Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Je slovo český utvořeno a vztahuje se k zeměpisnému jménu Čechy, nebo Česko? Může se vztahovat k oběma výrazům?
Klíčové slovo:
český
Odpověď:
Co se slovotvorně motivujících vztahů týče, není přídavné jméno český utvořeno od výrazu Česko, ale je tomu zcela naopak – ze slova Čech/Čechy bylo utvořeno přídavné jméno český a z něj podstatné jméno Česko. Čistě slovotvorně je vztah přídavného jména český k výrazům Čechy a Česko různý. V případě výrazu Česko jde o vztah český > Česko, v případě výrazu Čechy o vztah Čechy > český, směr motivace je tedy různý. Už z uvedených slovotvorných vztahů je ovšem dobře vidět, že významově se slovo český vztahuje k oběma výrazům – jak k Česku, tak k Čechám. Dobře to lze vidět právě na příkladu vína: české víno může znamenat jak víno z Čech (Mělnicka, Litoměřicka), tak víno z Česka, tj. z Čech i z Moravy.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je výraz Česko správný? Lze ho použít pro Čechy a Moravu dohromady?
Klíčové slovo:
Česko
Odpověď:
Výraz Česko se plně prosadil jako jednoslovný geografický název republiky vedle politického dvouslovného názvu Česká republika, a to nejen v běžné komunikaci (například ve sportovních přenosech). Doporučuje ho ČSN EN ISO 3166-1, také SSČ uvádí oba názvy. Z hlediska současného jazyka je Česko, odvozené od přídavného jména český, slovo náležité, ústrojně utvořené, funkční a vyhovuje komunikačním potřebám uživatelů češtiny.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které jazykové příručce najdu dubletní tvary u substantiv a jejich funkce?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Poučení o dubletních tvarech (nejen u substantiv) najdeme v mluvnicích, výkladových slovnících češtiny i v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi úroveň mluveného slova ve veřejné komunikaci, zejména opakující se zvuky jako ehm před každým slovem v projevech politiků a televizních redaktorů. Ústav pro jazyk český by měl nějak působit, aby nedocházelo k takové degradaci češtiny.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český je vědecké pracoviště, předmětem jeho činnosti je primárně vědecký výzkum v oblasti českého národního jazyka. Pracovníci ÚJČ se však rovněž zapojují do vzdělávacích a popularizačních aktivit a zprostředkovávají aktuální výsledky výzkumu veřejnosti. Členové oddělení stylistiky například dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká směrnice, kdo má povinnost řídit se Pravidly českého pravopisu? Je to někde uvedeno?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy. Jazyková kodifikace je však závazná ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Změna kvality (kořenové) samohlásky při odvozování (např. pět > pátý)
Konkrétní dotaz:
Je správně dotyk, nebo dotek?
Klíčové slovo:
dotyk, dotek
Odpověď:
Správné jsou oba výrazy – jak dotek, tak dotyk. Jde o synonyma.
Zvažované varianty:
dotyk
dotek
Poslední užití:
24.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dotek a dotyk
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: bez přípony (typ Rus)
Konkrétní dotaz:
Proč existuje rozdíl mezi Indem a indiánem (když si Kolumbus myslel, že doplul do Indie a pojmenovává obyvatele Indie)? Kde se vzala přípona -ián?
Klíčové slovo:
Ind, indián
Odpověď:
Slovo Ind je tzv. obyvatelské jméno bez přípony, patří do skupiny obyvatelských jmen, která nejsou odvozena od názvů země (zeměpisných jmen), ale od kterých jsou naopak vytvořeny názvy zemí (srov. Rus, Dán, Nor, Němec atp.). Slovo indián bylo do češtiny přejato z anglického Indian (možná prostřednictvím německého Indianer) a počeštěno na indián.
Poslední užití:
23.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, bod 1.3 Jména bez přípony (typ Rus)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Písečná?
Klíčové slovo:
písečenský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Písečná má správnou podobu písečenský.
Poslední užití:
2.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska psaní mezer rozdíl mezi pomlčkou krátkou (–) a dlouhou (—)?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Krátká i dlouhá pomlčka jsou pravopisně rovnocenné a platí pro ně stejná pravidla a doporučení. Běžně se používá krátká pomlčka (–), zatímco dlouhá (—) je spíš exkluzivní. Pokud to autor vnímá jako potřebné, může obě pomlčky v jednom textu kombinovat, pak je však vhodné pro každou z nich rezervovat různé funkce.
Poslední užití:
17.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.