Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje výraz trébuchet?
Klíčové slovo:
trébuchet
Odpověď:
Slovo označující obléhací zbraň české slovníky dosud nezachycují, je málo frekventované a jeho výslovnostní norma zřejmě ještě ani nevznikla. V tomto případě doporučujeme vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce, tj. ve francouzštině (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), což je hlavní obecně platný postup při adaptaci přejímek do češtiny. Původní výslovnosti [tʀebyʃε] nejlépe odpovídá česká podoba [trebiše], avšak analogicky zakončená slova typu syžet (sujet) či ricochet pocházející rovněž z francouzštiny se pravidelně adaptují s vyslovovaným koncovým -t, tj. [sižet], respektive [rikošet], proto i kvůli snazšímu skloňování doporučujeme spíše variantu [trebišet]. Tomuto řešení nasvědčuje i dosavadní užívání daného výrazu v psaných textech, z nichž vyplývá jeho jednoznačné zařazení k rodu mužskému neživotnému (vzor hrad).
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Má se nějak transkribovat do češtiny estonské příjmení zapsané latinkou, jestliže je původně evidentně ruské a vyskytuje se v něm místo písmene „š“ kombinace „sh“?
Odpověď:
Nikoli, jestliže je ve výchozím jazyce dané příjmení zapsáno latinkou, v češtině ho již nijak neměníme.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název salátu coleslaw?
Klíčové slovo:
coleslaw
Odpověď:
Výraz označující zelný salát je v češtině poměrně nový a dosud není ve slovnících zachycen. Jde o slovo anglického původu (do angličtiny se adaptovalo z holandštiny). Obecně platí, že výslovnost přejímek by měla v češtině vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), není ovšem výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což nelze označit a priori za chybu.
V případě anglicismu coleslaw by tedy byla v češtině namístě adaptovaná výslovnost [koulsló], běžnější je však podoba [koleslaf] zohledňující více grafiku. K preferenci druhé varianty vede české mluvčí několik okolností: forma coleslaw evokuje slovanská jména typu Boleslav (na základě téže analogie proběhla zvuková adaptace výrazu i např. v polštině), zakončení [-slaf] jde na rozdíl od [-sló] bez problémů skloňovat a jednoznačně zařadit k rodu mužskému neživotnému (tj. zachází se s ním pak stejně jako s nadřazeným slovem salát); anglický původ výrazu není intuitivní a ne všichni znají jeho výchozí zvukovou formu, která je navíc od grafiky značně vzdálená, atd.
Jak jsme zjistili z nahrávek v mediálních archivech, i u profesionálních mluvčích výslovnost [koleslaf] převažuje. Užívají ji také profesionální kuchaři, ačkoli jsou si mnohdy vědomi, že anglickému originálu neodpovídá (a v pořadech o vaření tento problém někdy tematizují). Je však samozřejmě na každém uživateli jazyka, kterou z podob ve své řeči zvolí. Domníváme se, že čeští posluchači jsou v současnosti zvyklí spíše na variantu [koleslaf], která evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže. Je naopak pravděpodobné, že výskyt „správnější“ varianty [koulsló] by vzbudil nežádoucí pozornost, případně vedl k nedorozumění (zachytili jsme např. situaci, kdy profesionální kuchař vyslovil [koulsló] a jeho žák si vyžádal opakování a vysvětlení daného jména, ačkoli samotný pokrm znal; v daném pořadu se pak již objevovala výhradně všeobecně srozumitelná podoba [koleslaf]).
Zvažované varianty:
[koleslaf]
[koulsló]
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo rutina?
Klíčové slovo:
rutina
Odpověď:
Doporučujeme výslovnost [rutyna] (v souladu nejen s příručkami, ale i s převažujícím územ). K měkčení souhlásky [t] na [ť] by zde docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ti“ čte odlišně od domácích slov.
Zvažované varianty:
[rutyna]
[ruťina]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Vyslovuje se správně v češtině [perzekvovat], nebo [perzekuovat]?
Klíčové slovo:
perzekvovat
Odpověď:
Toto sloveso by se v češtině mělo vyslovovat v souladu se svým zápisem, tedy perzekvovat [perzekvovat]. V praxi se však často objevuje i dosud nekodifikovaná podoba *perzekuovat (zjevně na základě analogie se slovem perzekuce), které pochopitelně odpovídá výslovnost [perzekuovat]. Část uživatelů češtiny však vnímá sloveso *perzekuovat jako příznakové či chybné.
Zvažované varianty:
[perzekvovat]
[perzekuovat]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo bulletin? Výslovnost [buletýn] či [buletén], s níž se setkávám, mě zaráží a vadí mi.
Klíčové slovo:
bulletin
Odpověď:
Slovo bulletin doporučujeme v souladu s příručkami vyslovovat [bilten] či [biltén] (jde o původní francouzskou výslovnost adaptovanou do češtiny). Podle našich zjištění tyto varianty např. u profesionálních mluvčích v médiích naprosto převažují. Podoby typu [buletýn] mohou, jak je z dotazu patrné, vyvolávat u posluchačů negativní reakce.
Zvažované varianty:
[bilten]
[biltén]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jsou výrazy typu „a“ nebo „o“ také jednoslabičná jako např. slovo „dům“?
Klíčové slovo:
a; o
Odpověď:
Ano, takovéto výrazy jsou rovněž jednoslabičné. Obsahují právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „a“ nebo „o“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se dělí na slabiky slovo „olympiáda“? Chápu na základě informací z Internetové jazykové příručky správně, že v současnosti se považuje -piá- za jednu slabiku?
Klíčové slovo:
olympiáda
Odpověď:
Slovo „olympiáda“ se vyslovuje jako [olimpijáda], slabikuje se tedy jako [o-lim-pi-já-da]. Část -piá- tedy představuje dvě slabiky, nikoli jednu. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. V psaném textu se opravdu část -piá- na konci řádku nerozděluje, s počtem slabik to však nijak nesouvisí.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Co znamenají v Internetové jazykové příručce u jednotlivých hesel pomlčky v kolonce „dělení“? Domnívám se, že by mělo jít o dělení slova na slabiky.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. Spojovníky (nikoli pomlčky) tedy označují místa, kde lze daný výraz v písmu rozdělit na dva řádky.
Pokud jde o dělení slov na slabiky (slabikování), Internetová jazyková příručka obsahuje obecné poučení o tomto jevu, a to ve výkladové části.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje Internetová jazyková příručka informace, jak dělit konkrétní slova na slabiky?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Internetová jazyková příručka obsahuje pouze obecné poučení o slabikách v češtině. Členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a počet slabik ve slovech intuitivně bez problémů poznáme (pouze u přejatých slov může nastat situace, že počet slabik u některých výrazů nebývá mluvčími pociťován shodně). Hranice konkrétních slabik však nejsou vždy dány jednoznačně, zde záleží na každém z nás, kde začátek a konec některých slabik pociťuje, např. slovo „kotva“ lze slabikovat jak [ko-tva], tak i [kot-va]. V těchto případech, kdy jsou možné různé způsoby slabikování, lze pozorovat, že někteří mluvčí inklinují spíše ke slabikám otevřeným, jiní k zavřeným; celkový počet slabik ve slově však zůstává stejný.
Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.