Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát říkánka, nebo píšeme jen říkanka?
Klíčové slovo:
říkanka
Odpověď:
Doporučujeme užívat podobu říkanka, kterou jako jedinou vhodnou zachycují slovníky i Pravidla českého pravopisu. Zápis s dlouhým á (říkánka) je v ČNK doložen jen ojediněle. Není však vyloučené, že v minulosti se užíval běžněji, protože SSJČ z let 1960–1971 u hesla říkanka poznamenává „dříve často říkánka“. Užití podoby říkánka v literatuře (Branald, Šalda, Čapek, Rais, Herben) je doloženo na excerpčních lístcích v lexikálním archivu ÚJČ. Avšak i v PSJČ je uvedena jako heslo jen říkanka (říkačka, říkadlo), varianta říkánka se objevuje v pouze v příkladech.
Zvažované varianty:
říkanka
říkánka
Poslední užití:
16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“, nebo „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“, nebo „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
3,78 kilogramu
3,78 kilogramů
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme vyjádření „poinventurní akční plán“. Můžeme psát slovo poinventurní dohromady, nebo musí být zvlášť?
Klíčové slovo:
poinventurní
Odpověď:
Přídavné jméno poinventurní (s významem probíhající po inventuře) píšeme dohromady. Analogickými příklady jsou slova jako pobělohorský, poobědový, povánoční, poprázdninový.
Zvažované varianty:
poinventurní
po inventurní
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně statutár, nebo statutář (ve významu ‚statutární zástupce‘)?
Klíčové slovo:
statutář
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny neuvádějí ani podobu statutár, ani podobu statutář. V souladu se slovotvornými zásadami češtiny je podoba statutář, tvořená příponou -ář. Tato podoba je i častější: v databázi ČNK syn v8 najdeme 159 výskytů podoby statutář, ale jen 78 výskytů podoby statutár. Je-li už nutné jeden z těchto výrazů použít, doporučovali bychom z těchto důvodů spíš podobu statutář (ovšem s tím, že je namístě být tolerantní i k již použité podobě statutár). Je však sporné, zda jde o výrazy neutrální, neproblematicky vhodné do spisovných projevů – doporučovali bychom se jim tu spíš vyhnout.
Zvažované varianty:
statutár
statutář
Poslední užití:
24.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky statutár a statutář
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně z Želešic, nebo ze Želešic? Je správně z Vracova a z Řícmanic?
Klíčové slovo:
z, ze
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (z > ze) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se: není z Zlína, ale jedině ze Zlína), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je případ spojení "z/e Želešic". V daném případě je možné předložku jak vokalizovat – ze Želešic, tak i ponechat nevokalizovanou – z Želešic. V případě spojení z Vracova a z Řícmanic obtížně vyslovitelná hlásková skupina nevzniká, doporučujeme tedy předložku nevokalizovat – z Vracova, z Řícmanic.
Zvažované varianty:
z
ze
Poslední užití:
31.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí), bod 1 Předložky neslabičné (k, s, v, z)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rouška? Souvisí se slovem roucho (podobně ve slovenštině)?
Klíčové slovo:
rouška
Odpověď:
Slovo rouška je skutečně stejně jako ve slovenštině odvozeno od podstatného jména roucho. Významově je však rouška posunutá, protože roucho znamená v současné češtině ‚slavnostní nebo obřadní oděv‘. Zastarale je též synonymní se slovy rouška a šátek (v tomto významu se už v českých textech neužívá). V jazyce se komunikační potřeba odlišení obou významů projevila tak, že rouška je už užívána pouze ve významu látky k zahalení hlavy, respektive obličeje, nikoli celého těla, viz Slovník spisovné češtiny, podle něj je rouška ‚sterilní tkanina k ochraně před infekcí, radioaktivním prachem‘ nebo ‚jemný závoj (k zahalení hlavy)‘ .
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak mohu upravit následující větu, aby bylo zřetelné, jaký je název diplomové práce? „Diplomová práce studenta na téma Budování lidských obydlí je po dlouhé době tématem…“
Odpověď:
Uvedená věta je formulována neobratně, můžete ji upravit např. tímto způsobem: „Studentova diplomová práce Budování lidských obydlí, která se zabývá tématem...“ Název práce lze také odlišit od zbylého textu graficky – např. pomocí kurzívy.
Zvažované varianty:
Diplomová práce studenta na téma Budování lidských obydlí je po dlouhé době tématem…
Studentova diplomová práce Budování lidských obydlí, která se zabývá tématem...
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám text, který hovoří o způsobu komunikace mezi rodiči, studenty a učiteli prostřednictvím aplikace Bakaláři: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli jsou Bakaláři. Víme, že občas stagnují a zlobí, ale to hlavně proto, že v Bakalářích se nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobili dané situaci.“ Zdá se mi problematické užití výrazu Bakaláři. Jak mohu text upravit?
Odpověď:
Aby byl text srozumitelnější, doporučujeme vám ho přeformulovat např. takto: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli je aplikace Bakaláři. Víme, že občas stagnuje a zlobí, ale to hlavně proto, že se v ní nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobila dané situaci.“
Zvažované varianty:
Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli jsou Bakaláři. Víme, že občas stagnují a zlobí, ale to hlavně proto, že v Bakalářích se nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobili dané situaci.
Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli je aplikace Bakaláři. Víme, že občas stagnuje a zlobí, ale to hlavně proto, že se v ní nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobila dané situaci.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Oficiální název školní akce je Na šikmé ploše. Pokud namísto něj použiji pouze spojení šikmá plocha, mohu psát ve slově šikmý velké písmeno?
Klíčové slovo:
Šikmá plocha
Odpověď:
Ano. Pokud je v předchozím textu uveden plný, oficiální název, lze i u zkráceného názvu psát velké písmeno. Není vyloučeno ani malé písmeno, ale kvůli jednoznačnosti bychom upřednostnili písmeno velké, tedy zápis Šikmá plocha.
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.