Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova diskuse?
Klíčové slovo:
diskuse
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo diskuse/diskuze (dále pak disertace/dizertace, renesance/renezance, resort/rezort, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[dyskuse]
[dyskuze]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova disent?
Klíčové slovo:
disent
Odpověď:
Ačkoli v běžném úzu někdy výslovnost kolísá, ve shodě se slovníky doporučujeme ve spisovných projevech užívat podobu [dysent].
Zvažované varianty:
[dysent]
[dyzent]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně česky vyslovuje sloveso zešednout? V diktátu v elektronickém výukovém programu bylo několikrát vysloveno [sešednout]. Prý se má jednat o spodobu znělosti a krajovou výslovnost, je to pravda?
Klíčové slovo:
zešednout
Odpověď:
Sloveso zešednout se ve spisovné češtině (kterou v diktátu očekáváme) vyslovuje jedině jako [zešednout]. O žádnou spodobu (asimilaci) znělosti se zde jednat nemůže, protože za danou hláskou následuje samohláska, která tento proces v češtině nezpůsobuje; toto slovo se tedy čte/vyslovuje stejně, jako se píše. Spodoba znělosti však probíhá ve významově totožném slově zšednout, které vyslovujeme [sšednout], protože hláska „š“ je neznělá a způsobuje zpětnou spodobu znělosti, takže počáteční „z“ realizujeme jako neznělé [s]. Nelze vyloučit, že v některých regionech je např. vlivem analogie u slovesa zešednout výslovnost *[sešednout] běžná, spisovné normě to však neodpovídá a v diktátu může být tato podoba krajně matoucí. Není také vyloučené, že autor nahrávky dostal text s pravopisnou chybou, která se následně přenesla i do jeho mluveného projevu.
Zvažované varianty:
[sešednout]
[zešednout]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah odporovací
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, jaký poměr signalizuje souřadicí spojka „ale“ v této větě: „Prázdniny byly krásné, ale příliš krátké.” Ptala jsem se dvou učitelů češtiny a pokaždé jsem dostala jinou odpověď.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Spojka „ale“ zde spojuje větné členy, které si významově odporují. Jde tedy o poměr odporovací.
Poslední užití:
17.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně laryngální nerv, nebo laryngiální nerv (nerv, který inervuje hrtan, tj. larynx)?
Klíčové slovo:
laryngální
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí jako přídavné jméno utvořené od slova larynx (latinské označení hrtanu) pouze podobu laryngální. (A ze skrovných dokladů z databáze ČNK syn v8, kde najdeme 6 výskytů podoby laryngální, ale 0 výskytů podoby laryngiální, lze snad soudit, že tato informace je i v souladu s územ.) Doporučujeme tedy užívat výhradně podobu laryngální.
Zvažované varianty:
laryngální
laryngiální
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo laryngální
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky laryngální a laryngiální
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Jak mám přepsat fonetickou transkripcí spisovnou výslovnost slova alzheimer? Mohu napsat [alc-hajmr]? Pokud totiž napíšu [alchajmr], přečtou to žáci s hláskou „ch“, nikoli s hláskami „c“ a „h“.
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
V souladu s Akademickým slovníkem současné češtiny doporučujeme výslovnost daného výrazu přepsat buď jako [aldzhajmr], nebo [alzhajmr]. Kvůli pravidelné asimilaci znělosti totiž nemůže stát za sebou neznělá souhláska [c] a znělá souhláska [h], vyslovujeme opravdu buď souhláskovou skupinu [dzh], nebo [zh], v obou případech jde o souhlásky znělé. Problém, že by spojení hlásek „c“ a „h“ bylo interpretováno jako „ch“, zde tedy nastat nemůže. (Jen pro úplnost uvádíme, že souhláska „ch“ se jako [ch] přepisuje pouze ve velmi zjednodušeném záznamu výslovnosti, náležitý znak pro tuto hlásku ve fonetické transkripci je [x].)
Zvažované varianty:
[aldzhajmr]
[alzhajmr]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Fonetická transkripce
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba od slova předák?
Klíčové slovo:
předačka
Odpověď:
Přechýlená podoba od slova předák je předačka. Daný výraz uvádějí slovníky i jiné zdroje (PSJČ, IJP) a doložen je i v úzu – databáze ČNK syn v8 obsahuje 90 výskytů slova předačka.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je spisovná výslovnost slova alzheimer?
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
V souladu s Akademickým slovníkem současné češtiny doporučujeme vyslovovat buď [aldzhajmr], nebo [alzhajmr].
Zvažované varianty:
[aldzhajmr]
[alzhajmr]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Má název Borová Lhota (u Pyšel) něco společného s borovicemi a kdy toto pojmenování přibližně vzniklo?
Klíčové slovo:
Borová Lhota
Odpověď:
Příručka Místní jména v Čechách zmiňuje, že tato Lhota měla původně přívlastek Březná podle své polohy u březových lesů. Ty byly časem nahrazeny lesy borovými, a proto byla ves přejmenována. Tamtéž se uvádí první doklad na pojmenování Borová Lhota z roku 1654, starší doklady jsou na Březnou Lhotu.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova hora ve spojení Svatá Hora? Míněno je poutní místo u Příbrami.
Klíčové slovo:
Svatá Hora
Odpověď:
Podle Geoportálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je náležitá podoba Svatá Hora. Jde o název základní sídelní jednotky a pro tento typ pojmenování platí stejná pravidla jako pro psaní obcí a jejich částí.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.