Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně z Želešic, nebo ze Želešic? Je správně z Vracova a z Řícmanic?
Klíčové slovo:
z, ze
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (z > ze) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se: není z Zlína, ale jedině ze Zlína), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je případ spojení "z/e Želešic". V daném případě je možné předložku jak vokalizovat – ze Želešic, tak i ponechat nevokalizovanou – z Želešic. V případě spojení z Vracova a z Řícmanic obtížně vyslovitelná hlásková skupina nevzniká, doporučujeme tedy předložku nevokalizovat – z Vracova, z Řícmanic.
Zvažované varianty:
z
ze
Poslední užití:
31.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí), bod 1 Předložky neslabičné (k, s, v, z)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rouška? Souvisí se slovem roucho (podobně ve slovenštině)?
Klíčové slovo:
rouška
Odpověď:
Slovo rouška je skutečně stejně jako ve slovenštině odvozeno od podstatného jména roucho. Významově je však rouška posunutá, protože roucho znamená v současné češtině ‚slavnostní nebo obřadní oděv‘. Zastarale je též synonymní se slovy rouška a šátek (v tomto významu se už v českých textech neužívá). V jazyce se komunikační potřeba odlišení obou významů projevila tak, že rouška je už užívána pouze ve významu látky k zahalení hlavy, respektive obličeje, nikoli celého těla, viz Slovník spisovné češtiny, podle něj je rouška ‚sterilní tkanina k ochraně před infekcí, radioaktivním prachem‘ nebo ‚jemný závoj (k zahalení hlavy)‘ .
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak mohu upravit následující větu, aby bylo zřetelné, jaký je název diplomové práce? „Diplomová práce studenta na téma Budování lidských obydlí je po dlouhé době tématem…“
Odpověď:
Uvedená věta je formulována neobratně, můžete ji upravit např. tímto způsobem: „Studentova diplomová práce Budování lidských obydlí, která se zabývá tématem...“ Název práce lze také odlišit od zbylého textu graficky – např. pomocí kurzívy.
Zvažované varianty:
Diplomová práce studenta na téma Budování lidských obydlí je po dlouhé době tématem…
Studentova diplomová práce Budování lidských obydlí, která se zabývá tématem...
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám text, který hovoří o způsobu komunikace mezi rodiči, studenty a učiteli prostřednictvím aplikace Bakaláři: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli jsou Bakaláři. Víme, že občas stagnují a zlobí, ale to hlavně proto, že v Bakalářích se nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobili dané situaci.“ Zdá se mi problematické užití výrazu Bakaláři. Jak mohu text upravit?
Odpověď:
Aby byl text srozumitelnější, doporučujeme vám ho přeformulovat např. takto: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli je aplikace Bakaláři. Víme, že občas stagnuje a zlobí, ale to hlavně proto, že se v ní nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobila dané situaci.“
Zvažované varianty:
Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli jsou Bakaláři. Víme, že občas stagnují a zlobí, ale to hlavně proto, že v Bakalářích se nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobili dané situaci.
Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli je aplikace Bakaláři. Víme, že občas stagnuje a zlobí, ale to hlavně proto, že se v ní nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobila dané situaci.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Oficiální název školní akce je Na šikmé ploše. Pokud namísto něj použiji pouze spojení šikmá plocha, mohu psát ve slově šikmý velké písmeno?
Klíčové slovo:
Šikmá plocha
Odpověď:
Ano. Pokud je v předchozím textu uveden plný, oficiální název, lze i u zkráceného názvu psát velké písmeno. Není vyloučeno ani malé písmeno, ale kvůli jednoznačnosti bychom upřednostnili písmeno velké, tedy zápis Šikmá plocha.
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova časovat?
Klíčové slovo:
časovat
Odpověď:
Sloveso časovat souvisí zřejmě s gramatickou kategorií času, kterou tvary sloves vyjadřují. Kategorie času se neprojevuje jen v příponách/koncovkách, ale i v kmeni slovesa: pracova-l jsem × pracuj-i. Z historického hlediska je totiž základem u některých tvarů sloves kmen minulý (příp. infinitivní), u jiných přítomný.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sloveso?
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se dočtete: „Utvořeno Jungmannem k rozlišení lat. verbum ‚slovo‘ i ‚sloveso‘ na základě starého s-kmenového skloňování (*slovo, gen. *slovese).“
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát nábožensko-filozofický směr? Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
nábožensko-filozofický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde s největší pravděpodobností o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (náboženský a filozofický). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: nábožensko-filozofický směr.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát literárněteoretický rozbor? Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
literárněteoretický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť se nedoporučuje, respektuje se pouze v některých případech z důvodů tradice. Východiskem je v tomto případě jistě termín literární teorie, tedy ustálené spojení slov, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Složené přídavné jméno odvozené z takovéhoto podřadného spojení píšeme dohromady: literární teorie – literárněteoretický.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova východní ve spojení v/Východní Německo? Viděla jsem podobu jak východní Německo, tak Východní Německo.
Klíčové slovo:
v/Východní Německo
Odpověď:
Oficiální název byla Německá demokratická republika. Namísto něj se běžně používalo a stále používá spojení východní Německo. Třebaže nejde o oficiální název a třebaže SSJČ uvádí podobu východní Německo, lze připustit i podobu Východní Německo, která je analogická např. k názvu Jižní Afrika označujícímu Jihoafrickou republiku.
Zvažované varianty:
východní Německo
Východní Německo
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.4.1 Nedávno zaniklé útvary s doloženými plnými a oficiálními názvy
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.