Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #47, Český národní korpus. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/136, položky: 1-10/1357
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14919
Užití:
0 0 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Máme psát misantrop, nebo mizantrop?
Klíčové slovo: misantrop; mizantrop
Odpověď: Správné jsou obě pravopisné možnosti, za vhodnější lze považovat variantu misantrop. Pravopis řeckého výrazu označující člověka, který nenávidí lidi a straní se jich, prošel zajímavou proměnou. Původní český přepis misantrop, zachycený např. v Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, byl na počátku 90. let nahrazen variantou mizantrop, která odpovídá doporučované výslovnosti se [z] – tuto pravopisnou změnu známe z běžnějších výrazů, jako je např. muzeum, gymnázium, univerzita, fyzika, chromozom (blíže viz IJP, kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z). Doklady z Českého národního korpusu však ukazují, že v psaných korigovaných textech výrazně převažuje podoba misantrop (v korpusu SYN v14 je poměr 1064 : 151); ovšem v mluvených komunikátech (portál NewtonMedia) je zachycena jen vyslovovaná podoba se z: [mizantrop]. V Internetové jazykové příručce je proto jako základní uvedena frekventovanější podoba misantrop, varianta mizantrop je rovněž správná. Podobně se chovají i další odvozená slova, např. misantropický/mizantropický, misantropie/mizantropie.
Zvažované varianty:
misantrop mizantrop
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo misantrop a kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14896
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Lze dnes považovat výrazy vpusť, výpusť a propusť za spisovné varianty tvarů s koncovým -t? A jak je možné tyto pojmy skloňovat?
Klíčové slovo: vpust, vpusť, výpust, výpusť, propust, propusť
Odpověď: Zatímco starší slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, i Příruční slovník jazyka českého) uvádějí u pojmů výpust, vpust a propust pouze tvar 1. pádu s koncovým -t. Internetová jazyková příručka připouští už i tvary s koncovým -ť, dříve hodnocené jako nespisovné. V korpusu SYN v14 jsou tvary s -ť v 1. a 4. pádě jednotného čísla u hesla vpust/vpusť dokonce pětkrát frekventovanější než tvary s -t, zatímco u hesel výpust/výpusť a propust/propusť tvoří přibližně čtvrtinu všech výskytů. Tento posun je způsoben postupným přechodem podstatných jmen ženského rodu zakončených na souhlásku od vzoru „kost“ k novějšímu vzoru „píseň“. Ten se běžně promítá pouze do podoby tvarů vybraných pádů umožňujících dubletní tvary (2. p. j. č. a 1., 3., 4., 5., 6. a 7. p. mn. č.), v tomto případě se však promítl i do podoby samotného 1. pádu jednotného čísla. U podstatných jmen zakončených na -st se jedná o téměř ojedinělou záležitost – podobný vývoj registrujeme pouze u výrazu plst (v PSJČ jen plst, v SSJČ a novějších slovnících plst i plsť). Varianty vpust/vpusť, výpust/výpusť a propust/propusť tedy považujeme v současné době za rovnocenné. Výjimku však tvoří kontexty, ve kterých jsou dané pojmy užity ve smyslu technických termínů – v takových případech doporučujeme v souladu s Technickým slovníkem naučným užívat nadále pouze varianty s -t. Pokud jde o skloňování, SSJČ uvádí u všech tří pojmů dubletní tvary pouze u 3. a 6. pádu množného čísla, PSJČ navíc připouští v 1. pádě rovněž tvar výpustě a v 7. pádě tvar výpustěmi. Na základě korpusových dokladů lze konstatovat, že v současné době dochází k rozšiřování skloňování podle vzoru „píseň“ do všech pádů (včetně 1. a 2. pádu jednotného čísla). Z doložených výskytů však není možné určit, zda skloňované tvary náleží k základnímu tvaru s koncovým -t či -ť. Vzhledem k těmto okolnostem uvádí Internetová jazyková příručka v souladu se současným územ dubletní tvary napříč celým paradigmatem u obou podob – připouští tedy možnost skloňovat výrazy vpust/vpusť, výpust/výpusť i propust/propusť systematicky jak podle vzoru ‚kost‘, tak podle vzoru ‚píseň‘. Převaha tvarů u jednotlivých pádů i v rámci jednotlivých slov kolísá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vpust, výpust, propust, kapitola Skloňování obecných jmen → Skloňování ženských jmen kolísajících mezi vzory „píseň“ a „kost“
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vpust, výpust, propust
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: syn v14
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vpust, výpust, propust
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vpust, výpust, propust

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14892
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo: jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jít
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vidět

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14879
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Místo výrazu během někdy používám výraz počas, např. počas dovolené musel pracovat. Byl jsem upozorněn, že to v českém textu není vhodné. Jak to je?
