Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Které výslovnosti názvu ostrova Mallorca máme v češtině dát v televizi přednost?
Klíčové slovo:
Mallorca
Odpověď:
Název Mallorca pochází ze španělštiny, kde se kombinace písmen „ll“ vyslovuje jako [ʎ]. Znak [ʎ] ve fonetickém přepisu označuje hlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké l, přesněji jde o palatální laterální aproximantu. Ve spisovné češtině se však na rozdíl od jiných jazyků nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. V tomto případě však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Výslovnostní kodifikace připouští výhradně kombinaci [lj], Mallorca by se tedy měla vyslovit jako [maljorka]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč již v roce 1979, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma, navíc i ve spisovném jazyce často hraje při adaptaci přejímek značnou roli grafika). Slovník spisovné češtiny u hesla Mallorca kodifikuje jak podobu [maljorka], tak i variantu [malorka], která je dokonce uvedena na prvním místě. Třetí možností, kterou zde máme, je výslovnost [majorka]; ani tuto variantu nelze označit za chybnou (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Zběžný průzkum aktuálního českého úzu naznačuje, že u tohoto názvu převažuje výslovnost [malorka]. Ať již zvolíte kteroukoli z možností, doporučujeme zejména jednotlivé výslovnostní podoby nestřídat, aby nebyl případný všímavý posluchač zmaten.
Zvažované varianty:
[maljorka]
[malorka]
[majorka]
Poslední užití:
17.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Mallorca; výklad Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
Konkurence předložkového a nepředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že se stále častěji objevuje výraz „zhubnout X kilogramů“. Je to přípustná varianta, takto bez předložky? Jsem zvyklý na vazbu „zhubnout o X kilogramů“, připadá mi přirozenější a též ji vidím v online příručce v ukázkách.
Klíčové slovo:
zhubnout (o)
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí v hesle zhubnout příklad „zhubl (se) o 10 kg“, novější valenční slovník Vallex uvádí mj. příklady „zhubla tři kila“ a „zhubnout o tři kila“. Data z Českého národního korpusu mluví ve prospěch bezpředložkové vazby – ta je doložena 4145 výskyty, kdežto vazba s předložkou „o“ má 2317 výskytů. S ohledem na tyto zdroje hodnotíme bezpředložkovou vazbu jako přijatelnou.
Zvažované varianty:
zhubnout o X kilogramů
zhubnout X kilogramů
Poslední užití:
8.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Má být v níže uvedené větě zájmeno „můj“, nebo „svůj“? „Já miluji můj čistý domov“, nebo „Já miluji svůj čistý domov“?
Klíčové slovo:
můj versus svůj
Odpověď:
Pokud je předmět, k němuž se váže dané zájmeno, přivlastňován podmětu nebo původci děje, užívá se zájmeno zvratné. Pokud ne, užívá se zájmeno osobní. Ve vašem případě je podmětem věty zájmeno „já“ a předmět „domov“ přivlastňujeme rovněž podmětu. Namístě je proto zvratné zájmeno: „Já miluji svůj čistý domov."
Poslední užití:
8.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je v této větě správně použito zájmeno „ono“: „Když pustíte dítěti Želvy Ninja a ono vám řekne: ‚Maminko, tyhlety dobrodružně romantický seriály já prostě miluju!‘“
Klíčové slovo:
ono
Odpověď:
V uvedené větě je osobní zájmeno „ono“ namístě, protože odkazuje na podstatné jméno středního rodu „dítě“. Pokud bychom „dítě“ nahradili slovem „syn“, užili bychom zájmeno „on“, pokud bychom ho nahradili slovem „dcera“, užili bychom zájmeno „ona“.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: příjmení, které má před koncovou souhláskou pohybné -e-, -o- nebo -a-
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přechýlené ženské příjmení utvořené od příjmení slovanského původu Adamek, jehož nositelkou však není česká státní příslušnice?
Klíčové slovo:
Adameková, Adamková
Odpověď:
Přechýlená podoba příjmení Adamek, jehož nositelkou není česká státní příslušnice, může být jak Adameková, tak Adamková. Tzv. pohybné ‑e‑ lze ponechat u jmen, jejichž nositel je cizinec, i když původ jména může být český, resp. slovanský.
Zvažované varianty:
Adameková
Adamková
Poslední užití:
4.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku,bod 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑ (typ Štěpánek, Machek, Vepřek, Pavel, Chmel, Karol, Dubak, Winter, Wolker), písm. a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková), bod 1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve větě „Ryby, zejména sledi, byly/i jeho pochoutkou“? Čím se to řídí?
Klíčové slovo:
shoda ve větách s přístavkem – obojí možnost
Odpověď:
Jestliže má přístavek podobu výčtu (tzn. je uvozen výrazy jako, například, hlavně, zejména, především atd.) a přísudek následuje po podmětu, lze připustit dvě řešení shody. Ve větě „Ryby, zejména sledi, byly/i jeho pochoutkou“ je tedy možná jak shoda podle podmětu („ryby“), tak podle přístavku („sledi“), a tudíž je možné napsat jak „byly“, tak „byli“.
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl- (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli je správně věta „Kongres a jeho živé vysílání plné zajímavých přednášek proběhl“. Nemá být v přísudku „proběhly“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ano, ve větě je několikanásobný podmět, jehož složkami je jméno mužského neživotného rodu a jméno rodu středního. Náležitá podoba přísudku je tedy „proběhly“.
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným – sekce 1.1.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně půldruhametrový? Je možné tento tvar použít v překladové knize?
Klíčové slovo:
půldruhametrový
Odpověď:
Tvar půldruhametrový je utvořen v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, v podobě komponentu půldruha- (ovšem jen s příklady půldruhaletý, půldruharoční, půldruhastaletý) ho uvádějí i výkladové slovníky češtiny (PSJČ, SSJČ). Vyskytuje se poměrně nezřídka i v úzu – databáze ČNK syn v8 obsahuje jeho 83 výskytů. I přes všechny tyto uvedené informace je však třeba upozornit na to, že jde o výraz spíš exkluzivní, u nějž lze těžko počítat s jeho všeobecnou znalostí. Před jeho užitím, např. v beletristické překladové knize, je třeba zvážit, zda by příjemce daného textu či sdělení nezarážel, nepřekvapoval, nerušil, nebo pro ně byl dokonce nesrozumitelný.
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo půldruha-
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo půldruha-
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka půldruhametrový
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.