Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V Pravidlech českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny jsem našla, že se výraz „odkdy“ píše pouze dohromady, v Internetové jazykové příručce ale připouštíte i psaní zvlášť. Čím se mám tedy řídit?
Klíčové slovo:
odkdy; od kdy
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny zachycují výraz „odkdy“ („od kdy“) v jeho spřažené podobě, předložku „od“ a zájmenné příslovce „kdy“ zaznamenávají zvlášť, dle abecedního řazení. Koncepce Internetové jazykové příručky se od PČP a SSČ liší, proto v rámci hesla „odkdy“ upozorňuje i na možný způsob psaní zvlášť.
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Byl dříve přípustný pro 2. stupeň přídavného jména „tenký“ i tvar „tenší“? (Našel jsem tuto podobu v kresleném příběhu Rychlých šípů z roku 1938.)
Klíčové slovo:
tenčí
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu z roku 1913 (celý název příručky zní: Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné c.k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání) jsou jako přípustné uvedeny obě varianty: „tenčí“ i „tenší“. Ve vydání PČP z roku 1941 je však doporučena již jen podoba „tenčí“, která je kodifikována i v současnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Kdysi se používalo pro muzikál a operetu označení hudebně zábavné divadlo a vím, že by to správně mělo být hudebně-zábavní divadlo. Před jistým časem teatrologové začali používat označení zábavněhudební divadlo, přídavné jméno je užito i v názvu jedné knihy. Potřebuji poradit, protože si nejsem jistá, co se pod tímto slovem skrývá, o jaké divadlo jde, jaké je východisko.
Klíčové slovo:
zábavněhudební
Odpověď:
Máte pravdu, že složené přídavné jméno hudebně-zábavní (pro účely tohoto dotazu ponecháváme stranou, že se často objevuje nepřesné označení hudebně-zábavný, popř. hudebně zábavný), jehož souřadně spojené složky odkazují k východisku hudební a zábavní (popř. hudba a zábava) je užíváno již celá desetiletí. Označení zábavněhudební je podle ČNK i internetu výrazně řidší, mnohé doklady odkazují na zmíněnou publikaci „Od operety k muzikálu. Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945“. Nevíme, proč autor, popř. redakce volili složené přídavné jméno zábavněhudební místo obvyklejšího hudebně-zábavní. Pokud vyjdeme z pravidel pro psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (popř. i na -sko, -cko, -ově), pak dohromady píšeme přídavná jména podřadná, jejichž základem je ustálené slovní spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (např. trestní právo – trestněprávní). U adjektiva zábavněhudební je s největší pravděpodobností východiskem slovní spojení zábavná hudba, které tvoří určitý protiklad k hudbě klasické (vážné).
Slovník české hudební kultury (Editio Supraphon, Praha 1997) v hesle zábavná hudba uvádí: „výraz, jímž se zpravidla míní populární hudba, resp. nonartificiální hudba vůbec. Výraz je též zčásti synonymní s výrazy lehká hudba a salónní hudba..." Encyklopedický atlas hudby (NLN 2001) říká, že „pojem zábavná hudba, event. lehká hudba (Unterhaltungsmusik, light music) vznikl na konci 19. století a je spojen s produkcí hudby jakožto zboží v moderní masové společnosti, jež je ke koupi na zvukových nosičích, šířena rozhlasem atp.“
Zvažované varianty:
zábavněhudební
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď:
Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří přídavná jména utvořená od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn-? Vypouští se jedno -n- a píše se např. bonský, lausanský, schönbrunský, tallinský, nebo se při tvorbě přídavných jmen zachovávají obě -nn-, např. bonnský, lausannský, schönbrunnský, tallinnský?
Klíčové slovo:
přídavná jména utvořená od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn-
Odpověď:
Při tvoření přídavných jmen od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn- se obě tato -nn- zachovávají, píšeme tedy např. bonnský, lausannský, schönbrunnský, tallinnský (vycházíme-li z podoby Tallinn, pokud bychom vyšli z podoby Tallin, bylo by správné i psaní tallinský; podoby Tallin > tallinnský a Tallinn > tallinský by se však v jednom textu neměly křížit).
