Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuju poradit s termínem modro-zelená infrastruktura. Pokud chápu dobře význam, modrá znamená voda a zelená je země, zeleň. Ale v dokumentech na stránkách MŽP je to povětšinou psáno dohromady.
Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura doporučujeme psát se spojovníkem, přestože v materiálech některých institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Na stránkách MŽP je uvedeno, že takto se v městském prostředí označují soubory modrých prvků, jako jsou rybníky, potoky, jezera, a zelených prvků, což jsou parky, stromy, zahrady. Nepochybně tedy jde o souřadné spojení rovnocenných složek s významem modrá a zelená infrastruktura, jde tedy o modro-zelenou infrastrukturu.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Poslední užití:
11.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Má se psát rudo-zelená koalice se spojovníkem, nebo bez něj? Nebo je to jedno? Je tím myšleno, že je to koalice levicové a ekologické strany.
Klíčové slovo:
rudo-zelený
Odpověď:
Podle doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Pokud je uvedeným složeným přídavným jménem myšleno, že jde o spojení strany označené jako rudá a strany označené jako zelená, pak je náležitý zápis se spojovníkem: rudo-zelená koalice.
Zvažované varianty:
rudo-zelený
rudozelený
Poslední užití:
19.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se víceméně psát i zvlášť? V podkladech je věta: Klienti více méně kupují zajíce v pytli.
Klíčové slovo:
víceméně; více méně
Odpověď:
Ano, je možné užít jak částici víceméně, tak psaní zvlášť: více méně. Doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že psaní dohromady je v praxi výrazně častější. Korpus zachycuje téměř 95 000 dokladů zápisu víceméně a 14 600 dokladů na psaní více méně.
Zvažované varianty:
víceméně
více méně
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě nejen (dohromady, nebo ne jen (zvlášť)? Vlhké utírání pomáhá prach skutečně odstranit a nejen / ne jen rozptýlit po místnosti.
Klíčové slovo:
nejen
Odpověď:
Pokud autor chce užít dvě samostatná slova (ne jen), je to možné, ale za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v13 je psaní dohromady mnohonásobně běžnější.
Zvažované varianty:
nejen
ne jen
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát územněanalytické podklady dohromady? Jak to zdůvodním?
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Předpokládat, že by šlo o dvě souřadně spojené složky – územní a analytický – je se značnou pravděpodobností nesprávné. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní analýza. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, a taková slova píšeme dohromady: územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se napřeskáčku dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na přeskáčku
Odpověď:
Žádný ze slovníků spisovné češtiny spřežku napřeskáčku nezachycuje, proto bychom měli psát zvlášť: na přeskáčku. Psaní zvlášť je uvedeno v IJP jako příklad u podstatného jména přeskáčka (zkoušel na přeskáčku), je zde doplněna poznámka, že toto slovo se dnes užívá jen ve spojení na přeskáčku. Srovnatelné poučení najdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tendence k psaní dohromady se v textech objevují, ale zatím jsou v menšině. V ČNK převažují doklady na psaní zvlášť – v korpusu SYN v13 je 1320 dokladů zápisu na přeskáčku a 312 dokladů psaní napřeskáčku.
Zvažované varianty:
na přeskáčku
napřeskáčku
Poslední užití:
31.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat biokontejner dohromady, nebo se má psát zvlášť bio kontejner? Psala bych slovo dohromady, ale korektor mi ho podtrhává.
Klíčové slovo:
biokontejner
Odpověď:
Souhlasíme. Ve spojení s podstatným jménem je vhodné chápat bio- jako komponent složeniny a psát dohromady s příslušným podstatným jménem, takto píšeme např. slova bioodpad, biopotraviny, biomléko, biokosmetika. Proto doporučujeme i biokontejner psát jako jedno slovo. Korektor slovo podtrhává pravděpodobně proto, že ho nemá ve svém slovníku.
Zvažované varianty:
biokontejner
Poslední užití:
20.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Při psaní jedné práce jsem chtěl použít slovo strouhátko, když jsem si ho ale hledal, tak jsem zjistil, že je to nepisovný výraz. Zarazilo mě to, protože na Beskydsku, odkud pocházím, se výraz ořezávátko vůbec neužívá, proto jsem si myslel, že strouhátko je spisovné synonymum.
Klíčové slovo:
strouhátko; ořezávátko
Odpověď:
Výraz strouhátko zachycují jen starší slovníky (SSJČ a PSJČ) jako variantu zdrobněliny struhátko (od struhadlo). Oba slovníky tuto variantu označují jako příznakovou, SSJČ jako řidčeji užívanou, PSJČ jako lidovou. V současnosti se ovšem zřídka užívají obě zdrobněliny. Výraz struhátko (strouhátko) přitom může nést jak význam ‚malé struhadlo‘, tak význam ‚nástroj k ořezávání tužek‘. V tomto druhém významu se přitom uplatňuje na Moravě, zejména ve Slezsku, ovšem jen v neformální komunikaci. Ve spisovném úzu se na celém území (včetně například regionálních deníků) užívá podoba ořezávátko (v SYN v13 má 2623 výskytů, zatímco podoba strouhátko – navíc v různých významech – má jen 78 výskytů).
Zvažované varianty:
ořezávátko
strouhátko
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.