Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji dílo, které má vedle názvu i podnázev, jenž je na obálce uveden na druhém řádku, název ani podnázev nejsou odděleny žádným interpunkčním znaménkem. Měly by tyto dva údaje být v bibliografickém údaji navzájem graficky odděleny a případně jakým způsobem?
Klíčové slovo:
citace; podnázev
Odpověď:
V bibliografickém údaji by měly být uvedeny podnázvy jen tehdy, pokud poskytují zásadní informace k obsahu citovaného zdroje. Pokud podnázev uvádíme, stojí na stejném řádku jako název a je třeba jej oddělit interpunkčním znaménkem. V citační normě je doporučeno oddělení dvojtečkou, přípustné je ovšem i oddělení tečkou.
Poslední užití:
3.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.1.5 Podnázvy (s. 14)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu „Lubka se otřásla, jako by jí byla zima“. Píšeme ve druhé části věty jakoby, nebo jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát zvlášť: „Lubka se otřásla, jako by jí byla zima“. Jde o vyjádření slovesným tvarem podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Otřásla se, jako kdyby jí byla zima“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu „Bylo to, jako by se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo“. Píšeme jakoby, nebo jako by ?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psaní zvlášť: „Bylo to, jako by se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo“. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Bylo to, jako kdyby se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo".
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se v souvislosti se studenou válkou píše u přídavného jména západní ve spojení západní Evropa?
Klíčové slovo:
západní Evropa
Odpověď:
I v tomto kontextu je namístě psát malé písmeno. Přídavné jméno západní jen upřesňuje, o kterou část Evropy jde, není tedy součástí vlastního jména.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 72
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 79
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – světadíly, země, území, sekce 2.2 Spojení přídavného jména a podstatného jména vlastního
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se v bibliografické citaci s tím, že po originálním názvu díla byl uveden jeho překlad, který byl uvozen slovy „volně přeloženo“. Jak graficky řešit takovýto údaj?
Klíčové slovo:
citace; překlad
Odpověď:
Překlad názvu citovaného díla je volitelný údaj, který bývá obvykle uváděn v (hranaté) závorce za samotným originálním názvem. Informace o tom, že jde o volný překlad, je neobvyklá a nedoporučujeme ji v rámci bibliografického údaje zaznamenávat (může být zanesena např. v ediční poznámce, pokud se s překladem názvu v textu pracuje). V případě, že by autor na tomto údaji trval, bylo by dobré odlišit jej graficky od samotného překladu, např. odlišným řezem písma.
Poslední užití:
23.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.2 Překlad názvu (s. 15)
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Musí být bibliografický záznam vždy ukončen tečkou?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Česká státní norma věnující se bibliografickým citacím doporučuje jednotlivé záznamy tečkou ukončit, toto doporučení rovněž odpovídá praxi (výjimkou jsou záznamy, které končí uvedením webové adresy).
Poslední užití:
23.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Mohu při soudním sporu o význam určitého slova argumentovat výkladem uvedeným ve slovníku?
Odpověď:
Výkladové slovníky, jako jsou např. Slovník spisovného jazyka českého či Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, je samozřejmě možné užít při soudním jednání, nedokážeme však odhadnout, zda výklady v nich uvedené ovlivní výsledek řízení. Výklady významů ve slovnících češtiny nemají žádnou právní závaznost.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu zveřejněný nějaký váš slovník?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Elektronické slovníky a zdroje z produkce Ústavu pro jazyk český naleznete na stejnojmenné stránce na adrese: http://www.ujc.cas.cz/elektronicke-slovniky-a-zdroje/. Z jednojazyčných výkladových slovníků jsou zde dostupné Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník současné češtiny (hesla od a- a b-). Hesla Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost je v tuto chvíli možné prohlížet pouze přes konkrétní výrazy ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Většina dětí ze sirotčince po tom, co dospěla...“ píšeme „po tom co“ zvlášť jako samostatnou předložku, nebo dohromady potom co?
Klíčové slovo:
potom co; po tom co
Odpověď:
Ve větě lze připustit obě možnosti zápisu, záleží na rozhodnutí autora. Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom) „potom, co“, analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé. V tomto případě však doporučujeme chápat obrat spíše jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému období (co dospěla).
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.