Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je vhodnější pro soudní rozhodnutí? „Jana Nováková, narozená dne..., zastoupená advokátem…“, nebo „Jana Nováková, narozena dne..., zastoupena advokátem…“?
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné a možné, v tomto případě bychom však preferovali tvary přídavného jména, tj. narozená, zastoupená.
Zvažované varianty:
Jana Nováková, narozená dne..., zastoupená advokátem…
Jana Nováková, narozena dne..., zastoupena advokátem…
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného – Konkurence konstrukcí typu jsem dojatý × jsem dojat
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsme se zamýšleli nad tím, proč se šušňům říká holubi. Nikde jsme to nedokázali dohledat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
holub
Odpověď:
Pátrání v nejrůznějších lingvistických i nelingvistických zdrojích bohužel nepřineslo na váš dotaz žádnou odpověď. Je docela překvapivé, že výkladové slovníky češtiny u hesla holub uvádějí pouze význam „pták“ a frazeologismy s ním spojené, přenesené významy (s výjimkou asfaltového holuba užívaného ke cvičné střelbě) nejsou uvedeny ani ve Slovníku spisovné češtiny, ani ve Slovníku spisovného jazyka českého, ani v Příručním slovníku jazyka českého. Bohatším zdrojem pro další významové uplatnění výrazu holub je Slovník nespisovné češtiny. Uvádí významy: (1) ztuhlý sopel z nosu, (2) mladík (cucák), (3) voj. nováček, voják nástupního ročníku (pták), (4) vězeň. dopis tajně poslaný z věznice, (5) dělat někomu holuba – argot. platit někomu útratu, nechat se oškubat. Etymologické vysvětlení jednotlivých významů však bohužel tento zdoj neuvádí. Pokud bychom se pustili do spekulativního výkladu, nabízí se možnost vyjít z etymologického výkladu slova holub (pták), uvedeného v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Vedle toho, že původ všeslovanského slova (holub) není zcela zřejmý, uvádí Rejzek možnou spojitost s indoevropským kořenem gʰel(h)-, který označuje různé barvy (zelený, žlutý, okrajově také šedý, modrý), a říká, že spojitost ptačích jmen s názvy barev je velmi častá. Spojitost s barvou by možná mohla hrát roli také v přeneseném pojmenování obsahu nosu. Pro jistotu opakuji, že toto vysvětlení není podloženo žádným autoritativním zdrojem.
Dotaz:
Jiné stylistické kategorie
Konkrétní dotaz:
Jak byste provedli slohový rozbor následující věty? „Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně.“
Klíčové slovo:
slohový rozbor
Odpověď:
Pro interpretaci věty a pro stylové hodnocení je často třeba širší kontext. Našla jsem si, že se dané souvětí vyskytuje v Haškově Švejkovi. Jde o promluvu polního kuráta, který káže opilý, cituji: „Já bych si vyprosil, aby si tam vzadu někdo odfrkával. Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně. Na to vás upozorňuji, miláčkové moji. (...) Pamatujte si, vy dobytku jeden, že jste lidi a že se musíte dívat i skrze temný mrak v daleký prostor a vědět, že zde trvá všechno jen do času, však bůh že je navěky.“ Jde o součást beletristického textu a v jeho rámci o přímou řeč, která nese rysy mluvenosti. V promluvě kuráta se mísí různé jazykové prostředky s různou stylovou charakteristikou. Vedle jazykových prostředků spisovných, formálních (chrám Páně, v daleký prostor) se objevují jazykové prostředky nespisovné, expresivní až hrubé (maštal, holomek, vy dobytku jeden), což na jednu stranu ukazuje na postavení mluvčího (kněz), na druhou stranu na jeho opilost. Toto záměrné míšení stylů se pak promítá i do uvedené věty.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Mohli byste mi prosím poradit se správným tvarem přídavného jména „zřízený“ ve větě „Předmětem zakázky je dodávka osobních vozidel příspěvkovým organizacím, zřízených/zřízeným hlavním městem Prahou“?
