Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je užita formulace „vojenská a vojensko politická rizika“. Předpokládám, že by se to mělo psát dohromady, protože jde o vojenskou politiku.
Klíčové slovo:
vojenskopolitický
Odpověď:
Zápis dvou samostatných slov neodpovídá současným doporučením uvedeným v PČP od roku 1993 a zachyceným rovněž v IJP. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy.
V citovaném textu jde nepochybně o vojenskou politiku, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Takové složené přídavné jméno píšeme dohromady: vojenskopolitický.
Teoreticky lze uvažovat také o souřadnosti složek, tedy takovém spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (vojenský a politický). Pak by bylo namístě použít spojovník: vojensko-politický. Protože slovo vojenský už se ve formulaci objevuje samostatně, není pravděpodobné, že by se opakovalo ještě jednou ve složce přídavného jména (vojenský + vojenský a politický). Tuto možnost zápisu proto vylučujeme.
Zvažované varianty:
vojenskopolitický
vojensko-politický
vojensko politický
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno zahraničně politické zájmy – je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
zahraničněpolitický
Odpověď:
Zápis dvou samostatných slov neodpovídá současným doporučením, která uvádějí PČP od roku 1993 a jsou zachycena rovněž v IJP. V souladu se současnou kodifikací píšeme složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově buď se spojovníkem, nebo dohromady.
V uvedené větě jde nepochybně o vztah k pojmu zahraniční politika. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno zahraniční) rozvíjí druhou (podstatné jméno politika), pak píšeme adjektivum dohromady: zahraničněpolitické zájmy.
Zvažované varianty:
zahraničněpolitický
zahraničně-politický
zahraničně politický
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Proč není přijímací i přijimací, stejně jako např. kropící a kropicí?
Klíčové slovo:
přijímací
Odpověď:
Lišení tzv. dějových a účelových přídavných jmen prostřednictvím dlouhého -í- vs. krátkého -i- (kropící vs. kropicí, lepící vs. lepicí atp.) se týká pouze sloves 4. třídy s kmenotvornou příponou -i- (lep-i-t > lep-í-cí vs. lep-i-cí). Jiné slovesné třídy vyjadřují tento rozdíl takovými variantami kmenotvorné přípony, které jsou od sebe výrazněji formálně odlišné, takže si je uživatelé nepletou (srov. např. posunující vs. posunovací – nikoliv *posunujicí s krátkým -i- po -j- atp.). Slovo přijímací je ovšem ještě jiný případ: dané -í-, o jehož krácení podle analogie kropící vs. kropicí uvažujete, není kmenotvorná přípona, ale součást kořene, u které ke krácení probíraného typu nedochazí. Dějovým protějškem účelového přídavného jména přijímací proto není podoba *přijimací, ale přijímající.
Zvažované varianty:
přijímací
přijimací
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika a Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda bych u slovesa „využít“ měla volit vazbu s druhým, nebo se čtvrtým pádem: „Ke splnění oznamovací povinnosti je možno využít služby/službu.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „využít“ obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Spojení s druhým pádem může být uživateli hodnoceno jako stylově vyšší. Naopak čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. „využít auto k převozu“ nebo „využít peníze ke koupi dovolené“. V uvedeném případě jsou však naprosto přijatelné obě varianty, tedy jak „využít služby“, tak „využít službu“.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Stačí, když při registraci napíšou váš e-mail do příslušné kolonky(,) a my se vám ozveme“?
Klíčové slovo:
když
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené hlavní věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující věty v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 117
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.