Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „aby“ ve větě „Ráda vařím tak(,) aby to bylo brzo hotové“?
Klíčové slovo:
aby
Odpověď:
Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
30.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Klíčové slovo:
a zrovna když
Odpověď:
Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.
Poslední užití:
30.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Čeká(,) až si ho najdou“?
Klíčové slovo:
až
Odpověď:
Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
že
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, a proto lze připustit i psaní s čárkou.
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
když
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
13.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz:
Proč se v přídavném jménu lipový píše krátké "i", když se ve slově lípa, od kterého je odvozeno, píše "í" dlouhé?
Klíčové slovo:
lipový, lípový
Odpověď:
V případě dvojice lípa > lipový jde o krácení kořenové samohlásky, ke kterému dochází při daném typu odvozování i u jiných slov, srov. např. síla > silový, míra > měrový atp. (Dodejme ovšem, že vedle varianty lipový existuje (ve spisovném jazyce) i synonymní varianta lípový, u níž k popsanému krácení nedochází; podoba lípový je však podle databáze ČNK syn v8 asi 30krát méně častá než podoba lipový.)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Žijte, jako by každý den byl výjimečný“. Píšeme jakoby, nebo jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psaní zvlášť: „Žijte, jako by každý den byl výjimečný“. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Žijte, jako kdyby každý den byl výjimečný".
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Bude to stát určitě za to“ píšeme za to zvlášť, nebo zato dohromady?
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Bude to stát určitě za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. Skoro nic nesnědl, zato pořád pil.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju napsat „napůl cesty ke dveřím“. Je v tomto vyjádření napůl dohromady?
Klíčové slovo:
na půl
Odpověď:
Spřežka napůl má podle slovníků význam ‚napolo, zpola‘. Užívá se ve větách jako: je napůl zmrzlý, říct napůl žertem, okno napůl otevřené. V uvedeném spojení však nejde o význam zpola, ale o vyjádření významu ‚v polovině cesty", doporučujeme proto psát zvlášť na půl: na půl cesty ke dveřím.
Zvažované varianty:
na půl
napůl
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.