Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v novinách na větu „Žena s dítětem odešli“. Mám za to, že je tam chyba, podle mě by věta měla znít „Žena s dítětem odešla“. Mají chybu v novinách, nebo se mýlím já?
Klíčové slovo:
předložka s v několikanásobném podmětu
Odpověď:
Máte pravdu, pro měkké i zde skutečně není důvod, protože ve větě není žádné jméno mužského životného rodu. Spojení typu „někdo s někým“ je obecně poněkud zvláštní: významově jsou si totiž obě složky rovny, avšak formálně nikoli; složka po předložce „s“ je formálně podřízena složce první. V závislosti na úhlu pohledu pak můžete zvolit dvojí řešení shody. První možností je přiklonit se k formálnímu hledisku a shodu řídit pouze podle složky v prvním pádě, tedy „Žena (s dítětem) odešla“. Druhou možností je chápat celé spojení „žena s dítětem“ jako typ několikanásobného podmětu, variantu k souřadnému „žena a dítě“. V tom případě by věta zněla „Žena s dítětem odešly“. Oba způsoby jsou v pořádku a zcela rovnocenné.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Soren?
Klíčové slovo:
Soren
Odpověď:
Ano, jméno Soren je uvedeno v příručce M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? jako německá podoba dánského apod. mužského jména Sören (což je obdoba jména Severin); do české matriky jej tedy lze bez problémů zapsat.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jak správně utvořit přechýlenou podobu od slova hipík? Podle IJP je správně hippie, pak by to možná mohla být hippiesačka, ale nikde jsem to nedohledala a sama bych spíše utvořila slovo hipísačka. Překladatel volil zápis hippiezačka, ale to se mi nezdá vhodné.
Klíčové slovo:
hipízačka; hipísačka
Odpověď:
Slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) zachycují výraz hippie (v množném čísle hippiové nebo hippies). Překladatelem zvolenou přechýlenou podobu hippiesačka nepovažujeme za šťastnou, což potvrzuje i fakt, že se v praxi neobjevuje.
Doporučujeme vycházet spíše z počeštěné podoby hipík (tu zaznamenává např. Slovník nespisovné češtiny), respektive z množného čísla hipísáci (hipízáci). Za primární pravopisnou podobu označení příslušnice hnutí hippies pak považujeme zápis hipísačka, který respektuje koncové „s“ základního výrazu. Protože se však ve výslovnosti mezi dvěma samohláskami uplatňuje silná tendence ke znělosti a rovněž s přihlédnutím k tomu, že se nejedná o spisovný výraz, lze připustit i zápis hipízačka. Příklady z ČNK dokládají obě možnosti zápisu, podoba hipísačka je 10x četnější.
Zvažované varianty:
hipízačka
hipísačka
hippiezačka
hippiesačka
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je v češtině správný název indického města? Domnívám se, že frekventovaná podoba Bombaj je zastaralá a že je namístě užívat politicky korektní jméno Mumbaí, to však většina Čechů vůbec nezná. Potřebuji poradit, co zvolit pro jednotnou komunikaci ve velké české firmě.
Klíčové slovo:
Bombaj
Odpověď:
Máte pravdu, že v češtině jednoznačně naprosto převládá podoba Bombaj. To je však v souladu s oficiální geografickou standardizací, která pro češtinu doporučuje exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Bombaj. Aktuální Index českých exonym dále jako nestandardizovanou variantu uvádí i Mumbaj, která je však v úzu velice málo frekventovaná. Daná příručka obsahuje taktéž název Mumbaí, avšak pouze jako přepis původního názvu (tj. tzv. endonymum čili oficiální název užívaný na území, kde se dané místo nachází). Z jazykového hlediska lze tedy použít všechny tři uvedené podoby, pro jednotnou komunikaci doporučujeme v současnosti preferovat známý, hojně užívaný, a především pro češtinu standardizovaný název Bombaj.
Zvažované varianty:
Bombaj
Mumbaí
Mumbaj
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Dvojí možný podmět (např. Dávka emocí, které když pocítíme, přetrvávají)
Konkrétní dotaz:
Píši smuteční oznámení a nejsem si jistá jednou formulací. Je vhodnější „Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“, nebo „Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“?
Klíčové slovo:
chvíle rozjímání
Odpověď:
V tomto případě si můžete vybrat, záleží na tom, co přesně chcete sdělit, zda je pro vás důležitější ona „chvíle“ („Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“), nebo „rozjímání“ („Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“). Obě formulace jsou syntakticky zcela v pořádku, rozdíl je pouze v tom, že v prvním případě vedlejší věta rozvíjí jméno „chvíle“ a v druhém „rozjímání“.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Má na správnost výrazu vliv jeho časté užívání?
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Časté užívání určitého výrazu v jazykové praxi (neboli v úzu) je jen jedním z faktorů, které mají vliv na utváření jazykové normy. Pro vnímání jazykového prostředku jako noremního je důležité, zda je jeho užití v určitých komunikačních situacích pociťováno jako závazné. Pro bližší vhled do této problematiky doporučujeme slovníček vybraných pojmů v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891), popřípadě související hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Nerespektování normy
Konkrétní dotaz:
Setkávám se s tím, že vládní instituce při tvoření dokumentů nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen, konkrétně třeba v názvech ptačích oblastí, kde jsou nadměrně užívána velká písmena.
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Bohužel, v praxi se často setkáváme se skutečností, že instituce nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen a v oficiálních dokumentech se tak objevují názvy s velkým písmenem, přestože takový způsob zápisu není namístě.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.