Zvažované varianty:
-nský
-nnský
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny? Mám užívat transkripci, nebo transliteraci?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Základní poučení o přepisu z ruské azbuky do latinky naleznete v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu; dále se dané problematiky týká také norma ČSN ISO 9 a nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (č. 594/2006 Sb.). Při volbě způsobu přepisu záleží především na povaze a účelu textu. Zjednodušeně řečeno se transliterace (tj. přesné převedení písmen jedné abecedy do druhé) užívá zejména ve speciálních případech: v osobních dokumentech, v bibliografii, v kartografii, v technické dokumentaci, katalozích atp., přičemž se nezohledňuje výslovnost v jazyce
originálu. Její výhodou je možnost jednoznačného zpětného převodu do původní abecedy. Pokud jsou však přepisovaná slova součástí běžného textu, doporučujeme užívat transkripci, která zároveň naznačuje výslovnost daných cizojazyčných výrazů v češtině. Více se o této problematice dočtete ve zmiňovaných Pravidlech českého pravopisu a dále např. v článku Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 1949, nověji pak v disertační práci S. Špačkové Rusko-česká textová a jazyková ekvivalence propriálního lexika (viz https://is.muni.cz/th/en8dp/Disertace.pdf).
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát černozelený, nebo černo-zelený? Ta zelená je taková tmavá, skoro černá, nejsou to samostatné barvy.
Klíčové slovo:
černozelený
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy zelenou barvu s nádechem černé / černou barvu s nádechem zelené), pak píšeme přídavné jméno černozelený dohromady.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
černozelený
černo-zelený
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát modro-šedý, nebo modrošedý? Je to šedá, která je lehce do modra, nejsou to samostatné barvy.
Klíčové slovo:
modrošedý
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy šedou barvu s nádechem modré / modrou barvu s nádechem šedé), pak píšeme přídavné jméno modrošedý dohromady.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-šedý
modrošedý
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mohou jednotlivé položky výčtu začínat velkým písmenem? A oddělují se čárkami?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. Jestliže položky výčtu obsahují celé věty, začínají tyto věty velkým písmenem a ukončí se tečkou (ovšem psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné). Pokud výčet obsahuje body větného i nevětného charakteru, položky výčtu začínají malými počátečními písmeny a ukončují se středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou.
Poslední užití:
18.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát růžovo-šedý, nebo růžovošedý? Nejde o jednu barvu, ale jsou to vzorky tvořené různými kamínky, některé jsou růžové, některé šedé, některé tmavé, jiné světlé.
Klíčové slovo:
růžovo-šedý
Odpověď:
Pokud jde o vzorek složený z kamínků dvou různých barev (růžových a šedých), pak přídavné jméno píšeme se spojovníkem: růžovo-šedý. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
růžovo-šedý
růžovošedý
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zapsat výraz „čtyřletý“ kombinací číslice a části slova?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 4letý
Odpověď:
Ano, možné to je. Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), píšeme bez mezer a bez spojovníku, tedy: 4letý.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
Oddělují se v číslicích řády tisíců tečkou, nebo mezerou (například ve spojení „12 500 měrných jednotek“)? Jsou případně možné oba způsoby zápisu?
Klíčové slovo:
řády
Odpověď:
Trojice číselných řádů se oddělují mezerami, s výjimkou letopočtů, které se nikdy nečlení. Zápis s tečkou je možný pouze v případě peněžních částek, v tomto případě ho proto nedoporučujeme.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát hnědo-červený, nebo hnědočervený? Jde o popis vzorků, nejde o jednu barvu, ale jsou to různé kamínky, některé jsou červené, některé hnědé, některé tmavé, jiné světlé.
Klíčové slovo:
hnědo-červený
Odpověď:
Pokud jde o vzorek složený z kamínků dvou různých barev (hnědé a červené), pak přídavné jméno píšeme se spojovníkem: hnědo-červený. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
hnědo-červený
hnědočervený
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Může se v zápisu pěněžní částky užívat pomlčka po desetinné čárce zároveň se značkou „Kč“ (např. 50 000,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Z hlediska současné normy je uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné. Doporučujeme proto zápis 50 000 Kč.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Mám výraz červenohnědý. Píše se to s pomlčkou, nebo dohromady? Jde o červenou barvu s lehkou příměsí hnědé, takže ta červená je tmavá.
