Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Odkazuji do seznamu bibliografických údajů pomocí číselných indexů. Co dělat v případě, kdy odkazuji na více údajů najednou? Oddělují se jednotlivé číselné údaje čárkou?
Klíčové slovo:
odkaz; index
Odpověď:
V praxi se vyskytují všechna představitelná řešení, v souladu s ČSN ISO 690 bychom však doporučovali čísla oddělit čárkou, aby nedošlo k záměně (aby se např. odkazy č. 1 a 2 nepřečetly jako odkaz č. 12). V uvedené normě následuje za čárkou mezera, která je však podle našeho názoru fakultativní, záleží na grafickém řešení celého textu.
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A Metody citace – A3 Forma číselného odkazu
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
Číslo, kterým je uvozena poznámka pod čarou, by mělo stát v horním indexu, nebo ne? Píše se za ním tečka?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pro úpravu poznámek pod čarou se doporučuje využít přednastavení textových procesorů. V těchto procesorech bývá číslo uvozující poznámku ve formě horního indexu a tečka se za ním nepíše.
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou (s. 35–36)
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Píše se za číslicí v indexu, kterou se odkazuje na poznámku pod čarou, tečka?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou; odkaz; index
Odpověď:
Pokud odkazujeme na poznámku pod čarou číslicí v indexu, tečku za ní nepíšeme (to ostatně odpovídá přednastavení textových procesorů).
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou (s. 35)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký kořen je ve tvaru lásce (3. a 6. p. j. č. slova láska)?
Klíčové slovo:
lásce
Odpověď:
Historicky, etymologicky je kořenem slova láska – jak o tom svědčí výklad v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka – jen lás-, z hlediska současné češtiny, a zejména školní praxe, je adekvátnější za kořen slova láska považovat celé lásk-. (V současné češtině neexistuje příbuzné slovo, v němž by se ono -k-, původně slovotvorná přípona, nevyskytovalo, je přítomno ve všech odvozeninách, a je tak zcela namístě považovat ho za součást kořene). Ve tvaru 3. a 6. p. j. č. lásce je pak z hlediska současné češtiny kořenem celé lásc- (dochází tu jen k pravidelné alternaci -k- v -c-).
Zvažované varianty:
lás-
lásc-
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud v textu odkazuji na literaturu v bibliografickém seznamu na konci článku formou římských číslic v indexu, píše se za těmito číslicemi tečka?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
Za číselnými odkazy v indexu tečku nepíšeme. O tom svědčí i norma ČSN ISO 690 věnovaná bibliografickým odkazům, která sice v příkladech odkazů na bibliografické údaje uvádí jen arabské číslice, nicméně je tato situace zcela analogická té, v níž se v indexu objeví římské číslice.
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A Metody citace – A3 Forma číselného odkazu
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 140hektarový
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem) nebo značkou, píšeme bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do nich koncové části číslovek, neboť slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy ve tvaru číslovky.
Zvažované varianty:
140hektarový
140 hektarový
Poslední užití:
5.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Když se mi na konci řádku objeví spojovník v cizojazyčném pojmenování, např. Saint-Germain-en-Laye, opakuji tento spojovník na začátku následujícího řádku?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud se spojovník objeví na konci řádku a nenaznačuje neúplné slovo, opakuje se na začátku řádku dalšího.
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.1 Spojovník (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Spojovník
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně vestavná skříň, nebo vestavěná skříň?
Klíčové slovo:
vestavný, vestavěný
Odpověď:
Přídavné jméno vestavný znamená ‚takový, který lze vestavit, určený k vestavení, vestavitelný‘, zatímco přídavné jméno vestavěný znamená ‚takový, který byl vestavěn‘. Vzhledem k tomu je namístě ve spojení se slovem skříň použít daleko spíš přídavné jméno vestavěný – vestavěná skříň. Jde totiž o ‚takovou skříň, která byla vestavěna‘; má-li být skříň vestavěna, je obvyklé, nebo dokonce pravidlem, že předtím ve své hotové podobě vůbec neexistovala, že vznikla až vestavěním, a dá se tak obtížně mluvit – jakkoliv to nelze zcela vyloučit – o tom, že předtím šlo o skříň, ‚kterou lze vestavit, která je určená k vestavení‘ – důsledně vzato totiž typicky nešlo o skříň, ale o materiál k jejímu sestavení a vestavění. Tuto úvahu – zdá se – potvrzují i data z databáze ČNK syn v8, kde se ve spojení se slovem skříň vyskytuje přídavné jméno vestavěný zhruba 5× častěji než přídavné jméno vestavný.
Zvažované varianty:
vestavný
vestavěný
Poslední užití:
24.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vestavný a vestavěný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně otvírat, nebo otevírat?
Klíčové slovo:
otvírat, otevírat
Odpověď:
Správně je jak otvírat, tak otevírat (a obdobně ve všech odvozených tvarech). Podle databáze ČNK syn v8 je otevírat zhruba 3krát častější než otvírat. Zcela bez problémů lze ovšem samozřejmě používat obě varianty.
Zvažované varianty:
otvírat
otevírat
Poslední užití:
30.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo otvírat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky otvírat a otevírat
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.