Klíčové slovo: po čas
Odpověď: Spřežka počas je běžná ve slovenštině – uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase. Normativní příručky češtiny, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka, však spřežku počas zatím nepřipouštějí. V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Pro oficiální texty lze doporučit psaní zvlášť – to jednoznačně převažuje i v praxi (korpus zachycuje 1026 dokladů). Vaše příkladová věta by tedy mohla být zapsána: Po čas dovolené musel pracovat.
Zvažované varianty:
po čas počas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14878
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Jak se píše dvacet( )jednička a vůbec výrazy tohoto typu bez ohledu na konkrétní číselné obsazení? Dohromady, nebo jako dvě slova? Vím, že dvacet jedna se píše zvlášť a jednadvacítka dohromady, ale dvacet( )jedničkou si nejsem jistá a nikde jsem k tomu nic nenašla.
Klíčové slovo: dvacetjednička
Odpověď: Samotná odpověď může být krátká: podstatné jméno dvacetjednička je jedno slovo (označuje jednu skutečnost, nikoliv spolu nesouvisející dvacítku a jedničku), doporučujeme ho tedy jako jedno slovo i psát. Jenže i jedna skutečnost může být v češtině pojmenována víceslovně (např. Jindřichův Hradec, Bosna a Hercegovina, liška obecná, liška podšitá, dělat drahoty aj.), dotaz tedy není vůbec triviální. Základní číslovky umožňují slovně vyjádřit jakkoli vysoké číslo. Jejich psaní po jednotlivých slovech má praktické výhody, ve vyšších řádech pomáhají mezery udržet přehlednost – zvažme např. hypotetických 987 654 321 Kč, tedy devět set osmdesát sedm miliónů šest set padesát čtyři tisíc(e) tři sta dvacet jedna korun(a). S velikostí čísel roste v případě jejich názvů i nepřehlednost. Vyjdeme-li od nejnižších řádů uvedené částky, je třistadvacetjednička poněkud na hraně snadné čitelnosti, o řád vyšší čtyřitisícetřistadvacetjednička už je velmi nepřehledná. Podstatné je, že se u názvů čísel, jako je dvacetjednička, do tak vysokých čísel v praxi vůbec nedostáváme. Lze tvrdit, že čím vyšší je číslo, jímž nějakou věc označíme, tím menší je pravděpodobnost, že je taková věc dost významná na to, aby se o ní mluvilo jako o svébytné. Dvacetjednička může být leccos – jméno/označení čísla 21, linka městské hromadné dopravy nebo konkrétní vozidlo na této lince, hráč s číslem 21 na dresu, rychlost 21 km/h, oblečení nebo obuv velikosti 21, auto nebo jiný dopravní prostředek, jehož modelové označení obsahuje (jako jedinou nebo výraznou část) číslovku 21, člověk s pořadovým číslem 21 ve frontě aj. Podobných výrazů je mnoho – před lety mnoho Čechů jezdilo škodovkou stodvacítkou, která na dálnici dokázala jet i stotřicítkou, atleti běhají stodesítku překážek, motocyklové závody jezdí zvlášť dvěstěpadesátky a zvlášť stopětadvacítky (to je ovšem jazykově jiný typ, stodvacetpětky se jim obvykle neříká), na pražské letiště se jezdí stodevatenáctkou atp. V praxi si však pisatelé počínají různě. Český národní korpus (SYN v8) ukazuje, že častěji dohromady se sice píšou např. stopětka (v poměru 40 : 1) nebo dvěstěšestka (12,5 : 1), ale v jiných případech je obvyklejší psaní zvlášť, byť mnohem méně výrazně – např. šedesátosmička (Jaromír Jágr; 2,5 : 1) nebo šedesátdevítka (sexuální poloha; 1,4 : 1). Můžeme odhadovat, že psaní zvlášť je výsledek vlivu pravopisu základních a řadových číslovek. Jak jsme vyložili, pro jednoslovné psaní výrazů typu dvacetjednička existují rozumné důvody. Jelikož však množina těchto výrazů leží spíš vně jádra české slovní zásoby, uživatelé češtiny patrně nesdílejí jednoznačné přirozeně osvojené pravidlo jejich psaní a kodifikační či jiné jazykové příručky je nezachycují. To pak může vést k nejistotě při jejich psaní na úrovni jednoho pisatele a k variabilitě zápisů na úrovni sumy česky psaných textů. Nejpodstatnější však nakonec je, že vedle dvacetjedničky ani dvacet jednička (snad až na bez kontextu užitý 2. p. mn. č. dvacet jedniček) velmi pravděpodobně nehrozí nedorozuměním.
