Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě pravopis slova set top box. Objevuje se zapsané i se spojovníkem, a to set-top box nebo set-top-box. Kterou z podob máme zvolit?
Klíčové slovo:
set-top box; set top box; set-top-box
Odpověď:
Pravopisná podoba pojmenování zařízení sloužícího k převodu digitálního televizního signálu na signál analogový není ustálená. Výraz nezachycuje žádný ze slovníků, doklady z ČNK a internetu ukazují, že se užívají všechny tři uvedené podoby: set-top box, set top box i set-top-box; rozdíly ve frekvenci jsou relativně malé. Vzhledem k neprůhlednosti pojmenování a neustálenosti zápisu nelze vyloučit ani jednu z uvedených možností. Lze tedy připustit jak zápis set-top box, tak set top box i set-top-box.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova pikola, proč se v něm píše i? Copak není příbuzné s vyjmenovaným slovem pykat?
Klíčové slovo:
pikola
Odpověď:
Slova pikola a pykat nejsou příbuzná. Pykat znamená ‚nést trest za něco, trpět‘: děti nesmějí pykat za naše provinění. Původ slova je ve staročeském pykati s významem ‚želet, litovat, mrzet se‘. Naproti tomu sloveso pikat, často užívané s předponou za‑ (zapikat), znamená v dětských hrách ‚zaříkávat se určitou formulí (piky piky na hlavu), odpočítávat na určeném místě‘. Ve hře na pikanou je takovýmto místem pikola. Původ slovesa pikat není zcela jasný, některé slovníky ho považují za převzaté z němčiny, jiné uvádějí spojitost s výrazem pikle (kout pikle) a spiknout se; vyloučen není ani zvukomalebný původ slova – základem může být citoslovce pik znamenající ‚ťuk, pích‘ apod.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova – 4.3 Pykat a pikat
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo usnášeníschopný dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
usnášeníschopný
Odpověď:
Slovo usnášeníschopný píšeme dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
usnášeníschopný
usnášení schopný
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova smrtnost, které se začalo poslední dobou používat?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Pojem smrtnost se častěji objevuje v poslední době, a to v souvislosti s koronavirem. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov (z roku 2005), tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Smrtnost je tedy (nepřekvapivě) odvozena od slova smrt.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Jak se píše modro-zelená infrastruktura? Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura píšeme se spojovníkem (přestože v materiálech některých zastupitelských úřadů a institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura). Podle současného doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. V tomto případě jde o modrou a zelenou infrastrukturu v městském prostředí, tedy modro-zelenou infrastrukturu. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Poslední užití:
20.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má (v 1. p. mn. č. ž. r. – ve spojení se slovem myšlenky) individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper?
Klíčové slovo:
Harpeřiny
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper má (v 1. p. mn. č. ž. r.) správnou podobu Harpeřiny – Harpeřiny myšlenky.
Poslední užití:
15.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx (čtvrť New Yorku)?
Klíčové slovo:
bronxský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx má v češtině správnou podobu bronxský.
Zvažované varianty:
bronxský
bronxký
Poslední užití:
17.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2 Tvoření přídavných jmen od jmen cizích
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině jednoslovné pojmenování pro samici koaly, nebo je nutné použít opis "samice koaly"?
Odpověď:
Podle slovotvorných zásad češtiny by přechýlená podoba slova koala měla být koalice. Slovníky však takovou podobu neuvádějí, její zřejmá nevýhoda spočívá v její homonymii se slovem koalice s významem ‚seskupení, sdružení, spolčení, spojenectví‘. (To je mimochodem i důvod, proč je obtížné ověřit výskyty slova koalice s významem ‚samice koaly‘ v databázi ČNK syn v8.) Ne od všech názvů zvířat se v češtině tvoří přechýlené podoby, jakkoliv je podoba koalice ve významu ‚samice koaly‘ představitelná a v jistých kontextech by byla srozumitelná, doporučujeme raději použít opis – samice koaly.
Zvažované varianty:
koalice
Poslední užití:
25.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejedná se o shodu přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y se píše v příčestí při onikání, když se jedná o osobu ženského pohlaví.
Klíčové slovo:
onikání
Odpověď:
Rod podstatného jména není rozhodující – při onikání se užívá jen rodu mužského životného, i když se jedná o ženu. Příčestí má tedy mužskou životnou koncovku -i.
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (odst. 9-44 A)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
S rodinou se přeme, proč se říká na Slovensko, ale do Slovinska. Podle čeho se volba předložky řídí?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. pobyt na Slovensku, na Ukrajině. V češtině je rozpor i v případě částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
"Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině "
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.