Klíčové slovo:
červenohnědý
Odpověď:
Pomlčka se ve výrazech označujících barvy neužívá, v úvahu připadá spojovník nebo psaní dohromady. Pokud jde o barevný odstín, tedy v tomto případě o červenou barvu s nádechem do hněda (popř. by mohla být popsána jako hnědá s nádechem do červena), pak píšeme přídavné jméno červenohnědý dohromady, bez spojovníku (obdobně např. žlutozelený = žlutá s nádechem do zelena (zelená do žluta).
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
červenohnědý
červeno-hnědý
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje správně slovo želatina? Já říkám [želatyna], avšak slýchám i podobu [želaťina], což mě mate, protože se domnívám, že tento výraz pochází z francouzštiny.
Klíčové slovo:
želatina
Odpověď:
Zatímco v domácí slovní zásobě se skupiny zapisované jako di, ti, ni vyslovují jako [ďi], [ťi], [ňi], u většiny přejatých slov toto pravidlo neplatí. U některých výrazů si však mluvčí někdy již neuvědomují, že jde o slovo cizího původu, proto se lze setkat s nenáležitými podobami jako právě želatina *[želaťina], popř. *[želaťína] místo [želatyna], [želatýna]. Máte pravdu, že výraz želatina pochází z francouzštiny, a jistě nejste sama, kdo si občas se vyskytující „měkké“ výslovnosti všímá a vnímá ji jako nepatřičnou.
Zvažované varianty:
[želatyna]
[želatýna]
[želaťina]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu maďarského města Segedín? Podoba [segeďín] se mi zdá divná.
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
U jména Segedín neuvádějí geografické příručky ani Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny žádné výslovnostní doporučení, z čehož implicitně vyplývá, že by jeho zvuková podoba měla být v souladu s grafikou podle principů obvyklých v domácí slovní zásobě, tj. pouze [segeďín]. Avšak u adjektiva segedínský ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny 2 doporučuje jak výslovnost [segeďínskí], tak i [segedýnskí] (přímo výraz Segedín zde obsažen není). V úzu se podoba [segedýnskí], respektive [segedýn] však vyskytuje velice často (pravděpodobně i převažuje), evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže a není důvod ji odmítat. Výslovnost [segeďín] je v češtině pravidelná (srov. názvy měst s analogickým zakončením – Budín, Hodonín apod.). Varianta [segedýn] pak zřejmě souvisí s vlivem německé podoby názvu maďarského města Szeged, která zní Szegedin nebo Segedin a vyslovuje se se souhláskou [d]. Jistou roli zde může hrát i fakt, že si mluvčí uvědomují „cizost“ pojmenování Segedín (ačkoli jde o exonymum, tj. českou podobu cizího zeměpisného jména), a proto čtou kombinaci písmen -di- jako [dy], jak je to u cizích slov obvyklé.
Zvažované varianty:
[segeďín]
[segedýn]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
V poslední době se u slova coaching/koučink setkávám s výslovností [kaučink], což hodnotím jako nesprávné, neprofesionální a neodpovídající anglickému originálu. Nebo je to snad také správně? V Internetové jazykové příručce uvádíte pouze koučink, nikoli *kaučink. Domnívám se navíc, že [kaučink] odkazuje k anglickému výrazu couch (gauč), nikoli coach (trenér, kouč).
Klíčové slovo:
coaching; koučink; koučing
Odpověď:
Souhlasíme s vámi a ve shodě s příručkou Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 2 doporučujeme výraz koučink/coaching vyslovovat výhradně jako [koučink]. Podoba [kaučink] se u některých mluvčích vyskytuje zřejmě z nedostatečné znalosti jazyka původu, uplatňování mylných analogií atp.
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v latině vyslovuje výraz vacca (kráva), z něhož vychází slovo vakcinace: [vakka], nebo [vakca]?
Klíčové slovo:
vacca
Odpověď:
Jazyková poradna ÚJČ se výslovností výrazů v cizích jazycích (do češtiny nepřejatých) nezabývá, doporučujeme proto kontaktovat v tomto případě odborníky na latinu (i tento jazyk se navíc pochopitelně různě proměňoval a jeho výslovnost se rozrůzňovala). Domníváme se však, že podoba [vakca] zde náležitá na rozdíl od [vak(k)a] není.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost slova osm jako [osum] nespisovná?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného „u“ jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti (naopak nářeční podoby typu *[sedn], *[osnáct] spisovné nejsou). Zvuková podoba [osum] je tedy plně spisovná a zároveň zcela běžná ve všech typech projevů.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.