Dotaz:
Divize, odbory, oddělení, výbory, komise...
Konkrétní dotaz:
Máme napsat divize Aviation, nebo Divize aviation?
Klíčové slovo:
d/Divize aviation
Odpověď:
Názvy organizačních složek lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem. Slovo divize je součást názvu, a proto lze psát divize aviation i Divize aviation.
Zvažované varianty:
Divize aviation
divize Aviation
Poslední užití:
19.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizační složky (pobočka, úsek, odbor, výbor apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82–86
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Divize, odbory, oddělení, výbory, komise...
Konkrétní dotaz:
Jak se píšou názvy oddělení? Konkrétně mi jde o název o/Oddělení materiály a konstrukce.
Klíčové slovo:
o/Oddělení materiály a konstrukce
Odpověď:
Názvy organizačních složek lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem. V převážné většině mají strukturu: přídavné jméno + podstatné jméno, např. s/Stavební odbor nebo podstatné jméno + podstatné jméno v 2. p. (to může být rozvito přídavným jménem), např. o/Oddělení následné péče. Název, na který se ptáte, je zvláštní v tom, že název je tvořen jmény v 1. p. V tomto případě doporučujeme zápis oddělení materiály a konstrukce nebo Oddělení materiály a konstrukce.
Poslední užití:
19.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizační složky (pobočka, úsek, odbor, výbor apod.)
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Typ S/sekce K/kancelář(e)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82–86
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jména termínů
Konkrétní dotaz:
Přemýšlíme, zda se u termínu národní identita nemá psát u přídavného jména velké písmeno. Tímto termínem se označuje vrcholný expertní orgán v dané oblasti činnosti. Nemůže se psát velké písmeno, aby se tím signalizovala vážnost?
Klíčové slovo:
národní autorita
Odpověď:
Termíny se v češtině píšou s malými písmeny. Je sice pravda, že velká písmena se mohou volit i pro vyjádření úcty. V této funkci se však používají jen u omezeného okruhu pojmenování a termíny mezi ně nepatří. Proto je náležitá podoba národní autorita.
Zvažované varianty:
národní autorita
Národní autorita
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
22.1.1 Termíny – obecně
Dotaz:
Hrady, zámky, radnice, brány, rozhledny
Konkrétní dotaz:
Když zvolím namísto Pražský hrad obrácený slovosled, mám psát Hrad pražský, nebo hrad Pražský, nebo Hrad Pražský?
Klíčové slovo:
Hrad pražský
Odpověď:
Psaní velkých písmen při obráceném slovosledu u názvů staveb je problematické. PČP se o způsobu psaní nezmiňují. U zeměpisných jmen zůstává velké písmeno u přídavného jména (Pyrenejský poloostrov – poloostrov Pyrenejský), u názvů státních útvarů, institucí, děl a dní se velké písmeno píše u prvního výrazu (Česká republika – Republika česká, Karlova univerzita – Univerzita Karlova, Kralická bible – Bible kralická, Květná neděle – Neděle květná). Pokud jde o název Pražský hrad, přikláníme se při inverzním slovosledu k podobě Hrad pražský.
Dotaz:
Shoda jen s jednou částí několikanásobného podmětu
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem psala do dopisu rodině jednoho zemřelého kamaráda tuto větu: „Petra znaly nejen moje děti, ale i malí vnuci.“ Jenomže mě to tvrdé y bilo do očí, takže jsem nakonec napsala „Petra znali nejen moje děti, ale i malí vnuci“. Mám jen syny a vnuci jsou také samí kluci… Neměli by tedy nad tvrdým y „zvítězit“? Vnímám to ale opravdu jen pocitově, poraďte, prosím, jak to je správně.
Klíčové slovo:
děti a vnuci
Odpověď:
V případech, kdy přísudek (ve Vašem případě „znaly/i“) stojí před několikanásobným podmětem („děti i vnuci“), je možná shoda dvojí: lze se řídit buď podmětovým jménem, které stojí nejblíž přísudku („děti“), nebo obecným pravidlem o přednosti rodů, podle nějž má vždy přednost jméno rodu mužského životného („vnuci“). V prvním případě by tedy shoda byla „děti znaly“, ve druhém „vnuci (i děti) znali“.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V poslední době mě přímo tahá za uši nyní široce používaný výraz „kurzarbeit“. Český jazyk nezná tolik složených slov jako němčina a výraz „kurzarbeit“ je nutno opsat třemi slovy - zkrácená pracovní doba, nebo spíše jen krátká pracovní doba. Přebírání cizích slov je dnes prostě trend. Ale řekněte mi, prosím, proč „ten kurzarbeit“, když v němčině je „die Arbeit“ a nakonec také v češtině je překlad tohoto slova „práce“ rodu ženského. Kde je logika? Váš názor by mě opravdu velmi zajímal.
Klíčové slovo:
kurzarbeit
Odpověď:
Čeština přejatá slova upravuje tak, aby dobře zapadla do jejího gramatického i pravopisného systému. To je případ i zmíněného kurzarbeitu. Sama jste uvedla, že čeština žádný vhodný ekvivalent nemá a skutečnost by se musela opisovat minimálně třemi slovy, což je z hlediska jazykové ekonomie problematické. V takových případech je přirozené, že čeština sáhne k již hotové přejímce – dnešní rychlá doba si na rozdíl od národního obrození ani nemůže dovolit dlouze vymýšlet české ekvivalenty, nemluvě o způsobech jejich plošného prosazení. Máte pravdu, že die Arbeit je v němčině rodu ženského, nicméně čeština při přejímání na cizí morfologické chrakteristiky nehledí (např. kšeft: v němčině das Geschäft, v češtině jednoznačně maskulinum). Mnohem běžnější je začlenění do morfologického systému podle hláskového zakončení. Kurzarbeit se přirozeně zařadil k mužskému rodu, a přestože se výjimečně objevují i případy, kdy je po vzoru němčiny zachován ženský rod, doporučujeme se držet mužského rodu a skloňovat podle vzoru „hrad“.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká centrum, které bude sloužit vzdělávání i informování veřejnosti o určitém tématu. Všechny grafické návrhy jsou psány s mezerou: informačně-edukační centrum. Jsem přesvědčená, že by to mělo být psané se spojovníkem: informačně-edukační centrum. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
informačně-edukační
Odpověď:
Souhlasíme s vámi. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť (informačně edukační centrum) se nedoporučuje. Jestliže centrum bude sloužit jak informování, tak vzdělávání/edukaci, pak jde o souřadně spojené složky. Máte pravdu, že takové složené přídavné jméno se píše se spojovníkem: informačně-edukační centrum.
Zvažované varianty:
informačně-edukační
informačně edukační
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně samolepicí, nebo samolepící?
Klíčové slovo:
samolepicí
Odpověď:
Jde o přídavné jméno účelové – správně je tedy s krátkým "i": samolepicí.
Zvažované varianty:
samolepicí
samolepící
Poslední užití:
31.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samolepicí
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.