Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rozdíl mezi předmětem vyjádřeným infinitivem a přísudkem. Jak poznám, kdy se jedná o předmět a kdy o jiný větný člen? Jak je to například u vět „Nemohli jsme se dočkat prázdnin“ nebo „Nedovedli si vysvětlit příčiny jejího vzniku“?
Klíčové slovo:
modální sloveso + infinitiv
Odpověď:
Spojení „nemohli jsme se dočkat“ i „nedovedli si vysvětlit“ bychom určili jako složené přísudky. Sloveso „(ne)dovést“ sice v tradičních seznamech modálních sloves nenajdete, ale sémanticky odpovídá modálnímu slovesu „neumět“. Některé zdroje ho mezi modální slovesa přímo řadí. Při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí: Pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného přísudku. Jiný případ nastane, vztahuje-li se infinitiv k plnovýznamovému slovesu, např. ve větě „Zakázali mu mluvit“. V těchto případech můžeme nahradit infinitiv slovesným substantivem: „Zakázali mu (koho, co) mluvení“. To u vašich vět udělat nemůžeme. Upozorňujeme však, že pojetí určování větných členů se může v jednotlivých mluvnicích různit, a vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, ani nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe. I proto takováto témata doporučujeme primárně konzultovat přímo s vyučujícím.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně vyslovovat německé příjmení Blücher? V jedné encyklopedii se píše, že by to mělo být [blícher].
Klíčové slovo:
Blücher
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Doporučujeme tedy výslovnost [blichr] (v souladu s příručkou Jak správně vyslovovat cizí jména osobní), případně [blicher] (druhá varianta v současnosti v médiích převládá). Podoba [blícher] uzuální pravděpodobně není, navíc dlouhé [í] neodpovídá původní německé samohlásce ü [y] (výslovnostní údaje v encyklopediích bohužel podle našich zkušeností nebývají vždy zcela přesné). Někteří mluvčí mohou také preferovat v případě dané samohlásky tzv. citátovou výslovnost, variantu [blychr] jsme však v úzu zaznamenali pouze ojediněle. O výslovnostní adaptaci tohoto jména se lze dočíst v článku O fonologických cizostech v češtině od B. Trnky ve Slově a slovesnosti již z roku 1942 (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427).
Zvažované varianty:
[blícher]
[blicher]
[blichr]
[blychr]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecné principy hláskování
Konkrétní dotaz:
Kolik hlásek zastupuje písmeno y?
Klíčové slovo:
y
Odpověď:
Písmeno y označuje v češtině stejnou i-ovou samohlásku jako písmeno i, zastupuje tedy pouze jednu hlásku. Podrobnější informace o písmenu y naleznete např. v Internetové jazykové příručce nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, které jsou dostupné i on-line.
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vztah zvukové a grafické stránky jazyka; Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Obecné principy hláskování
Konkrétní dotaz:
Kolik hlásek zastupuje písmeno x?
Klíčové slovo:
x
Odpověď:
Písmeno x označuje v češtině obvykle souhláskovou skupinu [ks] nebo [gz], zastupuje tedy dvě hlásky (srov. např. slova maximum [maksimum], exit [egzit]).
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Má slovo směnárna stejný počet hlásek jako písmen?
Klíčové slovo:
směnárna
Odpověď:
Nikoliv. Slovo směnárna se vyslovuje jako [smňenárna], má tedy 9 hlásek, ale pouze 8 písmen. Skupina dvou písmen „mě“ zde totiž označuje spojení tří hlásek, a to [mňe].
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vztah zvukové a grafické stránky jazyka
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Má slovo přesměrovat stejný počet hlásek jako písmen?
Klíčové slovo:
přesměrovat
Odpověď:
Nikoliv. Slovo přesměrovat se vyslovuje jako [přesmňerovat], má tedy 12 hlásek, ale pouze 11 písmen. Skupina dvou písmen „mě“ zde totiž označuje spojení tří hlásek, a to [mňe].
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vztah zvukové a grafické stránky jazyka
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Má slovo opěvovaný stejný počet hlásek jako písmen?
Klíčové slovo:
opěvovaný
Odpověď:
Nikoliv. Slovo opěvovaný se vyslovuje jako [opjevovaný], má tedy 10 hlásek, ale pouze 9 písmen. Písmeno „ě“ zde totiž označuje dvě hlásky, a to [j] a [e].
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vztah zvukové a grafické stránky jazyka
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Má slovo Večerníček stejný počet hlásek jako písmen?
Klíčové slovo:
Večerníček
Odpověď:
Slovo Večerníček se vyslovuje jako [večerňíček]. Počet hlásek i písmen je tedy stejný, tj. 10. Rozdíl mezi psanou a vyslovovanou formou je zde pouze v tom, že v češtině se sekvence hlásek [ňí] označuje písmeny „ní“, nikoli „ňí“.
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Dotaz:
Abeceda, hlásky a písmena
Konkrétní dotaz:
Je v češtině „ch“ jedna hláska, která se zapisuje dvěma písmeny?
Klíčové slovo:
ch
Odpověď:
V češtině je zcela určitě „ch“ jedna hláska (v nezjednodušené fonetické transkripci se proto nezapisuje jako [ch], ale v souladu s mezinárodní fonetickou abecedou jako [x]). V české psací soustavě se „ch“ označuje za tzv. digraf, který někdy bývá považován za jedno písmeno. Lze však také (z jiného úhlu pohledu) jistě říci, že daná hláska je zapisována dvěma písmeny, tj. c + h. Podrobnější vysvětlení naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i on-line.
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/P%C3%8DSMENO; https://www.czechency.org/slovnik/DIGRAF