Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v které, nebo ve které?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se: není *v váze, ale jedině ve váze), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení "v/e které". V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve které, tak i ponechat nevokalizovanou – v které.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak vytvořit přídavné jméno od slova počasí? Je v pořádku podoba počasový?
Klíčové slovo:
počasový
Odpověď:
Podoba počasový je vytvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Je doložena v českých výkladových slovnících (PSJČ, SSJČ), které ji ovšem označují za řídkou (a uvádějí jen doklady s F. X. Šaldy – je tedy otázka, zda se dříve toto slovo, byť třeba řídce, ale všeobecně, používalo, nebo zda jde jen o součát Šaldova idiolektu). V současnosti je výskyt podoby počasový spíš nečetný, databáze ČNK syn v8 uvádí jen 8 jejích výskytů. Považujete-li však danou podobu za potřebnou (a argument, že přídavnému jménu povětrnostní odvozenému od slova povětrnost s významem ‚počasí‘ přisuzují lidé nesprávný, resp. nežádoucí, užší význam ‚týkající se větru‘, je v tomto směru přesvědčivý), není nutné se jejímu použití vyhýbat.
Zvažované varianty:
počasový
Poslední užití:
26.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo počasový
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo počasový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka počasový
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Prosím o názor, jaké i/y napsat ve větě, pokud se to vůbec napsat dá. Jedná se o větu, kterou nejspíš znáte: „Na zahradě stálo bidlo. Na bidle si vrabec postavil své bydlo. Zafoukal vítr a obě b_dla spadla.“
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná. Jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jedná se o dvě různé lexikální jednotky se zcela odlišným významem, které nelze shrnout pod jeden pojem. Žádné z i/y nemá přednost. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla. Řešením je zápis spadlo bydlo i bidlo, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu vykonávající práci lesníka? Jaká je přechýlená podoba slova lesník?
Klíčové slovo:
lesnice
Odpověď:
Jako přechýlenou podobu slova lesník bychom doporučovali podobu lesnice. Tato podoba je systémově nejsilnější, existuje k ní řada analogických dvojic (tajemník > tajemnice, důstojník > důstojnice, úředník > úřednice aj.). Existence slova lesnice s významem ‚hudební nástroj‘ tomu není na překážku – obdobná víceznačnost je v jazyce, a to přímo i v obdobných případech přechylování, poměrně běžná, srov. např. generálka ‚žena v hodnosti generála‘ vs. generálka ‚generální zkouška‘ či ‚oprava‘. Na překážku tomu nejsou ani neanalogické dvojice typu právník > právnička – jazyk se prostě nechová zcela přímočaře a pravidelně.
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo designer krátce i dlouze (designér)?
Klíčové slovo:
designér
Odpověď:
Přejaté slovo designér píšeme v českém textu v souladu s jazykovými příručkami jen dlouze: designér (obdobně jako třeba výrazy konstruktér, režisér, premiér, trenér, masér, instalatér, hoteliér apod.).
Zvažované varianty:
designér
designer
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně kníničtí občané, nebo kníničští občané?
Klíčové slovo:
kníničští
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kníničky (brněnská městská část) má v 1. p. j. č. správnou podobu kníničský, v 1. p. mn. č. tedy bude mít správnou podobu kníničští.
Zvažované varianty:
kníničtí
kníničští
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Úholičky (analogie)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Zjistili jsme, že slovní obrat „horko těžko“ se používá v Česku i na Slovensku. Nevíte, zda ho čeština přejala ze slovenštiny, nebo to bylo naopak? Ještě doplním, že nám obrat ve slovenštině nedává moc smysl, když tam „horko“ znamená ‚hořce‘.
Klíčové slovo:
horko těžko
Odpověď:
Spojení „horko těžko“ přejala čeština ze slovenského „horko-ťažko“ (viz článek A. Jedličky nazvaný Zbrojovka horko těžko vyhrála, který vyšel v časopisu Naše řeč v roce 1972). V obou jazycích nese toto spojení význam ‚s vypětím sil, s vynaložením velké námahy, s velkým úsilím, navzdory velkým překážkám, ztěžka, namáhavě‘. Slovenský výraz „horko“ má podle Slovníku súčasného slovenského jazyka více významů, v uvedeném spojení se uplatňuje třetí z nich: 1. ‚s chutí pelyňku, blínu‘, 2. ‚s duševní bolestí, trpce, žalostně‘, 3. ‚s velkou námahou, ve velké míře‘.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít přídavné jméno utvořené od jména Černá louka (výstaviště v Ostravě)?
Klíčové slovo:
černoloucký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od jména Černá louka by mělo mít (podle slovotvorných zásad češtiny) podobu černoloucký (přídavné jméno utvořené od jména obce Louka má podobu loucký). Dané přídavné jméno lze tedy vytvořit, uvedená podoba černoloucký je náležitá, užívá se ovšem – pokud vůbec – jen velmi zřídka: databáze ČNK syn v8 neobsahuje její jediný výskyt. Její užití nelze vyloučit, ale vhodnější je se mu – je-li to v daném případě možné – spíš vyhnout.
Poslední užití:
13.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Louka
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.2.1 Typ Nový Bydžov, Nový Knín, Borová Lhota
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem z úst ministryně zajímavý tvar číslovky „jsme na devětseti případech“, slyšel jsem podobné patvary i od pana premiéra. Správně je snad „devíti stech, pěti stech, dvou tisících atp.“, ne? Nebo je ten první výraz jako hovorový povolen ve spisovné češtině?
Klíčové slovo:
devět set
Odpověď:
Náležitý tvar je devíti stech, pěti stech, dvou tisících. U složitějších číslovkových výrazů je možné skloňovat jen jméno počítaného předmětu a část číslovkového výrazu (obvykle řád desítek a jednotek) ponechat nesklonný. V Internetové jazykové příručce uvádíme jako příklad: „Výraz před 365 lety můžeme také přečíst před tři sta šedesáti pěti (pětašedesáti) lety a obdobně bez 1 847 Kč – bez tisíc osm set čtyřiceti sedmi (sedmačtyřiceti) korun; o 1 358 423 dokladech – o milion tři sta padesát osm tisíc čtyři sta dvaceti třech (třiadvaceti) dokladech.“ (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=785&id=791).
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno rodiny utvořené od příjmení Rytina? Může mít i podobu Rytinovci, nebo jen Rytinovi?
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Rytina má (v 1. p.) správnou podobu Rytinovi. Podoba Rytinovci je ve spisovném jazyce nesprávná, nejspíš utvořená podle vzoru slovenštiny, kde se společná jména rodin tvoří takto zakončením -ovci.
Zvažované varianty:
Rytinovci
Rytinovi
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.