Zvažované varianty:
dvacetjednička dvacet jednička
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14877
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v češtině vedle slova patriarcha i jeho protějšek matriarcha?
Klíčové slovo: matriarcha
Odpověď: Výraz patriarcha se v češtině běžně užívá a najdeme jej v současných výkladových slovnících, které uvádějí jeho dva významy: 1. ‚nejstarší člen, hlava rodiny, rodu ap.; kniž. důstojný stařec kmet‘, 2. ‚hlava církve‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Korpus SYN (verze 13) obsahuje 8 269 výskytů slova patriarcha. Výrazy ze stejného slovotvorného hnízda a sémantické oblasti jsou např. patriarchát, patriarchální. Zaměříme-li se na (z hlediska genderu) „významový protějšek“ slova patriarcha a související výrazy, najdeme v současných slovnících jen výrazy matriarchát a matriarchální, podstatné jméno matriarcha označující ‚nejstarší členku, hlavu rodiny a rodu ap.‘ zde chybí. Uvádějí je však cizojazyčné slovníky, například Cambridge Dictionary, a to s výkladem ‚mocná, obvykle starší žena řídící rodinu, žena vedoucí společnost, v níž náleží moc ženám‘. Slovotvorně slovo matriarcha souvisí s výše zmíněným podstatným jménem matriarchát. To bylo v 19. století v některých cizích jazycích utvořeno z latinského māter (‚matka‘) a řeckého archó (‚vládnu‘) podle podobného slova patriarchát (pāter ‚otec‘) a na sklonku tohoto století máme slovo matriarchát doloženo také v češtině (u T. G. Masaryka). Patrně vlivem angličtiny, v níž jsou první záznamy výrazu matriarch řazeny do 16. století, se v psané češtině začalo v polovině 90. let 20. století objevovat podstatné jméno ženského rodu matriarcha (podrobněji viz výsledky korpusového vyhledávání níže). České zakončení na -a bylo přidáno podle již existujících podobně zakončených slov označujících držitele nějaké moci (patriarcha, monarcha, oligarcha apod.), byť ta jsou v češtině rodu mužského. Podobný proces tvoření proběhl i v jiných jazycích, například v němčině, kde byl základ matriarch opatřen formantem pro podstatná jména rodu ženského -in (Matriarchin). V českém prostředí je tedy výraz matriarcha poměrně nový. Nejstarší korpusový doklad pochází z roku 1995 (z románu Lítostivá kantiléna), první užití v publicistice je datováno rokem 1999. V současných textech se výraz užívá řidčeji než patriarcha, ve zmíněném korpusu SYN (v13) však můžeme nalézt 91 jeho jedinečných, neopakujících se dokladů. Daný výraz se v nich užívá nejen pro označení vlivných, obvykle starších žen (Ve druhém celovečerním snímku čínské filmařky usazené v USA nikdo nechce matriarše čínského rodu rozesetého po světě prozradit, že umírá […]), ale v přeneseném významu i pro samice zvířat, které se dožily vysokého věku a které mají ve svém stádu či smečce významné postavení, např. ([kniha] Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem). Někdy se slovem matriarcha označují dokonce i samičky hmyzu, v takových případech jde o přenesené pojmenování specializované variace tzv. sociálního hmyzu, královny (Při denní produkci pěti až třiceti tisíců vajíček může matriarcha impéria za dvacet let svého panování zplodit až 20 miliónů potomků!). Vzhledem k tomu, že výraz matriarcha pojmenovává skutečnost, pro niž v češtině jiné slovo nemáme, je pravděpodobné, že se v úzu udrží a časem bude zařazen do výkladových slovníků a dalších příruček.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14875
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo: vozový park; vozidlový park
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy. Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla vozový, vozidlový
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14857
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je správně hulákat jako na lesy, nebo na lese.
Klíčové slovo: hulákat jako na lesy; hulákat jako na lese
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí dvě varianty tohoto frazému. V heslovém odstavci lexému hulákat najdeme jednak podobu hulákat jako na lesích, jednak hulákat jako na lesy. Když nahlédneme do databáze Českého národního korpusu (ČNK SYN v11), zjistíme, že v současném úzu zásadně převládá hulákat jako na lesy (64 výskytů). Rozšířené vyhledávání v ČNK pak ukazuje, že na lesy se nejen huláká, ale i křičí, řve, volá, ječí nebo zvoní (dohromady ve všech uvedených spojeních jde o 453 výskytů). Na závěr můžeme ještě doplnit, že spojení předložky na a podstatného jména les se v korpusových zdrojích vyskytuje převážně ve spojení vznik škody na lese, vyčíslit škodu na lese apod., nikoli však v souvislosti s výše zmíněným povykem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 179
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo hulákat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.