Klíčové slovo:
zřízený
Odpověď:
Přídavné jméno („zřízený“) se musí v rodě, čísle a pádě shodovat s řídícím podstatným jménem („organizacím“). Správně je tedy: „Předmětem zakázky je dodávka osobních vozidel příspěvkovým organizacím, zřízeným hlavním městem Prahou.“ Podstatné jméno „organizacím“ je v 3. p. mn. č. (r. ž.), ve 3. p. mn. č. (r. ž.) tedy musí být i přídavné jméno „zřízeným“. V těchto případech si můžete pomoct předsunutím přídavného jména před řídící podstatné jméno; snadno si tím ověříte správnost tvaru: „dodávka zřízeným organizacím“ (nikoliv „dodávka zřízených organizacím“).
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Podmět je vyjádřen bezrodým zájmenem
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, jaké „i/y“ se správně píše ve větě „Děti a já jsme navštívili/y...“. Řekla bych, že „i“, ale ráda bych se ujistila.
Klíčové slovo:
děti a já
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět „děti a já“. Zájmeno „já“ je samo o sobě bezrodé, a proto je zde klíčový přirozený rod osoby. Vyjdeme-li z toho, že mluvíte o sobě, tedy o ženě, je namístě tvrdé y: „děti“ jsou v množném čísle formálně ženského rodu a „žena“ pochopitelně také. Proto: „Děti a já jsme navštívily...“ Kdyby větu říkal muž, tak by podle pravidla o přednosti rodů rozhodovalo to, že součástí několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného, a v přísudku by se psalo měkké i.
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 2 – Podmět je vyjádřen bezrodým zájmenem + Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jak lze dosáhnout toho, aby slovníky uváděly u názvu indického města jako doporučovanou variantu Mumbaí? Momentálně je preferována podoba Bombaj.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí varianty zeměpisných názvů na základě jejich oficiální geografické standardizace a podle frekvence v úzu. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu, zjistíme, že Bombaj zásadně (přibližně v poměru 60 ku 1) převládá nad podobou Mumbaí. Pokud by však v úzu došlo k zásadnímu nárůstu jejího užívání a získala by převahu nad nyní preferovaným názvem Bombaj, odrazila by se tato skutečnost přirozeně i ve slovníkovém zpracování daného hesla. Na okraj doplňme, že oficiálně standardizované exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) je v češtině Bombaj. Aktuální Index českých exonym pak jako nestandardizovanou variantu uvádí i podobu Mumbaj, která je však v úzu ještě méně frekventovaná než přepis Mumbaí.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Mohl bych s vámi zkonzultovat transkripci názvu indického města?
Klíčové slovo:
jméno indického města
Odpověď:
V těchto případech bývají možnosti jazykové poradny poněkud omezené, zejména pokud se dané jméno nevyskytuje v aktuálních geografických příručkách. Doporučujeme vám proto v případě méně známých indických zeměpisných názvů konzultovat tuto problematiku spíše s indology.
Dotaz:
Tvar vztažného zájmena jenž
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „Tato bylinná čajová směs obsahuje list borůvky, lusk fazolu, nať jestřabiny, kořen pampelišky a kůru skořice, které se v lidovém léčitelství používají dlouhé desítky let“. Chtěla bych zájmeno „které“ nahradit zájmenem „jenž“. Je v tomto případě správný tvar „jež“?
Klíčové slovo:
jež
Odpověď:
Ano, tvar zájmena musí být ve shodě se všemi jmény, k nimž se vztahuje, a to jsou v tomto případě slova ženského a mužského neživotného rodu. Namístě je tedy skutečně tvar „jež“.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Jak je to s odsouváním koncového „e“ při tvoření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen od jmen mužských? Je správně Jakův, nebo Jakeův [džejkúf]?
Klíčové slovo:
Jakeův
Odpověď:
Při tvoření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen od mužských jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, ale v písmu na samohlásku se koncová samohláska neodsouvá – správně je tedy Jakeův. (Podoby bez odsunutého koncového "e" též výrazně převažují v databázi ČNK syn v8.)
Zvažované varianty:
Jakův
Jakeův
Poslední užití:
8.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jake
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.