu k druhé a srozumitelně signalizuje důsledkový vztah mezi nimi, je tedy nejspíš přiměřený svému účelu. Jeho užití však má dva podstatné problémy – jeden je systémový a druhý se týká spisovné normy. Systémově vzato je čímž pádem defektní. První část spojení, tvar čímž, je sedmým pádem jednotného čísla vztažného zájmena což, tedy spojení zájmena co a někdejší částicové příklonky -ž. Jeho základ, zájmeno co, může fungovat jako vztažný protějšek ukazovacího ten/ta/to o samotě, ale ne ve spojení s podstatným jménem. Když chceme ze spojení tím pádem vytvořit spojení se vztažnou funkcí, nemění se na *čím pádem, nýbrž na jakým/kterým pádem. Připojením tzv. postfixu -ž tedy nedostaneme *čímž pádem, nýbrž jakýmž/kterýmž pádem. Tyto možnosti se však prakticky nevyužívají. Pohled do jazykových korpusů češtiny navíc ukazuje, že čímž pádem je poměrně málo užívané ve veřejně publikovaných projevech. Vůči své významově a funkčně nejbližší variantě, spojení a tím pádem (počítány výskyty po interpunkční čárce, aby stejně jako čímž pádem uvozovalo vedlejší větu), se vyskytuje přibližně v poměru 529 : 9 579, tj. zaokrouhleně 1 : 18 v nepříliš formálních textech (v korpusu ONLINE1) a ještě o řád méně často, tj. v poměru 88 : 16 853, tj. téměř 1 : 200, v korigovaných tištěných textech (SYN v11, tedy v publicistice, beletrii, odborné literatuře). Můžeme-li z korpusových dat odvozovat noremnost (co uživatelé jazyka říkají a píšou a co se podle nich říkat a psát má), lze uvedené údaje interpretovat tak, že i když se ve veřejném diskurzu objevuje, přece jen jej autoři z velké části nepovažují za bezproblémově použitelný či přijatelný výrazový prostředek, tj. za součást normy spisovné češtiny. Výraz čímž pádem tedy podle našich zjištění nesplňuje dvě ze tří kritérií spisovnosti tradičně používaných v české lingvistice, jimiž jsou noremnost, funkční adekvátnost a systémovost. Proto ho nedoporučujeme k užití v textu, od nějž se právě spisovnost očekává.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 202–203

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14853
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze slovo fungl fungl použít i v jiném spojení než fungl nový?
Klíčové slovo: fungl
Odpověď: Slovo fungl (varianta funkl se dnes již neužívá) nese podle Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) význam ‚zcela, úplně‘. Toto slovo je podle uvedených slovníků příznakové. Výskyty slova v ČNK dokládají, že se fungl v drtivé většině případů pojí s přídavným jménem nový: fungl nová uniforma, fungl nový brusle, fungl novej bourák, je však možné dohledat i jedinečné kombinace zmíněného výrazu s jiným přídavným jménem: fungl starý baťoh, fungl moderní sporáček, otevření fungl zrekonstruovaného oddělení, či dokonce v jednom případě kombinaci s dalším příslovcem: oni to během servisní doby dali fungl dohromady. Užití výrazu fungl ve spojení s jiným slovem než přídavným jménem nový je tedy možné, ovšem značně neobvyklé.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 268–269

ID související odpovědi: #14691

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14851
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: V poslední době velmi často narážím při porovnáních na spojení víc jak namísto víc než. Pokládám je za nespisovné. Mám pravdu?
Klíčové slovo: více jak; víc jak; více než; víc než
Odpověď: Ano, je to skutečně tak. Přestože se spojení víc(e) jak v běžném hovoru používá poměrně často a objevuje se nejenom v mluvených projevech, ale stále častěji i v projevech psaných, ve spisovných textech bychom ve funkci srovnávací spojky měli užívat pouze podobu víc(e) než (např. dotaci se podařilo navýšit na více než 150 tisíc eur). Výskyty spojení víc(e) jak a víc(e) než v databázi Českého národního korpusu (SYN v11) sice dokládají nezanedbatelnou přítomnost nespisovné varianty (67 685 výskytů), zároveň však ukazují, že podoby víc(e) než v úzu výrazně převládají (2 160 708 výskytů). Nižší poměr mezi vyhledávkami v korpusu mluvené češtiny ORAL v1 pak potvrzují, že spojení víc(e) jak (94x oproti 221x víc(e) než) má své místo především v neformální, mluvené komunikaci. Pro zajímavost ještě doplňme, že dotaz na vhodnost spojení více jak se v historii jazykového poradenství objevil již v roce 1919, kdy mu byla v časopise Naše řeč věnována část rubriky Listárna. Ani tehdy autor odpovědi užití tohoto spojení ve spisovné komunikaci nedoporučil, neboť uvedenou podobu pokládal „skoro obecně za nečeskou, ač se v řeči lidové vyskýtá často“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 227
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: roč. 3, 1919

ID související odpovědi: #5062
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14849
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Bude ve větě nejen (dohromady), nebo ne jen (dvě slova)? Naším cílem je, aby se studenti učili pedagogiku skrze zkušenost, praxi a porozumění a nejen prostřednictvím teorie.
Klíčové slovo: nejen
Odpověď: V uvedené větě je možné psát jak nejen, tak ne jen. Za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v14 je psaní dohromady (nejen) mnohonásobně běžnější než psaní zvlášť (ne jen).
Zvažované varianty:
nejen ne jen
Poslední užití: 31.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.