Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit např. druhý pád od anglického příjmení typu Preston? Má to být [prestna], nebo [prestona]?
Klíčové slovo:
Preston
Odpověď:
V tomto případě záleží na tom, jak se do češtiny dané příjmení výslovnostně adaptovalo. Pokud se v 1. pádě vyslovuje [prestn], pak by měl být analogicky 2. pád [prestna]. U anglických jmen zakončených na -on je však také poměrně běžná adaptace podle grafiky, tj. [preston], 2. pád [prestona]. Kolísání je u příjmení tohoto typu běžné (a to i ve jméně patřící stejné osobě), avšak zejména v médiích doporučujeme zvolit si jednu z možností a tu (např. v průběhu jednoho pořadu, kde se o dotyčném mluví) dodržovat.
Zvažované varianty:
[prestna]
[prestona]
Poslední užití:
16.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je slovo nepřekvapivě správné?
Klíčové slovo:
nepřekvapivě
Odpověď:
Slovo nepřekvapivě je vytvořeno plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, podle databáze ČNK syn v8 se používá dosti běžně, v databázi najdeme jeho 933 výskytů. Je správné, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka nepřekvapivě
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně s kterým, nebo se kterým?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (s > se) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se: není *s sestrou, ale jedině se sestrou), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení "s/e kterým". V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – se kterým, tak i ponechat nevokalizovanou – s kterým.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
17.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Které výslovnosti názvu ostrova Mallorca máme v češtině dát v televizi přednost?
Klíčové slovo:
Mallorca
Odpověď:
Název Mallorca pochází ze španělštiny, kde se kombinace písmen „ll“ vyslovuje jako [ʎ]. Znak [ʎ] ve fonetickém přepisu označuje hlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké l, přesněji jde o palatální laterální aproximantu. Ve spisovné češtině se však na rozdíl od jiných jazyků nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. V tomto případě však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Výslovnostní kodifikace připouští výhradně kombinaci [lj], Mallorca by se tedy měla vyslovit jako [maljorka]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč již v roce 1979, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma, navíc i ve spisovném jazyce často hraje při adaptaci přejímek značnou roli grafika). Slovník spisovné češtiny u hesla Mallorca kodifikuje jak podobu [maljorka], tak i variantu [malorka], která je dokonce uvedena na prvním místě. Třetí možností, kterou zde máme, je výslovnost [majorka]; ani tuto variantu nelze označit za chybnou (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Zběžný průzkum aktuálního českého úzu naznačuje, že u tohoto názvu převažuje výslovnost [malorka]. Ať již zvolíte kteroukoli z možností, doporučujeme zejména jednotlivé výslovnostní podoby nestřídat, aby nebyl případný všímavý posluchač zmaten.
Zvažované varianty:
[maljorka]
[malorka]
[majorka]
Poslední užití:
17.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Mallorca; výklad Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
Konkurence předložkového a nepředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že se stále častěji objevuje výraz „zhubnout X kilogramů“. Je to přípustná varianta, takto bez předložky? Jsem zvyklý na vazbu „zhubnout o X kilogramů“, připadá mi přirozenější a též ji vidím v online příručce v ukázkách.
Klíčové slovo:
zhubnout (o)
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí v hesle zhubnout příklad „zhubl (se) o 10 kg“, novější valenční slovník Vallex uvádí mj. příklady „zhubla tři kila“ a „zhubnout o tři kila“. Data z Českého národního korpusu mluví ve prospěch bezpředložkové vazby – ta je doložena 4145 výskyty, kdežto vazba s předložkou „o“ má 2317 výskytů. S ohledem na tyto zdroje hodnotíme bezpředložkovou vazbu jako přijatelnou.
Zvažované varianty:
zhubnout o X kilogramů
zhubnout X kilogramů
Poslední užití:
8.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Má být v níže uvedené větě zájmeno „můj“, nebo „svůj“? „Já miluji můj čistý domov“, nebo „Já miluji svůj čistý domov“?
Klíčové slovo:
můj versus svůj
Odpověď:
Pokud je předmět, k němuž se váže dané zájmeno, přivlastňován podmětu nebo původci děje, užívá se zájmeno zvratné. Pokud ne, užívá se zájmeno osobní. Ve vašem případě je podmětem věty zájmeno „já“ a předmět „domov“ přivlastňujeme rovněž podmětu. Namístě je proto zvratné zájmeno: „Já miluji svůj čistý domov."
Poslední užití:
8.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je v této větě správně použito zájmeno „ono“: „Když pustíte dítěti Želvy Ninja a ono vám řekne: ‚Maminko, tyhlety dobrodružně romantický seriály já prostě miluju!‘“
Klíčové slovo:
ono
Odpověď:
V uvedené větě je osobní zájmeno „ono“ namístě, protože odkazuje na podstatné jméno středního rodu „dítě“. Pokud bychom „dítě“ nahradili slovem „syn“, užili bychom zájmeno „on“, pokud bychom ho nahradili slovem „dcera“, užili bychom zájmeno „ona“.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: příjmení, které má před koncovou souhláskou pohybné -e-, -o- nebo -a-
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přechýlené ženské příjmení utvořené od příjmení slovanského původu Adamek, jehož nositelkou však není česká státní příslušnice?
Klíčové slovo:
Adameková, Adamková
Odpověď:
Přechýlená podoba příjmení Adamek, jehož nositelkou není česká státní příslušnice, může být jak Adameková, tak Adamková. Tzv. pohybné ‑e‑ lze ponechat u jmen, jejichž nositel je cizinec, i když původ jména může být český, resp. slovanský.
Zvažované varianty:
Adameková
Adamková
Poslední užití:
4.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku,bod 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑ (typ Štěpánek, Machek, Vepřek, Pavel, Chmel, Karol, Dubak, Winter, Wolker), písm. a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková), bod 1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.